Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1925.
I. volební období.
10. zasedání.
Tisk 2089.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne.................... 1925,
kterým se zvyšuje roční příspěvek státnímu melioračnímu fondu.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Čl. I.
Čl. II. zákona ze dne 19. prosince 1919, č. 21 Sb. z. a n. z r. 1920, pokud jím bylo pozměněno ustanovení § 2 zákona ze dne 4. ledna 1909, č. 4 ř. z., o zvelebení zemědělství stavbami vodními, se mění a bude zníti takto:
§ 2.
(1) Státnímu melioračnímu fondu bude věnována v rozpočtu ministerstva zemědělství ze státních peněž počínajíc rokem 1926 každoročně částka 30,000.000 Kč.
(2) Peníz, jehož by nebylo užito v některém správním roce, bude fondu zachován a budiž zatím na úrok uložen; úroky a splátky půjček z fondu poskytnutých plynou zpět do fondu.
(3) Ministr zemědělství v dohodě s ministrem finanční spravuje státní meliorační fond. O stavu fondu a o tom, jak se s ním hospodaří, předložena buď Národnímu shromáždění každého roku závěrka účtů ke schválení.
Čl. II.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Provedení zákona ukládá se ministru zemědělství a financí.
Důvody:
Ustanovením čl. II. zákona ze dne 19. prosince 1919, č. 21 Sb. z. a n. z r. 1920, zajištěn byl státnímu melioračnímu fondu pro léta 1919 ― 1928 v rozpočtu ministerstva zemědělství ze státních prostředků každoročně určitý peníz, nejvyšší částkou 15,000.000 Kč.
Kdežto v prvých letech popřevratových bylo zemědělsko-technické podnikání válečnými poměry ochromeno, nastal v poslední době potěšitelný rozvoj melioračního ruchu, zejména v Čechách a na Moravě, čímž se potřeba hotových prostředků melioračního fondu rok od roku stupňuje.
O rozvoji melioračního podnikání v posledních letech svědčí okolnost, že bylo na státním příspěvku z melioračního fondu vyplaceno:
|
v roce 1919 . . . . . . . . . . |
2,034.588.09 Kč, |
|
v roce 1920 . . . . . . . . . . |
2,551.895.88 Kč, |
|
v roce 1921 . . . . . . . . . . |
5,203.546.20 Kč, |
|
v roce 1922 . . . . . . . . . . |
19,663.350.38 Kč, |
|
v roce 1923 . . . . . . . . . . |
26,792.900.70 Kč, |
|
a v r. 1924 do 30. listop. |
20,342.994.94 Kč, |
k čemuž se podotýká, že v roce 1924 bylo započato s opatřováním příspěvku melioračního fondu dlouhodobým úvěrem, čímž docíleno bylo v tomto roce poměrného snížení vyplacených podpor. Byla tedy od státního převratu do 30. listopadu 1924 vyplacená z melioračního fondu na státních podporách úhrnná částka 76,589.276 Kč 19 hal.
Převzatými závazky bývalé vlády rakouské a uherské a nově povolenými podporami z melioračního fondu dostoupilo jeho zatížení ke dni 30. listopadu 1924 okrouhlé částky 104,000.000 Kč.
Naproti tomu činila aktiva státního melioračního fondu ke dni 30. listopadu 1924 okrouhle 33,000.000 Kč. Počítá-li se k tomu prosincová dvanáctina příspěvku státního melioračního fondu pro rok 1924 a roční dotace pro léta 1925-1928, do kteréžto doby jest patnáctimilionová roční dotace melioračnímu fondu výše uvedeným zákonem zajištěna, jest do konce roku 1928 na prostředcích melioračního fondu k disposici jen okrouhlá částka 94,000.000 Kč, takže se k úhradě již převzatých závazků nedostává okrouhlé částky 10,000.000 Kč.
Z toho jest zjevno, že při 15milionové roční dotaci by ministerstvo zemědělství nejen nemohlo v příštích letech nových podpor povolovati, nýbrž že by ani nemohlo dostáti závazkům již převzatým.
