Tisk 2096.

Vládní návrh,

kterým se předkládá Národnímu shromáždění

"Dodatková úmluva k obchodní dohodě mezi republikou Československou a republikou Rakouskou, uzavřené v Praze dne 4, května 1921", podepsaná dne 27. listopadu 1924 ve Vídni.

Návrh usnesení:

Národní shromáždění republiky Československé souhlasí s "Dodatkovou úmluvou k obchodní dohodě mezi republikou Československou a republikou Rakouskou uzavřené v Praze dne 4, května 1921", podepsanou ve Vídni dne 27. listopadu 1924.

Důvodová zpráva.

Hospodářské styky Československé republiky s Rakouskem jsou obchodně-politicky upraveny rámcovou obchodní dohodou, podepsanou v Praze dne 4. V. 1921, jež byla po schválení zákonodárnými sbory v obou státech ratifikována dne 4. listopadu 1922 v Praze výměnou ratifikačních listin.

V oboru celním zajišťuje tato obchodní dohoda výrobkům i plodinám ve vzájemném styku nakládání podle doložky o nejvyšších výhodách. V době uzavření dohody byla doložka o nejvyšších výhodách úplně postačitelna pro oba smluvní státy. Po jejím uzavření došlo však v důsledku přesunů měnových ke změnám i v oboru celním. V době uzavřeni dohody ze dne 4. května 1921 byl poměr koruny československé k rakouské 1:9. Když pak rakouská koruna počala rapidně klesati, Rakousko zvyšovalo s poklesem koruny násobek cla. Po stabilisaci rakouské měny ustálil se tento násobek koncem roku 1922 u většiny položek rakouského celního tarifu na číslici 10.000, u zboží luxusního na 14.400-. Poslední číslice odpovídá asi předválečnému clu ve zlatě, číslice pak 10.000.- by v naší měně byla vyjádřena asi násobkem 5. Byly ovšem také výjimky, jako na př. u piva, kde celní sazba byla zvýšena na 30 zl. korun, zatím co na druhé straně v četných případech celní sazby byly značně sníženy neb přechodně i zcela suspendovány. V republice Československé nastala naproti tomu po uzavření obchodní dohody s Rakouskem změna potud, že jednak odpadl smluvní tarif bývalé monarchie modifikací smluv s královstvím SHS a Švýcarskem v důsledku zavedení nového celního tarifu v obou těchto státech, jednak došlo k adaptaci cel t. zv. součiniteli, jež byly odstupňovány podle jednotlivých druhů zboží od 3 až do 30.

Na podzim tohoto roku byl schválen v Rakousku nový autonomní celní tarif, který má až na několik málo změn ve schematu strukturu dosavadního sazebníku. Základní sazby jsou zpravidla dány výší dosavadních autonomních cel ve zlatě, což vyjádřeno v naši měně, odpovídá asi násobku 7; u řady položek v důsledku změněných hospodářských poměrů cla v novém sazebníku snížena, u jiných naproti tomu opět zvýšena.

Za stávající značné disparity celních sazeb sáhlo Rakousko k přísnější povolovací praksi, čímž některé naše exportní zájmy doznaly újmy.

Z vylíčených skutečností vyplývají zřetelně důvody, proč bylo nutno v zájmu jednak udržení, jednak dalšího rozvoje vzájemných hospodářských styků rámcovou dohodu ze 4. května 1921 doplniti úmluvou celně-tarifní, s níž souvisela i dohoda o odstranění překážek v oboru povolovacím.

Je tudíž předkládaná dodatková úmluva s přílohami A a B, jakož i závěrečným protokolem, podepsaná ve Vídni dne 27. listopadu t. r., doplňkem obchodní dohody z 4. května 1921.

Při jednání o celní sazby pro československé zboží při dovozu do Rakouska (příloha A) vycházelo se ze sazeb nového rakouského autonomního celního tarifu. S tohoto hlediska dlužno posuzovati sjednané smluvní sazby, které přes to, že všude - kromě několika případů vázání - znamenají snížení nových autonomních sazeb, jsou přece namnoze vyšší, nežli cla dosud platného rakouského celního tarifu a to zejména tam, kde cla tohoto tarifu byla přechodně snížena. nebo suspendována. Při sjednávání všech těchto sazeb bylo v dohodě s interesovanými hospodářskými kruhy přihlíženo k tomu, aby za nových smluvních sazeb dosavadní obchod nejen nebyl ztenčen, nýbrž dána možnost jeho dalšího rozvoje.

