Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1924.

I. volební období.

9. zasedání.

Tisk 1954--1954/4.

Interpellácia

sen. dr Jána Kovalika, Juraja Ďurčanského, dr Jána Mudroňa, Josefa Barinku, Júliusa Kliniku, Theodora Walló atď.

na ministerstvo vnútra a na celu vládu o volebnom nepomere čísla obyvateľstva na Slovensku pri voľbách poslancov a senátorov do Národného shromáždenia.

1. Poneváč štatistika vykazuje, že v pražskom volebnom okrese 1 poslanec pripadá na 36.699 obyvateľov - nie voličov - na Slovensku na 1 poslanca pripadá v Trnavskom vol. okrese 48.156, v Novozámeckom 57.223, v Turč. Sv. Martinskom 46.993, v Baňsko Bystrickom 47.020, v Lipt. Sv. Mikulašskom 41.450, v Košickom 57.238 a v Prešovskom 43.518 obyvateľov. Priemerne pripadá 1 poslanec v Čechách na 42.452 obyvateľov, na Moravu a Sliezsko 45.639 a na Slovensku 49.073 obyvateľov; a 1 senátor v Čechách na 85.448, na Morave a v Sliezsku 90.645 a na Slovensku 96.564.

Pýtame sa, či ministerstvo vnútra a celá vláda vie o chystajúcej sa zmene volebného poriadku, kte medzi iným má prísť aj k premene rozdelenia poslaneckých mandátov v jednotlivých volebných krajoch?

2. Či je ministerstvo vnútra a celá vláda náchylná pri pripadnej zmene volebného poriadku v bude 1. vspomenutú, Slovensko a jeho práva urážajúcu tú krivdu napraviť, že na Slovensku na o mnoho viac obyvateľstva padne 1 senátor - na príklad o 11.000 viac obyvateľov volí jednoho senátora a o 7.000 viac obyvatelstva volí 1 poslanca jako v Čechách a na Morave.

3. Žiadame rozhodne aj v tom páde, jestli by zmena volebného poriadku nebola navrhovaná, aby minister vnútra a celá vláda taký návrh zákona volebného poriadku pred Národné shromaždenie predložila, aby 1 poslanec a senátor na Slovensku na toľky počet obyvateľstva pripadal, jako v Čechách.

Praha, 26. júna 1924.

Dr Ján Kovalik, J. Ďurčanský, dr Ján Mudroň, Jozef Barinka, J. Kliniko, Th. Walló,
Ficza, Bodnar, dr Hilgenreiner, Zuleger, Bela Ríško.

Tisk 1954/1.

Překlad.

Interpelace

senátorů dr Hellera, Jarolima a soudruhů

na veškeré ministerstvo stran přídělu poplužních dvorů Clary'ského velkostatku v okresu Teplice-Šanov.

Jak se doslýcháme, mají v nejbližší době poplužní dvory, ležící v okresu Teplice-Šanov a patřící k velkostatku pana dra Alfonse Clary-Aldringen, býti rozděleny v malé statky a rozkouskovány. Proti tomuto úmyslu, je-li zde takový, musíme co nejrozhodněji protestovati a před jeho provedením varovati.

