Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1925.
I. volební období.
11. zasedání.
Tisk 2141.
Zpráva
I. výboru technicko-dopravního,
II. výboru rozpočtového
k vládnímu návrhu zákona (tisk 2125), podle kterého nabývá stát
drah zaručených státem anebo zemí Českou.
Technicko-dopravní výbor senátu zabýval se tímto návrhem zákona ve své schůzi konané dne 28. dubna 1925.
Návrh zákona byl všemi členy výboru uvítán, poněvadž jím realisuje se alespoň částečně dávné přání Národního shromáždění - jak sněmovny tak i senátu - tak i široké veřejnosti, a ministerstvo železnic splňuje část slibu daného parlamentům i technicko-dopravnímu výboru senátu.
Předložený návrh zákona dává v majetek státu 48 místních drah, z nichž bylo státem garantováno 16 a zemí 32 dráhy.
Všecky tyto dráhy, z nichž 45 bylo akciovými společnostmi, tři pak v majetku koncesionářů, v důsledku výše uvedených garancií byly beztak jen udržovány z této garancie, jak viděti z tabulek k předloze přiložených, které vykazují jen v sedmi případech aktivum u drah zemí zaručených, z toho jen ve třech případech výnos vyšší než výnos zaručený, v ostatních 25 případech všude absolutně pasivní.
U drah státem zaručených v jediném případu jest aktivita a tu ještě nepřevyšuje zaručený výnos, v patnácti ostatních případech pak vůbec objevuje se pasivita.
Garanční zálohový dluh těchto drah daleko převyšuje jejich zařizovací výlohy, jest tedy jen správno, když stát beztak buď přímo, nebo prostřednictvím pokladny zemské tyto dráhy vydržuje, že přejímá je do vlastnictví, aby tak získal je také pro plný svůj vliv.
Z technických a správních hledisek vítá výbor technicko-dopravní tento krok železniční správy státní, poněvadž bude dána možnost lepšího hospodářského využití provozního materiálu a hospodárnějšího využití personálu těchto drah, kterýž při nepatrném provozovacím zatěžkání místních drah byl největší přítěží těchto drah; k těmto oběma důvodům pak ještě přistoupila nešťastná politika tarifová, jež tolik zvýšila pasivitu těchto drah, poněvadž dala možnost konkurenční dopravě jinými vozidly, jež byla a jest levnější než doprava po těchto drahách. Uskutečněním tohoto zákona umožní se - a musí se tak státi - snížení tarifů místních drah a přizpůsobení jich tarifům drah státních Tím dosáhne se většího provozu a společně s opatřeními shora uvedenými v budoucnu, když ne rentability tož jistě aspoň značného snížení dnešní pasivity těchto drah. Celková délka těchto drah činí 1859,503 km, takže vzroste délka státních drah na 10.984,858 km.
Po stránce finanční nenastává státu žádné nové veliké zatížení vzhledem k tak rozsáhlé akci a úhrada stane se v mezích rozpočtu ministerstva železnic, po případě na vrub příjmu československých státních drah v r. 1925.
Aby předešlo se možnosti průtahu, stanoví § 3 této předlohy, že nevyhoví-li dosavadní společnosti nebo koncesionáři těchto drah ve smlouvě určené lhůtě pokud se týče dodání listin ku provedení knihovního pořádku neb neopatří svými podpisy listin těchto státní správou železniční sepsaných, nahradí tyto listiny prohlášení ministra železnic. Toto ustanovení považuje výbor po stránce technické za velmi prospěšné.
Za § 4, jenž stanoví osvobození veškerých úkonů a listin s provedením tohoto zákona souvisejících ode všech veřejných daní, dávek, kolků a poplatků, usnesl se výbor technicko-dopravní jednomyslně, aby jako § 5 této vládní předlohy vloženo bylo následující znění:
§ 5. Železniční oddělení zemského správního výboru v Praze přejímá se se vším personálem, pokud tento nemá vyslouženo, i vším zařízením, se všemi svými právy i závazky do služeb státních.
