Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1924.
I. volební období.
9. zasedání.
Tisk 1918.
Zpráva
I. sociálně-politického výboru,
II. ústavně-právního výboru
o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1903) k vládnímu návrhu zákona, kterým se doplňuje zákon ze dne 15. dubna 1920, čís. 314 Sb. z. a n. o exekuci na platy a výslužné zaměstnanců a jich pozůstalých.
I.
Zákonem ze dne 15. dubna 1920, č. 314 Sb. z. a n., o exekuci na platy a výslužné zaměstnanců a jich pozůstalých bylo v § 1 ustanoveno, že služební požitky osob ve službách veřejných i soukromých a to jakéhokoliv druhu (platy služební, mzdy týdenní, denní a p.) mohou býti exekucí nebo dobrovolnou úmluvou obstaveny až nejvýš do 1/3, avšak s výjimkou, že dlužníku musí zůstati volným roční příjem 6000 Kč. Pouze při alimentech může býti vedena exekuce až do 2/3 při ponechání existenčního minima 3000 Kč ročně. Kromě toho bylo cit. zákonem v § 6 vysloveno, že veškerá, tomuto předpisu odporující ustanovení se povšechně zrušují.
Úmyslem zákonodárce bylo tímto povšechným ustanovením zrušiti všechna dosavadní odchylná ustanovení, tudíž: § 207 horního zákona, podle kterého úkolová a střídní mzda horníků jest z exekuce vyňata. Tím mělo býti dosaženo také unifikace mezi hornictvem v historických zemích a hornictvem na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, neboť § 207 horního zákona byl v posléze uvedených zemích zrušen již zákonným článkem LX ex 1881.
Ačkoliv judikatura soudů nižších stolic pokládala ustanovení § 207 hor. zák. zákonem č. 314 ex 20 zrušeným, zapjal nejvyšší soud odchylné stanovisko, neboť plenárním usnesením ze dne 16. května 1922, č. Pres. 85/22 vyslovil, že § 207 hor. zákona zákonem č. 314 ex 20 zrušen nebyl, poněvadž posléze citovaný zákon zvyšoval pouze exekuce prosté minimum osob na plat nebo mzdu poukázaných, aniž by současně rušil výhody plynoucí z předpisů dosavadních.
Také otázka, zdali je přípustna exekuce na hornickou mzdu pro neplacení alimentů, stala se spornou a také tuto otázku zodpověděl nejvyšší soud záporně svým usnesením ze dne 13. března 1923, č. Pres. 63/23, kde však současně používaje § 6 zákona o nejvyšším soudě dal podnět, aby tato mezera byla odstraněna cestou zákonodárnou a aby § 207 hor. zák. změněn byl potud, že pro zákonné alimenty připouští se exekuce po rozumu zákona č. 314 ex 20.
To vedlo k tomu, že vláda předložila návrh zákona o tom, že ustanovení zákona č. 314 ex 20 vztahují se i na hornické mzdy a že § 207 hor. zákona se zrušuje, zejména když ministerstva spravedlnosti docházely stížnosti od generálních poručníků a okresních péčí o mládež, že horníci zdráhají se platiti alimenty a že exekuce pro tyto nároky vedena býti nemůže.
Poslanecká sněmovna přepracovala původní vládní osnovu a to tak, aby napříště odstraněna byla jakákoliv pochybnost o tom, že § 1 zákona č. 314 ex 20, podle kterého může býti vedena exekuce na požitky, týká se bezvýjimečně všech platů zaměstnanců veřejných i soukromých a to jakéhokoliv druhu.
Proto oproti vládnímu návrhu usnesla se poslanecká sněmovna na jiné textaci § 1, dle které doplňuje se druhá věta § 6 zákona 314 ex 20 v tom smyslu, že pozbývají platnosti všechny dosavadní zákony a nařízení odporující § 1 cit. zákona. V tomto ustanovení jest tudíž také zahrnut § 207 horn. zákona, takže pro budoucnost bude možno vésti exekuci na mzdy horníků nejen pro alimenty, nýbrž i jiné pohledávky. Tím bude zvýšena ochrana rodinného práva osob, odkázaných na živitele z řad příslušníků hornictva a kromě toho umožněn úvěr horníků.
Poněvadž se vyskytly pochybnosti o tom, zdali zákon č. 314 ex 20 se nevztahuje též na požitky vyplácené zaměstnancům podle zákonů o úrazovém a nemocenském pojištění, jakož i o báňských bratrských pokladnách, pojato bylo do § 2 ustanovení, že o požitcích sloužících podle své povahy k zaopatření v době nemoci, stáří nebo invalidity zůstávají v platnosti předpisy dosavadní. Ze stejných důvodů pojato do § 2 ustanovení o platnosti § 4 zákona č. 319 ex 20.
Sociálně-politický výbor navrhuje, aby senát přijal usnesení poslanecké sněmovny ve znění senátního tisku č. 1903 beze změny.
V Praze dne 25. června 1924.
R. Jaroš v. r.,
předseda.
Pánek v. r.,
zpravodaj.
II.
Ústavně-právní výbor navrhuje senátu, aby osnovu zákona přijal ve znění, jak na něm usnesla se poslanecká sněmovna ve 272. schůzi dne 12. června 1924, jelikož novým zákonem odstraněny budou pochybnosti judikatury o dosahu zákona ze dne 15. dubna 1920, čís. 314 Sb. z. a n. a provedena bude také unifikace s předpisy platnými na Slovensku a Podkarpatské Rusi ohledně § 207 všeob. hor. zák.
V Praze dne 26. června 1924.
Dr Lud. Krupka v. r.,
místopředseda.
Dr Adolf Procházka v. r.,
zpravodaj.