Okres Teplice-Šanov má asi 110.000 obyvatelů. Hraničí na severu na svobodný stát Sasko, jest tedy pohraničním okresem. Skoro polovina půdy osázena jest lesem, nepřichází tudíž pro zásobování obyvatelstva v úvahu. Okres jest většinou průmyslový. Vedle tří měst Teplic-Šanova, Trnovan a Krupky s úhrnným počtem asi 50.000 obyvatel jest v okresu ještě velmi mnoho průmyslových míst, která čítají 2 až 5.000 obyvatel a která leží těsně vedle sebe. Značnou část okresu zabírají dráhy, průmysl a doly, takže vzhledem ke všem uvedeným okolnostem zbývá pro obdělání zemědělskými plodinami jen málo půdy. Zemědělská půda zdejší nalézá se dílem v rukách malých rolníků, dílem patří Clary'skému velkostatku. Malí rolníci spotřebují své výrobky většinou pro sebe samy a dávají jen málo do prodeje. Pro prodej přichází především v úvahu velkostatek. Největší úlohu však hraje tento velkostatek pro zásobování obyvatelstva okresu mlékem. Valná většina mléka v okresu spotřebovaného pochází z poplužních dvorů, které patří k velkostatku, jen nepatrnou část lze dovážeti ze sousedních okresů, poněvadž tyto okresy samy mají obyvatelstvo převahou průmyslové, potřebují tudíž mléko pro sebe samy a poněvadž v létě dovoz mléka z větší vzdálenosti jest vůbec velice obtížný. Poplužní dvory Clary'ského velkostatku přihlížely k tomuto vývoji věci a zařídily se převahou na výrobu mléka. Kdyby se nyní tyto dvory rozbily v malé části, mělo by toto roztříštění v zápětí, že malí držitelé půdy tam usedli, spotřebovali by svoje zemědělské výrobky sami, obzvláště pak že by zásobováni obyvatelstva mlékem úplně přestalo. Dovolujeme si při tom poukázati na zkušenost, učiněnou v době války, která dokazuje, že valná většina potravin pro obyvatelstvo byla brána od velkostatků, kdežto malí držitelé měli jen velmi malou účast při všeobecném zásobování. Obzvláště děti četných dělníků, kteří v okrese bydlí, jsou poukázány na zásobování mlékem z těchto poplužních dvorů.

Dodati musíme také, že Teplice-Šanov jsou lázeňským místem, kteréž obzvláště v létě nutno pravidelně zásobovati mlékem. Rozdělení Clary'ských poplužních dvorů ztížilo by tudíž podstatně zásobování okresu mlékem a poškodilo by tím citelně zdraví obyvatelstva.

Rozdělení mělo by také jiné škodlivé následky. Nezaměstnanost, následkem průmyslové krise beztak velmi velká, podstatně by se zvýšila, rozvoj měst a průmyslu byl by stížen a konečně stalo by se pochybným také trvání cukrovaru ve Velvětech, poněvadž malí držitelé by nepěstovali množství cukrovky, k provozu této továrny potřebné, jak to nyní činí velkostatek.

Samozřejmě souhlasíme úplně s vyvlastněním velkostatku. Žádáme však, aby se vyvlastnění dálo takovým způsobem, aby jím nebylo poškozeno průmyslové obyvatelstvo okresu, aby jeho zdraví se neděla újma a aby jeho výživa ještě více než doposud nebyla odkázána na dovoz odjinud.

Přihlížejíc ke všem těmto okolnostem žádalo tedy město Teplice-Šanov u Pozemkového úřadu, aby poplužní dvory Kladruby, Prasetice a Nové Dvory mu byly přikázány a rovněž tak žádalo také město Trnovany o přidělení poplužního dvoru Doubravic, jenž k jeho území přiléhá. Přikázáním těchto poplužních dvorů oběma městům bylo by zásobování okresu mlékem zabezpečeno; byla by zjednána záruka, že půda bude obhospodařována intensivním a nezávadným způsobem jako doposud, a také udržení cukrovaru by bylo zabezpečeno. Dovolujeme si při této příležitosti poukázati na to, že Pozemkový úřad přihlížeje právě ke všem uvedeným poměrům upustil od rozdělení velkostatků poblíž hlavního města Prahy. Důvody přesně stejné, jaké zde byly směrodatnými, platí také pro okres Teplice-Šanov s jeho více než 100.000 obyvatel, z nichž alespoň 4/5 jsou zaměstnány v průmyslu a v obchodě. Podporujeme tudíž co nejvřeleji snahu měst Teplice-Šanova a Trnovan po přídělu shora uvedených poplužních dvorů a tážeme se veškerého ministerstva, jemuž Pozemkový úřad podléhá:

Jest ministerstvo ochotno působiti na Pozemkový úřad v tom směru, aby při rozdělení Clary'ského velkostatku přiděleny byly poplužní dvory Kladruby, Prasetice a Nové Dvory městu Teplicím-Šanovu, poplužní dvůr Doubravice městu Trnovanům?

V Praze, dne 11, června 1924.

Dr Heller, A. Jarolim,
Link, Polach, D. Löw, A. Perthenová, A. Friedrich A. Hecker, H. Hladik, Josef Reyzl, J. Barth, Stark, W. Niessner, Kiesewetter.

