Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1925.

I. volební období.

11. zasedání.

Tisk 2132.

I.

Železniční síť našich drah podle železniční mapy vyznačuje do dnešní doby na hranicích moravsko - slovenských velkou mezeru vytvořenou bývalou maďarskou vládou na ohraničení a isolaci Slovenska.

Naše hlavní dráhy na Slovensko musí dříve dotknouti se hranic našeho státu, nežli dopraví nás přes Bohumín nebo Bratislavu do vnitrozemí Slovenska, a tím trpí naše vzájemnost se Slovenskem, náš obchod i průmysl.

Náprava těchto neblahých poměrů vyžaduje značné přeměny a doplnění našich drah a k tomuto důležitému úkolu náleží především vykoupení a sestátnění dráhy Kúty-Trnava.

Dráha tato probíhá slovenským územím v délce 68 km a zkracuje cestu z Kút do Trnavy eventuelně do Píšťan o 43 km.

Vedle strategického významu prospěje sestátnění této dráhy i zanedbávanému

okresu senickému, zejména městu Senici, které pro svůj čistě slovenský ráz jsouc pohraničním městem trpělo nejvíce pod maďarskou vládou a nese dosud následky maďarského nepřátelství v úmyslném odříznutí železniční stanice od města a důsledkem toho rozvoj města Senice jest zabržděn.

Pro velkou důležitost naduvedené dráhy rozhodla se naše vláda již v roce 1920 vybudovat tuto dráhu na trať prvotřídní a od té doby obyvatelstvo okresu senického na sestátnění dráhy bezvýsledně čeká.

Technicko-dopravní výbor pojednal o výše uvedeném návrhu a usnesl se učiniti senátu Národního shromáždění návrh:

Slavný senáte račiž se usnésti;

Vláda se vyzývá, aby urychleně vyjednávala za účelem převzetí dráhy Trnava- Kúty do vlastnictví státu.

V Praze, dne 16. dubna 1925.

Dr. Brabec v. r.,
předseda.

Alois Horák v. r.,
zpravodaj.

II.

Predložený návrh je výrazom želania obyvateľstva, širokého pásma západného Slovenska. Vyšel na úpenlivé naliehanie pracovitého slovenského ľudu, z menších a vätších obcí, ktorý túži po zveľadení svojho kraja, kde je stálá snaha po práci a zamestnaní a čoho všetkého by sa mu dostalo vo zvýšenej míre, keby železnica, idúca týmto pásmom bola prizpúsobená novému štátnému útvaru. Skór gravitoval priemysel smerom k Budapešti a taktiež boly stavané železnice v údoliach riek stiekajúcich sa v Dunaji a s týmto na juh. Dnešný štátny útvar vyžiaduje úpravu železnic pre svoj hospodárský celok.

Návrhom cieli sa na urychlené soštátnenie železničnej tratě Trnava-Kúty, dlhej 68 km. Soštátnením docielilo by sa najsamprv zlacnenia dopravných tarifov, čo by prispelo k schopnosti konkurencie priemyslových výrobkov, pomohlo by obchodu a oživilo hospodárský ruch toho pásma vóbec a pevne by pripútalo Slovensko hospodársky k zemiam českej historie. Dnes je doprava na tejto trati zaťažená lámaním tarifu. Soštátnením zavedol by sa jednotný barem československých štátnych železnic a zkrátila by sa aj tarifná vzdialenosť medzi Moravou a Povážím, čo by značne zlacnelo dopravu.

Pri soštátnení dalo by sa očekávať sosilnenie tejto železnice, ako to vyžaduje jeji strategický význam, ako o ňom hovoří isté usnesenie vlády z roku 1920. - Ved' len v páde nejakého puču zpoza Dunaja, niekolko ranami z diel je prerušená doprava medzi Moravou a Bratislavou.

Z praktického stanoviska znamenalo by sosilnenie tejto železnice, oblachčiť trať Bratislava-Kúty, ktorá je prílišne zaťažená. Bratislavské nádražie ťažko zdoláva premávku, je na nepríhodnom mieste, kde sa nemóže rozšíriť a jeho výstavba na inom mieste je vzdialenou hudbou budúcnosti.

Okolo trati Trnava-Kúty je úrodný kraj. Okrem obilia dodává sa odtial mnoho zemiakov. Priemysel je hojne zastúpený v Trnave. Je tu sladovňa, cukrovar, zápalkáreň, čokoládka, železiarne a nove vybudované dielne štátnych železníc. Nádaš-Smolenice má továreň na chemické výrobky (aceton, drevené uhlie). Boleraz má továren na kukuričný škrob. Šastín, tiež škrobáreň. Na iných miestách blízko trati sú kameňolomy a iné podniky, ktoré všetky od soštátnenia, sosieleňa a prepočitávania dopravných tarifov očekávajú vzpruženie.

Najviac usiluje o soštátnení tejto tratě okresné mestečko Senica. Je to mestečko, ktoré práve preto, že bolo húževnate slovenské, ostalo vzdialené od železnice. Stanica železničná je na 4 km od mestečka, čo samozrejme musí hatiť žiaducný jeho vzrast a vývin. Začíná sa tu umiestňovať priemysel. Najnovšie bola tu zriadená továreň na umelé vlákna. Ale tak táto továreň, ako ostatný priemysel baziruje na tom, že železnica Trnava-Kúty bude skoro soštátnená a že potom pri jej prestavbe na silnejšiu trať dostane sa stanica až k samému mestečku.

Zo stanoviska finančného zaťaženia štátu nie je záležitosť na toľko pripravená, aby sa mohly podat číslice. Počítá sa len na povinosť nového štátu, ktorý zaisťuje Slovákom právo na život, že bude od koreňa liečit staré krivdy a zúmyselné zloby, pokial to jeho finančnie síly stačia.

Tieto všetky dóvody majúc na zreteli, navrhuje rozpočtový výbor:

Slavný senát, račiž sa usniesť: Vláda sa vyzývá, aby urychlene vyjednávala so Společnosťou slovenských západných železníc cielom prevzatia železnice Trnava-Kúty do vlastnictva státu.

V Prahe, dňa 16. apríla 1925.

Ferd. Jirásek v. r.,
předseda.

Frant. Zimák v. r.,
zpravodaj.