Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1924.
I. volební období.
9. zasedání.
Tisk 1870.
Zpráva
rozpočtového výboru
o závěrečném účtu státních výdajů a příjmů republiky Československé za rok 1920 (tisk 1733).
Nejvyšší účetní kontrolní úřad ani tentokráte, předkládaje závěrečný účet státních výdajů a příjmů za r. 1920, nemohl dodržeti zákonné osmnáctiměsíční lhůty pro nepohotovost úřadů, jež mu předkládají své dílčí závěrky, aby z nich sestavil závěrečný účet v úpravě odpovídající soustavě státního rozpočtu. Některé z dílčích závěrek byly předloženy se značným zpozděním, mnohé ve stavu nedokonalém, jehož oprava vyžadovala další jednání mezi úřady i revisní přehlídky. Podle odpovědi, které se právě dostalo senátu od ministerského předsednictva na resoluci přijatou v té příčině při usnášení se o rozpočtu na 1924, lze se nadíti nápravy a nejvyšší účetní kontrolní úřad doufá, že mu bude možno ještě v jarním zasedání letošním předložiti závěrečný účet za rok 1921, do podzima účet za 1922, počínajíc pak rokem 1923 že bude již moci býti dodržována zákonná lhůta ku předkládání závěrečných účtů, ba že bude lze již pomýšleti i na její zkrácení. Prozatímní výkazy státních výdajů a příjmů za léta 1920 a 1921 nalézají se ostatně již od 14. listopadu 1922, výkazy za 1922 a prvé pololetí 1923 od 21. listopadu 1923 v rukou rozpočtových výborů obou sněmoven. Práce vykonaná nejvyšším účetním kontrolním úřadem zasluhuje všeho uznání.
Pokud běží o srovnání skutečných výdajů a příjmů státních v roce 1920 s rozpočtem pro tento rok, nelze ani tentokráte ještě přikládati na státní hospodaření měřítko normálních dob. Preliminováno bylo spíše dohadem nežli na základě zkušenosti, nehotovost poměrů, množící se úkoly nově vzniklého státu přivodily namnoze výdaje v rozpočtu nepředvídané a nepředvídatelné. Konečně pokles naší valuty, který nastal v roce 1919 a pokračoval v roce 1920 a zvýšení cen jím vyvolané, zdražily dodatečně věcné potřeby státního hospodářství a vynutily si také zvýšení požitků státních zaměstnanců. Na druhé straně příčiny posléz uvedené a příznivá konjunktura hospodářská zvýšily ovšem i četné státní příjmy nad rozpočtené položky.
Původní rozpočet státní na 1920, schválený zákonem z 29. ledna 1922, č. 104 Sb. z. a n., stanovil výdaje
částkou................... |
Kč |
10.416,175.920, |
příjmy..................... |
Kč |
7.750,770.773, |
vyplýval schodek... |
Kč |
2.665,405.147, |
který měl býti uhražen úvěrovými operacemi. Odchylky, jež vyskytly se během roku, byly dodatečně schváleny zákonem z 8. února 1921, jímž stanoven dodatek k rozpočtu. Rozpočtené výdaje zvýšeny tímto dodatkem na Kč 15.283,427.032, příjmy na Kč 10.426,500.794, schodek konečný Kč 4.856,926.238, měl býti uhražen částečně úsporami v kapitolách státního dluhu a sociální péče do výše Kč 1.217,000.000, zbytek pak úvěrem do výše Kč 3.795,908.080.
Zákon o dodatku rozpočtovém vydán byl již po uplynutí správního roku, jehož se týkal, však příprava jeho spadá do doby dřívější, čímž lze omluviti, že ani rozpočet jím doplněný nekryje se se skutečnými výdaji a příjmy, vykázanými v závěrečném účtě. Činíť náležitost výdajová (výplaty poukázané, byť i ještě neprovedené) oproti rozpočtu méně o Kč 464.758, náležitost příjmová (obnosy poukázané k příjmu, pokud jde o daně přímé, včetně obnosů vyměřených v běžném roce i pro léta předchozí a plateb na daně posud nepředepsané podle předpisu roku předchozího) více o Kč 3.123,613.485.06. A také skutečná platba (výsledek*), včetně účinů mimo rozpočet, byla příznivější v obojím směru; skutečné výdaje
činily............................. |
Kč |
14.783,088.183.29, |
skutečné příjmy............. |
Kč |
12.736,055.223.57, |
a skutečný schodek....... |
Kč |
2.047,032.959.72, |
byl tedy oproti schodku rozpočtovému menší o.. |
Kč |
2.809,893.278.28 |
Úvěrní operace ke krytí schodku mohly proto býti provedeny v menším rozsahu, nežli k jakému finanční zákon na 1920 vládu zmocnil a z výtěžku jejich Kč 2.969,254.571.69 zbylo ještě 922,221.611.97 Kč k rozmnožení hotovostí pokladních.
Vzrostl-li přes to úhrnný státní dluh, vykázaný v závěrečném účtě z počátečných Kč 3.745,516.476.35 do konce roku na Kč 7.285,091.044.20, vysvětluje se to okolností, že části nových výpůjček bylo použito k přeměně kontokorentních záloh, slouživších k úhradě schodku z r. 1919, v pokladniční poukázky, a výpůjčkou americkou na nákup mouky, ku které bylo dáno zmocnění zvláštním zákonem. Výkaz dluhů není však ani tentokráte úplný, ježto dluhy kontrahované v době převratu v Americe, Anglii, Francii a Italii nebylo potud ještě možno stanoviti konečnou, přesnou číslicí.