Nedostatečnost 15milionové roční dotace vysvitne ještě zřejměji z úvahy, že podle dohody, kterou sjednalo roku 1923 ministerstvo zemědělství s ministerstvem veřejných prací o rozdělení působnosti obou ministerstev ve věcech vodohospodářských, příslušejí nyní do oboru působnosti ministerstva zemědělství regulace toků významu převážně zemědělského, které až dosud, hlavně v Čechách, obstarávalo ministerstvo veřejných prací a jemu podřízené orgány. (V Čechách zemská komise pro úpravu řek.)
Na tocích, pokud dle této dohody náležejí do oboru působnosti ministerstva zemědělství, mají se dle připraveného programu v období 1925―1928 provésti státem, zeměmi, pokud se týče okresy, obcemi a vodními družstvy, dílčí úpravy v tratích, v nichž jest provedení úprav nejnaléhavějším, a to:
|
|
a.) v Čechách: |
|
|
1.) |
Úprava |
Tiché Orlice, |
|
2.) |
> | Klenice v nejhořejší trati, |
3.) | > | Dědiny, |
4.) | > | Cidliny, |
5.) | > | Doubravky, |
6.) | > | Bělé (trať bystřinná), |
7.) | > | Malé Lužnice od Rožmberského rybníka až do Veselí, |
8.) | > | Malše až k ústí Švarcavy, |
9.) | > | Otavy až do Strakonic, |
10.) | > | Sázavy až ke vtoku Malé Sázavy s úpravou Malé Sázavy, |
11.) | > | Jizerky až k jezu Simovu, |
12.) | > | Úslavy a |
13.) | > | Úhlavy. |
Pravděpodobný náklad těchto dílčích úprav 42,000.000 Kč.
| b.) na Moravě: | |
1.) | Dokončení | úpravy řeky Bečvy, |
2.) | Dokončení | stavby údolní přehrady u Plumlova, |
3.) | Dokončení | stavby údolní přehrady u Luhačovic, |
4.) | Úprava | Olšavy až k jezu ve Veskách, |
5.) | > | středního toku Moštěnky, |
6.) | > | Rusavy, |
7.) | > | Dřevnice a |
8.) | > | Veličky až k mostu na silnici Strážnice-Veselí. |
Pravděpodobný náklad těchto dílčích úprav 58,000.000 Kč, z čehož okrouhle 25,000.000 Kč připadá na dokončení úpravy řeky Bečvy.
| c.) ve Slezsku: | |
1.) | Úprava | potoka Javorníku, |
2.) | > | Stařice, |
3.) | > | Bělé, |
4.) | > | Zlaté Opavice, |
5.) | > | potoka Porubky a |
6.) | > | potoka Stružky. |
Pravděpodobný náklad těchto dílčích úprav 11,000.000 Kč.
| d.) na Slovensku: | |
1.) | Úprava | Nitry až k železničnímu mostu u Nových Zámků s úpravou přítoků, |
2.) | > | Myjavy, |
3.) | > | Turce, |
4.) | > | Kysúce až k silničnímu mostu k Čaci, |
5.) | > | Varinky, |
6.) | > | Váhu až k železničnímu mostu v Růžomberku s úpravou přítoků, |
7.) | > | Latorice až ke vtoku Laborce, |
8.) | > | Laborce, |
9.) | > | Uhu a |
10.) | > | Ondavy. |
Pravděpodobný náklad těchto dílčích úprav 32,000.000. Kč.
Pravděpodobný náklad všech úprav, které jsou pro období 1925-1928 v Čechách, na Moravě, ve Slezsku a na Slovensku projektovány; činí 143,000.000 Kč.
Projektované práce regulační na Podkarpatské Rusi, pokud se jeví potřebnými na tocích spadajících do oboru působnosti ministerstva zemědělství, nezahrnují se do tohoto programu, poněvadž příspěvky na tyto podniky povolují se prozatím ze zvláštního úvěru preliminovaného odděleně pro Podkarpatskou Rus.
K nákladu per 143,000.000 Kč nutno dále připočísti pravděpodobný náklad na hrazení bystřin pro uvedené čtyřletí úhrnnou okrouhlou částkou 45,000.000 Kč a pravděpodobný náklad melioračních amelioračně-regulačních podniků většího rozsahu, jichž náklad převyšuje jednotlivě 1,000.000 Kč a jichž realisace dá se očekávati v tomto čtyřletí, úhrnnou okrouhlou částkou 300,000.000 Kč (v Čechách 87 podniků s úhrnným nákladem 180,000.000 Kč, na Moravě 37 podniků s úhrnným nákladem 70,000.000 Kč, ve Slezsku 4 podniky s úhrnným nákladem 4,000.000 Kč a na Slovensku 24 podniky s úhrnným nákladem 46,000.000 Kč).
