Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1925.
I. volební období.
10. zasedání.
Tisk 2082.
Zpráva
imunitního výboru
žádosti soudní stolice v Hustu za udělení souhlasu k stíhání senátora Ivana Bodnára pro přečin podle §u 14. č. i zák. č. 50/1923 Sb. z. a n. a zločin podle §u i zák. či. XL/1914 (č. 10220 předs.).
Na schůzi komunistické strany v Užčorné, konané dne 27. července 1924, jíž se zúčastnilo kolem 300. lidí, bylo se strany řečníků velice ostře útočeno proti platným řádům a proti Československé republice. Mezi jinými řečnil také senátor Ivan Bodnár, spílal straně sociálně-demokratické, že zradila pracující lid, vytýkal, že se půda rozděluje mezi české legionáře a volal do schůze:
>Soudruzi, není pro nás spásy v tomto státě, jedině povalením stávajícího režimu, jak se stalo v Rusku, dosáhneme lepšího života.<
Když pak k slovu se přihlásil sekretář sociálně-demokratické strany, tu nastala na popud předsedy taková vřava, že úřadující vládní asistent viděl se nucena k zamezení násilnosti naříditi okamžitý rozchod. Jakási žena z posluchačstva vykřikla: >My máme dosti času, my zde budeme, jak dlouho budeme chtíti!< Když chtěl vládní komisař její jména zjistiti, přistoupil jeden mladík až k němu a počal mu výhružně spílati. Když pak vládní komisař chtěl zjistiti tohoto mladíka, vmísil se do toho senátor Bodnár slovy, že nemá komisař práva někoho zadržovati, a jelikož mezi tam zmíněný mladík zmizel ze zástupu, vyzval komisař senátora Bodnára, aby opustil místnost, ježto schůze jest již rozpuštěna, načež senátor Bodnár vládnímu komisaři vyhrožoval, že mu ukáže a že jeho chování patřičně potrestá.
Ku charakteristice politických poměrů v Užčorné stůjž zde ještě relace Františka Vašíčka, aktuárského asistenta u hlavnoslužnovského úřadu v Terešvě, kterýž právě oné schůzi v Užčorné, jako vládní komisař obcoval a kterýž ku konci uvádí ještě toto:
>Vzhledem k tomu, že z tohoto chování komunistů hrozilo nebezpečí, že by došlo později k nějakým násilnostem, zakázal podepsaný pořád ani zábavy projektované na večer a jakýchkoli jiných projevů komunistických.
Později přišla k jmenovanému deputace komunistických předáků s prosbou, aby byla zábava povolena, ježto právě toho dne se slaví v Užčorné posvícení, a že odprašují jménem strany za přenáhlení některých jednotlivců.
Jmenovaný však zábavu jménem komunistů pořádanou nepovolil a na žádost starosty byla povolena nepolitická zábava jménem obce, jejíž výtěžek připadne ve prospěch červeného kříže.
Hlavními původci komunistického hnutí jsou Sleier Frant., bývalý maďarský finanční strážmistr, dříve organisátor soc. dem. strany, který komunistickou propagandu provádí jako pomstu za to, že nebyl převzat do čsl. služeb. Jmenovaný jest maďarský šovinista, zná jen maďarsky a německy. Podobným jest i Körn Karel, bývalý strážník státní policie v Budapešti, taktéž vyložený maďarský šovinista.
V Užčorné jest organisováno 130 občanů v komunistické straně; jsou to většinou různí nespokojenci a mladíci, kteří ani o komunismu nemají pojmu. Jako charakteristické uvádím, že všichni předáci, počtem asi 20, ozdobeni rudými šerpami přes prsa súčastnili se ráno bohoslužeb v katolickém kostele, kdež vytrvali od 10. hodiny až do poledne.<
V základě tohoto děje žádá soudní stolíce v Hustu za vydání senátora Ivana Badnára pro shora naznačené trestní skutky.
Po názoru imunitního výboru nelze této žádosti nevyhověti. Vyzývati shromážděný lid, k tomu ještě lid politicky nedosti vyspělý, ku povalení stávajícího režimu tak, jako se stalo v Rusku, tudíž k násilné změně demokratické ústavy a konstituce, dále překážeti úřadujícímu úředníku ve výkonu jeho povolání, vyhrožovati mu před shromážděným lidem potrestáním, jest jednání, které v žádném spořádaném státě trpěti nelze a také beztrestně se netrpí. Senátor Bodnár a také řečníci před ním vychvalovali a za vzor posluchačům doporučovali Rusko a jeho zařízení. Kdyby senátor Bodnár v Rusku na veřejné schůzi mluvil proti tamějším polickým zřízením takovým způsobem jako mluvil v Užčorné proti Čsl. republice, zaplatil by to svým životem. Je velice nutno, aby republika lidem, kteří pobuřují na schůzích proti státu, proti jeho samostatnosti a proti demokraticko-republikánské ústavě dokázala, že se proti takovým útokům dovede brániti a proto se imunitní výbor usnesl navrhnouti slavnému senátu, aby žádosti za udělení souhlasu k stíhání senátora Ivana Bodnára pra přečin podle §u 14, č. 1 zákona č. 50/1923 a pro zločin podle §u 2 zák. čl. XL 1914 byla vyhověno a aby souhlas ten byl udělen.
V Praze, dne 3. března 1925.
Dr Ot. Krouský v. r.,
místopředseda.
Dr Stránský v. r.,
zpravodaj.