Z hlavních druhů československého zboží, pro něž při dovozu do Rakouska poskytují se celní slevy nebo aspoň konsolidace cel, sluší uvésti zejména:

rafinovaný cukr řepný, u něhož se smluvně zachovává status quo (vývoz tohoto cukru za rok 1923 do Rakouska je vyjádřen obnosem Kč 313,620.761.-), při čemž snižuje se rozpětí mezi clem na surovinu a rafinádu o 50 zl. haléřů;

cukr kandysový, kde se clo snižuje z dosavadních 48 zlatých korun na 20 zl. K;

cukry ostatní, kde zachovává se status quo.

Ze zemědělských plodin a produktů buďtež zejména zmíněny:

ječmen, slad;

různé druhy ovoce, kde snížení pohybuje se od 50 do 90% nové autonomní sazby pro druhy jemné a 60 % pro druhy ostatní; podobně u zeleniny, kde u některých jemných druhů, jako salátových okurek obnáší sleva 95% nových sazeb, u jiných jako salátu 90%;

semena, jako jetelové (sleva 80 %), travní semena (bezcelnost místo 10 zl. K autonomního cla), cukrovkové semeno (konsolidace bezcelnosti);

čekankový kořen (snížení 50%), chmel (snížení 60% = na 20 zl. K); kapři z 20 zl. K na 12 zl. K.

Ve skupině nápojů třeba uvésti snížení cla u piva v sudech o 60% z dosavadních 30 na 12 zl. K;

u ovocného vína z jablek a hrušek ze 60 na 30 zl. K;

u minerálních vod na jednotnou sazbu 1.40 zl. K pro všechny minerální vody léčivé i stolní místo 2, resp. 4 zl. korun.

V potravinách pak jest to hlavně:

perník (75 místo 150 zl. K);

šunka (20 místo 24 zl. K) a různé druhy uzenářského zboží, kde pro obyčejné druhy sazba prozatím konsolidována, pro jemné snížena ze 100 na 60 zl. K;

sýry (československý vývoz do Rakouska v roce 1923 činil 14 milionů Kč), kde pro tvaroh dosaženo bezcelnosti, pro tvarůžky a brynzu 8 místo autonomních 30 zl. korun; pro některé specielní druhy československých sýrů jako romadoury 20 a pro ostatní jemné sýry 30 místo 60 zl. K;

marmelády, zeleninové konservy, zvláště nakládané okurky v lahvích, pro něž dosaženo snížení 80% (ze 100 na 20 zl. K) atd. Z příkladmo uvedených zemědělských a potravinových smluvních sazeb vyplývá, že nejpronikavější snížení jeví se především u zboží, kde dosud buď přechodně byla bezcelnost (za nových autonomních sazeb vývoz byl nemožný) neb kde dosavadní clo bylo prohibitivní, jako na př. u kandysového cukru, perníku, naložených okurek nebo piva.

V oboru průmyslovém zaujímá jedno z nejvýznačnějších míst zboží textilní.

Jen na př. v třídě bavlny činil československý vývoz do Rakouska roku 1923 597,191.449 Kč. Jest známo, že zejména v některých typických druzích této třídy, jako na př. v potištěném zboží, byly při dovozu do Rakouska před sjednáním smlouvy obtíže v oboru povolovacím s poukazem na to, že československé celní sazby, vyjádřené součinitelem 20 k předválečným autonomním clům, jsou v nepoměru k dosavadním sazbám rakouským, které byly vyjádřeny předválečnými cly smluvními s násobkem 5. Nový rakouský autonomní celní tarif zvyšuje dosavadní rakouské sazby zpravidla na autonomní výši předválečnou ve zlatě, při čemž u látek potištěných a pestře tkaných jest toto zvýšení poněkud vyšší nad uvedenou paritu (a to o 10-15%). Předkládaná smlouva přináší tu všude snížení nových autonomních sazeb, které se pohybuje od 15 do 30%, o což snižuje se zlatá valorisační kvota včetně uvedeného zvýšeni nových autonomních sazeb, takže vychází v nejnepříznivějších několika případech asi předválečná smluvní sazba s naším koeficientem 7.

