Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1925.
I. volební období.
10. zasedání.
Tisk 2083.
Zpráva
I. výboru ústavně-právního,
II. výboru živnostensko-obchodního,
o vládním návrhu zákona (tisk 1793), kterým se některé obory soukromého sprostředkování prohlašují za živnost koncesovanou ve smyslu živnostenského řádu.
Zákon
ze dne . . . . . . . . . . .,
kterým se některé obory soukromého sprostředkování prohlašují za živnost koncesovanou ve smyslu živnostenského řádu (zákona).
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
(1) Po živnostensku provozované soukromé sprostředkování:
koupě, prodeje a směny realit, jakož i práv k nim se vztahujících, koupě, prodeje a směny podniků výrobních a obchodních,
nájemních a pachtovních poměrů, úvěru hypotékárního i osobního jest živností koncesovanou a podléhá ustanovením živnostenského řádu (zákona).
(2) K nastoupení této živnosti vyžaduje se kromě všeobecných podmínek, předepsaných pro veškeré živnosti spolehlivost se zřetelem k této živnosti a průkaz dostatečného všeobecného vzdělání jakož i odborné způsobilosti.
§ 2.
(1) Koncesi ku provozování živnosti v § 1 dotčené uděluje živnostenský úřad II. stolice.
(2) Po nabytí účinnosti zákona ze dne 29. února 1920, čís. 126 Sb. z. a n. o zřízení župních a okresních úřadů uděluje koncesí v I. stolici župní úřad.
(3) Při rozhodování o propůjčení koncese budiž přihlíženo k potřebě obyvatelstva a budiž v tam směru před rozhodnutím slyšena obchodní a živnostenská komora i příslušné společenstvo.
(4) V koncesním dekretu jest podrobně uvésti, na které druhy soukromého sprostředkování ve smyslu § 1 se koncese vztahuje.
§ 3.
Živnost v § 1. dotčená budiž zpravidla provozována osobně majitelem koncese. Úřad koncesi udělující může ze závažných důvodů povoliti, aby živnost byla provozována náměstkem nebo pachtýřem. Podnájem živnosti se nedopouští. Náměstek nebo pachtýř musí vždy právě jako majitel živnosti sám míti vlastnosti, kterých třeba jest k samostatnému provozování této živnosti; totéž platí i o náměstku nebo pachtýři při provozováni živností na účet vdovy nebo nezletilých dětí.
§ 4.
(1) Každý žadatel a koncesi musí úřadu, který koncesi uděluje, zároveň se žádostí předložiti ku schválení řád o provozování podniku, v němž musí býti přesně uveden způsob provozování živnosti a sazba poplatková.
(2) Bude-li koncese udělena, budiž provozovací řád a zejména sazba poplatková schválen současně s udělením koncese.
(3) Před schválením provozovacího řádu a poplatkové sazby může živnostenský úřad II. stolice slyšeti obchodní a živnostenskou komoru, příslušné společenstvo a jiné zájemníky.
(4) Schválení sazby buď zejména tehdy odepřeno, není-li sazba přiměřená poměrům nebo není-li podrobně specialisována.
(5) Každá změna provozovacího řádu i sazby poplatkové podléhá schválení úřadu, který koncesi uděluje.
(6) Provozovací řád i poplatková sazba, opatřená schvalovací doložkou, buďtež vyvěšeny v potřebném počtu stejnopisů v místnostech podniku určených pro jednání se stranami na nápadném místě a buďtež udržovány stále v čitelném stavu.
(7) Podnikatel jest povinen, převezme-li sprostředkování, doručiti straně při zahájení jednání jeden exemplář schválené sazby poplatkové a zachovati se při provozování podniku přesně podle této sazby.
(8) Ti, kdož nabyli podle starších předpisů oprávnění k některému z druhů soukromého sprostředkování vyznačených v § 1 tohoto zákona, jsou povinni do jednoho měsíce po účinnosti tohoto zákona předložiti živnostenskému úřadu II. stolice ke schválení řád provozovací i sazbu poplatkovou ve smyslu předchozích odstavců.
(9) Mimo to jsou povinni všichni, kdož nabyli podle tohoto zákona nebo zákonných předpisů dřívějších oprávnění k některému z druhů soukromého sprostředkování vyznačených v §u 1 tohoto zákona, na vyzvání živnostenského úřadu podati údaj o svém podniku k účelům statistickým.
