Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1925.
I. volební období.
11. zasedání.
Tisk 2134.
Zpráva
I. ústavně-právního výboru,
II. technicko-dopravního výboru,
III. rozpočtového výboru
k vládnímu návrhu zákona (tisk 2124), kterým se zmocňuje vláda republiky Československé, aby převzala státní záruku za výpůjčky Ústředních elektráren, akciové společnosti v Praze, a kterým se povoluje užíti dílčích dlužních úpisů na tyto výpůjčky vydaných k ukládání nadačních, sirotčích a podobných kapitálů.
I.
Ústavně-právní výbor uznává prospěšnost zákona, jímž zabezpečí se potřebný náklad podniku, jakým jest Ústřední elektrárna, akc. spol. v Praze, která vybudováním elektrárny v Ervěnicích a spojením této se státním uhelným dolem >Hedvikou< docílí výrobu elektrické energie při minimálním nákladu. Tím může býti zabezpečeno elektrickou energií celé Mostecko, území středních Čech i hlavní město Praha, a bude dána možnost ještě k elektrisaci státních drah, ba možno pamatovati silou přebývající i na průmysl chemický.
Potřebné tepelné kalorie opatří se v odpadkovém materiálu uhelném, který jiným způsobem zužitkovati nelze, ba naopak který jest překážkou výrobě lepších druhů uhlí a zatěžuje rentabilitu v těžbě uhelné. Posud se materiál ten, asi 150 vagónů denně, odváží na hromady, na nichž hoří, tepelná hodnota se nevyužitkuje, ale opačně výpary a plyny z toho vznikajícími otravováno jest celé okolí. Na vybudování podniku potřeba jest vedle akciového kapitálu ještě značné výpůjčky 100 mil. Kč, která opatřiti se má vydáním dílčích dlužních úpisů, za které k očekávané prospěšnosti i rentabilitě podniku má převzíti záruku stát.
Ústavně-právní výbor doporučuje přijetí zákona ve znění, jak jest dole uvedeno.
V Praze dne 15. dubna 1925.
Dr. Wítt v. r.,
předseda.
J. Hucl v. r.,
zpravodaj.
II.
Technicko-dopravní výbor posoudiv návrh zákona v souvislosti s obšírným odůvodněním vládním, konstatuje ve vybudování ervěnické elektrárny prvý krok v provádění velikého plánu soustavné elektrisace. Již nyní, třeba ještě působí válkou rozvrácené poměry hospodářské, projevuje se ostrý zápas evropského průmyslu o umístění na světovém trhu. Platí-li všeobecně zásada, že v boji vítězí silnější, pak v tomto případě rozhoduje technická výzbroj hospodářskou existenci průmyslových států na dlouhá léta, - ne-li definitivně. Posuzujíce v této věci naše postavení v soutěži s Německem, konstatovali jsme o posledních pěti létech několikerý tlak, jímž nás Německo průmyslově zatěžovalo. Posledně působí též ve směru sociálním, když před rokem suspendovalo dočasně osmihodinnou pracovní dobu.
Každý však takový případ je aktem nepravidelným, nepřirozeným, a proto dočasným. Bylo by pak nerozumno, na těchto zjevech zakládat možnosti průmyslové soutěže, když přece jsou tu jiné okolnosti, povahy trvalé, a tím zásadně nebezpečné.
Každá výroba, vedle podrobné technické výpravy k přesnosti a pružnosti, kalkuluje především s hodnotou síly pohonové. Drahota či láce této tvoří položku, která v souboru ostatních uplatňuje se pro konečnou cenu výrobku nejpatrněji. Nebudiž přehlíženo, že právě Německo je po této stránce vyzbrojeno tak, že později i bez takových svrchu naznačených opatření v konkurenčním zápase jest a bude odpůrcem nebezpečným.
Uvedené nemá být jediným důvodem, třebaže konkurence je prozatím okolností velmi důležitou. I bez ní však nutný vývoj výrobní techniky žádá využití všech možností přírodního bohatství. Na to také pamatuje návrh senátorů Hrejsy, Cholka a Šťastného ze dne 27. dubna 1922. Dlužno opět poukázati ke škodám, které se konstatují z dosavadního nevyužití vodních sil. Teprve spojením elektrárny pražské, ervěnické a hydrocentrály štěchovické zabezpečeno bude průmyslu mocné kvantum levné energie výrobní.