Namnoze jest udržen status quo neb zvýšení jest zcela nepatrné, jako na př. u aksamitů, části stávkového a pleteného zboží a jiných. Tam, kde podle nového schematu byly vytvořeny nové položky, jako na př. u nábytkových látek, byl jednak stanoven smluvně přesný pojem, aby se zamezilo nejistotě při vyclívání, jednak docíleno značných slev, na př. pro stolní a ložní přikrývky, jakož i nábytkové přehozy tkané na určitou míru (260 místo 350 zl. K).

Ve třídě lnu, konopí, juty a zboží z nich byla situace obdobná. Zde u lněných tkanin dosaženy slevy jdoucí až do 37% z nových autonomních sazeb, u damašků na př. udržen status quo (sleva ze 300 na 190 zl. kor.), u batistů zlepšena situace proti status quo tím, že docíleno clo 250 místo 330 dosavadních a 400 zl. K nově autonomních.

U koberců této třídy bez floru sníženo clo na 30, resp. 35 proti 50 zl. K a u koberců s florem na 100 místo 130 zl. K.

U třídy XXIV (vlna a vlněné zboží), kde vývoz do Rakouska v minulém roce činil 404,604.109 Kč, dlužno především zdůrazniti slevu u hlavního druhu těchto tkanin, t. j. tkaniny ve váze 200-450 g na 1 m², kde místo autonomních sazeb 240 zl. K + 10% z hodnoty nastupuje smluvní sazba 175, resp. 185 zl. K + 5% z hodnoty. Třeba rovněž zmíniti se zde o slevách u vlněného zboží stávkového a pleteného jakož i u plsti.

V třídě hedvábí omezují se dosažené slevy na některé specielní výrobky, jako zejména zboží prýmkářské a knoflíkářské, jemuž ostatně věnována pozornost i v ostatních textilních třídách. Pokud jde o zboží konfekční, upravena podrobně ve všech směrech konfekční přirážka.

Po slevách na některé druhy zboží kartáčnického a proutěný nábytek přicházíme ke třídě papíru, kde vývoz za minulý rok činil více než 20,000.000 Kč. Jak již bylo řečeno a. jak tomu jest ve většině odvětví průmyslových, dosavadní rakouská cla i zde byla dána předválečnou smluvní básí s multiplikátorem 5. Proto také zvýšení nového autonomního tarifu jsou nejcitelnější tam, kde býval nízký smluvní základ, jako na př. u balicího papíru, kde místo 360, resp. 4, nyní nastupuje autonomní sazba 8 zl. korun, kterou se podařilo snížiti na 6, resp. u balicího papíru ze slámy na bezcelnost. Rovněž u cigaretového papíru byla autonomně značně zvýšená sazba smluvně snížena na 22, resp. 25 zl. korun. U lepenky z hadrů docíleno smluvně 2 zl. K, takže zůstává přibližně status quo. Značné slevy dosaženo u pergamenového papíru jakož i v papírovém zboží.

V oboru kůže a koženého zboží třeba zvláště uvésti slevu na minerálně činěnou kůži telecí (60 místo 85 zl. K), obuv a dále rukavice (300 místo 500 zl. K).

V třídě dřeva konsolidována jednak bezcelnost, resp. docíleno snížení pro dříví stavební a užitkové, jednak dosaženo značných slev zejména pro hole, lyže, sudy, ohýbaný nábytek (jednotně 16 zl. K místo 40) a j. v. Z výrobků soustružnických a řezbářských přináší smlouva snížení sazeb knoflíkům všech druhů a kuřáckému náčiní.

V oboru skla a skleněného zboží sníženo clo pro láhve přírodní barvy na 4-, resp. 4.50 místo 8 zl. K, na 11 pro láhve bílé a 16 zl. K pro barevné. - Rovněž v ostatním dutém skle dosaženo význačných slev. Zvláštní zmínky zasluhuje bezcelnost u zrcadlového a tabulového strojně taženého skla v síle od 5 mm výše a snížení cla pro ostatní tabulové sklo ze 17 na 13 zl. K. Hodinová sklíčka budou smluvně bezcelna (autonomně 140 zl. korun); clo na sklo drátové sníženo o 1/3; podstatnou slevu mají také demižony, skleněné perly, korále atd., nepravé kameny, předměty ze skleněných perel, skleněné ozdoby atd.