Toto ustanovení jest zcela správné a přirozené i nutné, poněvadž de facto přestává okamžikem postátnění těchto drah veškerý podklad k další existenci tohoto oddělení při zemském správním výboru, a jest tedy třeba, by bylo zároveň se společnostmi likvidováno, což může se státi jen způsobem vyznačeným v právě uvedeném paragrafu, vládní návrh zákona doplňujícím § 5 předlohy vládní stává se pak § 6 této předlohy zákona.
Technicko-dopravní výbor z důvodů výše uvedených a uváživ veškeré okolnosti uvedené ve zprávě důvodové, doprovázející tuto předlohu vládní, činí slavnému senátu návrh, by předloha schválena byla tak, jak z výboru tohoto vyšla a jak obsažena jest v tomto tisku.
Dále doporučuje technicko-dopravní výbor přijetí resolucí dole navržených.
V Praze, dne 28. dubna 1925.
F. Šťastný v. r.,
místopředseda.
V. Sehnal v. r.,
zpravodaj.
II.
Zpráva výboru technicko-dopravního pojednává o národohospodářských a politických důvodech, proč vláda předkládá Národnímu shromáždění návrh na sestátnění tak zvaných místních drah.
Pokud se týče otázky finanční, podotýká rozpočtový výbor senátu ve smyslu usnesení svého ze dne 7. května 1925 toto:
Zvláštními smlouvami s majiteli jednotlivých drah přejímá stát 48 tratí do svého vlastnictví. Jsou to vesměs dráhy garantované státem nebo zemí. Stát přejímá veškeren majetek těchto společností, jak železniční tak i ostatní (akcie) s veškerými závazky a dluhy i schodky provozními. Smlouvy tyto mají býti nyní Národním shromážděním schváleny. Nejsou to vlastní smlouvy kupní, nýbrž se strany vlastníků drah těch spíše smlouvy darovací, neboť ony odevzdávají státu veškeren svůj majetek (čl. I. smluv) v očekávání, že stát bude provoz na tratích příště provozovati na svůj účet - dosud jej provozoval na účet těchto společností - a s tarify státních drah.
Stát zavazuje se, že zaplatí hypotekární zápůjčky, váznoucí na těchto tělesech železničních, a že zaplatí prioritní obligace a prioritní akcie podle původního plánů vydané (čl. II. smluv).
Tento závazek státu - splatiti tyto dluhy - bude po dobu koncesní jednotlivých tratí vyžadovati ročních 8 mil. Kč.
Udržování provozu aspoň v dosavadním rozsahu vyžadovati bude pro r. 1925 pasivní částky asi 30 mil. Kč, neboť provoz ten je skoro u všech tratí trvale pasivní. Schodek ten však v budoucích letech bude bezpečně klesati. Neboť ještě v r. 1922 činil skoro 59 mil. Kč, v roce 1923 již jen asi 38 mil., a na r. 1924 se odhaduje asi na 30 mil. Kč. Sloučením tratí a provozu s ostatním tělesem státních drah docílí se právě lepšího využití i personálu i vozového parku drah místních a dlužno tedy očekávati stálé snižování schodku provozního.
Likvidace společnosti, kterou stát ve smyslu čl. IV. smluv sám provede, bude vyžadovati částky asi 2 mil. Kč.
Důsledkem sloučení tratí místních drah s tělesem státních drah bude též zavedení jednotného baremu na všech tratích státních, a to dnešního baremu státního, což je hlavním požadavkem krajů, jimiž místní dráhy probíhají. Poněvadž barem místních drah byl o 50-100%; vyšší než státní, bude v první době příjem z provozu místních drah po jejich sestátnění mnohem nižší než dosavad. Snížení to pro nejbližší dobu se odhaduje na ročních asi 20 mil. Kč.
Finanční oběť, kterou stát převzetím těchto 48 místních drah na sebe bere v roce 1925, bude representovati tedy asi částku 60 mil. Kč.
