Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1924.

I. volební období.

9. zasedání.

Tisk 1875.

Předlohou touto zamýšlí vláda dosíci jednak unifikace předpisů pro území bývalé říše uherské a našich zemí historických, jednak do zákonodárství daňového přivésti moderní, demokratický duch.

S tohoto hlediska má býti zrušen zákonný nárok na podíl pokuty, který dosud příslušel tomu veřejnému zaměstnanci, který odkryl daňové přestupky, tak zvanému uchopiteli a udavači (§ 1, odstavec 1. a 2.).

Veřejný zaměstnanec má plniti své povinnosti oproti státu bez zvláštních odměn. Nad to bývalo to nepřiměřeným zvýšením příjmu pro toho zaměstnance, který dle své náhodné služby měl lepší příležitost k odkrytí přestupků daňových (celní zřízenec neb zaměstnanec v podatelně úřadů) než jiný zaměstnanec, který dle povahy své služby příležitosti té nemá.

Odměna uchopitelská byla jen v zákonech uherských; v zákonech rakouských již od počátku byla při dani činžovní, ale zde odstraněna zákonem ze dne 2. července 1896, č. 131 ř. z.

Odměna udavačů známá vesměs zákonodárství uherskému, byla v Rakousku zavedena pouze v celnictví a při domovní dani; u nás rozšířena pak zákonem o dani z obratu a dani přepychové.

Zákon zrušuje pouze odměny udavačů v oboru daní přímých a odměny uchopitelů; tedy odměny udavačů v oboru daní nepřímých a dávek zůstávají. Udavači těmi mohou však býti pouze soukromé osoby a nikoli veřejní zaměstnanci (§ 1, odstavec 2.).

Další ustanovení navrženého zákona jednají o použití čistých přebytků důchodkových pokut (§ 1. odst. 2. a § 2). Dosavadní předpisy přikazovaly pevnou kvotu přebytků (u nás 74% státní pokladně, 26% dobročinnému fondu, v Uhrách celá kvota) jednak pokladně státní, jednak dobročinnému fondu. Stanovení pevné kvoty mělo v zápětí, že v dobách neklidných, kdy berní přestupky jsou časté, fond ten dostával ohromné obnosy a v dobách klidných zase málo.

Nyní má ministerstvo financí disponovati těmi přebytky dle potřeby, a může udělovati z nich i podpory těm úředním osobám, které s přestupky daňovými mají více práce a v jejich stíhání více zásluhy. (§ 2, odst. 3. a § 3.)

Rozpočtový výbor ocenil důvody, které vedly vládu ku předložení této osnovy. Provedl pouze menší stylistické změny v osnově a předkládá ji s návrhem:

Slavný senáte, račiž tuto osnovu schváliti.

V Praze, dne 9. května 1924.

Ferd. Jirásek v. r.,
předseda.

Dr J. Karas v. r.,
zpravodaj.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Tímto zákonem se zrušují:

1. na území Slovenska a Podkarpatské Rusi:

a) ustanovení o odměnách uchopitelů při přestupcích zákonů o státních daních, dávkách a poplatcích;

b) o odměnách sepisovatelů nálezů o přestupcích zákonů o kolcích a poplatcích včetně daně z obohacení, daně z obchodu cennými papíry a kolků z hracích karet, pokud se tyto přestupky trestají bez trestního řízení;

2. na celém území republiky Československé ustanovení o odměnách udavačů při přestupcích zákonů o státních přímých daních, jakož i o všeobecné dani z obratu a z pracovních výkonů a o dani přepychové;

3. na území mimo Slovensko a Podkarpatskou Rus ustanovení o tom, v jakém poměru se přikazují čisté přebytky důchodkových pokut státní pokladně a dobročinnému fondu důchodkových pokut.

(1) Čisté přebytky důchodkových pokut připadají:

a) z části státní pokladně,

b) z části dobročinnému fondu důchodkových pokut.

(2) Poměr obou částí určuje ministr financí.

(3) Části uvedené pod a) může býti použito k udílení odměn osobám, které se zvláště přičinily o odhalení a vyšetření trestních přestupků důchodkových, části uvedené pod b) použije se k udílení podpor zaměstnancům důchodkové kontroly, pohraniční finanční stráže a potravní daně na čáře, zejména na výchovu jejich dětí.

Ministr financí může udíleti odměnu osobám, které si získají zásluhy sepisováním nálezů uvedených v §u 1, pod čís. 1.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení, provedení jeho se ukládá ministru financí.