 

Původní znění.

Interpellation

der Senatoren Dr. Heller, Jarolim und Genossen

an das Gesamtministerium betreffend die Zuteilung der Meierhöfe des Clary'schen Grossgrundbesitzes im Bezirk Teplitz-Schönau.

Wie wir hören, sollen demnächst die im Bezirke Teplitz-Schönau gelegenen zum Grossgrundbesitze des Herrn Dr. Alfons Clary-Aldringen gehörigen Meierhöfe in Kleinbesitze aufgeteilt und zerstückelt werden. Gegen diese Absicht, falls eine solche besteht, müssen wir unsere entschiedenste Einsprache erheben und vor der Durchführung derselben warnen.

Der Bezirk Teplitz-Schönau hat rund 110.000 Einwohner. Er grenzt im Norden an den Freistaat Sachsen, ist also ein Grenzbezirk. Nahezu die Hälfte des Grundes ist mit Wald bebaut, kommt daher für die Versorgung der Bevölkerung nicht in Frage. Der Bezirk ist vorwiegent ein industrieller. Neben den drei Städten Teplitz-Schönau, Turn und Graupen mit zusammen ungefähr 50.000 Einwohnern gibt es im Bezirke noch sehr viele Industrieorte, welche 2 bis 5.000 Einwohner zäblen und dicht nebeneinander gelagert sind. Einen erheblichen Teil des Bezirkes nehmen Eisenbahn, Industrie und Bergwerke in Anspruch, sodass mit Rücksicht auf alle angeführten Umstände für die Bebauung mit landwirtschaftlichen Produkten nur wenig Boden übrig bleibt. Der vorhandene landwirtschaftliche Boden befindet sich teils in Händen von Kleinbauern, teils gehört er dem Clary'schen Grossgrundbesitz. Die Kleinbauern verbrauchen ihre Erzeugnisse meist für sich selbst und geben nur wenig zum Verkauf. Hiefür kommt vor allem der Grossgrundbesitz in Betracht. Die grösste Rolle spielt aber dieser Grossgrundbesitz für die Versorgung der Bevölkerung des Bezirkes mit Milch. Der weitaus grösste. Teil der im Bezirke konsumierten Milch stammt aus den zum Grossgrundbesitze gehörigen Meierhöfen, nur ein geringer Teil kann aus Nachbarbezirken eingeführt werden, weil diese selbst überwiegend industrielle Bevölkerung haben, daher die Milch für sich selbst brauchen und weil im Sommer die Milchzufuhr aus weiterer Entfernung überhaupt sehr erschwert ist. Die Meierhöfe des Claryschen Grossgrundbesitzes haben dieser Entwicklung Rechnung getragen und sich überwiegend auf Milchproduktion eingestellt. Wenn nun diese Meierhöfe in kleine Teile zerschlagen werden würden, so hätte diese Zersplitterung zur Folge, dass die darauf angesiedelten kleinen Grundbesitzer ihre landwirtschaftlichen Erzeugnisse selbst aufbrauchen würden, insbesonders, dass die Versorgung der Bevölkerung mit Milch vollständig aufhören würde. Wir erlauben uns, hiebei auf die während des Krieges gemachte Erfahrung hinzuweisen, welche dartut, dass der weitaus grösste Teil der Lebensmittel für die Bevölkerung vom Grossgrundbesitze bezogen wurde, während die kleinen Besitzer nur einen sehr geringen Teil an der allgemeinen Versorgung hatten. Insbesonders die Kinder der zahlreich im Bezirke wohnenden Arbeiter sind auf Versorgung mit Milch aus diesen Meierhöfen angewiesen.

Hinzufügen müssen wir auch, dass Teplitz-Schönau ein Kurort ist, welcher besonders im Sommer in geregelter Weise mit Milch versorgt werden muss. Die Aufteilung der Claryschen Meierhöfe würde somit die Milchversorgung im Bezirke erheblich erschweren und damit die Gesundheit der Bevölkerung empfindlich schädigen.

