Senát Národního shrmáždění R. Čs. r. 1924.
I. volební období.
10. zasedání.
Tisk 2052.
Usnesení poslanecké sněmovny
o vládním návrhu (tisk 5026) zákona,
kterým se upravují platové poměry soudců z povolání a jiných konceptních úředníků v oboru ministerstva spravedlnosti (tisk 5028).
Poslanecká sněmovna Národního shromáždění republiky Československé schválila ve 319. schůzi dne 19. prosince 1924 tuto osnovu zákona:
Zákon
ze dne............,
kterým se upravují platové poměry soudců z povolání a jiných konceptních úředníků v oboru ministerstva spravedlnosti.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
(1) Až do vydání zákona, kterým se upraví služební poměr soudců v oboru ministerstva spravedlnosti, platí o služebních požitcích těchto soudců, mimo ustanovení §§ 5 a 9 odst. 3, předpisy tohoto zákona.
(2) Mluví-li tento zákon o soudcích, rozumějí se tím pouze soudcové z povolání u řádných soudů občanských, které vykonávají pravomoc ve věcech civilních a trestních.
(3) Předpisy vztahující se na nejvyšší soud, platí také pro nejvyšší správní soud.
§ 2.
(1) O výši služebních požitků soudců a předpokladech i zásadách, podle kterých se tyto požitky vyměřují a vyplácejí, jakož i postupu do vyšších požitků, platí obdobně předpisy, které upravuj i tyto poměry u úředníků těch služebních oborů, pro které jest předepsáno plné vysokoškolské vzdělání. Při tom zůstávají v platnosti zásady, které jsou pro soudce a soudcovské čekatele stanoveny zákonem ze dne 7. října 1919, č. 541 Sb. z. a n.
(2) Výhody, které budou všeobecně buď zákonem nebo administrativním opatřením přiznány úředníkům s plným vysokoškolským vzděláním, příslušejí za stejných podmínek a zásad bez dalšího obdobně též soudcům.
§ 3.
Mimo požitky uvedené v § 2 příslušejí soudcům ještě zvláštní přídavky, a to:
a) přídavek soudcovský, a po případě
b) přídavek přednostenský.
§ 4.
(1) Přídavek soudcovský přísluší všem soudcům (§§ 1 až 3 zákona ze dne 27. listopadu 1896, č. 217 ř. z.), vyměřuje se v procentech služného, které náleží úředníku skupiny A časového postupu prvního platového stupně VII. hodnostní třídy a činí u:
1. soudců, ustanovených k soudům okresním a soudců, ustanovených bez určitého služebního místa pro obvod sborového soudu druhé instance, ročně 25%,
2. soudců, ustanovených k sborovému soudu prvé instance, ročně 50%,
3. soudců, ustanovených k sborovému soudu druhé instance, ročně 75 % a
4. soudců, ustanovených k nejvyššímu soudu, ročně 100%, vesměs z uvedeného základu.
(2) Soudcovským čekatelům a kandidátům stavu soudcovského přísluší přídavek v poloviční výměře, stanovené pro soudce soudů okresních.
§ 5.
Soudcovský přídavek (§ 3 a) tvoří součást pensijní základny, rozhodné pro výměru požitků odpočivných a zaopatřovacích a to částkou, kterou byl naposledy vyměřen.
§ 6.
(1) Pomocným konceptním silám, ustanoveným do sekretariátu nejvyššího soudu a soudcům, přiděleným k pomocným konceptním službám u sborových soudů druhé instance, přísluší soudcovský přídavek ve výměře stanovené pro soudce, kteří jsou ustanoveni k sborovému soudu prvé instance.
(2) Je-li soudce, ustanovený trvale k soudu nižší kategorie, pouze dočasně přidělen soudu kategorie vyšší, přísluší mu soudcovský přídavek stanovený pro soud této vyšší kategorie, to však jen po onu dobu přidělení, která převyšuje dobu šesti měsíců od nastoupení služby u soudu kategorie vyšší.
(3) Přidělení soudce k soudu kategorie nižší nemá na výši jeho soudcovského přídavku žádného vlivu.
§ 7.
(1) Přídavek přednostenský přísluší pouze soudcům, kteří jsou trvale ustanoveni k řízení správy soudu a jejich náměstkům; v obou případech však jen tehdy, jsou-li tito soudcové ustanoveni trvale na místa pro to řádně systemisovaná.