Na úhradu této potřeby nežádá vláda zvláštního opatření, doufajíc, že jí bude možno uhraditi ji v rámci rozpočtu železniční správy. Vychází totiž z předpokladu, že účelnými provozními opatřeními klesnou nynější provozní schodky těchto drah a že snížení tarifů přispěje přiměřeně ku zvýšení frekvence, a tím i ku zvýšení příjmů.
Přes to však je v §u 2 osnovy zákonné navrhováno potřebné opatření, kdyby se snad očekávané finanční účinky sestátnění nedostavily v míře dostatečné, totiž uděluje se ministru železnic zmocnění, aby eventuelní potřebu hradil především úsporami na preliminovaných výdajích v rozpočtu ministerstva železnic pro r. 1925 a bude-li třeba, i na vrub přebytku podniku >Československé státní dráhy<, preliminovaného pro r. 1925 částkou 191.531.240 Kč, o kteroužto částku by se ovšem pak příjmy rozpočtu státního snížily a schodek rozpočtu úhrnného zvýšil.
Původně bylo zamýšleno k úhradě úbytku provozních příjmů povstalého důsledkem snížení dosavadních tarifů na těchto drahách na výši tarifů drah státních zavésti všeobecně jisté nepatrné zvýšení (snad o 2 %) tarifů státních drah - tedy i na převzatých lokálkách. - Později bylo sice upuštěno od tohoto opatření; důvodová zpráva však výslovně zdůrazňuje, že není vyloučeno, že přece snad později - asi od 1. ledna 1926 - bude nutno, kdyby očekávané účinky sestátnění se nedostavily v takové míře, jak je vláda očekává, nahraditi přiměřenými tarifními opatřeními úbytek provozních příjmů, který by se jevil jako důsledek sestátnění. Tato eventualita pravděpodobně asi nastane, neboť po dobu splácení závazků místních drah a po dobu pasivního provozu místních drah nebude možno, aby dosavadní schodek ročních 60 mil. vlastně 58 mil. Kč po odečtení nákladů na likvidaci, byl stále hrazen z ostatních příjmů státních. Proto jest si přáti, aby oněch 60 milionů Kč bylo hrazeno v první řadě úsporami.
Výbor technicko-dopravní vložil do vládní předlohy nový § který vyslovuje, že stát přejímá i odborné úřednictvo zemského správního výboru českého, které zabývalo se agendou těchto drah. Ustanovení to jest zcela přirozené - kdo přejímá dráhy, přejmouti musí i personál, neboť zemský výbor český pro tyto odborné síly neměl by přiměřené možnosti využíti jejích odborných vědomostí a zkušeností.
Při finančním zatížení nelze přehlédnouti, že dráhy byly vesměs garantovány, tak že pasivní provoz již dříve platil stát nebo země. Toto břímě pro stát tedy není novinkou; pouze země česká získá zproštění svých závazků garančních.
Rozpočtový výbor, vědom si jsa toho, že zisk pro stát i pro dotyčné kraje, který plyne ze sestátnění, je plně úměrný zatížení finančnímu, navrhuje:
Slavný senáte račiž přiloženou osnovu vládní schváliti s dodatkem nově vloženého §u 5 o převzetí úředníků zemských.
Rovněž račiž schváliti i obě resoluce navržené technicko-dopravním výborem.
V Praze, dne 7. května 1925.
F. Jirásek v. r.,
předseda
Dr. Karas v. r.,
zpravodaj.
Zákon
ze dne ................................ 1925,
podle kterého nabývá stát drah zaručených státem anebo zemi Českou.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§1.