Sie hätte auch andere nachteilige Folgen. Die ohnedies infolge der Industriekrise sehr grosse Arbeitslosigkeit würde erheblich vermehrt, die Ausdehnung der Städte und Industrien erschwert werden und endlich wäre auch der Bestand der Zuckerfabrik Welboth in Frage gestellt, weil kleine Besitzer nicht die zum Betriebe dieser Fabrik erforderlichen Mengen an Zuckerrüben anbauen würden, wie es derzeit der Grossgrundbesitz tut.

Selbstverständlich stimmen wir der Enteignung des Grossgrunbesitzes vollständig zu. Wir verlangen jedoch, dass die Enteignung in einer solchen Weise vorgenommen wird, dass durch dieselbe nicht die industrielle Bevölkerung des Bezirkes geschädigt, deren Gesundheit nachteilig beeinflusst und deren Ernährung noch mehr als bisher auf die Finfuhr von auswärts angewiesen werde.

Unter Berücksichtigung aller dieser Umstände hat nun die Stadt Teplitz-Schönau beim Bodenamte darum angesucht, dass die Meierhöfe Kradrob, Prasseditz und Neuhof ihr zugewiesen werden und desgleichen hat auch die Stadt Turn um Zuweisung des an ihr Gebiet angrenzenden Meierhofes Daubrowitz angesucht. Durch die Zuweisung dieser Meierhöfe an die beiden Städte wäre die Milchversorgung des Bezirkes sichergestellt; es wäre die Garantie geschaffen, dass der Grund und Boden in der bisherigen intensiven und einwandfreien Weise bewirtschaftet wird und auch die Erhaltung der Zuckerfabrik wäre gesichert. Wir erlauben uns, bei dieser Gelegenheit darauf hinzuweisen, dass eben mit Rücksicht auf alle die angeführten Verhältnisse von einer Zerstückelung des Grossgrundbesitzes in der Nähe der Hauptstadt Prag vom Bodenamte Abstand genommen wurde. Genau die gleichen Gründe, welche hier massgebend waren, gelten auch für den Bezirk Teplitz-Schönau mit seinen mehr als100.000 Einwohnern, wovon mindestens 4/5 in Industrie und Handel beschäftigt sind. Wir unterstützen daher das Bestreben der Städte Teplitz-Schönau und Turn nach Zuteilung der oben angeführten Meierhöfe auf das Wärmste und stellen an das Gesamtministerium, welchem das Bodenamt unterstellt ist, die Anfrage:

Ist das Ministerium bereit, auf das Bodenamt dahin einzuwirken, dass bei Aufteilung des Claryschen Grossgrunbesitzes die Meierhöfe Kradrob, Prasseditz und Neuhof der Stadt Teplitz-Schönau, der Meierhof Daubrowitz der Stadt Turn zugeteilt werde?

Prag, den 11. Juni 1924.

Dr. Heller, A. Jarolim,
Link, Polach, D. Löw, Anna Perthen, A. Friedrich, A. Hecker, H. Hladik, Josef Reyzl, J. Barth, Stark, W. Niessner, Kiesewetter.

 

Tisk 1954/2.

Překlad.

Interpelace

senátora Löwa a soudruhů

na pana ministra vnitra stran opatření okresní správy politické v Karlových Varech ve věcech nájemních.

U podniku "Karlsbader Bunddruckwerke", s. s r. o., jenž převzal výrobu obtisků pro porcelánový průmysl, byly již opětovně zjištěny otravy olovem u dělnic, které jsou zaměstnány v oddělení pro zaprašování obtisků, a na udání okresní nemocenské pokladny v Karlových Varech, která za těchto okolností velmi trpěla, provedena neohlášená komise, při kteréž bylo zjištěno, že místnosti, ve kterých jsou umístěny stroje na zaprašování obtisků, postrádají jakéhokoli zařízení na odvrácení otravy olovem, ba že dělnice nemají ani potřebných umýváren nebo jídelen.

V budově, která patří jmenované firmě a která až do roku 1921 byla hostincem se sálem a s ubytováním cizinců, bydlí také ještě několik nájemníků, kteří vylíčenými poměry také trpí.