V třídě kamenů a kamenného zboží dosahuje se celkově zlepšení nynějšího stavu, resp. status quo; u cementu konsoliduje se autonomní sazba 80 zl. haléřů za 100 kg, u vápna pak snižuje se autonomní sazba o 50%, t. j. na 20 zl. haléřů za 100 kg místo 40 autonomně.

Ve skupině hliněného zboží třeba uvésti zejména smluvně docílenou bezcelnost pro zvonivky silnější než 80 mm, slevy pro obkladačky a dlaždice, hliněné trouby polévané, stavební okrasy, kamna, obyčejné nádobí hrnčířské, porculán, kde u barevného docíleno snížení ze 40 na 26 zl. korun, u bílého z 20 na 16 zl. korun, jakož i zboží kameninového všeho druhu.

V třídě železa a železného zboží, jehož vývoz za minulý rok činil 66,800.000 Kč, přistupuje k autonomní bezcelnosti na surové železo a roury z nekujné litiny smluvně bezcelnost pro roury z kujného železa vyjma roury precisní, pro něž se snižuje clo z 25 na 14 zl. korun.

U plechového zboží snižují se sazby na stolní domácí a kuchyňské nářadí, smaltové nádobí a plechové obaly; dále redukují se cla na lopaty, podkováky, obuvnické hřebíky, drátěnky, ručně kované cvočky, řetězy, některé zboží drátěné, drobné kovové zboží, nábytková péra, kapesní nože, strojky na řezání masa a j. Zvláště třeba uvésti slevy u litinových odlitků zejména pro litinu komerční, kde jak známo - šlo rovněž o případ přechodně snížených cel.

V třídě XXXIX (obecné kovy a zboží z nich) dlužno zejména uvésti slevy pro zboží malokovové jako očka, přesky a háčky, zboží galanterní, příbory z pakfonku, alpaky, jakož i jiné zboží z těchto materiálií, různé zboží z hliníku, jeho slitin atd.

Ve skupině strojů, přístrojů atd. (třída XL.) buďtež uvedeny slevy pro parní kotle, destilační, chladicí a varní aparáty, parní stroje, parní a vodní turbiny, spalovací motory, hospodářské stroje, zvláště mlátičky, některé stroje textilní, ze strojů pak zvláště nejmenovaných zejména slevy pro stroje cukrovarské, pivovarské a pro sladovny, doly, hutě a válcovny, stroje obráběcí na dřevo a kov, transmise, radiátory a j.

V třídě nástrojů snižuje se rakouské clo na metrovky, varhany, hudební nástroje smyčcové a dechové, tahací harmoniky a struny.

V oboru chemie dosaženo slev zejména pro zřídelní produkty, některé kyseliny, permanganát, kasein, škrob bramborový i pšeničný, dextrin, lepidla, zinkovou bělobu, tužky, tukové emulse pro koželužský průmysl a j.

Podkladem jednání o smluvní sazby při dovozu rakouského zboží do republiky Československé (příloha B) byl - jak již uvedeno - předválečný autonomní tarif s koeficienty z prosince 1921, při čemž byl vzat zřetel, pokud příslušné položky v poměru k Rakousku přicházely v úvahu; k učiněným slevám v tarifních smlouvách s Francií,a Italií. Třeba poznamenati, že je v programu hospodářské politiky československé přizpůsobiti celní koeficienty z roku 1921 změněným hospodářským poměrům cestou smluvní. V tomto rámci pohybují se učiněné slevy, a možno konstatovati, že obchodní smlouvou s Rakouskem ve spojení s tarifní smlouvou s Francií a Italií uskutečňuje se značná část tohoto programu. V této souvislosti je pochopitelno, že byly-li v některých oborech s rakouské strany žádány celní slevy pouze na hotové výrobky, bylo nutno ve smlouvě přiměřeně `nížiti sazby i na příslušné polotovary resp. suroviny, aby nevznikly nové, pro výrobu tíživé hospodářské nesrovnalosti.

