Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1924.

I. volební období.

9. zasedání.

Tisk 1944.

Počet případů o nichž na základě podaných opravných prostředků má Nejvyšší soud rozhodovati, stále stoupá, jak nasvědčují následující data:

Roku 1922 bylo podáno u Nejvyššího soudu celkem

Roku 1923 došlo na Nejvyšší soud celkem 3631 revisí, z nichž vyřízeno do konce roku pouze 1541 případů; revisí ze Slovenska a Podkarpatské Rusi je 1006 a z nich bylo nevyřízeno do konce roku 797.

Účelem projednávané osnovy zákona jest zjednodušení civilního sporného řízení na Slovensku a Podkarpatské Rusi podle osvědčených zásad zákona civilního soudního řádu z 1. srpna 1895, č. 113 ř. z., platného v zemích historických. Tímto způsobem zjednoduší, urychlí a zlevní se sporné řízení na Slovensku a Podkarpatské Rusi na prospěch stran i státu, aniž by tím právní jistota nějak utrpěla.

Nejvyšší soud není s to, aby včasně vyřídil veliké množství dovolání, podaných od soudů slovenských a podkarpatskoruských, a to jednak proto, že o dovoláních podle civ. řádu soudního tam platného jest obligatorně nařízeno ústní přelíčení dovolací (z histor. zemích vyřizují se dovolání v zasedání neveřejném), jednak jest dovolání ze Slovenska a Podkarpatské Rusi poměrně více nežli z Čech, Moravy a Slezska a to hlavně proto, že podle bývalého uh. civilního řádu soudního rozhodují soudy rozsudkem i o otázkách, které podle civilního řádu soudního v historických zemích se vyřizují usneseními, jichž vyřízení jest jednodušší a rychlejší, než odvolání a revisí proti rozsudkům a konečně že není u Nejvyššího soudu dostatečný počet věcně i jazykově kvalifikovaných soudců ke zdolání tak veliké práce.

Zjednodušení řízení docílí se tím způsobem, že o t. zv. námitkách a okolnostech sporu překážejících bude rozhodováno usnesením místo rozsudkem, jak se nyní děje, jímž bude rozhodováno pouze o věci hlavní.

Proti usnesením připouští se (jako dosud) jedině opravný prostředek stížnosti (rekursu). Rozhodnutí o námitkách sporu překážejících zůstává usnesením, i když bylo pojato do rozsudku.

Proti souhlasným usnesením nižších stolic o námitkách a okolnostech sporu překážejících vylučuje se mimořádný revisní rekurs, s výjimkou nejzávažnějších okolností uvedených v § 540 c. ř. s. býv. uher., ku kterým jest povinen revisní soud přihlížeti z moci úřední.

Kde jest vyloučen další opravný prostředek ve věci samé (§ 521), není přípustným rekurs ke třetí stolici ani proti usnesením o námitkách a okolnostech sporu překážejících (§ 1, bod 4.).

Novoty v rekursu na třetí stolici se vylučují proto, že ani v revisi proti rozsudku druhé stolice o námitkách a okolnostech sporu překážejících nebyly dosud přípustny.

Zařazením nového § 435 a) do kapitoly o nákladech sporu zavádí se na Slovensku a Podkarpatské Rusi obdobný stav jako v zemích historických a stejně pokud se týče § 1, bodu 13.

Ustanovení § 1, bodu 12 a 15 mají více méně povahu nouzovou a proto jich platnost jest omezena pouze do 31. prosince 1926 a mají Nejvyššímu soudu umožniti velkým počtem nahromaděné revise ze Slovenska a Podkarpatské Rusi snáze a rychleji vyříditi v určitých případech bez ústního přelíčení, jež se má obmeziti před soudem revisním na nejmenší míru.

V § 1 bodu 14 ulehčuje se revisním soudům při vyhotovování rozsudku, aby se nemusel ve svém rozhodnutí vyslovovati o všech důvodech uplatňovaných v dovolacím, případně připojovacím návrhu, když revisní soud pokládá rozhodnutí i odůvodnění odvolacího soudu za správné.

Podle § 2 platí zákon na všechny již zahájené případy, ve kterých nových ustanovení jest možno použíti, aniž by tím stranám byla způsobena právní újma.

Odstavec prvý tohoto §u týká se jen případů, kde ústní jednání nebylo ještě nařízeno.

Dovolací soud může se i v těch věcech, ve kterých hodnota předmětu 2000 Kč přesahuje, usnésti, aby v těch případech, v nichž věc měla býci projednána (podle tohoto zákona) v sezení neveřejném, projednána byla v ústním přelíčení.

Aby strany na ustanovení tohoto zákona, jež jsou důležita pro další vedení civilních sporů na Slovensku a Podkarpatské Rusi, co nejrychleji byly upozorněny, doporučovalo by se jeho uveřejnění v tamních časopisech ihned, jak bude Národním shromážděním schválen.

Ústavně-právní výbor projednav ve své schůzi dne 2. července osnovu zákona, navrhuje slavnému senátu Národního shromáždění, aby senát schválil usnesení poslanecké sněmovny v tom znění, v jakém bylo poslaneckou sněmovnou přijato a jak v tisku senátu čís. 1923, jest návrh zákona obsažen.

V Praze, dne 2. července 1924.

Dr. Fr. Soukup v. r.,

předseda.

Jos. Lukeš v. r.,

zpravodaj.