Konečný příznivý výsledek celkový oproti rozpočtu vyplývá ovšem z vyrovnání mezi různými kapitolami rozpočtu, z nichž některé vykazují, srovnáváme-li náležitost s doplněným rozpočtem, výsledek příznivější, jiné však výsledek nepříznivější. Ve výdajích je příznivější výsledek, zejména při kap. státního dluhu o Kč 759,555.747.51, ovšem jen proto, že při některých dluzích nenastala prozatím povinnost zúrokování a splácení, se kterou rozpočet počítal; dále při kap. sociální péče, o Kč 727,505.025.94, zase jen proto, že žádosti válečných poškozenců namnoze ještě nedošly, a došlé přihlášky že pro nedostatečné vypravení příslušného úřadu nebylo ještě možno vyříditi; v kap. pensijních a zaopatřovacích platů o Kč 52,623.486.46, rovněž aspoň z části jen odsunem nesplatných dosud výdajů; konečně úřadu pro zahraniční obchod o Kč 13,101.787.64. Nepříznivější je výsledek ve výdajích zejména u kapitol: ministerstva zahraničního o Kč 15,411.005.95, národní obrany o Kč 215,212.753.87, vnitra o Kč 23,831.784.32, financí o Kč 184,504.836.38, pošt a telegrafů o Kč 41,683.331.99, železnic o Kč 402,200.456.59, spravedlnosti o Kč 14,926.595.03, veřejných prací o Kč 172,322.146.76, opatření přechodné doby poválečné o Kč 24,078.314.50. Naproti tomu v oboru příjmů státních je skutečný výsledek skoro ve všech kapitolách příznivější i oproti doplněnému rozpočtu, tak zejména u pensijních a zaopatřovacích platů o Kč 28,490.811.23, předsednictva min. rady o Kč 12,180.612.16, ministerstva zahraničního o Kč 14,698.037.04, ministerstva financí o Kč 1.615,462.032.71, ministerstva pošt a telegrafů o Kč 102,212.017.76, ministerstva železnic o Kč 535,713.215.25, ministerstva zemědělství o Kč 18,906.847.12, ministerstva spravedlnosti o Kč 12,005.536.91, ministerstva veřejných prací o Kč 226,444.656.79, úřadu pro zahraniční obchod o Kč 142,892.424.37; méně příznivý jest jedině v kapitole přechodných opatření poválečné doby o Kč 423,885.411.25, z důvodů, že nedošlo k zamyšlenému zřízení přeplatkového fondu sladové komise a že vyúčtování značnější části příjmu z přeplatkových fondů komise cukerní a lihové stalo se teprve později.
Také konečné výsledky příjmů, resp. výdajů jednotlivých kapitol resultují zase ze vzájemného vyrovnání příznivějších a nepříznivějších výsledků v jednotlivých jejich titulech, paragrafech a pododděleních. Případy takových infrakcí byly velmi četné a kontrolní účetní úřad konstatuje, že nebyly mu vždy předem oznamovány, aby byl mohl podati své námitky; úřad sám omlouvá to neustálenou praxí a okolností, že poukazující úřady počítaly se včasným schválením dodatečného rozpočtu. Četné jsou zajisté také přesuny uvnitř jednotlivých položek rozpočtu sumárního a tedy odchylky od dílčích rozpočtů Národnímu shromáždění předkládaných; ty ovšem neobjevují se v předloženém závěrečném státním účtě, sestaveném jen podle rozpočtu sumárního, jenž je přílohou finančního zákona. Po některém kolísání praxe přiklonil se nejvyšší účetní kontrolní úřad k názoru, že na tyto případy nevztahuje se § 7 zák. o nejvyšším účetním kontrolním úřadě a že tedy příslušný odborný ministr není povinen vyžadovati si k přesunům tohoto druhu předchozího souhlasu ministra financí a zasílati spis před výpravou nejvyššímu účetnímu kontrolnímu úřadu, aby mohl podati své námitky. Rozpočtový výbor tentokráte ještě vzhledem k mimořádným poměrům doby, jíž se závěrečný účet týká, upustil také od zkoumání těchto podrobností, usnesl se však, že učiní tak při účtu příštím a že rozdělí za tím účelem referát mezi své členy po jednotlivých kapitolách.
Rozpočtový výbor navrhuje, aby senát schválil závěrečný účet státních výdajů a příjmů republiky Československé za rok 1920 (tisk 1733), i s připojenými k němu účty státního melioračního fondu a dávky z majetku i přírůstku na majetku za stejné období.
*) Jest si přáti, aby názvosloví státního účtu bylo sjednoceno. V přítomném účtu označuje se v části 3. jako >výsledek< totéž, co v části 4. a 5. nazývá se >platbou<, v části 2. pak zase nazývá se >výsledkem< náležitost u srovnání s rozpočtem.
V Praze, dne 24. dubna 1924.
Ferdinand Jirásek v. r.,
předseda.
Dr Vl. Fáček v. r.,
zpravodaj.