Z hlavních druhů rakouského zboží, pro něž při dovozu do republiky československé poskytují se celní slevy nebo aspoň konsolidace cel, sluší uvésti zejména:

V oboru zemědělském smrková semena, v potravinách ovocný rmut v souvislosti se slevou na ovocné konservy, dále snižuje se clo na fíkové náhražky kávové a na ovocné víno v sudech.

Po slevách cla na kolomaz, lněný olej a barevné hlinky přicházíme ke skupině bavlny a bavlněného zboží, kde snižuje se clo na obyčejné bavlněné tkaniny a 50%, t. j. koeficient 20 snižuje se na 10. V důsledku toho redukují.se stejně cla na příslušné druhy příze. Clo na bavlněné tkaniny jemné snižuje se vzhledem k dalšímu smluvnímu programu prozatím o 33 %; rovněž tak u příslušných druhů přízí. Celní sazby na výšivky redukuji se o 40%, dále snižují se celní sazby u zboží prýmkářského, některých druhů zboží stávkového a pleteného, žárových punčošek atd. Ve třídě lnu, konopí, juty atd. třeba uvésti zvláště slevu cla na koberce, jakož i slevu cla na hadice.

Ve skupině vlny a vlněného zboží přiznány slevy zejména pro lodeny, houně, zboží stávkové a pletené, plsti a kroucené žíně. Ve třídě hedvábí byly vzhledem k pronikavým již slevám ve smlouvě francouzské poskytnuty další výhody pouze u některých specialit, zejména na stávkové zboží z umělého hedvábí, zboží stuhové, prýmkářské a knoflikářské.

Pokud jde o konfekci, soustředil se rakouský zájem hlavně na dámské prádlo a lehkou dámskou konfekci, kdež na místě dosavadního systému přirážkového k základním sazbám materiálu smluvena soustava pevných cel, odstupňovaných tak, že na obyčejné lidové zboží bavlněné poskytnuta sazba 120 Kč, na konfekci z jemných tkanin 160 Kč a na konfekci hedvábnou 320 Kč.

Při zboží kartáčnickém budiž zmíněna zejména sleva na štětce.

V oboru papíru a papírového zboží byly žádány s rakouské strany slevy především na hotové zboží z papíroviny, lepenky a papíru, v důsledku čehož jevila se nutnost úměrně redukovati celní sazby rovněž u lepenky a papíru, tak na př. u novinářského papíru v kotoučích sníženo clo více než o 50 %.

Ve skupině kaučuku a kaučukového zboží přistup ují k poskytnutým již slevám ve smlouvách s Francií a Italií celní úlevy pro několik málo dalších,artiklů, jako zejména ucpávky. Na vozové plachty snížena clo o 50 %, na knihařské plátno o 40 %.

V oboru kůže a koženého zboží poskytnuty slevy zvláště na kůže podešvicové, kůži odpadkovou, dále na zboží sedlářské a řemenářské, zboží brašnářské a hnací řemeny.

Ve skupině zboží dřevěného a zboží ze surovin soustružnických a řezbářských byla snížena cla zvláště na dýhy, lišty a rámy, hole, jemně pracované hračky, pak na různé dřevěné zboží, jako rukojeti k nástrojům, kopyta, hoblíková lůžka, lyže a konečně nábytek.

V této skupině buďtež ještě uvedeny slevy na kuřácké náčiní, hřebeny, jehlice, spony do vlasů atd.

Ve třídě skla sníženo clo na láhve, sklo zrcadlové a tabulové, suché desky fotografické s, některé druhy skleněného a smaltovaného zboží.

V oboru zboží kamenného redukovány sazby na stavební heraklitové desky, stavebnice a j.

Ve skupině zboží hliněného snížena cla zvláště na cihly magnesitové, křivule a kelímky pro účely technické, jakož i hliněné dýmky.

Ve třídě železa a železného zboží bylo důsledkem požadavků rakouských na snížení cel pro železné zboží snížení cel u železa surového a železných polotovarů na výši předválečných smluvních sazeb se součinitelem 65. Z celních slev na železné zboží buďtež zvláště vypočtena,snížení sazeb na zboží plechové, jako konve na mléka, plechové obaly, smaltované nádobí, nápravy, různé nástroje a náčiní, jako kosy, srpy, motyky a krumpáče, kladiva, kovadliny, pilníky, pily, spirální vrtáky, cvočky, drátěnky, šrouby, drátěná lana, mechaniky ke knoflíkům, pera, kování, zámky a klíče, železné pokladny, železný nábytek, armatury a j.

