Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1925.

I. volební období.

10. zasedání.

Tisk 2104.

Poslanecká sněmovna Národního shromáždění republiky Československé schválila ve 334. schůzi dne 20. března 1925 tuto osnovu zákona:

ze dne.....................................................1925,

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Dosavadní pevné poplatky kolkové se zvyšují s výjimkami stanovenými v následujících paragrafech takto:

a) poplatky 10 h, 20 h a 30 h na 50 h,

b) poplatky 40 h a 50 h na 1 Kč,

c) poplatky 1 Kč a 1 Kč 20 h na 3 Kč,

d) poplatky 2 Kč na 5 Kč, 3 Kč na 8 Kč, 4 Kč na 10 Kč, 6 Kč na 15 Kč, 8 Kč na 20 Kč, 12 Kč na 30 Kč a 20 Kč na 50 Kč,

e) poplatek 5 Kč podle § 74 zák. čl. XI. z r. 1918 o poplatcích z převodu majetku na 8 Kč.

Ustanovení § 1 se nevztahují na pevné kolkové poplatky ze šeků, kupeckých poukázek, z účtů, bilancí a bilancovaných kont, z ujednání o soudní příslušnosti, z legitimací na sníženou a volnou jízdu na drahách, pak na pevné kolkové poplatky podle zák. čl. XLIII z r. 1914, cís. nař. ze dne 15. září 1915, č. 279 ř. z., a zákona ze dne 25. ledna 1922, č. 38 Sb. z. a, n., o poplatcích soudních, na odstupňované kolkové poplatky ze sázek proti bookmakerovi (§ 7 cís. nař. ze dne 29. srpna 1916, čís. 282 ř. z., § 5 zák. ze dne 7. ledna 1920, č. 31 Sb. z. a n.), a konečně na poplatky podle saz. pol. 13-IV, bod 4 popl. prav.

Pevné kolkové poplatky 10 h, 20 h a 30 h z obchodních a živnostenských knih, uvedených v saz. pol. 32/59, b) popl. zák. a saz. pol. 58, b), prvý odst., popl. prav. se zvyšují na míru dvojnásobnou.

(¹) Poukázky na peněžité plnění, vystavené a splatné v cizině, které, nejsouce v textu označeny jako šek, mají jinak náležitosti šeku podle § 2 zák. ze dne 3. dubna 1906, č. 84 ř. z., a § 1 a odst. 2., § 2 zák. čl. LVIII z roku 1908, o šecích, jsou podrobeny, pokud poplatek podle ustanovení platících pro kupecké poukázky na plnění peněžité nečiní méně, pevnému kolkovému poplatku 1 Kč.

(²) Jinak platí obdobně poplatková ustanovení o šecích.

(¹) Za ověření podpisu úřední osoby nebo notáře (veřejného notáře) tuzemskými ústředními úřady platí žadatel poplatek 5 Kč v kolcích.

(²) Na tato ověření se ustanovení saz. pol. 111/117, písm. r), popl. zák., a saz. pol. 22, písm. r) popl. prav. nevztahují.

(¹) Místo notářských a sensálských tax, stanovených v §§ 212 a 213 zák. ze dne 27. ledna 1840, č. 404 sbírky zákonů justičních, a zák. čl. XXV z r. 1875 a § 29 zák. čl. XXIII z r. 1868, o kalcích, poplatcích a taxách, platí se za každé jmenování nebo přeložení notáře (veřejného notáře), a ustanovení sensálem pro určitý obvod pevný poplatek 500 Kč.

(²) Stejný poplatek se zapravuje za udělení oprávnění (autorisaci) civilního technika a za přiznání názvu "inženýr" podle vlád. nař. ze dne 10. listopadu 1921, č. 411 Sb. z. a n.

(³) Za zápis do seznamu advokátů se platí pevný poplatek 500 Kč.

(⁴) Tyto poplatky platí osoby, jichž se věc týká.

(¹) Kolkové poplatky z dobytčích pasů na Slovensku a v Podkarpatské Rusi se zvyšují z 2 h na 10 h, ze 4 h na 20 h, z 12 h na 60 h a z 20 h na 1 Kč.

(²) Kromě toho bude vybírán blanketní poplatek, jehož výši stanoví ministr financí vyhláškou.

Cenové hranice stanovené v saz. pol. 50/44, písm. q a 69/79, písm. c, aa, čís. 1 popl. zák. a v saz. pol. 14, písm. p a 52, písm. C, a popl. prav. částkou 100 Kč a v saz. pol. 110/116, písm, g, b, a v saz. pol. 99, písm. b, popl. prav. částkou 400 Kč zvyšují se na míru pětinásobnou.

Jestliže poplatky, které podle zákona nebo podle zvláštního povolení sluší zapravovati přímo bez úředního vyměření, nebyly zaplaceny vůbec nebo aspoň ne úplně ve lhůtě zákonem neb finanční správou stanovené, může finanční správa, pokud podle platných předpisů není oprávněna požadovati z těchto důvodů násobek vyšší, uložiti straně bez zavedení trestního řízení zvýšení v částce, která nebyla včas zaplacena.

