Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1924.
I. volební období.
9. zasedání.
Tisk 1967.
Usnesení poslanecké sněmovny
o vládním návrhu zákona (tisk 4814),
jímž se vláda zmocňuje převzíti pohledávky vzniklé z dodávek za doby války
(tisk 4827).
Poslanecká sněmovna Národního shromáždění republiky Československé schválila ve 293. schůzi dne 25. září 1924 tuto osnovu zákona:
Zákon
ze dne.................................................................................1924,
jímž se vláda zmocňuje převzíti pohledávky vzniklé z dodávek za doby války.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Vláda se zmocňuje, aby převzala pohledávky vzniklé vůči bývalému eráru rakouskému, uherskému a společnému, z dodávek provedených za války, t. j. od 28. července 1914 do 28. října 1918 a aby poskytla za ně úplatu podle ustanovení tohoto zákona.
§ 2.
Úplata může býti dána pouze původnímu věřiteli, leč by změna v osobě věřitelově byla nastala dědickou posloupností mezi osobami vyhovujícími podmínkám odstavce druhého nebo před účinností zákona převodem pohledávky na peněžní ústav, který poskytl úvěr k provedení dodávky, z níž pohledávka vznikla.
Další podmínkou převzetí pohledávky jest, že věřitel jest od 28. října 1918 státním příslušníkem československým a že bydlí od té doby nepřetržitě v tuzemsku. Je-li věřitelem osoba právnická, může jí býti dána úplata, jestliže má své sídlo v tuzemsku nepřetržitě od 28. října 1918 nebo jestliže je sem přenesla před 1. červencem 1924 podle zákonů ze dne 11. prosince 1919, čís. 12 Sb. z. a n. z r. 1920 neb ze dne 15. července 1919, čís. 417 Sb. z. a n. anebo jestliže za přenesení sídla před 1. červencem 1924 zažádala.
Společnostem obchodním, na které se nevztahují ustanovení druhé věty předchozího odstavce může býti dána úplata, mají-li v tuzemsku své sídlo nepřetržitě od 28. října 1918 a pokud jsou zúčastněni na společnosti společníci vyhovující podmínkám prvé věty předešlého odstavce.
§ 3.
Převzaty mohou býti pouze ty likvidní pohledávky, které byly přiznány k dávce z majetku a z přírůstku na majetku podle zákona ze dne 8. dubna 1920, čís. 309 Sb. z. a n.
§ 4.
Za převzatou pohledávku budou dány na úplatu 3 % slosovatelné dluhopisy, a to v poměru 50 Kč jmenovité hodnoty dluhopisů za 100 K pohledávky.
Dluhopisy tyto budou umořeny v 60 letech a to od 1. dubna 1935 do konce roku 1994, budou způsobilé k ukládání sirotčích peněz a úroky z nich budou osvobozeny od daně důchodové (rentové).
§ 5.
Při určení výše úplaty bude vzat přiměřený zřetel na odškodnění jakéhokoliv druhu za tyto pohledávky již poskytnuté.
§ 6.
Má-li stát za věřitelem, jehož pohledávka byla převzata, pohledávku z daní, poplatků nebo jiných dávek veřejných, jest oprávněn ponechati si dluhopisy na místě placení.
Podrobné předpisy o súčtování takto zadržených dluhopisů budou dány nařízením.
§ 7.
O převzetí pohledávky a úplatě rozhodne ministerstvo financí na žádost věřitelovu, kterou nutno podati do šesti měsíců od účinnosti zákona.
Věřitel jest povinen vydati finanční správě všechny právní a zjišťovací prostředky potřebné k uplatnění převzaté pohledávky.
Postoupení pohledávky státu podle tohoto zákona jest osvobozeno od poplatků.
§ 8.
O podmínkách a účincích převzetí pohledávky platí pouze ustanovení tohoto zákona, která budou podrobněji provedena vládním nařízením.
Právní poměry mezi věřitelem a státem vznikající podle tohoto zákona nejsou občanskými právními věcmi a jsou tudíž spory mezi státem a věřiteli z převzetí pohledávek provedeného podle tohoto zákona vyloučeny z pořadu práva.
§ 9.
Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlazení a provedou jej všichni členové vlády.
Tomášek v. r.,
předseda.
Dr. Říha v. r.,
sněm. tajemník.
Bradáč v. r.,
zapisovatel.