Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1924.

I. volební období.

9. zasedání.

Tisk 1874.

>Národní shromáždění republiky Československé souhlasí s

1. Úmluvou o poštovní spořitelně uherské s přílohami A., B., C.,

2. Závěrečným protokolem k této úmluvě,

3. Dohodou o rozdělení úhrady dané Maďarskem podle čl. 10. a 11. úmluvy o poštovní spořitelně uherské,

4. Závěrečným protokolem k této dohodě, sjednanými v Budapešti 7. listopadu 1922.<

Zahraniční výbor jednal ve schůzi dne 24. dubna 1924 o vládním návrhu, kterým se předkládají Národnímu shromáždění k ústavnímu schválení úmluva a dohoda o poštovní spořitelně uherské ze dne 7. listopadu 1922.

Ve směru formálním vytýká výbor opětně, že vládní návrh byl v senátě předložen ve formě usnesení poslanecké sněmovny, ačkoliv podle ústavy je vláda povinna mezinárodní smlouvy předkládati oběma sněmovnám ke schválení současně aneb zcela nezávisle.

In merito zkoumal zahraniční výbor celou materii v mezích své kompetence, ponechávaje posouzení její po stránce finanční příslušnému výboru rozpočtovému. Úmluva provádí ustanovení čl. 198. mírové smlouvy Trianonské, podle něhož mají se úpravy finanční, jež se staly nutnými rozkouskováním bývalého království Maďarského a novým uspořádáním veřejných dluhů a měny, provésti úmluvami súčastněných států. Úmluva upravuje v prvé řadě přidělení věřitelů bývalé poštovní spořitelny v Pešti do národních bloků podle jednotlivých smluvních států. Z důvodů hospodářských byl zásadně přijat princip territoriality; princip nacionality připuštěn jen potud, že státní příslušníci bydlící mimo vlastní stát a mimo Maďarsko, budou pojati do národního bloku státu své příslušnosti. Českoslovenští příslušníci bydlící na území jihoslovanském a rumunském budou pojati do bloku těchto států, Rakušané a Poláci ponechali z důvodů valutárních pohledávky svých příslušníků u poštovní spořitelny uherské a budou tyto pohledávky tam splatny v korunách maďarských. Podle těchto zásad provede každý smluvní stát soupis pohledávek věřitelů poštovní spořitelny v Budapešti, čímž bude zjištěna výše národního bloku až dosud neznámá. K úhradě pohledávek národního bloku československého, jihoslovanského a rumunského poskytuje poštovní spořitelna uherská především 135,000.000 korun nominální hodnoty předválečných rent uherských a pevnou částku 500,000.000 korun maďarských, dále postupuje příslušným státům svoje pohledávky vůči poštovním správám smluvních států a konečně svoje lombardní pohledávky vůči dlužníkům, kteří jsou státními příslušníky dotyčných smluvních států a bydlí mimo území maďarské.

Tato úhrada byla mezi súčastněné tři státy, to jest mezi Československo, království SHS a Rumunsko rozdělena zvláštní dohodou, podepsanou téhož dne jako hlavní úmluva. Touto dohodou přidělují se předválečné renty především Československu, jehož národní blok bude vedle pohledávky poštovní spořitelny za československou poštovní správou (asi 10 milionů K) kryt výhradně rentami - ovšem v mezích dané úhrady. Naproti tomu blok jihoslovanský a rumunský je kryt z pevné částky 500 milionů korun maďarských, které byly již v době podepsání úmluvy proměněny na 21,500.000 rumunských lei a na 4,250.000 dinarů podle tehdejšího poměrně ještě dosti výhodného kursu. Zbytek národního bloku těchto obou států bude v rámci úhrady rovněž kryt předválečnými rentami, pokud nebude uhrazen pohledávkou poštovní spořitelny uherské poštovními správami těchto dvou států.

Závěrečné protokoly k úmluvě a dohodě obsahují interpretační klausule.

V uvážení, že úmluvou a dohodou dostává se občanům republiky Československé příznivého uspokojení jejich pohledávek a že úmluva i dohoda plně vyhovují zájmům státním i po stránce mezinárodní, usnesl se zahraniční výbor doporučiti senátu, aby úmluvu i dohodu se závěrečnými protokoly a přílohami schválil.

V Praze, dne 24. dubna 1924.

Ant. Svěcený v. r.,
předseda.

