Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1925.
I. volební období.
11. zasedání.
Tisk 2123.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne .....................................
kterým se upravuje soudnictví v hlavním městě Praze.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ l.
Sídla a obvody okresních soudů v hlavním městě Praze (§ l zák. ze dne 6. února 1920. č. 114 Sb. z. a n., kterým se sousední obce a osady slučují s Prahou) ustanoví vláda nařízením.
§ 2.
K obvodům okresních soudů zřízených v hlavním městě Praze mohou býti vládním nařízením přičleněny i obce, které jsou mimo obvod hlavního města Prahy, náležely však dosud k obvodům některých okresních soudů, jejichž sídlo jest v hlavním městě Praze.
§ 3.
Věci exekuční, věci trestní a věci právní pomoci, které náležejí do příslušnosti okresních soudů zřízených pro hlavní město Prahu a přičleněné obce mimo její obvod ležící (§ 2), mohou býti vládním nařízením přikázány jednomu nebo některým okresním soudům v hlavním městě Praze; pro věci exekuční a trestní mohou býti vládním nařízením zřízeny i samostatné okresní soudy.
§ 4.
(1) Pozemkové knihy pro nemovitosti, které jsou v obvodu okresních soudů zřízených v hlavním městě Praze (§§1 a 2) a na které se vztahují ustanovení všeobecného knihovního zákona, vede zemský soud civilní v Praze.
(2) Do té doby, nežli bude možno přenésti veškeré pozemkové knihy k zemskému soudu civilnímu v Praze, povedou pozemkové knihy v obvodech okresních soudů zřízených v hlavním městě Praze, soudy dosud příslušné. Vládním nařízením bude určeno, kdy jednotlivé okresní soudy odevzdají vedení pozemkových knih zemskému soudu civilnímu v Praze
§ 5.
Zaměstnanci jmenovaní pro okresní soudy v Karlíně, na Smíchově, na Král. Vinohradech, v Žižkově, v Nuslích a ve Vršovicích pokládají se dnem účinnosti tohoto zákona za zaměstnance jmenované pro zemský soud civilní v Praze.
§ 6.
(1) Zákon tento nabývá účinnosti za dva měsíce po vyhlášení.
(2) Provésti jej náleží ministru spravedlnosti v dohodě se zúčastněnými ministry.
Odůvodnění.
Ustanovením §u 15 zákona ze 6. února 1920, č.114 Sb. z. a n., kterým se sousední obce a osady slučují s Prahou, byla zachována až na další ustanovení dosavadní organisace a příslušnost soudů zřízením Velké Prahy dotčených, jakož i dosavadní zřízení pozemkových knih.
Před vydáním zákona č. 114 / 1920 bylo v hlavním městě Praze vykonáváno soudnictví vedle sborových soudů sedmi soudy okresními, z nichž šest obstarávalo a dosud obstarává agendu civilní, sedmý agendu trestní. K okresním soudům těmto (1) pro Staré Město a Josefov, 2) pro Horní Nové Město, 3) pro Dolní Nové Město, 4) pro Malou Stranu, 5) pro Holešovice Bubny, 6) pro věci obchodní a 7) pro přestupky) přibylo zřízením Velké Prahy dalších šest předměstských okresních soudů (v Karlíně, na Smíchově, na Král. Vinohradech, v Žižkově, v Nuslích a ve Vršovicích), které vykonávají veškeru, civilní i trestní agendu okresním soudům podle platných předpisů přikázanou. Příslušnost jednotlivých okresních soudů v hlav.městě Praze liší se dále v tom, že - kdežto agenda knih pozemkových pro I. až VII. městský okres náleží podle § 118 j. n. zemskému civilnímu soudu v Praze, vede pozemkové knihy o nemovitostech ležících v ostatních městských okresech jmenovaných šest okresních soudů dříve předměstských, a že exekuční věci z I. až VII. okresu a věci právní pomoci ve věcech občanských z I. II. a V. okresu jsou soustředěny u okresního soudu pro Staré Město a Josefov.
Z nesrovnalostí těchto vznikají četné zmatky, které zejména pro strany místního rozdělení hlavního města Prahy neznalé mohou míti v zápětí mnohdy i značné újmy. Jest proto naléhavo provisorium § em 15 zák. č. 114/1920 zachované odstraniti co nejdříve.
