Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1924.

I. volební období.

9. zasedání.

Tisk 1945.

Máme v republice Československé jak v zemích historických tak i na Slovensku a na Podkarpatské Rusi velmi přísná zákonná ustanovení na úplatkářství. Avšak znaky skutkových podstat zločinů a přečinů úplatkářství jsou takové, že nelze je zjistiti ve všech případech úplatkářství, kteréž vyskytuje se důsledkem poměrů válečných i poválečných v různých nových formách.

Tomuto nedostatku právního řádu má odpomoci osnova zákona o stíhání úplatkářství, jež vládou podána byla a jež také obsahuje trestní ustanovení proti porušování úředního tajemství.

Na vládní osnově provedla poslanecká sněmovna podstatné změny.

Tak zejména nově zkonstruovány a systemisovány jednotlivé přečiny a přestupky, vymezen okruh uplácených osob, rozšířena skutková povaha úplatku, doplněna definice uplácení, přesněji vyjádřen časový a vnitřní vztah úplatku k úřednímu výkonu a upraveny tresty.

Dále vypustila poslanecká sněmovna ze zákona odiosní ustanovení o denunciační povinnosti dle § 4 vládní osnovy.

Ustanovení vládní osnovy proti porušování úředního tajemství byla poslaneckou sněmovnou zúžena, - zejména vypuštěním problematických ustanovení ohledně zákonné abolice trestných činů úplatkářských spáchaných před účinností nového zákona, - a uvedena v soulad s § 23 služební pragmatiky.

Ohledně propadlých úplatků provedena unifikace ve prospěch státu, vynechána neodůvodněně tvrdá ustanovení o následcích odsouzení a doplněna ustanovení zrušovací.

Výbor ústavně-právní projednal dnes osnovu zákona.

Při projednání odst. 2. § 6 došel výbor toho názoru, že u bank, spořitelen, záložen a jiných peněžních ústavů, hospodářských a výdělečných společenstev a ústavů povinného pojištění, vyjmenovaných v prvých větách odst. 2., jejichž orgány a zaměstnanci jsou, vyjímajíc případy § 5, na roveň postaveni veřejným činitelům uvedeným v odst. 1., nepadá na váhu, jsou-li pod státním dozorem nebo ne.

Naproti tomu orgánové a zaměstnanci jiných než zprvu v odst. 2. § 6 jmenovitě uvedených soukromých podniků a ústavů jsou (a též vyjímajíc případy § 5) na roveň postaveni veřejným činitelům uvedeným v odst. 1. § 6 jen tehdy, když a pokud jsou tyto soukromé podniky a ústavy pod státním dozorem.

Ke zrušovacímu ustanovení §u 11, odstavec 2. dlužno ještě podotknouti toto:

§ 104, poslední věta, § 105, odst. 2., poslední věta tr. z. ze 27. května 1852, č. 117 ř. z. se zrušují proto, poněvadž na místo ustanovení těchto nastoupila nová jednotná norma §u 9.

V § 465 tr. z. uherského čl. V. z r. 1878 jsou dva případy trestného činu, totiž případ ten, jestliže veřejný úředník činem nebo opomenutím tam uvedeným neporušil úřední povinnost, který je méně trestný, a druhý, který je trestnější. - Podobně jsou dva případy uvedeny v §u 470 téhož zákonného článku, z nichž první je mírněji trestný. Na místo těchto mírněji trestných případů nastupují unifikační ustanovení nového zákona, zůstávají tedy nadále v platnosti jen ustanovení přísnější, poněvadž pak skutková podstata pro tyto přísnější případy zůstává zachována a nachází se buďto v předvětí nebo ve větě nyní zrušené, bylo nezbytno ustanoviti, že zrušení právě uvedené netýče se ovšem znaků skutkové podstaty, pokud je jich potřebí pro případy, jež zrušeny nejsou.

Výbor ústavně-právní navrhuje senátu, aby přijal osnovu zákona ve znění, jak se na něm usnesla poslanecká sněmovna a jak jest obsažen v sen. tisku č. 1926.

V Praze, dne 2. července 1924.

Dr. Frant. Soukup v. r.,

předseda.

Dr. Adolf Procházka v. r.,

zpravodaj.