Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1924.
I. volební období.
9. zasedání.
Tisk 1868.
Zpráva
imunitního výboru
o žádosti vyšetřujícího soudce sedrie v Bratislavě za souhlas k trestnímu stíhání senátora Antonína Svraky pro přečin utrhání na cti ve sm. § 1, 3, č. 1. a č. 2. a § 9 č. 6. zákona čl. XLI z r. 1914 a přečin ve sm. § 18 č. 1., 2. a 3. zákona na ochranu republiky ze dne 19. března 1923 č. 50. Sb. z. a n. (č. 8731/24).
Návrh.
Imunitní výbor navrhuje, aby senát Národního shromáždění vyhověl žádosti vyšetřujícího soudce sedrie v Bratislavě ze dne 14. února 1924, čís. B 952-1924-4, za souhlas k trestnímu stíhání senátora Antonína Svraky pro přečin utrhání na cti ve sm. § 1, § 3, č. 1. a č. 2. a § 9, č. 6. zákona čl. XLI z r. 1914 a přečin ve sm. § 18, č. 1. a 3. zákona ze dne 19. března 1923, č. 50 Sb. z. a n.
Důvody.
Dne 8. července 1923 konala se veřejná schůze komunistické strany v Bösi, v okresu Dunajské Stredy, na níž senátor Antonín Svraka tvrdil, že na Podkarpatské Rusi administrativní úřady vydaly tajné rozkazy, aby nespolehlivé protistátní živly, jako komunisté, Maďaři a Němci, nebyli do stálých seznamů voličských zapisováni a dále, že vláda na Slovensku vydala nařízení, aby byli ustanoveni špehové, kteří by se starali, aby komunisté do voličských seznamův nebyli zapisováni.
Svým tvrzením o administrativních úřadech na Podkarpatské Rusi rozhlašoval o nich takové skutečnosti, které, kdyby byly pravdivy, byly by důvodem, aby proti úředníkům těchto úřadů zahájeno bylo trestní řízení pro zneužití úřední moci.
Takové bezdůvodné paušální obviňování veřejných úřadů nelze trpěti nikomu, ani politikům, a když senátor Antonín Svraka měl odvahu, toto těžké nařknutí úřadů ze stranickosti pronésti, případně ze zneužití úřední moci obviniti, musí za svůj výrok též nésti podle mínění imunitního výboru zodpovědnost.
Zmocnění ku stíhání Antonína Svraky za tento výrok pro přečin utrhání na cti správním úřadům na Podkarpatské Rusi uděleno bylo politickou správou Podkarpatské Rusi přípisem ze dne 30. září 1923.
Stejně veřejné prohlášení na schůzi, že administrativní úřady na Podkarpatské Rusi vydaly tajné rozkazy, aby nespolehlivé protistátní živly, jako komunisté, Maďaři a Němci, nebyli do stálých voličských seznamů zapisováni, a že vláda na Slovensku vydala nařízení, aby byli ustanoveni špehové, kteří by se starali, aby komunisté do voličských seznamů nebyli zapisováni - o kterémžto svém tvrzení věděl senátor Antonín Svraka, že jest nepravdivé a bezdůvodné, že ním vážně znepokojí obyvatele na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, přinejmenším strany komunistické, Maďary a Němce, a že poškodí tím veřejný pořádek, nelze připustiti, jako dovolený politický projev, nebo přípustnou kritiku. Takovým šířením nepravdivých zpráv, když by za ně řečník na veřejné schůzi neměl býti nikomu zodpovědným, vzbuzovala by se mezi obyvatelstvem republiky nedůvěra k veřejným úřadům a k státu a veřejný život by se stěžoval.
Z těchto důvodů, poněvadž nejde o věcnou kritiku, nýbrž o nedovolené činy, jež nelze krýti senátorskou imunitou, usnesl se imunitní výbor, navrhnouti senátu Národního shromáždění, aby žádosti vyšetřujícího soudce sedrie Bratislavské za souhlas k trestnímu stíhání Antonína Svraky v obojím směru bylo vyhověno.
V Praze, dne 25. dubna 1924.
Josef Kouša v. r.,
místopředseda.
Josef Lukeš v. r.,
zpravodaj.