Činí tudíž úhrnný náklad všech melioračních, regulačních a zahrazovacích podniků většího rozsahu, které jsou na území republiky mimo Podkarpatskou Rus v období 1925―1928 projektovány, okrouhle 488,000.000 Kč a pravděpodobný průměrný příspěvek státního melioračního fondu na provedení těchto podniků ca 204 miliony Kč.
Této poměrně značné částky nelze ze státního melioračního fondu uhraditi, poněvadž již ke krytí převzatých závazků nedostává se částky 10,000.000 Kč, Naproti tomu nelze však připustiti, aby provedení četných, jednak již připravených a úředně projednaných, jednak teprve chystaných naléhavých projektů bylo pro nedostatek peněžitých prostředků odsunuto nebo vůbec zmařeno. Aby bylo proto možno přikročiti přes to k realisaci výše uvedených naléhavých projektů, hodlá ministerstvo zemědělství opatřiti potřebný příspěvek dle ustanovení §u 12 zákona ze dne 19. prosince 1919, č. 21 Sb. z. a n. z r. 1920 dlouhodobým úvěrem a to tak, že by stavebník uzavřel u peněžního ústavu půjčku a meliorační fond by splácel svůj příspěvek v anuitách na zúročení a umoření části půjčky na něj připadající. Při 25tileté lhůtě umořovací činily by roční anuity připadající na zúročení a umoření půjček uzavřených na opatření státního příspěvku v částce 204,000.000 Kč, okrouhle 16,000.000 Kč.
Kromě již zmíněných podniků většího rozsahu bude však nutno podpořiti v období 1925―1928 ze státního melioračního fondu ještě celou řadu menších podniků s rozpočtem pod 1,000.000 Kč. Celkový stavební náklad těchto podniků odhaduje se částkou nejméně 160,000.000 Kč, takže pravděpodobný průměrný příspěvek státního melioračního fondu na jich provedení by činil ca 64,000.000 Kč, čili 16 milionů Kč ročně.
Vzhledem k tomu jest třeba, aby státní meliorační fond byl dotován roční částkou 16,000.000 Kč, potřebnou pro placení výše zmíněných anuit na podniky většího rozsahu, a roční částkou 16,000.000. Kč, potřebnou pro přímé podpoření podniků menších, úhrnem tedy částkou 32,000,000 Kč, kterýžto obnos se však po připočtení poměrné části per 2,500.000 Kč, potřebné k úhradě nekrytých, již převzatých závazků (10,000.000 : 4), zvyšuje na částku 34,500.000 Kč.
Z toho důvodu navrhuje se předloženou osnovou zvýšení roční dotace státního melioračního fondu od 1. ledna 1925 na Kč 30,000.000.
Podotýká se, že celkový stavební náklad 648,000.000 Kč, který byl vzat v úvahu pro čtyřletí 1925―1928, jest zcela přiměřený, uváží-li se, že v pětiletí od státního převratu až do konce roku 1923 činil celkový stavební náklad podniků podpořených ze státního melioračního fondu 529,330.433 Kč 19 h, ačkoli v tomto období meliorační podnikání daleko ještě nedostoupilo plného rozvoje, nýbrž ― a to zejména v prvých letech popřevratových, ― zůstalo obmezeno na pokračování v pracích již před válkou započatých a na několik málo nových, naléhavých podniků. Zejména na Slovensku lze oproti zmíněnému pětiletí očekávati vlastní zahájení melioračního ruchu teprve v období 1925 až 1928.