Okresní správa politická v Karlových Varech rozkázala tedy firmě, aby několika nájemním stranám dala výpověď, aby získala místnosti pro umístění strojů na zaprašování obtisků, na místě aby rozkázala, aby na volném prostranství, které patří ke zmíněné továrně, vystavěna byla nová budova. Odvolávala se na ustanovení zákona o ochraně nájemníků ze dne 26. dubna 1923, čís. 25 Sb. z. a n., a praví k tomu do slova:

Jak z hořejších vývodů jest patrno, dlužno ze zdravotních a technických důvodů ochrany dělnictva naléhati na zrušení posavadní provisorní místnosti pro zaprašování obtisků a na zřízení nové místnosti pro zaprašování obtisků, která by všem dotyčným předpisům vyhovovala. Poněvadž v domě čp. 136, jenž jest soukromým vlastnictvím firmy >Karlsbader Bunddruckwerke<, s. s r. o., mimo místností již používané není dalších místností, musela by firma, aby mohla provésti předepsanou změnu provozu, použíti dvou soukromých bytů v prvém poschodí, které se skládají ze tří průčelních pokojů, označených v plánu číslicemi 4, 5 a 6, a které nyní obývají strany Josef Kreuzer a Karel Mertl. Tyto tři místnosti však nemůže firma prozatím zaříditi pro účely závodu, poněvadž jmenované strany, které stojí pod zákonem na ochranu nájemníků, nechtějí těchto místností dobrovolně opustiti.

A dále v bodu 3.:

Máte ihned s poukazem na bod 10 §u 1 zákona ze dne 26./IV. 1923, čís. 85 Sb. z. a n. podniknouti nutné soudní kroky, abyste byty, nalézající se v prvém poschodí vašeho domu, pro účele továrny uvolnili, potom skladiště a kancelář přeložili do prvého poschodí a použijíce uvolněných místností v přízemí přeložili stroje na zaprašování obtisků do místností dole blíže naznačených.

Okresní správa politická v Karlových Varech žádá, aby podnikatel, který může svůj podnik beze všeho dalšího přístavbou upraviti tak, že zákonitým požadavkům vyhovuje, na místo toho strany v jeho domě bydlící soudně vypověděl a poukazuje na ustanovení §u 1 bod 10 zákona ze dne 26. dubna 1923 o ochraně nájemníků. Přehlíží však při tom, že větší škoda jest na straně nájemníků než na straně pronajímatelů, a že ani tímto opatřením nelze shledaný nezákonný stav odstraniti.

Kromě toho však stanoví zákon stejného data číslo 87 Sb. z. a n. v §u 4, převzatém ze zákona ze dne 14. července 1922, čís. 225 Sb. z. a n., toto:

Používati bytů nebo jejích částí k jiným účelům než k bydlení jest dovoleno jen s úředním povolením.

Povolení může býti uděleno jen z důležitých příčin, zejména jde-li o použití místností k účelu veřejnému, pro který není možno opatřiti místností jiných. Mimo to může býti povolení uděleno jen, není-li v obci nedostatek bytů anebo opatří-li žadatel náhradní místnosti k obýváni způsobilé.

V obci Drahovicích panuje však týmž úřadem konstatovaný obrovský nedostatek bytů. Místností nemá se použíti pro veřejné účele, nýbrž pro účele soukromé, a žadatel také neprohlásil, že jest ochoten opatřiti náhradní místnosti, a přes to nařídila okresní správa politická v Karlových Varech, aby byla provedena soudní výpověď, aby se tím mohlo provésti nucené vyklizení bytů, a to v obci Drahovicích, která beztak má již pět stran se 14 dětmi, mezi nimi posledně vyklizenou stranu se 6 dětmi, bez přístřeší a která ani nemá místností, aby v nich uložiti mohla movitosti vyklizených stran.

Tážeme se proto pana ministra, je-li ochoten upozorniti okresní správu politickou v Karlových Varech na nesociálnost jejího výnosu a pečovati o to, aby svrchu uvedený výnos okresní správy politické v Karlových Varech byl odvolán?

V Praze, dne 24. června 1924

D. Löw,
Lorenz, Anna Perthenová, Stark, dr Heller, Barth, Kiesewetter, Jarolim, A. Friedrich, A. Hecker, J. Reyzl, Polach.

 

Původní znění.

Interpellation

des Senators Löw und Genossen

an den Herrn Minister des Innern betreffend Verfügung der politischen Bezirksverwaltung in Karlsbad in Mietangelegenheiten.

