Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1925.
I. volební období.
11. zasedání.
Tisk 2151.
Zpráva
imunitního výboru
o žádosti sedrie v Levoči z 12. března 1925
za svolení k trestnímu stíhání senátora Theodora Matuščáka pro prečin podle § l,
3. II. l, 2, zák. čl. XLI z r. 1914 a prečiny rušení obecného míru podle § 14 bod 1.
a 5. zákona č. 50/1923 (čís. 11.410 předs.).
Státní zastupitelstvo v Levoči žádá, aby bylo zahájeno trestní stíhání senátora Matuščáka pro trestní činy, spáchané řečí, pronesenou na veřejném shromáždění v Popradě dne 17. srpna 1924 a to následujícími výroky:
1) pre prečin pomluvy četnictva dľa § l, 3/II. l, 2) zák. XLI. z r. 1914 výrokom: >Hanba četnictvu, ktoré bajonetmi prebodne človeka a ranenému a zavretému komunistovi ani len vody podať nechce. Svaljevské krveprelatie, vyprovokované žandarskou zlovôlou a aranžované zbabelými zákerníkmi a vrahmi v zodpovedných úradoch to znovu dokazuje.<
2) pre prečin rušenia obecného míru dľa § 14/5 zák. 50/23 výrokom: >Nikdy pred svetovou vojnou netieklo na území patriacom do sväzku čsl. republiky tolko robotníckej krvi ako za 6 rokov tak zvanej štátnej samostatnosti národného oslobodenia,
3) prečin pomluvy čsl. vlády dľa § l, 3/II. l, 2. zák. XLI. z r. 1914 výrokom: >Zkorumpovaný, násilnícky a protirobotnícký režim koaličný, zapriahnutý do jarma buržoasnej reakcie a slúžiaci za slepý nástroj domácieho i zahraničného imperialistického kapitálu, je na skoku postaviť sa otvorene na stranu najodpornejšímu vzoru fašistickej hruzovlády. Luharskou a štváčskou kampaňou a krvavým cynismom tých, ktorí sa schovávajú za demokratické kulisy, nehanbia sa najodpornejších zločincov, aby proti vôli velkej vätšiny obyvatelstva udržali sa ešte dajaký čas pri moci. Vládnuci režim chce na ceste ničomnej provokácie a vrážd pokračovať ďalej<.
4) prečin pomluvy hlavného slúžneho vo Svaljave dľa § l, 3/IIl l, 2) zák. XLI. z roku 1914 výrokom:
>Svaljevské krveprelatie, vyprovokované žandárskou zlovôlou a aranžované zbabelými zákerníkmi a vrahmi v zodpovedných úradoch to znovu dokazuje<,
5) prečin rušenia obecného míru § 14/1 zák. 50/23 výrokom:
>Čsl. proletariát komunistický odpovie na túto hanobnú provokáciu zostrenou pracou za sjednotenie robotníckych mas k víťaznému boju za oslobodenie sa z jarma kapitalistickej buržoasie a za nastolenie vlády robotníkov a rolníkov<;
Imunitní výbor uznává sice, že uvedené výroky zakládají, pak-li byly proneseny, objektivní podstatu trestních skutků shora uvedených. Jestliže však nicméně imunitní výbor nenavrhuje, aby byl senátor Matuščák pro tyto výroky stíhán, děje se tak z té příčiny, že výroky ty jen osamoceně předneseny mohou se státi nebezpečnými, avšak v souvislosti s řečí, jak ji senátor Matuščák přednesl, jeví se býti snůškou frází, mluvených po novinářských výstřednostech komunistických listů. Celá řeč senátora Matuščáka zakládá se na takových přímo hmatavých nepravdách, že neměla pražádného vážného účinku ani na posluchače, ba ani na přítomného vládního zástupce. Zpráva o řeči té podaná končí slovy: >Počas celého rečnenia ani rečníkov, ani ľud nebolo treba napomenúť ku kľudu.< Kdyby posluchači nebyli měli dojem, že je celá řeč pouhé štvaní proti republice, štvaní ničím nedoložené, a kdyby nebyli věděli, že skutečnosti senátorem Matuščákem uváděné jsou vylhané a jen na rozeštvání posluchačů vypočtené, nebyli by mohli zůstat klidnými. Avšak v tomto případě bylo posluchačstvo dosti rozumné, než aby se bylo dalo unésti jen k nejmenšímu důkazu své nevůle proti republice.
Imunitní výbor tudíž navrhuje:
Slavný senáte račiž se usnésti, že se žádosti sedrie v Levoči z 12. března 1925 za svolení k trestnímu stíhání senátora Matuščáka pro přečiny shora uvedené nevyhovuje.
V Praze, dne 26. května 1925.
Dr. Ot. Krouský v. r.,
místopředseda.
Dr. Stránský v. r.,
zpravodaj.