Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1924.
I. volební období.
9. zasedání.
Tisk 1942.
Zpráva
I. výboru zahraničního,
II. výboru rozpočtového
o vládním návrhu (tisk 1909), kterým se předkládá Národnímu shromáždění republiky Československé úmluva mezi republikou Československou a Královstvím Maďarským o vzájemném nakládání se soukromými pojišťovnami a o finanční úpravě starých pojišťovacích smluv na život, ujednaných v bývalých korunách uherských a rakouských, která byla se závěrečným zápisem podepsána v Praze dne 13. července 1923.
Schvalovací usnesení:
>Národní shromáždění Republiky Československé souhlasí s >Úmluvou< mezi Republikou Československou a Královstvím Maďarským, sjednanou dle čl. 198 smlouvy Trianonské o vzájemném nakládání se soukromými pojišťovnami a o finanční úpravě starých pojišťovacích smluv na život, ujednaných v bývalých korunách uherských a rakouských, jakož i se závěrečným zápisem, podepsanými v Praze dne 13. července 1923.<
I.
Podle čl. 198 mírové smlouvy Trianonské měly býti upraveny veškeré finanční záležitosti mezi naší republikou a státem Maďarským zejména též poměry soukromých pojišťoven maďarských vůči našim občanům a naopak.
Úprava tato jest velmi naléhavá vzhledem ku značným valutovým rozdílům obou států.
Jádrem jejím jest, aby občané naši obdrželi plnění ze smluv pojišťovacích v korunách československých, takže tato uskuteční se v poměru 1:1.
Mezi pojišťovací smlouvy počítají se pojišťovací smlouvy na život a důchody, na úrazy, na pojištění válečných půjček, jakož i smlouvy zajišťovací.
Úmluva, vztahovati se má na ony československé občany, kdož měli své stálé bydliště na území Československé republiky, a to jak v době 26. února 1919, kdy totiž nastala rozluka měnová, tak i v den 31. prosince 1922, ježto vyjednávání započalo počátkem r. 1923. Mimo to platí též pro ony občany, kdož jsou příslušníky našeho státu, jež však v obou rozhodných dnech neměli stálého bydliště u nás, kdežto vyloučeni zůstávají všichni, kdož po 26. únoru 1919 plnili neb plnění přijali v korunách maďarských resp. rakouských.
Co do provedení úpravy sjednané klade se důraz na vzájemnou dobrovolnou dohodu pojišťoven obou států, která našimi orgány dozorčími musí býti schválena, připouští se však též přenésti starý stav z jednoho území na domácí pojišťovnu území druhého za podmínky, že odevzdány budou tomuto ústavu příslušné technické reservy, jichž obsah jest podrobně určen.
Aby pak provedení bylo též dále usnadněno, zavázaly se obě vlády vydati příslušné předpisy o přerušení sporů a exekucí, což se v našem státě již stalo.
Vzhledem k tomu, že úmluva tato jest na patrný prospěch našich zejména malých pojištěnců, navrhuje zahraniční výbor, aby senát udělil úmluvě zmíněné i se závěrečným zápisem svůj souhlas.
V Praze, dne 30. června 1924.
Antonín Svěcený v. r.,
předseda.
Dr Luděk Krupka v. r.,
zpravodaj.
II.
Predloženým vládnym návrhom prichádza sa opäť k vybavovaniu jednej časti článku 198 Trianonskej mierovej smluvy, podľa ktorého ponecháva sa súčastneným vládam docieliť úmluvami shody vo finančných úpravách, ktoré sa staly nutnými rozpadnutím sa rak.-uh. monarchie.
Úmluva, ktorú vláda touto predlohou predkladá Národnému shromaždeniu k odobreniu môže znamenať pre štát zaťaženie 50,000.000 Kč, lebo ukladá nostrifikáciu predválečných rient a prípadné uznanie válečných pôžičiek. K úhrade záväzkov vôči československým poistencom složia maďarské poisťovne jednak hodnoty na území Československej republiky ležiace, ďalej titre predválečneho dlhu rakúskeho alebo uhorského až do výšky 50,000.000 Kč nominale, v ktorých bude vezeť riziko československého štátu. Toto riziko vyváži však záujmy tisícov drobných ľudí, ktorí dosiahnu splnenia záväzkov zo smlúv s poisťovňami, a to v plnej hodnote korún československých.
Rozpočtový výbor pojednal o tejto vládnej predlohe (tlač. sen. 1909) v schôdzi dňa 2. júla konanej a doporúča schvalovaciu formulu sl. senátu ku schváleniu.
V Prahe, 1. júla 1924.
Ferd. Jirásek v. r.,
predseda.
Frant. Zimák v. r.,
zpravodaj.