§ 5.
(1) Vláda nařízením vydá podrobnější ustanovení a všeobecném vzdělání a odborné způsobilosti žadatelů o koncesi; mimo to může vláda nařízením vydati podrobnější ustanovení o způsobu, rozsahu a podmínkách provozování živnosti, zejména pokud snad zakázáno jest provozovati živnost pachtýřem, anebo provozovati současně jiné živnosti.
(2) Kromě toho mohou nařízením býti vydány předpisy a povinnosti k vedení zvláštních knih a výkazů a o přípustnosti zvláštní živnostensko-policejní úpravy.
§ 6.
Provedení zákona ukládá se ministru průmyslu, obchodu a živností v dohodě s ministrem vnitra a ministrem školství a národní osvěty.
Důvodová zpráva.
I.
Na základě usnesení 209. plenární schůze ze dne 3. června 1924 byla zpráva výboru živnostensko-obchodního o vládním návrhu zákona t. 1793 přikázána též výboru ústavně-právnímu. Podnětem k tomuto usnesení byly porady mezi právníky i jinými odbornými znalci a členy různých klubů senátních konané, v nichž zejména se uvažovalo, jak by bylo možno zdokonaliti vládní návrh některými změnami a dodatky ve stylisaci a zabezpečiti tak co nejvíce jednak zájmy obyvatelstva, které sprostředkovatelů používá, jednak zájmy příslušníků tohoto oboru živnostenské činnosti zejména aby byla pokud možno vyloučena nekalá soutěž osob zabývajících se sprostředkovatelstvím bez přiměřené průpravy a bez záruky spolehlivosti.
V těchto směrech byly zejména provedeny změny ve vládním návrhu pokud se týče:
§ 1. odst. 2., že tam vložena podmínka, spolehlivosti zřetelem k této živnosti<, a
§ 4., že byl přestylisován a rozšířen na 9 odstavců, při čemž odstavce 1., 4, a 5. ponechány v původním znění s jiným pouze zařáděním posledních dvou a nově stylisovány a přidány odstavce 2.―7.
Tyto odstavce mají hlavně za účel zabezpečiti náležitou úpravu provozovacího, řádu a sazby poplatkové, podrobením obojích jednak předchozímu dobrozdání obchodní a živnostenské komory, příslušného společenstva a jiných zájemníků, jednak schválení úřednímu současně s udělením koncese, a mimo to jest jich účelem chrániti obyvatelstvo i živnostníky samy, aby smlouva o sprosdředkování byla položena na poctivých základech úředně schváleného provozovacího řádu i přiměřené poplatkové sazby.
Tím se zabezpečí vzájemná, důvěra i bezpečnost obou smluvních stran, a bude se vyvarováno oné ze zkušeností odborných kruhů známé právní nejistoty a vznikajících z ní zbytečných a nákladných soudních sporů.
Požadavku maximalisty sazby je vyhověno v odst. 7. závazkem přesného zachovávání schválené a straně v jednom exempláři při zahájení jednání doručené sazby.
V ostatním byl návrh vládní až na jednu stylistickou změnu v § 2 ponechán v původním znění.
Konečně jest podotknouti, že další důvody a vysvětlivky byly již senátu padány v tiscích č. 1793 a 1880, k nimž se tuto pouze odvoláváme a poznamenáváme ještě, že výbor ústavně-právní projednal tuto osnovu ve třech schůzích plena výboru dne 11. června, 11. září a 16. prosince 1924 a v jedné schůzi zvláštního subkomitétu dne 24. června 1924, takže i ze způsobu a obšírnosti jednání jest znáti, jaká důležitost a péče osnově byla přiznávána.
Výbor ústavně-právní doporučuje proto a navrhuje, aby senát schválil osnovu v takto nově upraveném znění.
V Praze dne 25. února 1925.
Dr Zikmund Witt v. r.,
předseda.
Dr. Jar. Brabec v. r.,
zpravodaj.
II.
Výbor živnostensko-obchodní odvolává svá usnesení ze dne 14. května 1924 o této vládní předloze a připojuje se k usnesení výboru ústavně-právního.
V Praze dne 6. března 1925.
Jan Jílek v. r.,
předseda.
K. Dědic v. r.
zpravodaj.