Připojené úmluvy sjednané mezi republikou Československou, zastoupenou jménem vlády ministry železnic a financí, se strany jedné a
I.
akciovými společnostmi:
1. místní dráhy Benešov-Vlašim-Dolní Královice,
2. místní dráhy Domažlice-Tachov,
3. místní dráhy Chlumec-Králové Městec,
4. místní dráhy Jičín-Rovensko-Turnov,
5. místní dráhy Jindřichův Hradec-Nová Bystřice,
6. dráhy Karlovy Vary-Johanngeorigenstadt (Eisenbahn Karlsbad-Johanngeorgenstadt),
7. místní dráhy Kostelec-Telč,
8. dráhy Mariánské Lázně - Karlovy Vary (Eisenbahn
Marienbad-Karlsbad),
9. místní dráhy Moravské Budějovice- Jemnice (Lokalbahn Mährisch Budwitz- Jamnitz),
10. místní dráhy z Německého Brodu do Humpolce,
11. místní dráhy Německý Brod-Tišnov,
12. Sdružených pošumavských místních drah,
13. dráhy Schönwehr-Loket (Eisenbahn Schönwehr-Elbogen),
14. místní dráhy Svitava-Polička,
15 místní dráhy Vodňany-Týn nad Vltavou,
16. místní dráhy Vsetín-Velké Karlovice,
17. místní dráhy Brandýs nad Labem- Neratovice,
18. místní dráhy Čerčany-Modřany- Dobříš,
19. místní dráhy Česká Lípa-Kamenický Šenov (Lokalbahn Böhmisch Leipa- Steinschönau),
20. místní dráhy Doudleby-Vamberk- Rokytnice,
21. místní dráhy Chrudimsko-Holické,
22. místní dráhy Jindřichův Hradec- Obratany,
23. Kadaňských místních drah (Kaadner Lokalbahnen),
24. místní dráhy Karlovy Vary-(Dalovice) - Merklín (Lokalbahn Karlsbad- (Dallwitz)-Merkelsgrün),
25. místní dráhy Kolín - Čerčany - Kácov,
26. místní dráhy Libochovice-Vraňany,
27. místní dráhy Louny-Libochovice (Lokalbahn Laun-Libochowitz),
28. místní dráhy z Mělníka do Mšena,
29. Mostecko - Lovosické spojovací dráhy,
30 místní dráhy Mšeno-Dolní Cetno,
31. místní dráhy Netolické,
32. místní dráhy Nový Dvůr-Bezdružice,
33. místní dráhy Opočno-Dobruška,
34. místní dráhy Ostrov-Jáchymov (Lokalbahn Schlackenwerth-Joachimsthal),
35. místní dráhy Rakovník-Bečov- Bochov,
36. místní dráhy Rakovník-Mladotice,
37. místní dráhy Roudnice-Hospozín,
38. místní dráhy Sedlec-Hora Kutná- Zruč,
39. místní dráhy Staňkov-Horšův Týn -Ronšperk,
40. místní dráhy Strakonice-Blatná- Březnice s odbočkami,
41. místní dráhy Světlá-Ledeč-Kácov,
42. místní dráhy Svojšín-Bor (Lokal-bahn Schweissing-Haid),
43. místní dráhy Táborsko-Bechyňské,
44. místní dráhy Zadní Třebáň-Lochovice,
45. místní dráhy Tršnice - Vildštein- Schönbach (Lokalbahn Tirschnitz-Wildstein-Schönbach) a
II.
koncesionáři místních drah:
46. Sudoměř-Skalsko-Stará Paka,
47. Mikulášovice-Rumburk,
48. Polná Štoky-Polná město se strany druhé, jimiž stát nabývá dnem 1. ledna 1925 těchto drah, se schvalují.
§ 2.
Ministr železnic se zmocňuje, aby uhradil v mezích rozpočtu ministerstva železnic, po případě na vrub příjmů československých státních drah vykázaných v titulu 3. kap. XVII. státního rozpočtu republiky Československé pro rok 1925, jak provozní výdaje drah uvedených v § l tohoto zákona za rok 1925 neuhrazené jejich provozními příjmy, tak i výdaje na zúročení, případně umoření jejich prioritního kapitálu, pokud jest v připojených úmluvách povinnost tato státem převzata, jakož i likvidační výdaje společností těchto drah.
§ 3.