Ve třídě obecných kovů a zboží z nich snižuje se clo zejména pro plechy, tyče, pruty, dráty olověné, cínové, měděné, niklové a hliníkové a slitiny z těchto kovů, dále na folie cínové a olověné, některé druhy zboží malokovového, alpakové příbory, zboží galanterní, armatury, kování, některé zboží hliníkové.

Ve skupině strojů přístrojů atd. třeba zmíniti se hlavně o slevách na hospodářské lokomobily, spalovací motory, parní pumpy a vodní turbiny, obráběcí stroje na dřevo, hospodářské stroje, na př. mlátičky, odstředivky a na stroje zvlášť nejmenované položky 538.

V elektrotechnice poskytnuty slevy na dynama a elektromotory, na elektrické přístroje telegrafní, telefonní atd. (s výjimkou aparátů radiotelegrafních), na drobný instalační materiál a elektrické aparáty.

Vedle slevy na obyčejné nákladní vozy hospodářské ze skupiny vozidel a doublé výrobky z třídy drahých kovů nutno zmíniti se o slevě na piana a tahací harmoniky z třídy nástrojů.

V chemii snižují se cla zvláště na kysličník vodičitý, některé kyseliny, sodu, vodní sklo, terrar, karbid, kamenec chromitý, leštidlo na boty.

Ze třídy další buďtež uvedeny pokosty lakové, barvy výslovně nejmenované, inkousty, dehtová mýdla a j.

Rozsah ujednané dodatkové úmluvy, která upravuje cla téměř u jedné třetiny československého i rakouského celního sazebníku, je jen prostým důsledkem velikých vzájemných hospodářských styků a jich významu pro obchodní bilanci každé ze smluvních stran. Míra vzájemných celních slev jest kompromisem sjednaným se zřetelem ke všem hospodářským elementům přicházejícím tu v úvahu. Vzhledem k dalšímu smluvnímu obchodně politickému programu jest dlužno považovati tuto tarifní smlouvu za důležitou etapu v hospodářských stycích československo-rakouských. Její jednání bylo vedeno vzájemnou snahou, zajistiti obchodním stykům obou států výhodnější podmínky dalšího rozvoje.

Z tohoto důvodu vyslovena v závěrečném protokolu ochota vstoupiti v jednání i během trvání této úmluvy, když by to vývoj hospodářských a obchodně-politických poměrů vyžadoval. Současně se smlouvou tarifní upraven administrativně vzájemný dovoz a vývoz tak, že zajištěno odstranění překážek, které dosud v tamto směru se vyskytovaly. Mimo to doplněna v závěrečném protokolu některá ustanovení dohody ze dne 4. května 1921, týkající se hospodářských úlev pro obyvatele pohraničních pásem, jakož i modifikována některá ustanovení navigační.

Dodatková úmluva, nabude účinnosti 10 dní po výměně ratifikačních listin.

Ve příčině trvání a výpovědních lhůt platí ustanovení obsažená v obchodní dohodě ze 4. května 1921.

Po stránce formální projevuje vláda přání, aby tato předloha byla projednána současně sněmovnou poslaneckou a v ní výborem zahraničním a výborem živnostenským a senátem a v něm výborem zahraničním a výborem národohospodářským.

Dodatková úmluva k obchodní dohodě mezi republikou Československou a republikou rakouskou, uzavřené v Praze dne 4. května 1921, předkládá se ve zvláštním exempláři.

V Praze dne 23. prosince 1924.

Náměstek předsedy vlády:

Stříbrný, v. r.

Dodatková úmluva

k obchodní dohodě mezi československou republikou a republikou Rakouskou, uzavřené v Praze dne 4. května 1921.

