Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1924.
I. volební období.
9. zasedání.
Tisk 1881.
Zpráva
imunitního výboru
o žádosti sedrie v Trenčíně za souhlas k trestnímu stíhání senátora Josefa Barinky pro přečin ve sm. § 14 čís. 3. a přestupek ve sm. § 18 čís. 1. zákona na ochranu republiky ze dne 19. března 1923 čís. 50 Sb. z. a n. (č. 8341/24).
Návrh.
Imunitní výbor navrhuje, aby senát Národního shromáždění nevyhověl žádosti sedrie v Trenčíně za souhlas k trestnímu stíhání senátora Josefa Barinky pro přečin ve sm. § 14, čís. 3. zákona na ochranu republiky z 19. března 1923 čís. 50 Sb. z. a n. a pro přestupek ve sm. § 18, čís. 1. téhož zákona a aby odepřel souhlas k jeho vydání soudu.
Důvody.
Dne 3. října 1923 v poledne konala se bez úředního povolení veřejná schůze na farním dvoře v Bolešově, okresu Púchovského. Schůze súčastnilo se asi 60-70 osob strany ludové, malorolnické a řemeslnické.
Podle trestního oznámení vybízel Barinka přítomné, aby volili do okresních a župních zastupitelstev stranu ludovou a mimo jiné měl se vyjádřiti asi takto: "Češi přišli na Slovensko beze všeho a zaujímají veškeré práce a místa, kde nedávají Slovákům žádného zaměstnání. Proto jest slovenský lid bez zaměstnání, následkem toho mají Slováci Čechům, kteří jsou na Slovensku, ukázati cestu, aby šli domů do Čech. Češi přinesli na Slovensko "Husa", odbírají lidu kostely a římsko-katolickou víru, nač bylo Čechů na Slovensku zapotřebí?"
Senátor Josef Barinka, slovenský učitel, popírá, že by se byl tak vyjádřil, jak mu trestní oznámení za vinu klade a ujišťuje, že jeho výroky nesprávně byly pochopeny a vykládány. Na důkaz, že s Čechy sympatisuje, uvádí, že vždy i před převratem se osvědčoval pro vzájemnost a bratrství Čechů a Slováků, že jest z vlastenecké učitelské rodiny slovenské, proto navštěvoval české školy ve Valašských Kloboucích a ve Valašském Meziříčí, že se opětovně před válkou súčastnil českopolských porad v Luhačovicích, konečně též že provdal svou dceru za Čecha.
Z těchto důvodů, a že jednalo se vlastně o volební agitaci, získati co nejvíce voličů pro stranu ludovou, byl imunitní výbor toho mínění, že senátor Josef Barinka neměl úmyslu popuzovati k zášti proti Čechům, a že při výroku o Husu a braní kostelů a římskokatolické víry nebyl si toho vědom, že by vážně tímto výrokem své posluchače a obyvatelstvo dotyčného místa znepokojil. Proto se usnesl imunitní výbor navrhnouti senátu Národního shromáždění, aby souhlas k vydání senátora Josefa Barinky k trestnímu stíhání byl odepřen.
V Praze, dne 15. května 1924.
Josef Kouša v. r.,
místopředseda.
Josef Lukeš v. r.,
zpravodaj.