Nevydá-li některá společnost nebo koncesionář uvedení v § l státní správě železniční listin potřebných ku provedení knihovního pořádku nebo neopatří-li svým podpisem těchto listin státní správou železniční sepsaných ve lhůtě smlouvou určené, nahradí tyto listiny prohlášení ministra železnic.
§ 4.
Veškeré s provedením tohoto zákona související úkony, majetkové převody, podání, zápisy, připojené úmluvy a jiné listiny jsou osvobozeny ode všech veřejných daní, dávek, kolků a poplatků.
§ 5.
Železniční oddělení zemského správního výboru v Praze přejímá se se vším personálem, pokud tento nemá vyslouženo, i vším zařízením, se všemi svými právy i závazky do služeb státních.
Tento zákon, jehož provedení se ukládá ministrům železnic a financí, nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Příloha 1.-1.
Úmluva
sjednaná mezi republikou Československou, zastoupenou ministry železnic a financí jménem vlády (v následujícím krátce >stát<) se strany jedné a akciovou společností místní dráhy Benešov-Vlašim-Dolní Královice (v následujícím krátce >společnost) se strany druhé o nabytí místní dráhyBenešov-Vlašim-Dolní Královice státem.
Článek I.
Společnost postupuje státu dneml. ledna 1925 do vlastnictví a stát nabývá vlastnickyveškerého movitého i nemovitého jmění společnosti, aťtoto nemovité jmění jest zapsáno v knihách pozemkových(všeobecných nebo železniční knize) anebo není, sveškerými právy a závazky jejími, zejména železničnítrati společnosti z Benešova přes Vlašim do Dolních Královic,tvořící předmět koncesních listin ze dne 6. listopadu 1894,č. 233 ř. z. a 27. listopadu 1899, č. 242 ř. z., se všemivlečnými drahami, pokud jsou majetkem společnosti, sveškerým movitým i nemovitým příslušenstvím, se všemi vozidly a veškerými zásobami jakož iveškerého ostatního jmění společnosti se všemi aktivy ipasivy, i s reservním fondem, pokud nebyl podle svého určeníse schválením státní správy spotřebován.
Článek II.
Naproti tomu přejímá stát kvlastnímu placení podle platného, státní správouschváleného umořovacího plánu zbytek dosud neumořenéčásti hypotekární zápůjčky, uzavřené u Zemské bankykrálovství Českého, nyní u Zemské banky (dříve Zemskébanky království Českého) v Praze, v jmenovité hodnotě3.561.000.- Kč. t. j.slovy tří miliony pět set šedesát jeden tisíc Kč.
Veškeré kmenové akciepostupuje společnost státu bez zvláštní úplaty. Tytokmenové akcie společností vydané vyjma ty, které jsou vevlastnictví země České, společnost opatří a státuodevzdá do 31. prosince 1924.
Článek III.
Ježto nabývací cena jestustanovením čl. II. vypořádána, prohlašuje společnost, ženemá vůči nabývajícímu státu žádných dalšíchpohledávek.
Článek IV.
Společnost vstoupí dolikvidace, jakmile tato úmluva nabude právní platnosti ajakmile řádná valná hromada schválí výroční účty zarok 1924.
Likvidaci společnosti provede nazákladě jejího usnesení státní správa.
Článek V.
Dnem, kdy tato úmluva nabudeprávní platnosti (čl. IX.), přechází fysická držbaveškerých majetkových předmětů v čl. I. uvedenýchna stát.
Společnost se zavazuje, ževydá státu veškeré spisy, listiny, plány, účty, knihy atd.místní dráhy se týkající a že provede sama knihovnípořádek.
Článek VI.
Společnost svoluje, aby podletéto úmluvy bylo vloženo vlastnické právo Československéhostátu (železniční správa) na všechny nemovitostispolečnosti náležející.
Společnost jest povinna řádněpodepsati právní listiny, potřebné ku převodu knihovníhovlastnictví na stát do čtyř neděl po té, jakmile jí budoustátní správou k podpisu předloženy.
Článek VII.
Obě smluvní strany vzdávajíse práva odporovati této úmluvě pro zkrácení nad poloviciobecné ceny.