President Československé republiky a president republiky Rakouské ve snaze zajistiti vzájemnému obchodnímu styku mezi oběma státy výhodnější podmínky rozvoje, rozhodli se uzavříti k tomu cíli dodatkovou úmluvu k obchodní dohodě, uzavřené 4. května 1921 a jmenovali za tím účelem svými plnomocníky

President československé republiky:

pana Kamila Kroftu,

mimořádného vyslance a zplnomocněného ministra

republiky Československé ve Vídni a

pana Jana Dvořáčka,

zplnomocněného ministra a přednostu národohospodářské

sekce v ministerstvu zahraničních věcí,

President republiky Rakouské:

pana Dra H. Schürffa,

spolkového ministra pro obchod a dopravu,

pana Dra J. Mataju,

spolkového ministra zahraničních věcí a

pana Dra R. Schüllera,

sekčního šéfa ve spolkovém kancléřském úřadě,

kteří, vyměnivše si své plné moci, jež shledali

v dobré a náležité formě, dohodli se na tomto:

Článek I.

(1) Plodiny a výrobky původu československého a přicházející z Československé republiky, které jsou vyjmenovány v tarifní příloze A, připojené k této úmluvě, nebudou podrobeny při dovozu do Rakouské republiky clům vyšším, než jsou sjednána v řečené příloze.

(2) Plodiny a výrobky původu rakouského a přicházející z republiky Rakouské, které jsou vyjmenovány v tarifní příloze B, připojené k této úmluvě, nebudou podrobeny při dovozu do československé republiky clům vyšším, než jsou sjednána v řečené příloze.

(3) Tato ustanovení nečiní však vzhledem na řečené produkty původu rakouského nebo československého nikterak újmy právu na nakládání podle zásady nejvyšších výhod ve smyslu článku VI. obchodní dohody ze dne května 1921.

Článek II.

(1) Cla československého celního tarifu, jakož i cla přílohy B, jsou stanovena v korunách československých.

(2) Jestliže by se zjistil v kursu československé koruny ve srovnání s jejím středním kursem za rok 1923 proti dolaru nebo libře šterlinků nebo proti střednímu kursu těchto obou měn vzestup nebo pokles nejméně o 10 procent, vyplývající z kursovního průměru za celý jeden měsíc, zavede vláda československá valutní koeficient takovým způsobem, aby zachovala všeobecným i smluvním clům hodnotu, kterou by měla podle středního kursu řečených měn za rok 1923.

(3) Aby se stále udržovala tato rovnocennost hodnoty cel, bude vláda československá podle okolností upravovati koeficient ve lhůtách nejdéle měsíčních.

(4) Pro zjištění měnových kursů bude vláda československá bráti za základ záznamy na burse v Praze neb v New Yorku nebo v Londýně.

Článek III.

(1) Tato dodatková úmluva, vyhotovená v československém a německém prvopisu, bude pokud možno nejdříve ratifikována. Ratifikační listiny budou vyměněny v Praze.

(2) Tato úmluva vstoupí v účinnost desátého dne po výměně ratifikačních listin. Obě vlády si však vyhrazují, uvésti ji se zatímní platností dříve v účinnost, pokud jsou k tomu zmocněny podle svých zákonů.

(3) O době platnosti a výpovědních lhůtách platí ustanovení, obsažená v obchodní dohodě ze 4. května, 1921.

(4) Čemuž na svědomí uvedení plnomocníci podepsali tuto úmluvu a přitiskli na ni své pečeti.

Dáno ve Vídni 27. listopadu roku tisícího devítistého dvacátého čtvrtého.

Za Československou republiku:

(L. S.) Krofta v. r.

(L. S.) Dvořáček v. r.

Za republiku Rakouskou:

(L. S.) Schürff v. r.

(L. S.) Mataja v. r.

(L. S.) Schüller v. r.

Zusatzabkommen

zu dem zwischen der Čechoslovakischen Republik und der Republik Österreich am 4. Mai 1921 in Prag geschlossenen Handelsübereinkommen.