Dr. Witt v. r.,
zpravodaj.

Rozpočtový výbor skúmal po stránke prípadného zaťaženia štátneho rozpočtu predložený vládny návrh, týkajúci sa

>1. Úmluvy o poštovnej sporitelne uhorskej s prílohami A, B, C.;

2. Záverečného protokolu k tejto smluve;

3. Dohody o rozdelení úhrady danej Maďarskom podľa č. 10. a 11. úmluvy uvedenej sub. 1.;

4. Záverečného protokolu k tejto dohode,<

sjednané v Budapešti 7. listopadu 1922.

Týmito smluvami, obsiahnutými v tlačive senátu č. 1839, sú obezretne chránené záujmy československých štátnych občanov, najmä drobných šetriteľov, ktorí skôr svoje úspory sverovali uhorskej poštovnej sporitelne. Chránení sú tiež výhodne majitelia šekových účtov, až na malé procento tých štátnych príslušníkov, ktorí sa po rozhodnom dni, (udanom v prílohách A B C), vystehovali do takzvanej starej cudziny, alebo si tam bydlisko ponechali, t. j. v území mimo niektorý nástupnický štát alebo tiež v Maďarsku. Títo štátni príslušníci československí nebudú pojati do československého národného bloku za účelom prevedenia ích pohľadávok na čsl. poštový šekový ústav.

Pohľadávky lombardné pripadnú príslušným prejímacím úradom smluvných štátov. V Československu je týmto poštový šekový ústav. Finančný efekt týchto lombardných pohľadávok nepadá na váhu.

U filialiek peňažných ústavov, podnikov, správ statkov atď. považuje sa, miesto ich provozu a správ, za ich siedlo. Pohľadávky komitátov, okresov a obcí, (týka sa Slovenska a Podkarpatskej Rusi) ktorých územie sa nachodí celkom alebo z častí mimo Maďarska, považujú sa ako pohľadávky osôb fysických a právnych. Tieto pohľadávky sa rozdelia podľa počtu obyvateľstva rozdelených území a síce podľa uhorských sčítacích dát z r. 1910. Pohľadávky obcí, rozhraničením rozdelených pripadnú na obec toho štátu, v ktorom sa nachádza obecný úrad.

Pohľadávka československého bloku bude hradená uhorskými nekolkovanými predválečnými rentami, ktorých dáva uhorská poštová sporitelňa k disposicii celemu bloku troch štátov za 135 milionov korún v relacii 1:1. Vedľa toho číta si uhorská poštová sporitelňa pohľadávku proti Československu, odhadnutú na 10 milionov rak.-uh. korún. Táto pohľadávka vznikla po prevrate tým, že československé úrady prijímaly ešte vklady pre uhorskú pošt. sporitelnu, ale tieto už do Budapešti neodviedly. Táto odhadnutá, ešte nezištená pohľadávka tvorí tiež časť likvidačného materialu.

Celý pohľadávkový blok všetkych troch smluvných štátov (Československo, Juhoslavia, Rumunsko), bude možno zístiť až prevádzaním týchto úmluv, riadnym súpisom, a niet vylúčené, že pre štátnu pokladnicu našu môže pripadnúť zaťaženie tým, že vypočty ináč dopadnú.

Pre všetky tri smluvné štáty zaručuje maďarská poštová sporitelňa okrúhle 195 milionov hodnôt a to: 135 mil. predválečných rient, v relacii 1:1, 500 milionov maď. korún, ktoré sú už za výhodnejšieho kursu premenené na 21.5 mil. lei a 4.25 mil. dinarov a k tomu sú ešte lombardné pôžičky v obnose, ovšem menej významnom.

Rozpočtový výbor, rozberajúc smluvné aktá, ktoré vláda predkladá Nár. Shrom. ku dodatečnému schváleniu konstatuje, že hoci by mohlo vzniknúť štátu majetkové bremeno a to vtedy, keby sa nostrifikovaním predválečných rient zväčšila dlžoba československého štátu v čsl. korunách - účelnost smluvy, menovite poriadok a uspokojenie drobných šetritelov vyváži toto prípadne malé obťaženie.

Z tých dôvodov doporúča rozpočtový výbor sl. senátu ku schváleniu predložené smluvné aktá.

V Prahe 7. mája 1924.

Ferd. Jirásek v. r.,
predseda.

Frant. Zimák v. r.,
zpravodaj.