Při tom dlužno poukázati také na dosud platný zák. čl. XXXVIII/1914, dle něhož byla povolena na provedení regulačních, břehových a jiných staveb vodních na tocích, které nejsou ve státní správě a náležejí nyní do oboru působnosti ministerstva zemědělství, částka 60,000.000 K, ze které má býti k tomu účelu preliminována až do roku 1934, tedy po 20 let, v rozpočtu ministerstva zemědělství roční částka 3,000.000 K. Poněvadž v rozpočtu ministerstva zemědělství nebyla dle tohoto zákona preliminována dosud žádná částka v důsledku toho, že článkem V. zákona ze dne 29. prosince 1919, č. 21 Sb, z. a n. z r. 1920 byla ustanovení melioračního zákona rozšířena na Slovensko, jest nutno, aby mělo ministerstvo zemědělství pro podniky slovenské dostatečné prostředky k disposici ve státním melioračním fondu.
Doporučuje se dále srovnati také potřebu nynějšího dotování státního melioračního fondu s roční předválečnou dotací býv. rak. melioračního fondu. Dle zákona ze dne 4. ledna 1909, č. 4 ř. z. činila roční dotace rakouského melioračního fondu 8,000.000 K. Srovnáme-li výměru orné půdy, luk a pastvin v celé republice Československé s výměrou této půdy v býv. Rakousku (8,493.432 ha : 17,778.732 ha), vypadala by na republiku Československou dle osmimilionové rak. dotace, která však již tenkráte byla prokázaně nepostačitelnou, roční dotace československého melioračního fondu částkou 3,800.000 K. Vzhledem však k tomu, že práce meliorační jsou nyní průměrně 6kráte, regulační 7kráte dražší než práce předválečné, měla by poměrná roční dotace československého melioračního fondu činiti nejméně částku 22,500.000 ― 27,000.000 Kč. Předloženou osnovou navržená 30timilionová roční dotace odpovídá tomuto poměru.
Konečně poukazuje se na to, že senát Národního shromáždění republiky Československé přijal ve schůzi konané dne 10. října 1924 resoluci, kterou byla vláda vyzvána, aby co nejdříve podala návrh zákona, kterým by se dosavadní roční příspěvek státního melioračního fondu z 15 milionů Kč přiměřeně a potřebě melioračních prací odpovídající částkou zvýšil.
Lze ovšem očekávati, že ani při navrhovaném ročním dotování státního melioračního fondu částkou 30,000.000 Kč nebude možno uskutečniti v období 1925 až 1928 zvlášť nákladné podniky melioračních regulací a musí proto zůstati ve výjimečných případech i nadále vyhraženo použití ustanovení §u 1, odst. 2. zákona ze dne 4. ledna 1909, č. 4. ř. z.
Poněvadž ― jak bylo výše uvedeno ― hodlá ministerstvo zemědělství v jednotlivých případech opatřovati příspěvek státního melioračního fondu dlouhodobým úvěrem, není možno, aby do §u 2 bylo pojato ustanovení, kterým by povolení roční dotace melioračního fondu bylo obmezeno do určitého roku. Jinak by mohla jednáni o opatření dlouhodobých úvěru s peněžními ústavy o toto obmezení ne-li ztroskotati, tedy jistě se znesnadniti. Ostatně nebylo obmezení toto obsaženo ani v zákoně ze dne 4. ledna 1909, č. 4 ř. z.
Odstavce 2. a 3. §u 2 osnovy byly doslovně převzaty ze čl. II. zákona ze dne 19. prosince 1919, č. 21 Sb. z. a n. z roku 120.
Pokud se týče úhrady, poukazuje se k tomu, že z provádění melioračních prací a z docíleného jimi zvýšení sklizní má kromě všeobecného hospodářského posílení majitelů meliorovaných pozemků a kromě zajištění soběstačnosti v zemědělských produktech přímý zisk stát, a to zejména ve zvýšených příjmech na dani z cukru, z lihu, z piva a obratu. Prováděním prací regulačních a zahrazovacích, které vedle zjednání podmínek pro melioraci půdy slouží i její ochraně a ochraně nemovitého vlastnictví vůbec před vodními škodami, ušetří stát na daňových odpisech a na nouzových podporách, které by musel poskytnouti obcím, postiženým živelními pohromami.
Vláda projevuje přání, aby tento její návrh zákona byl přikázán v senátě výborům rozpočtovému a národohospodářskému a v poslanecké sněmovně výborům rozpočtovému a zemědělskému k podání zprávy ve lhůtě 6ti týdnů.
V Praze, dne 6. března 1925.
Náměstek předsedy vlády:
Stříbrný v. r.
Ministr zemědělství:
Dr Hodža v. r.