Der Präsident der Čechoslovakischen Republik und der Präsident der Republik Österreich vom Wunsche getragen, dem gegenseitigen Handelsverkehre zwischen beiden Staaten günstigere Entwicklungsbedingungen zu sichern, sind übereingekommen, zu diesem Zwecke ein Zusatzabkommen zu dem am 4. Mai 1921 unterfertigten Handelsübereinkommen abzuschließen und haben in dieser Absicht zu ihren Bevollmächtigten ernannt:

Der Präsident der Čechoslovakischen Republik:

Herrn Kamil Krofta,

außerordentlichen Gesandten und bevollmächtigten

Minister der Čechoslovakischen Republik in Wien und

Herrn Jan Dvořáček,

bevollmächtigten Minister und Vorstand der volkswirtschaftlichen Sektion im Ministerium des Äußern,

Der Präsident der Republik Österreich:

Herrn Dr. Hanns Schürff,

Bundesminister für Handel und Verkehr,

Herrn Dr. Heinrich Mataja,

Bundesminister für die Auswärtigen Angelegenheiten

und

Herrn Dr. Richard Schüller,

Sektionschef im Bundeskanzleramte,

welche, nachdem sie ihre Vollmachten ausgetauscht und in guter und gehöriger Form befunden haben, folgendes vereinbart haben

Artikel I.

(1) Natur und Gewerbeerzeugnisse čechoslovakischen Ursprungs, die aus der Čechoslovakischen Republik herkommen und die in der diesem Abkommen beigeschlossenen Tarifanlage A angeführt sind, werden bei der, Einfuhr nach der Republik Österreich keinen höheren Zöllen als den in der genannten Anlage vereinbarten unterliegen.

(2) Natur und Gewerbeerzeugnisse österreichischen Ursprungs, die aus der Republik Österreich herkommen und die in der diesem Abkommen beigeschlossenen Tarifanlage B angeführt sind, werden bei der Einfuhr nach der Čechoslovakischen Republik keinen höheren Zöllen als den in der genannten Anlage vereinbarten unterliegen.

(3) Diese Bestimmungen beeinträchtigen jedoch für die genannten Erzeugnisse österreichischen oder čechoslovakischen Ursprungs in keiner Weise das Anrecht auf die meistbegünstigte Behandlung im Sinne des Artikels VI des Handelsübereinkommens vom 4. Mai 1921.

Artikel II.

(1) Die Zölle des čechoslovakischen Zolltarifs sowie jene der Anlage B verstehen sich in čechoslovakischen Kronen.

(2) Wird im Kurse der čechoslovakischen Krone im Vergleiche ihres Mittelkurses für das Jahr 1923 mit dem Dollar oder dem Pfund Sterling oder dem Mittelkurse dieser beiden Währungen eine mindestens 10prozentige, aus dem Kursdurchschnitte für einen ganzen Monat sich ergebende Zu oder Abnahme festgestellt, so wird die čechoslovakische Regierung einen Valutakoeffizienten derart einführen, daß den allgemeinen und den Vertragszöllen der Wert gewahrt bleibe, welche sie nach dem Mittelkurse der genannten Währungen für das Jahr 1923 hätten.

(3) Um dieses Gleichgewicht der Werte der Zölle dauernd aufrechtzuerhalten, wird die cechoslovakische Regierung eventuell diesen Valutakoeffizienten in längstens monatlichen Fristen regeln.

(4) Für die Feststellung der Währungskurse wird die čechoslovakische Regierung die Notierungen der Prager, New Yorker oder Londoner Börse als Grundlage nehmen.

Artikel III.

(1) Dieses Zusatzabkommen, in čechoslovakischer und in deutscher Urschrift ausgefertigt, soll so bald als möglich ratifiziert werden. Die Ratifikationsurkunden werden in Prag ausgetauscht werden.

(2) Dieses Abkommen tritt am zehnten Tage nach dem Austausche der Ratifikationsurkunden in Kraft. Die beiden Regierungen behalten sich jedoch vor, es in einem früheren Zeitpunkte vorläufig in Kraft zu setzen, soferne sie hiezu durch ihre Gesetze ermächtigt sind.

(3) Bezüglich der Geltungsdauer und der Kündigungsfristen gelten die in dem Handelsübereinkommen vom 4. Mai 1921 enthaltenen Bestimmungen.

(4) Urkund dessen haben die Bevollmächtigten dieses Zusatzabkommen gefertigt und ihre Siegel beigedrückt.

So geschehen zu Wien am 27. November, eintausendneunhundertvierundzwanzig.

Für die Čechoslovakische Republik:

(L. S.) Krofta m. p.

(L. S.) Dvořácek m. p.

Für die Republik Österreich:

(L. S.) Schürff m. p.

(L. S.) Mataja m, p.

(L. S.) Schüller m, p.