Bei der in Drahowitz bestehenden Unternehmung >Karlsbader Bunddruckwerke<, G. m. b. H. welche die Erzeugung von Abziehbildern für die Porzellanindustrie übernommen hat, wurden bereits wiederholt Bleivergiftungen bei den in der Puderabteilung beschäftigten Arbeiterinnen festgestellt und auf eine Anzeige der Bezirkskrankenkassa in Karlsbad, welche unter diesen Umständen viel zu leiden hatte, fand eine unangemeldete Kommission statt, bei welcher konstatiert wurde, dass die Räume, in welcher die Pudermaschienen untergebracht sind, jeder Vorrichtung zur Verhütung der Bleivergiftung entbehren, ja dass die Arbeiterinnen nicht einmal die notwendigen Waschgelegenheiten oder Essräume haben.

In dem der genannten Firma gehörigen Gebäude, welches bis zum Jahre 1921 ein Gasthaus mit Saal und Fremdenherberge war, wohnen auch noch mehrere Mietparteien, welche unter den geschilderten Zuständen auch zu leiden haben.

Die politische Bezirksverwaltung in Karlsbad hat nun der Firma den Auftrag erteilt, mehrere Mietparteien zu kündigen, um Räume für die Unterbringung der Pudermaschinen zu erhalten, anstatt den Auftrag zu geben, auf dem freiem Raume, welcher zur genannten Fabrik gehört, ein neues Gebäude aufzuführen. Sie berief sich auf die Bestimmungen des Gesetzes über den Mieterschutz vom 26. April 1923, Nr. 25 Slg. und sagt dazu wörtlich:

Wie aus den obigen Ausführungen zu ersehen ist, muss aus sanitären und arbeiterschutztechnischen Rücksichten auf eine Auflassung des derzeitigen provisorischen Puderraumes und die Einrichtung eines neuen, allen einschlägigen Vorschriften entsprechenden Puderraumes gedrungen werden. Nachdem im Hause Nr. 136, welches Privateigentum der Firma >Karlsbader-Bunddruckwerke<, G. m. b. H. ist, ausser den bereits in Anspruch genommenen Räumlichkeiten keine weiteren Räume zur Verfügung stehen, müsste die Firma, um die vorgeschriebene Aenderung des Betriebes durchführen zu können, zwei im ersten Stockwerke befindliche Privatwohnungen, bestehend aus drei Frontzimmern, - im Plane mit 4, 5 und 6, in Anspruch nehmen, welche derzeit von den Parteien Josef Kreuzer und Karl Mertl bewohnt sind. Diese drei Räume kann die Firma vorläufig aber nicht für die Betriebszwecke einrichten, weil die genannten Parteien, die unter dem Mieterschutzgesetze stehen, dieselben freiwillig nicht verlassen wollen.

Und weiter unter Punkt 3.:

Sie haben sofort unter Hinweis auf P. 10 des § 1 des Gesetzes v. 26./4. 1923, Zl. 85 Slg. D. G. u. V. die notwendigen gerichtlichen Schritte zu tun, um die im ersten Stockwerke Ihres, Hauses befindlichen Wohnungen für Fabrikszwecke frei zu bekommen, dann Lager und Bureau in den ersten Stock zu verlegen und mit Hilfe der im Erdgeschosse freiwerdenden Räume die Pudermaschinen in die unten näher bezeichneten Lokale zu verlegen.

Die politische Bezirksverwaltung in Karlsbad verlangt, dass ein Unternehmer, welcher die Möglichkeit hat, seinen Betrieb ohneweiteres durch einen Anbau so auszugestalten, dass er den gesetzlichen Anforderungen entspricht, dass er statt dessen die in seinem Hause wohnenden Mietparteien gerichtlich kündigt und verweist auf die Bestimmungen des § 1, P. 10 des Gesetzes vom 26. April 1923, betreffend den Mieterschutz. Sie übersicht aber dabei, dass der grössere Schaden auf Seite der Mieter statt der Vermieter ist, und dass selbst durch diese Massnahmen der vorhandene ungesetzliche Zustand nicht beseitigt werden kann.

