Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1925.

I. volební období.

10. zasedání.

Tisk 2114.

Státní zastupitelstvo v Košicích předložilo sedrii v Košicích návrh, aby byl senát Nár. shromáždění republiky Čsl. požádán o vydání senátora Julia Klimko pro trestní činy, jichž se prý dopustil jmenovaný senátor na schůzi v Cir. Belé a v Malčicích a to

I. Na schůzi v Cir. Belé dne 24. února 1924:

1. Když starosta Josef Lojan žádal, aby přítomní řečníci se mu legitimovali, poněvadž schůze nebyla úřadům vůbec hlášena, uchopil jej sen. Klimko proto za ruku a snažil se jej z místnosti školní, kde se schůze konala, vyhoditi, tudíž mimo případ shluknutí násilím překážel úřední osobě ve výkonu její povolání, ku kterému byl starosta oprávněn a skutkem mu ublížil pro výkon tohoto povolání.

Jednání toto zakládá skutkovou povahu zločinu násilí proti úřední osobě podle §u 2 odst. 2, zák. čl. XL/1914.

2. Pronesl výroky:

>Češi na Slovensku rekvirovali za nízké ceny pšenici a za vysoké ji prodávali . . ., Češi berou Slovákům víru . . ., Češi obsadili všechna úřednická a jiná místa na Slovensku a Slováci nemají kam jíti . . .<

Výroky těmi hleděl veřejně popuzovati k zášti proti Čechům na Slovensku působícím, pro jich národnost, kteréžto jednání zakládá skutkovou povahu přečinu rušení míru obecného podle §u 14 č. 3 zák. čís. 50/23.

3. Prohlašoval že president Masaryk dostává 3,000.000 Kč ročně pro svoji osobu a s jeho dvorem že má 70,000.000 Kč ročně, kdežto císař za rak.-uherské vlády prý měl ročně pouze 11.000.000 korun, z čehož si vydržoval každý den nového koně, kdežto president Masaryk že prý má pouze 3 koně a dostává pro svůj dvůr 70,000.000 Kč ročně.

Za rak.-uherské vlády bylo 52 milionů obyvatel a císařský dvůr stál pouze 11 milionů korun, kdežto nyní, že je v Čsl. republice 13¹/₂ milionu obyvatel a stojí presidentův dvůr 70 milionů Kč ročně, na což prý jde celá ťarha (daň).

Takto senátor Klimko veřejně sděloval a rozšiřoval zřejmě nepravdivou zprávu, o které věděl, že jest nepravdivou, ač věděl, že tím vážně znepokojí schůzi, přítomné posluchačstvo i obyvatelstvo celého kraje a že tím poškozuje veřejný pořádek.

Jednání toto zakládá skutkovou povahu přečinu šíření nepravdivých zpráv podle §u 18 2, 3 zák. č. 50/23.

II. Na schůzi v Malčicích dne 16. března 1924:

1. Vykládaje o práci ludové strany na Slovensku, která smaží se lid přiblížiti k víře, prohlásil, že s počátku samostatnosti se to nedělo. Češi že chtěli odstraniti víru, tudíž zde opět hleděl veřejně popuzovati k nenávisti proti Čechům na Slovensku působícím pro jejích národnost, kteréžto jednání zakládá skutkovou povahu přečinu podle §u 14 č. 3 zák. č. 50/23.

2. Prohlásil dále: . . . že ministr Šrámek a Mičura nadělali s benzinem veliké miliony dluhů, které jest nyní nucen lid platiti. Výrok ten zakládá skutkovou povahu přečinu utrhání na cti podle §§ů 1, 3 a 1 a 2, stíhané podle §u 9 č. 1. a 10. zák. čl. XLI./1914.

3. Že pozemková reforma neprovádí se řádně, neboť stát vykupuje pozemky za laciné peníze a draho je lidu prodává . . . tudíž zde opět veřejně sděloval a rozšiřoval zřejmě nepravdivou zprávu, o které věděl, že jest nepravdivou, ač věděl, že tím vážně znepokojí schůzi, přítomné posluchačstvo i obyvatelstvo celého kraje a že tím poškozuje veřejný pořádek.

Jednání toho zakládá skutkovou povahu přečinu podle §u 18 č. 1, 2 a 3 zák. č. 50/23.

4. Při vchodu četnické hlídky, doprovázející okolního notáře Miroslava Tatara, který chtěl úřady nepovolenou schůzi rozpustiti, křičel na shora zmíněné obecenstvo mezi jiným: > . . . odstraňte žandáry, nebo je odstraním sám . . .< čímž vybízel k přečinu podle §u 4, 1. odst. zák. čl. XL/1914. Jednání toto zakládá skutkovou povahu přečinu podle §u 15, č. 2 zák. č. 50/23.

V základě tohoto návrhu žádá sedrie v Košicích za svolení k trestnímu stíhání senátora Julia Klimko.

Imunitní výbor uváživ že sedrii v Košicích nejde snad o to, aby byl senátoru Klimkovi znemožněn výkon senátorského mandátu, a uváživ dále, že tenor zhora naznačených výroků nespokojuje se pouhou kritikou vládního systému, nýbrž nese se k tomu, aby vzbuzena a rozšiřována byla nenávist proti české národností a aby podkopán a seslaben byl prestyž Československé republiky, a konečně uváživ, že všechny tyto a takové řečnické výstřednosti dějí se v očekávání, že poslanecká imunita toho kterého řečníka krýti bude proti stíhajícímu zákonu, čímž trpí veřejná mravnost, spravedlnost a autorita zákonů, usnesl se navrhnouti senátu, aby senátor Julius Klimko byl vydán a aby byl dán souhlas k jeho stíhání pro shora naznačené trestní skutky.

V Praze dne 24. března 1925.

Em. Hrubý v. r.,
místopředseda.

Dr Stránský v. r.,
zpravodaj.