Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1924.

I. volební období.

10. zasedání

Tisk 2020.

Po stránce formální vykazuje státní rozpočet na rok 1925, tak jak byl vládou poslanecké sněmovně předložen a touto vyřízen, naproti rozpočtu na rok 1924 podstatnou změnu v tom, že v důsledku zákona ze dne 18. prosince 1922, č. 404 Sb. z. a n., a vládního nařízení ze dne 3. října 1924, č. 206 Sb. z. a n., dle nichž určité obory podnikání státního, (zejména státní železnice, pošta, statky a lesy, doly a hutě, tiskárny a podniky časopisecké, továrna letadel, monopoly, bankovní úřad a j.) mají býti spravovány dle zásad soukromopodnikatelských, rozpočty těchto státních podniků byly ze všeobecného státního rozpočtu vyloučeny, tvoříce jen jeho přílohy. Důvodem toho bylo, aby těmto podnikům zjednána byla větší volnost disposiční v jich hospodaření. Třeba opatření toto lze schvalovati, nelze přece smlčeti, že přehlednost státního rozpočtu tím poněkud utrpěla, poněvadž porušena základní rozpočtová zásada, aby všechny příjmy a vydání státní soustředěny byly aspoň účetnicky v rozpočtu jediném. Mimo to sluší litovati, že nebylo dosud upuštěno od sestavování zvláštního rozpočtu investičního, jehož zavedení svého času nelze nazvati pokrokem, poněvadž četné výdaje v něm obsažené povahy vlastních investic, to jest výdajů bezprostředně produktivních postrádají a tak se cizozemské kritice zbytečně zavdává podnět k různým výtkám. Výdaje v dnešním investičním rozpočtu obsažené, pokud jsou nutny, by měly prostě zahrnuty býti mezi výdaje mimořádné.

Po stránce věcné vykazuje rozpočet řádný a mimořádný na rok 1925

Poněvadž však, jak výše uvedeno, v rozpočtu tomto nejsou uvedeny výdaje a příjmy státních podniků, nelze jej s rozpočtem loňským v tomto sestavení porovnati.

Rozpočet na rok 1924 vykazoval řádné a mimořádné

Uvedeme-li letošní rozpočet i s rozpočtem státních podniků na týž podklad, jak byl sestaven rozpočet loňský totiž vyloučí-li se z výdajů a příjmů správních to, co vlastně spadá na účet státních podniků, obdržíme tato čísla:

Z tohoto sestavení vidno, že vlastní rozpočet řádných a mimořádných výdajů se

Snížily se zejména výdaje těchto kapitol: kancelář presidenta republiky, Národní shromáždění, příděly samosprávným svazkům, ministerstvo zahraničních věcí, ministerstvo vnitra, ministerstvo pro zásobování, ministerstvo pro sjednocení zákonů a likvidace repatriačních nákladů. Naproti tomu se zvýšily výdaje kapitol: nejvyšší správní soud, nejvyšší kontrolní úřad, státní dluh, pensijní a zaopatřovací požitky, ministerstvo obchodu, ministerstvo spravedlnosti a ministerstvo sociální péče.

Pokud se týká příjmů, snížily se tyto v těchto kapitolách: ministerstvo zahraniční a ministerstvo spravedlnosti. Naproti tomu se příjmy zvýšily v kapitolách: kancelář presidenta republiky, nejvyšší správní soud, pensijní a zaopatřovací požitky, ministerstvo vnitra, ministerstvo obchodu, ministerstvo sociální péče, ministerstvo pro zásobování. Důvody snížených a zvýšených vydání a příjmů obsaženy jsou ve vysvětlivkách k rozpočtu.

Z investiční potřeby připadá na:

Ačkoliv, jak uvedeno, podniky státní nejsou tentokrát zahrnuty v rozpočtu, jest přece zajímavo znáti jich rozpočtový výsledek.

Dle jich rozpočtů mají býti aktivními v Kč okrouhle:

Naproti pasivními mají býti tyto podniky:

Statek Lány mezi státními podniky zařaděn není.

Zdali ovšem nahoře uvedených zisků bude všude docíleno, nelze zcela určitě tvrditi. Neboť dosavadní zkušenosti nasvědčují, že na příklad dosavadní provoz železnic byl pasivní. Dle účetních závěrek aspoň vykazovaly železnice tyto schodky v Kč:

Vůbec výnosnost státních podniků nelze dekretovati žádným zákonem, ani nezávisí od nějaké formy účetní, nýbrž bude výsledkem celého obchodního ducha, jakým budou vedeny.