Pro novou úpravu soudnictví ve Velké Praze však mluví ještě další závažné důvody: vhodným rozdělením obvodu okresních soudů a soustředěním některých agend (exekuční, trestní, právní pomoc, knihovní) u jednotlivých soudů bude lze docíliti co možno největší ekonomie práce a velmi značných úspor na nákladech. Zejména bude nutno sloučiti se sousedními okresními soudy některé malé okresní soudy, o dvou nebo třech odděleních (pro Malou Stranu, dolní Nové Město), které pro nepatrnou agendu nemají existenčního oprávnění.
Sloučení agendy exekuční, trestní, právní pomoci a knihovní jest možno již podle dnešního práva, pokud jde o soudy zřízené pro jedno a totéž město. Aby však bylo možno soustřediti tyto agendy i z venkovských obcí náležejících soudnímu okresu smíchovskému a karlínskému, k tomu jest zapotřebí nového zmocnění navrženého v §§ 3 a 4.
Venkovské obce dosavadních soudních okresů karlínského a smíchovského bylo zamýšleno původně připojiti k sousedním okresům venkovským. Proti úmyslu tomuto ozval se však z kruhů všech účastníků, veřejných i soukromých korporací, takový odpor, - jemuž nelze upříti z větší části oprávnění - že prostě jej přejíti není možno. Venkovské obce, zejména ony, které leží přímo při hranicích Velké Prahy, mají spád do Prahy, s níž spojují je prostředky komunikační, kdežto se sídly sousedních okresních soudů venkovských mají z většího dílu jen styky nepatrné, a spojení nedostatečné. Přáním obyvatelstva a institucí venkovských obcí zmíněných dvou okresů vyhověno býti má ustanovením §u 2.
Novou úpravu soudnictví v hlavním městě Praze nebude však možno provésti najednou, nýbrž postupně, podle toho, jak budou k disposici místnosti k umístění jednotlivých nově zřízených velkých okresních soudů potřebné. K účelům těm provedeny budou v nejbližší době přístavby budov již stávajících a některé novostavby. Až budou ukončeny, bude možno umístiti veškeré pražské soudy ve státních budovách účelu svému vyhovujících. Dosavadní umístění některých soudů v najatých domech činžovních jest neudržitelné a spojeno s velmi značnými náklady na nájemném. Po soustředění pražských soudů v budovách projektovaných bude možno uprázdniti i některé od soudů dosud používané, pro soudní účely však nevyhovující státní budovy (na př. vrchní zemský soud) a uprázdněných místností použíti pro jiné státní úřady, pro něž se místnosti ony spíše hodí.
A aby bylo možno postupné řešení prováděti bez opětovného vydávání příslušných zákonů, volena v osnově forma zákona zmocňovacího, na jehož základě bude vždy včas vydáno potřebné ustanovení prostým vládním nařízením.
U okresních soudů v Karlíně, na Smíchově, na Kr. Vinohradech, v Žižkově, v Nuslích a ve Vršovicích činní soudci jsou ustanoveni na svá místa trvale. Naproti tomu k ostatním pražským soudům okresním jsou podle § 25 odst. 2 zák. o org. soud. a § 5 j. n. soudcové toliko přiděleni presidentem ze soudců jmenovaných pro sborový soud (zemský, obchodní). Totéž platí i o ostatním soudním personálu předměstských okresních soudů podle § 49 org. zák. Aby i v tomto směru nastala konečně jednota v právních poměrech zaměstnanců pražských soudů, ustanovuje § 5 osnovy, že zaměstnanci dřívějších předměstských soudů v den účinnosti zákona, budou postaveni na roveň zaměstnancům ostatních okresních soudů v Praze zřízených.
Náklad s provedením osnovy této spojený uhražen bude v rámci rozpočtu ministerstva spravedlnosti; náklady na stavby pro soudní účely v Praze zařazeny jsou již do rozpočtu na rok 1925.
Vláda doporučuje, aby osnova tato přikázána byla v obou sněmovnách Národního shromáždění výborům ústavně právnímu a rozpočtovému.
V Praze, dne 27. března 1925.
Náměstek předsedy vlády:
Stříbrný v. r.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Dolanský v. r.