Článek VIII.
Pro jakékoli právní rozepře,které by snad z této úmluvy vznikly, budou příslušny vprvé stolici věcně příslušné soudy v sídle českéfinanční prokuratury v Praze.
Článek IX.
Tato úmluva váže společnostschválením valnou hromadou akcionářů a nabude právníplatnosti ústavním schválením.
Úmluva tato byla sepsána vjednom prvopise; společnost obdrží její opis.
V Praze, dne 5. prosince 1924.
Ministr železnic:
Stříbrný v. r.
Ministr financí:
Ing. Bečka v. r.
Místní
dráha Benešov-Vlašim-DolníKrálovice:
Ing. J. Neubauer v. r.
F. Miškovský v. r.
Příloha/.-2.
Úmluva
sjednaná mezirepublikou Československou, zastoupenou ministry železnic afinancí jménem vlády (v následujícím krátce >stát<) sestrany jedné a akciovou společností místní dráhyDomažlice-Tachov (v následujícím krátce >společnost<)se strany druhé o nabytí místní dráhy Domažlice-Tachovstátem.
Článek I.
Společnost postupuje státu dnem1. ledna 1925 do vlastnictví a stát nabývá vlastnickyveškerého movitého i nemovitého jmění společnosti, aťtoto nemovité jmění jest zapsáno v knihách pozemkových(všeobecných nebo železniční knize) anebo není, sveškerými právy a závazkyjejími, zejména železniční trati společnosti z Domažlic doTachova, tvořící předmět koncesní listiny ze dne 28.března 1908, č. 68 ř. z., se všemi vlečnými drahami, pokudjsou majetkem společnosti, s veškerým movitým i nemovitýmpříslušenstvím, se všemi vozidly a veškerými zásobami, jakož iveškerého ostatního jmění společnosti se všemi aktivy ipasivy, i s reservním fondem, pokud nebyl podle svého určeníse schválením státní správy spotřebován.
Článek II.
Naproti tomu přejímá stát kvlastnímu placení podle platného, státní správouschváleného umořovacího plánu zbytek dosud neumořenéčásti prioritních obligací společnosti v jmenovité hodnotě7.340.000 Kč. t. j. slovy sedm milionů tři sta čtyřicettisíc Kč.
Veškeré kmenové akciepostupuje společnost státu bez zvláštní úplaty. Tytokmenové akcie společností vydané vyjma ty, které jsou vevlastnictví země České, společnost opatří a státuodevzdá do 15. ledna 1925.
Článek III.
Ježto nabývací cena jestustanovením čl. II. vypořádána, prohlašuje společnost, ženemá vůči nabývajícímu státu žádných dalšíchpohledávek.
Článek IV.
Společnost vstoupí dolikvidace, jakmile tato úmluva nabude právní platnosti ajakmile řádná valná hromada schválí výroční účty zarok 1924.
Likvidaci společnosti provede nazákladě jejího usnesení státní správa.
Článek V.
Dnem, kdy tato úmluva nabudeprávní platnosti (čl. IX.), přechází fysická držbaveškerých majetkových předmětů v čl. I. uvedených nastát.
Společnost se zavazuje, ževydá státu veškeré spisy, listiny, plány, účty, knihy atd.místní dráhy se týkající a že provede sama knihovnípořádek.
Článek VI.
Společnost svoluje, aby podletéto úmluvy bylo vloženo vlastnické právo Československéhostátu (železniční správa) na všechny nemovitostispolečnosti náležející.
Společnost jest povinna řádněpodepsati právní listiny, potřebné ku převodu knihovníhovlastnictví na stát do čtyř neděl po té, jakmile jí budoustátní správou k podpisu předloženy.
Článek VII.
Obě smluvní strany vzdávajíse práva odporovati této úmluvě pro zkrácení nad poloviciobecné ceny.
Článek VIII.
Pro jakékoli právní rozepře,které by snad z této úmluvy vznikly, budou příslušný vprvé stolici věcně příslušné soudy v sídle českéfinanční prokuratury v Praze.