Ausserdem bestimmt aber das Gesetz gleichen Datums Nr. 87 Slg. im § 4, übernommen aus dem Gesetze vom 11. Juli 1922, Nr. 225 Slg. folgendes:

Die Benützung von Wohnungen oder Teilen derselben zu anderen als Wohnzwecken ist nur mit behördlicher Bewilligung gestattet.

Die Bewilligunng kann nur aus wichtigen Gründen erteilt werden, insbesondere, wenn es sich um die Benützung der Räumlichkeiten zu einem öffentlichen Zwecke handelt für den andere Räumlichkeiten nicht beschafft werden können. Von diesem Falle abgesehen kann die Bewilligung nur dann erteilt werden, wenn in der Gemeinde kein Wohnungsmangel herrscht, oder wenn der Gesuchsteller zur Bewohnung geeignete Ersatzräumlichkeiten beschafft.

In der Gemeinde Drahowitz herrscht aber ein von derselben Behörde konstatierter ungehcuerer Wohnungsmangel. Die Räumlichkeiten sollen nicht für öffentliche Zwecke, sondern für Privatzwecke verwendet werden und der Gesuchsteller hat sich auch nicht bereit erklärt Ersatzräume zur Verfügung zu stellen, und trotzdem hat die pol Bezirksverwaltung in Karlsbad den Auftrag gegeben, die gerichtliche Kündigung durchzuführen, um so die zwangsweise Räumung der Wohnungen durchführen zu können, dies in der Gemeinde Drahowitz, welche ohnedies schon 5 Parteien mit 14 Kindern, davon die letzt delogierte mit 6 Kindern, ohne Wohnung hat und nicht eimal Räume besitzt, um die Mobilien der Delogierten aufbewahren zu können.

Wir fragen deshalb den Herrn Minister, ob er bereit ist, die politische Bezirksverwaltung Karlsbad auf das unsoziale ihres Erlasses aufmerksam zu machen und dafür zu sorgen, dass der oben zitierte Erlass von der politischen Bezirksverwaltung Karlsbad zurückgenommen wird.

Prag, den 24. Juni 1924.

D. Löw,
Lorenz, Anna Perthen, Stark, Dr. Heller, Barth, Kiesewetter, Jarolim A. Friedrich, Aug. Hecker, J. Reyzl, Polach.

 

Tisk 1954/3.

Interpelace

senátora prof. dr C. Horáčka a společníků

na pana ministra vnitra v příčině hromadných neštěstí automobilních v Praze.

Doprava automobilní jest dojista velikým technickým pokrokem a přes nepříznivé její stránky, jako obtěžování ruchem, prachem a j. sluší rozšíření její vítati a přáti si, aby i u nás přestaly býti automobily jen přepychovým prostředkem dopravním. Avšak s druhé strany je třeba pečovati o to, aby rozvoj automobilový nestal se hromadným nebezpečím pro ostatní vrstvy obyvatelstva z čehož je dnes podstatná obava, neboť v poslední době mají bohužel pražské denní časopisy stálou rubriku o těžkých úrazech a neštěstích následkem rychlé jízdy automobilů na pražských ulicích. Jest sice pravda, že mnoho viny nese na tom neprozřetelné obecenstvo samo, ale ještě více úrazů zaviněno jest nezkušenými a bezohlednými řidiči automobilů, kteří v úzkých a živých ulicích jezdí nepoměrnou rychlostí a tak neopatrně, že někdy ani na chodnících není pěší obecenstvo životem jisto. Zdá se, že buď orgány bezpečnostní mající dozor nad jízdou automobily počínají si příliš shovívavě, aneb že dosavadní platné předpisy po stránce bezpečnostní nevystačují.

Proto táží se podepsaní pana ministra vnitra:

1. Jsou-li mu známy časté úrazy způsobené rychlou a neopatrnou jízdou automobily na pražských ulicích?

2. Je-li ochoten pražské bezpečnostní orgány přiměti k tomu, aby dbaly o to, by řidiči automobilů šetřili bedlivě příslušných předpisů a náležité opatrnosti co do jízdy po případě, aby každé opomenutí v tom směru bylo přísně trestáno?

3. Nevystačují-li nynější platné předpisy po této stránce, je-li ochoten je zostřiti, zejména rychlost dosavadní snížiti, po případě jízdu automobily určitými, příliš úzkými a živými ulicemi pražskými vůbec zakázati?