Nejvyšší výměra pořádkové pokuty podle ministerského nařízení ze dne 6. dubna 1856, č. 50 ř. z., a podle ustanovení § 82, č. 3, zák. čl. XI. z r. 1918, zvyšuje se na 1000 Kč.

(¹) Kolek z hracích karet činí beze zřetele na počet listů hry:

(²) Ministr financí se pro případ, že by nastala změna ve způsobu výroby karet co do základní látky nebo apretury, zmocňuje, aby vyhláškou stanovil, pod kterou sazbu se mají karty zařaditi.

(³) Ode dne, kdy tento zákon nabude účinnosti, smějí býti dány do oběhu toliko karty, opatřené kolkem podle odst. 1.

(⁴) Výrobci a prodavači karet jsou povinni předložiti všechny. zásoby her ve lhůtě, která se ustanoví nařízením, k dodatečnému okolkování za podmínek stanovených v nařízení. Zaplacený kolek se vpočte.

(⁵) Karet, které jsou v oběhu a jsou kolkovány podle ustanovení dosavadních, může býti používáno ještě 90 dní ode dne účinnosti zákona. Po uplynutí této lhůty jest zakázáno hráti kartami, které nejsou kolkovány podlé odst. 1. Tyto karty musí býti před uplynutím uvedené lhůty předloženy k dodatečnému okolkování.

(⁶) Porušení povinnosti v tomto paragrafu stanovené trestá se padesátinásobkem zkráceného kolkového poplatku a propadnutím karet nedostatečně kolkovaných.

(⁷) Ostatní ustanovení zákonů o kolku z hracích karet zůstávají nezměněna.

(¹) Poplatky za úschovu soudních deposit stanoví se ve výši sazeb platných pro poštovní šekový úřad v řízení o ukládání soudních deposit.

(²) Pokud sazby tyto neobsahují poplatků za úschovu některých věcí, zůstávají sazby nezměněny.

(¹) Při úhradách peněžitých částek pokladnami státními a pokladnami podniků a ústavů státních nebo státem spravovaných, ať se konají z jakéhokoliv důvodu a jakýmkoliv způsobem (na př. hotovými přímo, poštovní poukázkou, poštovním šekovým úřadem, řízením odúčtovacím, bankovním žirem, kompensací), vybírá se ve prospěch poplatkového důchodku z uhrazené částky kvitanční poplatek srážkou, ať se vydá o příjmu stvrzenka či nikoliv. Vydá-li se stvrzenka, již jest uhrazující pokladna oprávněna žádati od příjemce uhrazené částky předem aneb dodatečně, jest povinen příjemce potvrditi příjem celé úhrady beze srážky, ale oprávněn uvésti v ní sraženou částku.

(²) Bylo-li opominuto poplatek sraziti, předepíše se k placení hotovými. Podrobná ustanovení budou vydána nařízením.

(³) Veškeré stvrzenky o těchto úhradách jsou prosty poplatku.

(¹) Ze smluv trhových a dodacích o věcech movitých, ze smluv stavebních a jiných smluv o dílo, dále ze smluv dodacích o pracích, uzavřených se státem nebo s podniky a ústavy státními nebo státem spravovanými, platí se poplatek, jemuž jest smlouva podrobena, bez rozdílu, je-li o ní vyhotovena listina či nikoli.

(²) Poplatek ze smluv se vybírá při úhradě úplaty srážkou tak jako poplatek kvitanční.

(³) Listiny o těchto smlouvách jsou poplatku prosty, ledaže by obsahovaly ujednání, která podle § 39 popl. zák. a, § 54 popl. pravidel jsou podrobena samostatnému poplatku, o němž platí všeobecná ustanovení poplatková.

Platná osvobození osobní a věcná vyjímaje osvobození z důvodu obchodní korespondence zůstávají ustanoveními §§ 13 a 14 nedotčena.

Na dodávky z volné ruky do 5.000 Kč a práce do 10.000 Kč, dále na státní podniky, které jsou podle zákona ze dne 18. prosince 1922, č. 404 Sb. z. a n., o úpravě hospodaření ve státních závodech, ústavech a zařízeních, jež převahou nemají plniti úkoly správní, spravovány podle zásad obchodního hospodaření, se ustanovení §§ 13 a 14 nevztahují. Takové dodávky a podniky podléhají všeobecným poplatkovým ustanovením. Na pokladny zmíněných podniků se ustanovení saz. pol. 96/83, B, č. 2, odst. 2. popl. zák. a saz. pol. 84, B, č. 2, písm. c) popl. prav. nevztahují.

Za vrácení poplatků sražených podle §§ 13 a 14 neprávem může býti žádáno do 3 let ode dne srážky u příslušného finančního úřadu, v jehož obvodu leží pokladna, která srážku vykonala.