Článek IX.
Tato úmluva váže společnostschválením valnou hromadou akcionářů a nabude právníplatnosti ústavním schválením.
Úmluva tato byla sepsána vjednom prvopise; společnost obdrží její opis.
V Praze, dne 13. prosince 1924.
Ministr železnic:
Stříbrný v. r.
Ministr financí:
Ing. Bečka v. r.
Místní dráhaDomažlice-Tachov:
Dr. Jakub Ptáčník
v.r.,
Max Duffek v. r.
Příloha1.-3.
Úmluva
sjednaná mezirepublikou Československou, zastoupenou ministry železnic afinancí jménem vlády (v následujícím krátce >stát<) sestrany jedné a akciovou společností místní dráhyChlumec-Králové Městec (v následujícím krátce>společnost<) se strany druhé o nabytí místní dráhyChlumec-Králové Městec státem.
Článek I.
Společnost postupuje státu dnem1. ledna 1925 do vlastnictví a stát nabývá vlastnickyveškerého movitého i nemovitého jmění společnosti, aťtoto nemovité jmění jest zapsáno v knihách pozemkových(všeobecných nebo železniční knize) anebo není, sveškerými právy a závazky jejími, zejména železničnítrati společnosti z Chlumce do Králové Městce, tvořícípředmět koncesní listiny ze dne 3. června 1899, č. 107 ř. z., sevšemi vlečnými drahami, pokud jsou majetkem společnosti, sveškerým movitým i nemovitým příslušenstvím, se všemivozidly a veškerými zásobami, jakož i veškerého ostatníhojmení společnosti se všemi aktivy i pasívy, i s reservním fondem, pokud nebyl podle svéhourčení se schválením státní správy spotřebován.
Článek II.
Naproti tomu přejímá stát kvlastnímu placení podle platného, státní správouschváleného umořovacího plánu zbytek dosud neumořenéčásti hypotekární zápůjčky, uzavřené u Zemské bankykrálovství Českého, nyní u Zemské banky dříve Zemskébanky království Českého) v Praze, v jmenovité hodnotě850.000- Kč. t. j. slovy osm set padesát tisíc Kč.
Veškeré kmenové akciepostupuje společnost státu bez zvláštní úplaty. Tytokmenové akcie společností vydané vyjma ty, které jsou vevlastnictví země České, společnost opatří a státuodevzdá do 31. prosince 1924.
Článek III.
Ježto nabývací cena jestustanovením čl. II. vypořádána, prohlašuje společnost, ženemá vůči nabývajícímu státu žádných dalšíchpohledávek.
Článek IV.
Společnost vstoupí dolikvidace, jakmile tato úmluva nabude právní platnosti ajakmile řádná valná hromada schválí výroční účty zarok 1924.
Likvidaci společnosti provede nazákladě jejího usnesení státní správa.
Článek V.
Dnem, kdy tato úmluva nabudeprávní platností (čl. IX.), přechází fysická držbaveškerých majetkových předmětů v čl. I. uvedených nastát.
Společnost se zavazuje, ževydá státu veškeré spisy, listiny, plány, účty, knihy atd.místní dráhy se týkající a že provede sama knihovnípořádek.
Článek VI.
Společnost svoluje, aby podletéto úmluvy bylo vloženo vlastnické právo Československéhostátu (železniční správa) na všechny nemovitostispolečnosti náležející.
Společnost jest povinna řádněpodepsati právní listiny, potřebné ku převodu knihovníhovlastnictví na stát do čtyř neděl po té, jakmile jí budoustátní správou k podpisu předloženy.
Článek VII.
Obě smluvní strany vzdávajíse práva odporovati této úmluvě pro zkrácení nad poloviciobecné ceny.
ČlánekVIII.
Pro jakékoli právní rozepře,které by snad z této úmluvy vznikly, budou příslušny vprvé stolici věcně příslušné soudy v sídle českéfinanční prokuratury v Praze.