Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1925.
I. volební období.
10. zasedání.
Tisk 2094.
Unesení poslanecké sněmovny
o vládním návrhu zákona (tisk 2002),
jímž se provádí § 105 ústavní listiny (zákona ze dne 29. února 1920, č. 121 Sb. z, a n.) (tisk 4973).
Poslanecká sněmovna Národního shromáždění republiky Československé schválila ve 330. schůzi dne 16. března 1925 tuto osnovu zákona:
Zákon
ze dne.........................,
jimž se provádí § 105 ústavní listiny (zákona ze dne 29. února 1920, č. 121 Sb. z. a n.).
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
(1) Ve všech případech, ve kterých úřad správní podle zákonů o tom vydaných rozhoduje o nárocích soukromoprávních, jest volno straně tímto rozhodnutím dotčené po vyčerpání opravných prostředků dovolávati se nápravy ve výroku o těchto nárocích pořadem práva.
(2) Byl-li rozhodnutím správního úřadu přiznán straně uplatňovaný nárok, ať zcela nebo z části, může strana tím dotčená domáhati se určovací žalobou zápornou výroku, že nárok uznaný rozhodnutím správního úřadu není po právu vůbec anebo z části.
(3) Byl-li však nárok zamítnut správními úřady ať zcela nebo z části, může se ho strana jej uplatňující domáhati žalobou o určení neb o plnění zcela nebo z části.
(4) Nedotčeny zůstávají předpisy, jimiž dovolávání se nápravy za podmínek, vytčených v odst. 1., odkázáno bylo na soudy řádné v řízení nesporném. Náleží-li nárok padle své povahy k řízení ve věcech nesporných, lze jej uplatniti pouhým návrhem podle obdoby předešlých ustanovení.
§ 2.
(1) žalobu nebo návrh podle § 1, odstavce 4. podali jest v propadné lhůtě 90 dnů ode dne, kdy bylo straně dodáno rozhodnutí správního úřadu, který rozhodoval s konečnou platností, není-li v příslušném zákoně stanovena delší lhůta.
(2) Byla-li do rozhodnutí správního úřadu podána stížnost k nejvyššímu správnímu soudu, jest podati žalobu nebo návrh v propadné lhůtě třiceti dnů ode dne, kdy bylo dodáno straně rozhodnutí nejvyššího správního soudu, jímž bylo vysloveno, že uplatňovaný nárok není veřejnoprávní (§ 4).
(3) Žaloba nebo návrh buďte podány u soudu věcně a místně příslušného pro uplatňovaný nárok podle obecných ustanovení.
§ 3.
Rozhodnutí správního úřadu, jehož předmětem jest nárok, a v případech § 2, odst. 2., též rozhodnutí nejvyššího správního soudu, buď připojeno k žalobě nebo k návrhu v prvopise neb v ověřeném opise; zároveň buď udáno, kterého dne bylo straně dodáno.
§ 4.
Rozhodoval-li ve věci nejvyšší správní soud, jest jeho výrok (§ 2, odst. 2.), že uplatňovaný nárok není veřejnoprávní, pro soudy závazným.
§ 5.
(1) Soud u něhož byla podána žaloba nebo návrh týkající se nároku, o kterém již rozhodovaly správní úřady podle § 1, oznámí to správnímu úřadu, který v první stolici se touto věcí obíral.
(2) Jakmile byla podána druhou stranou žaloba nebo návrh podle § 1, odst. 4., lze podle rozhodnutí správního úřadu povoliti pouze exekuci k zajištění pro přiznaný nárok. Správní úřad potvrzuje, že rozhodnutí neb opatření není již podrobeno opravnému prostředku, který by stavil jeho vykonatelnost, poznamená v tomto případě podle sdělení soudu, že byla podána žaloba nebo návrh podle § 1, odst. 4.
(3) Byla-li zahájena exekuce před podáním žaloby nebo návrhu, může býti na návrh odložena až do pravoplatného rozhodnutí, prokáže-li se, že bylo zahájeno řízení.
§ 6.
V případech, ve kterých rozhodl s konečnou platností správní úřad po dni, kterého nabyla účinnosti ústavní listina (zákon ze dne 29. února 1920, č. 121 Sb. z. a n.), a přede dnem, kterého nabude tento zákon účinnosti, lze podati žalobu nebo návrh v dalších devadesáti dnech, pokud se týče případů § 2, odst. 2., v dalších třiceti dnech po účinnosti tohoto zákona.
§ 7.
Tento zákon provésti náleží všem členům vlády.
Tomášek v. r.,
předseda.
Dr Říha v. r.,
sněm. tajemník.
Bradáč v. r.,
zapisovatel.