Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1925.

I. volební období.

10. zasedání.

Tisk 2068.

Výstavbou několika nových okresních silnic v posledních letech, stala se zastávka Rynárec dopravním střediskem pro velký počet obcí, které domáhají se zřízení vykládací stanice pro veškeré kusové a celovagonové zásilky. Již při stavbě trati bylo na to pamatováno a zastávka Rynárec volena v takovém místě, aby zřízení stanice mohlo se státi bez velkých obtíží a finančních nákladů. Železniční správa někdy sice namítá proti zřízení stanice v Rynárci, že nádraží v Pelhřimově je vzdálené pouze tři kilometry, ale tyto 3 km počítají se podél železniční tratě a zapomíná se, že vzdálenost po silnici, kudy přece musí obyvatelstvo své zásilky voziti, je mnohem větší.

O postavení nádraží žádá těchto 17 obcí: Skrýšov, Vokov, Nemojov, Pavlov, Radňov, Zajíčkov, Rovná, Houserovka, Vratišov, Mezná, Částrov, Drbohlavy-Vlásenice, Božejov, Libkova Voda, Čelistná, Ondřejov, Rynárec.

Tyto obce mají celkem 797 obytných domů a 5.273 obyvatelů.

V Radňově jest mlýn, parní pila a velkostatek. V Zajíčkově mlýn, v Částrově mlýn, v Pavlově dva mlýny, velkostatek a lihovar, v Nemojově mlýn, ve Vlásenici-Drbohlavech lihovar, parní pila a velkostatek, v Božejově velkostatek, lihovar a tírnu lnu, v Libkové Vodě velkostatek a v Rynárci mlýn a velkostatek.

Vzhledem k tomuto hospodářsky významnému okolí je postavení stanice naprosto nutné a bude pravděpodobně pro dráhu i rentabilní.

Z těchto důvodů navrhují podepsaní:

Slavný senáte račiž se usnésti:

Ministerstvu železnic se ukládá, aby v době nejkratší přistoupilo ke zřízení vykládací stanice jak pro zboží kusové, tak pro celovagónové zásilky na posavadní zastávce Rynárec, na trati Tábor-Jihlava.

V Praze dne 8. října 1924.