Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1924.

I. volební období.

10. zasedání.

Tisk 2008.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne................................................................................... 1924

o zcizení státního mlýna v Nymburce.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Ministr financí se zmocňuje, aby zcizil státní mlýn v Nymburce se strojním zařízením, a to stavební parcely čís. kat. 21 a 22 a pozemkové parcely čís. kat. 1725/9, 1725/10 a 1725/11, zapsané v knihovní vložce č. 266 kat. obce Nymburk, v celkové výměře 2090 m2 a dále přilehlé části pozemku čís. kat. 1725/1, zapsaného v seznamu IV veřejného statku v Nymburce, nově označené čís. kat. 1725/12 a 1725/13 ve výměře 781 m2.

§ 2.

Zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení a provedením jeho pověřuje se ministr financí.

Důvodová zpráva.

Bývalý rakouský stát vykoupil roku 1914 mlýn čp. 266 v Nymburce s příslušnými budovami, pozemky a vodní silou za účelem regulace Labe na základě zákona z 11. června 1901, č. 66 ř. z. a za účelem vybudování státní hydrocentrály za 750.000 korun. Hlavním a nejcennějším předmětem byla vodní síla, kterou stát jednak potřeboval k vybudování hydroelektrárny, a kterou jednak musil vykoupiti, poněvadž starý jez zrušil. Následkem postupu regulačních prací a uvedení hydrocentrály v činnost zastaven byl 24. září 1923 přítok vody na mlýn, a tento byl pak na naléhavou žádost hospodářského družstva v Nymburce, které mělo mlýn najatý, dne 26. září 1923 převzat v držení státu.

Měl-li by býti mlýn i nadále pronajímán, jak dělo se po dobu provádění prací regulačních, bylo by třeba jeho úplné rekonstrukce, přeměnění na elektrický pohon, a instalace nových strojů, kteréžto úpravy vyžadovaly by však takového nákladu, že by nebylo možno pronájmem dosáhnouti zúročení investovaného kapitálu. Poněvadž není úkolem státu provozovati mlýnské podniky ve vlastní režii, a poněvadž mimo to mlýnské budovy a stroje v nynějším stavu vyžadují důkladné opravy a značných udržovacích nákladů, které se budou neustále zvyšovati, jest s hlediska finančního účelno mlýn s celým zařízením prodati.

Z celého komplexu, který státu podle knihovní vložky č. 266 v Nymburce náleží, mají se nyní odprodati z budov pouze mlýn a v osnově zákona označené pozemky, kdežto ostatní plochy a veškeré budovy vedlejší zůstávají ve vlastnictví státu, který je zužitkuje k účelům nové hydrocentrály v Nymburce. Zároveň mají se prodati i přilehlé části pozemků, které vzniknou zasypáním mlýnského náhonu, resp. řeky Labe, ve výměře 781 m2, jež jsou zapsány v seznamu IV veřejného statku v Nymburce a nově označeny jako č. kat. 1725/12 a 1725/13.

Odhadní cena objektu, který se má prodati, činí dle odborného odhadu vzhledem na nynější neutěšenou situaci v průmyslu mlynářském a vzhledem k tomu, že nyní vodní síla jako nejcennější součást mlýna není předmětem prodeje 128.910.98 Kč a odhadní cena strojů 81.500,- Kč takže celková odhadní cena činí 210.410.98 Kč.

Dodatečně byla pak ještě zjištěna cena pozemků nasypaných č. kat. 1725/12-13 částkou 15.624 Kč.

Ježto odhadní cena převyšuje 100.000 Kč, třeba jest ke zcizení podle čl. X. fin. zákona ze 14. prosince 1923, čís. 245 Sb. z. a n., zákonného zmocnění.

Nejvážnějším uchazečem o mlýnský objekt jest František Šafařík v Nymburce, bývalý stárek v tomto mlýně, který nabídl posléze nejvyšší peníz 250.000 Kč s povinností platiti útraty převodu a poplatky. Šafařík hodlá v koupeném objektu mlýnskou živnost nadále provozovati, z kteréhož důvodu podporuje jeho nabídku město Nymburk, aby tento průmyslový podnik byl v městě udržen.

Na návrh obce a ministerstva veřejných prací přistoupilo ministerstvo financí na nabídku jmenovaného s podmínkou ovšem, že bude dáno zákonné zmocnění ke zcizení. Vyšší ceny nelze dosáhnouti vzhledem na klesající tendenci mlýnských obektů, jakož i na to, že mlýn je nyní v nečinnosti, čímž hlavně strojní zařízení pozbývá na ceně, a že budovy jsou ve špatném stavu.

Vláda doporučuje, aby tento její návrh zákona byl v obou sněmovnách Národního shromáždění přikázán k podání zprávy výboru rozpočtovému.

V Praze, dne 13. listopadu 1924.

Předseda vlády:
Švehla, v. r.

Ministr financí:
Inž. Boh. Bečka, v. r.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP