8.) Nepředvídané náklady:

(provozní kapitál) ......................

4,500.000

4,500.000

Úhrnem ..................

190,000.000

68,843.000

121, 157.000

Na podkladě těchto údajů a na základě zkušeností v elektrárenském podnikání získaných sestaven byl tento výpočet rentability:

Roční vydání na dodávku 100,000.000 kWh z Ervěnic do Prahy měřeno na straně 22.000 Voltů v Holešovicích.

1. Úrok:

a) 6% úrok z půjček u akcionářů ........

56,400.000 = 3,384.000

b) 8% úrok z půjček u peněž. ústavů ....

100,000.000 = 8,000.000

půjčky úhrnem .......................

156,400.000 = úrok

11,384.000

2.) 5% dividenda z akc. kapitálu (Nom.)

30,000.000

1,500.000

3.)0 % z příplatku na akcie ..............

3,600.000

Půjčky a kapitál úhrnem ............

190,000.000

4.) Odpisy:

a) ze staveb 3% .........................

62,500.000

1,875.000

b) ze strojů 8.0% .......................

93,000.000

7,440.000

c) z dálkového vedení 5% .........

22,000.000

1,100.000

d) z inventáře 20% ..................

1,500.000

300.000

e) ze stavebních výloh 3% ........

4,000.000

120.000

f) z poplatků i interkaláre 3% ........

2,500.000

75.000

g) nepředvídané náklady (provozní kapitál) 3% ..............................

4,500.000

135.000

 

Náklad na odpisy ročně .................................... ...

11,045.000

5 ) Udržování:

a) staveb 0,6 % z ................................

62,500.000

375.000

b) strojů 2,5 % z .........................

93,000.000

2,325.000

c) dálkového vedení 3 % z ...............

22,000.000

660.000

d) inventáře 15 % z ........................

1,500.000

225.000

Náklad na udržování ročně .......................................

3,585.000

6) Požární pojistky a pojištění proti poruchám 0,5 % z ...........................

130,000.000

 

 

650.000

7.) Správní výlohy, služné, mzdy, kancelářské potřeby a daně:

 

 

 

 

 

Správní výlohy ............................

200.000

služné ....................................

900.000

mzdy .....................................

2,000.000

kancelářské potřeby ......................

236.000

daně .........................................

700.000

Správní výlohy úhrnem ročně ......................................

4,036.000

8.) Uhlí na dodávku 100,000.000 kWh ....................................

2,000,000

9 ) Oleje a hmoty ..........................................................

800.000

Úhrnný roční náklad na dodávku 100,000.000 kWh ..................

35,000.000

Z výpočtu rentability vysvítá, že veškerá zařízení podniku budou před uplynutím 30 let odepsána. Během téže doby bude zápůjčka státem zaručená z příjmů za elektrickou energii plně splacena.

Rentabilita elektrárny ervěnické zabezpečena jest hlavně tím, že bude vyráběti energii spalováním velmi levného odpadkového uhlí, které zůstávalo dosud nezužitkováno. Uhlí to odváží se na důlní odkliz, kde hoří a naplňuje celé okolí otravnými plyny.

Ústřední elektrárny budují elektrárnu ervěnickou v bezprostředním sousedství těžného zařízení a nádraží státního dolu Hedviky u Ervěnic v uhelné pánvi mostecké, na pozemku zakoupeném od státní báňské správy. Za účelem zajištění přímé dodávky uhlí z tohoto dolu uzavřeno bylo mezi ministerstvem veřejných prací jakožto ústřední správou státních báňských a hutnických závodů a Ústředními elektrárnami ujednání, podle něhož ústřední správa se zavazuje dodávati elektrárně uhlí až do výše denní spotřeby 300 vagónů, a to především veškeré uhlí odpadové, t. j. uhelný prach a uhlí z nadloží s proplástkem a dále pak všechen ořech III. za cenu o 10 % nižší než obnáší průměrná cena tohoto uhlí v okolních důlních podnicích soukromých. Při zúčtování odebraného uhlí bude vzat zřetel na jeho výhřevnost. Průměrná cena mourů a odpadového uhlí z nadloží, jehož možno na dole Hedvice získati i přes 150 vagónů denně, obnáší nyní 0,54 hal. za l kg. Spotřeba tohoto uhlí za l kWh hlavnímu městu Praze dodanou bude 3 kg, takže cena uhlí potřebného na l kWh bude činiti 1,7 hal., nejvýše 2 hal., počítajíc franco holešovická transformační stanice na straně sekundérní.

Elektrárna staví se uprostřed rozsáhlého státního důlního majetku o celkové výměře přes 5.000 ha, z čehož pouze nepatrná část byla dosud vydolována. Zásoby uhlí v bezprostředním okolí elektrárny byly zkoumány znalci a bylo odhadnuto jejich trvání při dnešní intensitě těžení na více než 100 let.

K dodávce uhlí ze státního dolu Hedviky elektrárně zavazují se státní doly po dobu, pokud bude trvati těžba v poli dolu Hedviky nebo v sousedních dolech, nejméně však do konce roku 1974.

Aby pak byl zajištěn odběr elektrické energie vyrobené ervěnickou elektrárnou, ujednána byla mezi Ústředními elektrárnami a hlavním městem Prahou úmluva o výhradné dodávce elektrické energie pro veškerou spotřebu obce Pražské a jejího zásobovacího území s platností až do konce roku 1974.

Spotřeba elektrické energie v oblasti Velké Prahy rapidně stoupá; v roce 1925 bude činiti již přes 110,000.000,- kWh a bude připojením většího průmyslu na síť pražskou a elektrisací státních drah jen v oblasti Velké Prahy v brzku zdvojnásobena.

Jelikož přes 50 % kapitálu společnosti Ústředních elektráren jest v rukou státu a poněvadž veřejná užitečnost podniku touto společností budovaného jest všeobecně známa, doporučuje vláda, aby požadovaná garancie byla státem převzata, čímž se docílí příznivějších podmínek při uzavření zápůjčky a zajistí se dílčím dlužním úpisům větší hodnota.

Žádá proto vláda, aby jí za tím účelem bylo dáno potřebné ústavní zmocnění.

Za normálních okolností není pravděpodobno, že by státní správa byla nucena na základě této záruky za společnost Ústředních elektráren cokoliv platiti.

Aby byla dána záruka, že vypůjčených peněz bude použito jen k účelu výše vytčenému, hodlá státní správa vázati převzetí záruky na tyto podmínky:

1. Jakékoli platby, které by snad stát musil v důsledku této záruky za Ústřední elektrárny vykonati, budou považovány za státní zápůjčku společnosti, kterou bude splatiti, jakmile podle uznání státní správy finanční poměry společnosti to dovolí. Zápůjčky takové budou zúročitelny 5% a státní správě se vyhrazuje právo požadovati jejich zajištění formálními dluhopisy, jejichž veškeré útraty zaplatí společnost.

2. Společnost neuzavře po dobu této garancie žádné obligační nebo hypotekární zápůjčky na své podniky a nemovitosti bez svolení státní správy, naopak vyhrazuje si státní správa právo požadovati, aby zápůjčka touto garancií krytá, proměněna byla v negarantované výpůjčky obligační nebo hypotekární, ukáže-li se kdykoli později možnost umístiti takové zápůjčky za podmínek výhodnějších, než-li jsou podmínky těchto garantovaných výpůjček.

3. Společnost nebude vypláceti nijaké dividendy, dokud nebude obstarána amortisační a úroková služba těchto garantovaných zápůjček, po případě pokud nebudou státu nahrazeny částky, které snad musil v letech předcházejících v důsledku této záruky za společnost zaplatiti spolu s úroky z nich.

4. Společnost nepoužije těchto zápůjček leč k účelům, k nimž byly povoleny a státní správě se vyhrazuje právo vhodnými kontrolními opatřeními o tomto použití se přesvědčiti.

Poněvadž pak zúročení a splacení dílčích dlužních úpisů je zajištěno - nehledíc ani ku státní záruce tímto zákonem přejímané, - jednak veškerým jměním společnosti Ústředních elektráren, jednak zvláštními zárukami shora uvedenými (zástavním právem na nemovitostech společnosti, fondem zajišťovacím a fondem úrokovým a splacovacím) a tudíž bonita těchto papírů jest zajištěna, žádá vláda, aby zmíněným dílčím dlužním úpisům byla přiznána sirotčí jistota, čímž se jim usnadní oběh.

Vláda projevuje přání, aby tato osnova byla přikázána v senátě výborům ústavně-právnímu, technicko - dopravnímu a rozpočtovému a po jejím schválení senátem v poslanecké sněmovně výborům ústavně-právnímu, dopravnímu a rozpočtovému k podání zprávy ve lhůtě co možná nejkratší.

 

V Praze, dne 27. března 1925.

Náměstek předsedy vlády:
Stříbrný v. r.

Ministr veřejných prací:
Srba v. r.


Související odkazy