Ervěnice jsou pouze etapou. I když v začátcích stavby objevily se těžko překonávatelné potíže, které výstavbu značně prodražily, myšlenka zůstává stejně produktivní a blahodárnou. Denní potrava tohoto kolosu - uhlí - za jeden a sedm desetin haléře na jednu KW hodinu zabezpečuje do daleké budoucnosti prosperitu, a po spřažení s levnou hydrocentrálou,velmi cennou zálohu.
Ze všech těchto důvodů technicko-dopravní výbor doporučuje plenu senátu schválení připojené osnovy zákona.
V Praze dne 16. dubna 1925.
Dr. Jaroslav Brabec v. r.,
předseda.
F. Šťastný v. r.,
zpravodaj.
III.
Rozpočtový výbor nejprve vzal zřetel na potřebu elektrisace Prahy a nejširšího pražského okolí. Důl Hedvika v Ervěnicích u Mostu dává záruku, že nově vybudovaná tepelná elektrárna na tomto státním dole bude schopna po dobu více jak sto let zásobovati okolí Mostu, Prahy a české oblasti středních a severovýchodních Čech. Této elektrické energie, bude také použito pro elektrisaci státních drah. Veliké zásoby uhlí na Hedvice obsahují také značné množství uhlí o menší výhřevnosti, které nutno zužitkovati na místě samém. Cena tohoto uhlí je velmi nízká, takže náklad na uhlí, jehož je třeba k výrobě jedné KW hodiny, činiti bude pouze 1,7 haléřů, nejvýše 2 haléře. Okolnost tato zabezpečuje plně rentabilitu této elektrárny a umožní její soutěž i s podniky před válkou budovanými a levně postavenými. Výroba energie v tomto podniku bude se zřetelem na velmi nízkou cenu uhlí v něm spotřebovaného okrouhle o 20% levnější, než výroba elektrické energie v elektrárně holešovické.
Náklad na elektrárnu ervěnickou i s dálkovým vedením do Prahy a na hlavní transformační stanici v Praze byl rozpočten částkou 220.000.000 Kč. Podle výkazu již provedených prací a podle zadávacích listů na různá zařízení, bude skutečný náklad činiti přibližně jen částku 180.000.000 Kč. Úspory této bylo dosaženo přes obtížné zakládaní hlavních budov elektrárny v Ervěnicích. Stát, jako majitel dolu Hedvika, zužitkováním všeho uhlí z tohoto dolu získává jak finančně, tak také i v ohledu veřejně zdravotním, neboť dělnictvo v tomto dolu pracující jest stále vydáváno nebezpečí otravou plyny, jež vznikají tím, že odpadkové uhlí odváží se na haldy, kde hoří.
Nový tento podnik jest rentabilní a zabezpečuje, že stát nebude zárukou za tuto půjčku nějak zatížen.
Rozpočtový výbor navrhuje schválení osnovy zákona dole uvedeného.
V Praze dne 16. dubna 1925.
Ferd. Jirásek v. r.,
předseda.
Josef Kouša v. r.,
zpravodaj.
Zákon
ze dne .............. 1925,
kterým se zmocňuje vláda republiky Československé, aby převzala státní záruku za výpůjčky Ústředních elektráren, akciové společností v Praze, a kterým se povoluje
užíti dílčích dlužních úpisů na tyto výpůjčky vydaných k ukládání nadačních,
sirotčích a podobných kapitálů.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
(1) Vláda se zmocňuje, aby převzala státní záruku jako rukojmí a plátce za kapitál, úrok a umoření výpůjček, nejdéle ve třiceti letech splatných, až do výše potřebné k opatření hotových 100.000.000 Kč (jednoho stamilionů korun československých) nebo 3.000.000 $ (tří milionů dolarů) anebo do výše rovnocenné částky v jiné cizí měně, které si Ústřední elektrárny, akciová společnost v Praze, opatří na vybudování elektrických podniků. Smlouvy o výpůjčkách schváleny budou vládou, která zmocní ministra financí, aby smlouvy tyto spolu-podepsal, pokud jde o závazek československého státu.
(2) Záruka podle odst. 1. nevztahuje se na výpůjčky Ústředních elektráren u jejich akcionářů.
§ 2.
Dílčích dlužních úpisů, které budou na výpůjčky v §u l, odst. l. uvedené vydány, smí býti užíváno k úročnému ukládání peněz poštovního úřadu šekového, nadací a ústavů podléhajících veřejnému dozoru, rovněž k uložení peněz sirotčích, depositních a konečně až do výše bursovního kursu, avšak nikoli přes jmenovitou hodnotu, za služební a obchodní kauce.
§ 3.
Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení a provésti jej ukládá se ministrům veřejných prací, financí, vnitra a spravedlnosti.