Zrušuji se ustanovení zák. čl. XIV z r. 1901, pokud se týkají státních úřadů, orgánů a podniků, dále § 11 zák. čl. XXI z r. 1915 a odst. 3 až 5 §u 71 a § 74 zák. čl. XI z r. 1918, pokud se týkají smluv v § 14 tohoto zákona uvedených, a konečně cís. nař. ze dne 23. srpna 1915, č. 271 ř. z.

(¹) Jestliže smluvní strany před jedním nebo několika svědky uzavřely smlouvu nebo osvědčily, že mezi nimi byla uzavřena smlouva, pokládá se zápis podepsaný svědkem nebo svědky a stvrzující skutečnost uzavření smlouvy nebo jejího provedení, užije-li se ho k úřední (soudní) potřebě, se stanoviska poplatkového práva za listinu o příslušném právním jednání, a to bez rozdílu, je-li zápis ten v rukou jedné ze smluvních stran či osoby třetí.

(²) Poplatek platí osoby, které právní jednání uzavřely, a ručí zaň ten, kdo zápisu podle ustanovení odst. 1. použil.

(³) Ustanovení saz. pol. 20/102 písm. r) popl. zák. a saz. pol. 79 písm. r) popl. prav. zůstávají nedotčena.

Paušální poplatek ¹/₂ %, stanovený v § 1 zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 295 Sb. z. a n., o poplatku ze služebních smluv, vztahuje se také na požitky, jichž se dostává, pod jakýmkoli názvem správním orgánům (správní a dozorčí radě, generální radě, administrační radě, kuratoriu a pod.) osob právnických.

(¹) Povolí-li se straně na její žádost výměna kolkových známek a cenin, srazí se z částky v kolcích a ceninách vrácené 10 % vyměněné hodnoty.

(²) Hodnoty pod 5 Kč se vyměňují beze srážky, při větších hodnotách se částka, která se má sraziti, zaokrouhlí na nejblíže nižší násobek 10 h.

(³) Totéž platí pro náhradní vtisk kolků.

Skládá-li se podání, listina nebo spis z jednotlivých listů rozměru ne většího než polovice normálního archu, t. j. než 875 cm², platí se za první dva listy poplatek náležející za první arch podle plné sazby a za každý další list poplatek ve výši polovičního poplatku náležejícího za druhý arch, činí-li poplatek za druhý arch více než 1 Kč.

Ustanovení § 28, písm. b) popl. zák. a § 58, písm. a) popl. prav. o tom, že dlužno každé povolení přímého placení uveřejniti, se zrušuje.

(¹) Ustanovení § 34 zák. ze dne 17. února 1921, č. 85 Sb. z. a n., o dani z obchodu cennými papíry, § 9 zák. ze dne 12. srpna 1921, č. 295 Sb. z. a n., o poplatku ze služebních smluv a § 28 zák. ze dne 12. srpna 1921, č. 337 Sb. z. a n., o dani z obohacení, se pozměňují potud, že, pokud jde o rekursní lhůty, rekursní řízení a promlčení dávek těmito zákony upravených, jest na Slovensku a v Podkarpatské Rusi užíti obdobně ustanovení § 17 s výjimkou první věty odst. 2. a § 18 zák. ze dne 30. června 1921, č. 242 Sb. z. a n., o dopravních daních, prodlouženého zákonem ze dne 21. prosince 1923, čís. 261 Sb. z. a n.

(²) O opravných prostředcích v případech odst. 1. rozhoduje v jediné a poslední stolici, pokud jde o Podkarpatskou Rus, hlavní finanční ředitelství v Užhorodě.

(³) Opravné prostředky proti dávkám uvedeným v odst. 1. nemají odkládacího účinku.

(¹) způsob zapravování poplatků, jichž výměra, tímto zákonem stanovená, převyšuje 50 Kč, bude stanoven nařízením.

(²) Nařízením se také ustanoví, jak si v případech, kdy je podle platných ustanovení nutno nebo možno platiti poplatky použitím úředních blanketů, bude třeba počínati po dobu, než se bude výlučně používati blanketů nových.

(³) Ustanovení tohoto zákona jest použíti jen na ty obchodní a živnostenské knihy, do nichž byl první zápis vykonán po účinnosti tohoto zákona.

(⁴) Při smlouvách uvedených v § 14, které byly uzavřeny před účinností tohoto zákona, při kterých však byla úplata uhrazena po ní, platí o poplatku smluvním a kvitančním u podniků v tomto paragrafu uvedených ustanovení dosavadní.

(⁵) Jinak jest ustanovení tohoto zákona použíti ve všech případech, ve kterých nárok státu na poplatek vznikl po účinnosti zákona.

(¹) Pokud tento zákon neustanovuje nic jiného, vztahují se na poplatky, které se mají padle něho platiti, dosavadní zákonná ustanovení o kolcích a poplatcích.

(²) To platí zejména i o škodlivých následcích a trestech stanovených na přestupky zákona.

Tento zákon provede ministr financí v dohodě se zúčastněnými ministry.

Tomášek v. r.,

předseda.

Dr Říha v. r.,
sněm. tajemník.

Taub v. r.,
zapisovatel.