Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1924.

I. volební období.

10. zasedání.

Tisk 2031.

Na celý objekt na Labi v Nymburce, který vykoupil v roce 1914 býv. rak. stát, vypsáno bylo ministerstvem veřejných prací ofertní řízení se lhůtou k podání nabídek do 27. srpna 1922. Přihlásili se 2 uchazeči: Hospodářské družstvo v Nymburce, společnost s r. o., a Společnost mlynářů polit. okresu Poděbradského.

Mimo ofertní řízení došla ještě nabídka advokáta dra Šafaříka.

Ministerstvo veřejných prací hodlalo přijati nabídku Hospodářského družstva v Nymburce.

Ofertní řízení bylo však zrušeno, ježto oferenti stáli ve slově jen do 15. prosince 1922, do kteréž doby nemohlo se státi definitivní rozhodnutí. Také dr. Šafařík vzal nabídku zpět. (Tento nebudiž zaměňován s nynějším uchazečem Františkem Šafaříkem, bývalým stárkem ve mlýně tom.)

Ministerstvo veřejných prací později navrhlo, aby se neprodával najednou celý objekt, nýbrž zatím pouze mlýn s příslušenstvím, který je ve stavu velice zchátralém, a aby se prodal z volné ruky, což odůvodnilo tím, že by nové ofertní řízení vyžadovalo delší doby, a že bylo velice pochybno, byla-li by dosažena při něm znalci odhadnutá cena.

O mlýn ucházeli se nyní obchodník Novák a František Šafařík, bývalý stárek ve mlýnu tom, oba v Nymburce.

Ministerstvo veřejných prací samo žádalo ministerstvo financí, aby vyslovilo souhlas s prodejem mlýna Šafaříkovi z důvodu veřejného, poněvadž totiž chce ve mlýně dále provozovati živnost mlynářskou, na kterouž okolnost klade město Nymburk z důvodu aprovisačního velikou váhu, a upozorňovalo, že je nutno rychle se rozhodnouti, ježto mlýn vyžaduje důkladné opravy, dále že strojní zařízení mlýna ztrácí nepoužíváním rychle na ceně, a že vznikají výlohy se střežením mlýna (mlýn byl zcela prázdný a uzavřen).

V dalším dopisu žádalo ministerstvo veřejných prací, aby byl mlýn co nejdříve předán Šafaříkovi, by nepropadl úplné zkáze, a aby byla s jmenovaným již nyní uzavřena prozatímní kupní smlouva, jejíž platnost by byla vázána podmínkou, že Národní shromáždění schválí osnovu zmocňovacího zákona k prodeji.

Ministerstvo financí jednalo s oběma uchazeči svrchu jmenovanými a dosáhlo konečně v dohodě s nejv. účet. kontr. úřadem u Šafaříka nejvyšší kupní ceny 250.000 Kč, ke které se zavázal v naději, že mu bude realita ihned předána do fysického držení. Nabídka ta byla přijata ministerstvem financí 1. srpna 1924, ovšem s výhradou schválení prodeje Národním shromážděním.

Do té doby (a ani do dnešní chvíle) nedošla ministerstvu financí žádná nabídka s jiné strany, zejména ne od Výrobního mlynářského družstva v Praze.

Podle sdělení ministerstva veřejných prací podalo družstvo to nabídku ředitelství pro stavbu vodních cest znějící na 182.000 Kč (v červnu nebo v červenci 1924?), kteréž předložilo ji dne 18. července (došlo 20. července) ministerstvu veřejných prací. Ministerstvo to obdrževši od ministerstva financí vyrozumění o podmínečném přijetí nabídky Šafaříkovy z 1. srpna 1924, považovala nabídku družstva již za bezpředmětnou.

Ministerstvo veřejných prací poznamenalo samo, že Výrobní mlynářské družstvo v Praze dle sdělení ředitelství pro stavbu vodních cest si vyzvedlo při původní soutěži v roce 1922 pomůcky soutěže u jmenovaného ředitelství, že se však soutěže vůbec nezúčastnilo, a až teprve v nejpozdější době, když se dozvědělo o nabídce Šafaříkově a Novákově, podalo nabídku o 2000 Kč vyšší, domnívajíc se, že tím prodávaný objekt pro sebe získá.

Šafařík složil na kupní cenu prozatím 150.000 Kč. Skoro současně s předložením zákonné osnovy vládě žádalo min. veřejných prací opětně, aby byl mlýn Šafaříkovi s urychlením do fysického držení předán, ježto předejde se tím jeho další zkáze, poněvadž nalézá se ve stavu velice sešlém a nebude-li co nejdříve opraven (střecha, zdivo), propadne úplné zkáze; dále sdělilo, že demontáž turbin musí se státi co nejdříve, ať se mlýn prodá nebo ne, ježto by jinak nebylo možno dokončiti stavbu zdýmadla.

Na to teprve přikročilo se k prozatímnímu fysickému odevzdání mlýna Šafaříkovi s podmínkou, že bude ho povinen vrátiti, kdyby Národní shromáždění prodej neschválilo, nebo nestalo se tak do konce tohoto roku, v kterémž případu nahradily by se mu některé skutečně vykonané investice (demontáž turbin, opravy stavební, které by musel provést jinak stát, a kterými se zvýší hodnota prodávaného mlýna).

Jak z předeslaného zřejmo, řídilo se min. financí pouze věcnými úvahami v dorozumění s ministerstvem veřejných prací, jakožto odborným úřadem, a nelze mu činiti výtku, že jednalo snad stranicky jen s některým uchazečem; naopak byly by mu bývaly vítány nabídky i jiných uchazečů, kdyby byly došly včas.

Rozpočtový výbor doporučuje tudíž senátu, aby schválil osnovu zákona ve znění dole uvedeném.

V Praze, dne 12. prosince 1924.

F. Jirásek v. r.,
předseda.

Josef Kouša v. r.,
zpravodaj.

ze dne.............

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Ministr financí se zmocňuje, aby zcizil státní mlýn v Nymburce se strojním zařízením, a to stavební parcely čís. kat. 21 a 22 a pozemkové parcely čís. kat. 1725/9, 1725/10 a 1725/11, zapsané v knihovní vložce č. 266 kat. obce Nymburk, v celkové výměře 2090 m2 a dále přilehlé části pozemku čís. kat. 1725/1, zapsaného v seznamu IV. veřejného statku v Nymburce, nově označené čís. kat. 1725/12 a 1725/13 ve výměře 781 m2.

§ 2.

Zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení a provedením jeho pověřuje se ministr financí.