S kritického hlediska lze k letošnímu rozpočtu podotknouti toto:

Podařilo se sice po úporném úsilí dále stlačiti číslici výdajovou, příjmovou i číslici schodku, což jest nespornou zásluhou vlády, za kterou jí přísluší vděk. Ale zmenšení to přece ani letos ještě není takové, aby odpovídalo zcela hospodářským poměrům a požadavkům úplně zdravých financí státních. Přihlíží-li se k průměrnému desateronásobnému indexu cenovému naproti poměrům předválečným, v němž zahrnut jest ovšem již asi sedminásobný koeficient znehodnocení valutního, jest i letošní rozpočet co do výdajů i příjmů ještě příliš vysoký. Důsledkem toho jest dosud nepřiměřená výše daňová, která se stává pro obyvatelstvo a celé hospodářství národní břemenem těžko snesitelným.

K ulehčení břemene tohoto sice již náběh byl učiněn, ale dosud jen jaksi nesmělý, snížením daně dopravní a uhelné a proto veškeré obyvatelstvo s touhou očekává dávno již slibovanou reformu daňovou, která ovšem nesmí záležeti jen v zjednodušení a unifikování soustavy daňové, nýbrž především též v snížení sazeb daňových a zejména válečných přirážek. Bylo by těžkou chybou, kdyby reforma ta z nějakých důvodů byla odkládána. Ovšem musí reforma ta obsáhnouti i finanční hospodářství samosprávných svazků, neboť právě dávky autonomní často zmnohonásobňují břímě daní státních. Proto finanční hospodářství všech svazků samosprávných podrobeno býti musí pronikavé a účinné kontrole, má-li reforma daňová dosíci svého účelu. Stejným krokem se sazbami daňovými musí přikročeno býti i k snižování sazeb dopravních na železnicích i poštách, jež rovněž tvoří určitou složku V příčinách stoupající drahoty, aneb aspoň jsou překážkou pochodu zlevňovacího.

Ovšem předpokladem toho, aby mohla podstatně snížena býti číslice na straně příjmů, jest zmenšení celkových státních výdajů. Potřeba šetření byla sice již od počátku hlásána, pohříchu však zůstala namnoze jen pouhým heslem. V tom směru nesmí hlavní starost ponechána býti jen ministru financí, nýbrž jest to věcí všech resortů, ale také věcí parlamentu a všech státotvorných politických stran. V tom jistě jest pravé státnické umění, nalézti pravý poměr mezi nutnými potřebami státu a zatížením občanstva a v tom jest pravé vlastenectví, podříditi zájmy stran prospěchu národa i na poli finančním. A kdyby všude bylo dobré vůle, snad by se daly nalézti ještě cesty k úpravám. Zmenšení počtu ministerstev, obmezení vojenských cvičení záložníků, zrušení některých zahraničních zastupitelstev, odložení různých nákladných staveb, odstranění zbytečných representačních výloh a cest do ciziny atd., by byly způsoby, jakými by bylo lze ušetřiti ještě mnoho milionů.

Zejména když čekají stát ještě neodkladné úkoly, vyžadující náklady, jichž v rozpočtu vzpomenuto nebylo. Jest to otázka staropensistů a státních úředníků vůbec, nesnášející odkladu, nemá-li existence státu sama býti ohrožena, že řešení to neobejde se bez jistých bolestí, nebude asi lze se vyvarovati. Ježto státní rozpočet sám jest vždy jen výrazem celkového státního hospodářství, jest třeba při jeho kritice rozhlédnouti se na nejdůležitější zjev tohoto hospodářství.

Nejúžeji souvisí s rozpočtem břímě státních dluhů, poněvadž zúročením svým citelně výdaje státní zatěžuje. Nynější stav dluhů těch jest:

Toto břímě dluhové jest dojista značné a zejména dluhy krátkodobé a zahraniční jsou velmi tíživé, dávají podnět k různým steskům. Valná většina jich má ovšem původ svůj v obtížích poválečných a závazcích po Rakousku převzatých, jakož i v dosavadních schodcích našeho finančního hospodářství, jež dle účetních závěrek činily skutečně:

I tyto schodky zaviněny byly převážně mimořádnými výdaji poválečnými, jako opatřením potravin z ciziny, repatriací legionářů, podporami invalidů, válečných poškozenců, nezaměstnaných atd. Musí býti snahou naší, aby na příště všechny různé příčiny dalšího zadlužování byly co možno odstraněny.

Měna naše dosud znehodnocena jest naproti stavu předválečnému asi na jednu sedminu, avšak přes to, že postrádá ještě přiměřeného kovového základu, jest celkem stabilisována díky obezřetné politice bankovního úřadu, jenž jest sice předmětem častých výtek z kruhů spekulačních, ale celkem neodůvodněných. Okamžité aktivování akciové banky cedulové před definitivní úpravou měny, která by dnes ještě byla předčasna, nelze pokládati proto za nutné, nehledě k tomu, že by předpokládalo změnu příslušného zákona. Na dávku majetkovou splaceno bylo již (do 23. října t. r.) okrouhle 4.246,000.000 Kč, z toho hotově 2.843,000.000 Kč. Ovšem obíhá dosud za 5.782,000.000 Kč státovek krytých jen úvěrem státním, což z celkového oběhu 8.202,000.000 Kč jest suma dojista ještě velmi značná.