(2) Přednostenský přídavek obnáší u:
1. přednostů okresních soudů do čtyř oddělení, ročně 1.200 Kč,
2. přednostů okresních soudů s více než čtyřmi odděleními, ročně 2.400 Kč,
3. předsedů sborových soudů první instance mimo sídlo sborového soudu druhé instance, ročně 4.800 Kč,
4. předsedů sborových soudů první instance v sídle sborového soudu druhé instance, ročně 6.000 Kč,
5. předsedů sborových soudů druhé instance, ročně 12.000 Kč,
6. předsedy nejvyššího soudu, ročně 18.000 Kč.
(3) Náměstkům předsedy sborových soudů prvé a druhé instance přísluší přednostenský přídavek polovicí obnos ustanoveného pro předsedu příslušného sborového soudu. Pro náměstka předsedy nejvyššího soudu vyměřiti jest tento přídavek ve výši přednostenského přídavku předsedy sborového soudu druhé instance.
(4) Na místo přídavků, povolených v jednotlivých případech soudcům z toho důvodu, že jsou ustanovení k řízení správy nebo k zastupování při správě soudu, nastupují dnem účinnosti tohoto zákona přídavky ve výměře stanovené v předchozích odstavcích.
§ 8.
(1) Přídavky podle tohoto zákona mají povahu služebního požitku a vyplácejí se v měsíčních, předem splatných lhůtách.
(2) Nárok na jejich výplatu počíná u soudcovských čekatelů prvním dnem měsíce následujícího po skutečném nastoupení služby, u soudců prvním dnem měsíce, následujícího po skutečném nastoupení služby u soudu, podle jehož druhu se přídavek vyměřuje, u soudců ustanovených pro obvod sborového soudu druhé instance pak prvním dnem měsíce, následujícího pojmenování. Připadne-li ve všech těchto případech rozhodný den na prvý den v měsíci, přísluší nárok na přídavek již od tohoto dne.
§ 9.
(1) Na dobu, po kterou byla soudci nebo soudcovskému čekateli přiznána kvalifikace horší než dobrá, u soudců pak, kteří již nepodléhají periodické kvalifikaci na dobu, po kterou celkový služební popis jest horší než dobrý, jakož i na dobu suspense staví se výplata přídavků podle tohoto zákona.
(2) Přídavky jest v těchto případech zastaviti koncem měsíce, v kterém byla udělena méně vyhovující kvalifikace nebo vydán služební popis horší než dobrý, po případě vyslovena suspense z úřadu. Nárok na opětnou jejich výplatu oživne prvním dnem měsíce následujícího po té, kdy soudci byla přiznána znovu kvalifikace aspoň dobrá, po případě služební popis aspoň dobrý, nebo kdy bylo vysloveno zrušení suspense.
(3) Odejde-li soudce do pense v době, po kterou mu byl přídavek z důvodů uvedených v předchozích odstavcích zastaven, nebo zemře-li v tomto období, tvoří součást pensijní základny, rozhodné pro výměru požitků odpočivných neb zaopatřovacích (§ 5), přídavek naposledy vyplácený.
§ 10.
Služební přídavky úředníků justiční správy, již mají ve smyslu § 4 zákona o organisaci soudů ze dne 27. listopadu 1896, č. 217 ř. z. způsobilost k úřadu soudcovskému, upraví se zvláštním nařízením a to obdobně podle stejných zásad, podle jakých jsou upraveny přídavky podle tohoto zákona (§§ 3 a násl.). Tyto služební přídavky nelze však u konceptních úředníků státních zastupitelstev, vrchních státních zastupitelstev a generální prokuratury vyměřiti obnosem nižším, než jakým jsou tímto zákonem stanoveny přídavky ty pro soudce obdobně stejného služebního výkonu nebo zodpovědnosti.
§ 11.
(1) Zákon tento nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1925, s výjimkou ustanovení §§ 5 a 9 odst. 3. Tato ustanovení vejdou v účinnost, a to se zpětnou platností ke dni 1. ledna 1925, současně se zákonem, kterým se upraví služební poměry soudců z povolání. Týmž dnem pozbývají platnosti veškery předpisy, pokud jsou v odporu s ustanoveními tohoto zákona.
(2) Provedení zákona ukládá se vládě.
Tomášek v. r.,
předseda.
Dr Říha v. r.,
sněm. tajemník.
Bradáč v. r.,
zapisovatel.