V Praze, dne 25. června 1924.

Dr C. Horáček,
dr Daxner, Roháček, Frant. Jan Kroiher, K. Sáblík, dr Jar. Vlček, Otm. Hrejsa, V. Sehnal, Hucl, Križko, Hybš, Duchaj.

 

Tisk 1954/4.

Interpelace

senátorů V. Klofáče, Pánka, Zavorala, dr Procházky, dr Soukupa, Svěceného,

dr Franty, dr B. Němce, Križko, Hucla a soudruhů

k ministrovi zemědělství o zužitkování dříví ze státních lesů a o využitkování nerostného bohatství v těchže se nalézajícího.

Ježto správa státních lesů je již nyní největším producentem dříví v naší republice a dalším přejímáním soukromých lesů docílí v ohledu tom postavení dominující, je bezpodmínečně nutno, aby vypracovala podrobný plán, jakým způsobem hodlá svou dřevní produkci zhodnotiti. Uvážíme-li na jedné straně velmi značnou nezaměstnanost našeho dělnictva a na straně druhé skutečnost, že dosud vyvážíme skoro výhradně jen dříví ve stavu surovém, seznáme, že musíme přikročiti k bezodkladnému a řádnému řešení otázky, zda a jakým způsobem bychom mohli a měli naše surové dříví přeměniti doma na polo- a celovýrobky dřevní, které bychom pak do ciziny vyváželi. Tím získali bychom trvalé zaměstnání a slušný výdělek několika tisícům našich nezaměstnaných dělníků, zvýšili aktivitu naší obchodní bilance a snížili podpory nezaměstnaným vyplácené.

Dále poukazujeme za nedostatečné prozkoumání nerostného bohatství uloženého v půdě státních lesů (i všech přejímaných) a podotýkáme, že jedná se nejen o nerosty zákonem chráněné, ale i o zákonem nechráněné. Ježto je nebezpečí, že mohly by osoby soukromé půdu státních lesů geologicky prozkoumati a zmocniti se cestou absolutně legální nerostného bohatství v půdě té se nalézajícího (mineralií zákonem chráněných) je zapotřebí, aby generální ředitelství státních statků provedlo neprodleně řádné odborné prozkoumání veškeré půdy v státním majetku se nalézající. Dle výsledků pří prozkoumání tom docílených musí býti pak sestaven generální plán na řádnou exploitaci zjištěného nerostného bohatství. I v tomto případě mohlo by býti docíleno velmi značné redukce v počtu nezaměstnaných dělníků.

Podepsaní se táží pana ministra:

1. zda jest ochoten předložiti v době nejkratší přesné návrhy na zužitkování dříví ze státních lesů, při čemž budiž brán zřetel i na zužitkování dříví odpadkového;

2. zda jest ochoten dáti prozkoumati otázku zužitkování určitých druhů dříví k výrobě dřevěného uhlí a zužitkování plynů při tom se vyvíjejících v jiných výrobnách (k vytápění pecí atd.) a zda jest ochoten dáti ústavem pro hospodárné zužitkování paliv příkaz k provedení účelných výzkumů k lepšímu a rozšířenějšímu zužitkování dřevěného uhlí;

3. zda jest ochoten naříditi generálnímu ředitelství státních statků, aby dalo veškeru státní půdu v jeho obhospodařování se nalézající s hlediska geologického a horního důkladně prozkoumati, zjištěná nerostná bohatství řádně pro stát zajistiti a na základě zjištěných výsledků předložilo pak detailní exploitační plán i rozpočty na využití tohoto bohatství.

4. zda je ochoten naříditi generálnímu ředitelství státních statků, aby dalo neprodleně zjistiti všechna ložiska rašeliny (kvantitativně a kvalitativně), nalézající se na půdě uvedeným úřadem obhospodařované a učinilo přesné návrhy na jich zužitkování.

V Praze, dne 3. července 1924.

V. Klofáč, Pánek, Zavoral, dr Procházka, dr Soukup, Svěcený, dr Franta, Križko, dr B. Němec, Hucl,
K. Sáblík, dr Reyl, Č. J. Lisý, Hybš.