Náš vývoz převyšoval dovoz a naše obchodní bilance vykazovala tedy aktivum

Některé z posledních měsíců vykazovaly sice pasivum vývozu, ale zjev tento jest dojista jen přechodný. Ovšem aktivita našeho zahraničního obchodu, ačkoliv jest dojista úkazem hospodářsky příznivým, má s druhé strany i některé své stíny. Ukazuje, že stát náš jest státem převážně průmyslově exportním, z čehož mu vznikají ovšem různé obtíže. Jest také odkázán na účinné pěstování politiky obchodně-smluvní, kteroužto cestu již nadějně nastoupil. Tím snad bude definitivně opuštěna dosavadní politika prohibiční se svým povolovacím řízením a přemrštěnými koeficienty ochraně celními některých života málo schopných odvětví průmyslových.

Třeba tedy celkový stav finanční a hospodářský našeho státu neodpovídal úplně ještě všem našim přáním a požadavkům, lze přece jen i s přísně kritického hlediska pozorovati nenáhlý pokrok jeho stálého zlepšování. Netřeba tedy oddávati se pesimismu, nýbrž lze na základě daných předpokladů doufati, že celé naše státní hospodářství po překonání počátečních obtíží bude uspokojivě se vyvíjeti a v dohledné době se úplně skonsoliduje. Pokrok takový zřejmě projevuje se již i v letošním rozpočtu, jak vládou byl předložen a poslaneckou sněmovnou dne 28. listopadu 1924 beze změny schválen. V senátě byl rozpočet tento dne 1. prosince 1924 přikázán výboru rozpočtovému, který jej projednal ve svých schůzích konaných dne 2., 3., 4. a 5. prosince 1924, přiděliv jednotlivé kapitoly těmto zpravodajům:

č. I., II., III., IV., V., VI., VII., VIII. a XVI. senátoru dr. Fáčkovi,

č. IX., X., XI. a XXIV. senátoru dr. Karasovi,

č. XII. a XXIII. senátoru Klečákovi,

č. XIII. a XIX. senátoru dr. Procházkovi,

č. XIV. senátoru dr. Horáčkovi,

č. XV. a XXIV. senátoru Zimákovi,

č. XVII. senátoru Havlenovi,

č. XVIII. senátoru Kroiherovi,

č. XX. senátoru Koušovi,

č. XXI. a XXII. senátoru Ecksteinové.

Hlavním zpravodajem zvolen senátor dr. Horáček.

Průběhem jednání nebylo podáno žádných návrhů pozměňovacích. Resolucí podáno celkem 6, z nichž některé podobného obsahu jako loni, pokud loňské resoluce nedošly dosud splnění. Všechny tyto resoluce byly až na jedinou přijaty a jsou ke zprávě připojeny.

Také letošního roku nebylo z úsporných důvodů trváno na tom, aby ke zprávě znova otištěn byl celý rozpočet s finančním zákonem, jak jest obsažen v tisku č. 2015.

Po projednání celého rozpočtu a všech jeho kapitol byl tento ve schůzi rozpočtového výboru dne 5. prosince 1924 schválen ve znění přijatém sněmovnou poslaneckou a navrhuje tudíž rozpočtový výbor, aby tento rozpočet na rok 1925 spolu s finančním zákonem a připojenými resolucemi také senátem byl schválen.

V Praze, dne 5. prosince 1924.

Ferd. Jirásek v. r.,
předseda.

Dr. Horáček v. r.,
hlavní zpravodaj.

Vláda se vyzývá, aby vydala co nejdříve schematismus státního pragmatikálního úřednictva.

Ministerstvo věcí zahraničních se žádá, aby vzalo v úvahu, nebylo-li by lze zmenšiti počet zahraničních legací sloučením jich v několika menších státech a zrušením jich v některých odlehlých státech zámořských.

Ke kap. X.

Ministerstvo věcí zahraničních se žádá, aby účinně pracovalo k uvolnění pasových předpisů ve styku mezinárodním.

Vláda se vyzývá, aby věnovala péči budově starého Karolina a zabránila, by tato starobylá, historicky i umělecky vysoce cenná památka nebyla pronajímáním soukromým obchodům znešvařována.

Ministerstvo železnic se vyzývá, aby se přičinilo o zavedení druhého (denního) spojení rychlíkového se zeměmi alpskými.