Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1925.

I. volební období.

11. zasedání.

Tisk 2156.

I.

Košicko-Bohumínská dráha jest jedinou drahou spojující západ republiky s jejím východem, čímž zřejmě vystupuje její celostátní vyznám jak se stanoviska národohospodářského, tak politického, mezinárodního i strategického.

S hlediska národohospodářského jest velký význam její dán tím, že nejvydatnější náš průmysl železářský ve Slezsku leží právě v oblasti této dráhy. Dráha tato jest jedinou, linií pro dopravu soli z východu na západ, umožňující racionelní využití bohatých solních ložisk na východě Československé republiky, dále využití bohatství lesního na Slovensku a těžbu nerostů ve východních oblastech republiky.

Rovněž značný ruch turistický směřující k návštěvě Tater a východoslovenských lázní je výlučně odkázán na tuto dráhu.

Dráha tato jest též krajně důležitou pro naší zahraniční dopravu a pro náš zahraniční obchod, jsouc jediným železničním spojením s Rumunskem, Ukrajinou a tvoříc podstatnou složku našeho železničního spojení s Polskem a Ruskem.

Proto bylo uvažováno již v r. 1920 o sestátnění této dráhy na základě koncese. Od tohoto úmyslu bylo však později upuštěno a to vzhledem k nutnosti upraviti předem valutovou otázku prioritních obligací této dráhy, které zněly na zlaté ve stříbře, na marky a na koruny. Tato otázka byla upravena úmluvou z 25. ledna 1921 o konversi těchto prioritních obligací na měnu československou.

Od 1. ledna 1921 byla dráha tato vzata do provazu státního podle zákona z 22. prosince 1920, č. 690 Sb. z. a n. Tímto převzetím do provozu státního přešla na ředitelství státních drah v Košicích a Olomouci veškerá provozní agenda Košicko-Bohumínské dráhy, takže bylo lze zrušiti generální ředitelství v Budapešti. Sídlo společnosti a její společenská správa zůstaly v Budapešti. Při tom podržela společnost i nadále právo upravovati tarify jak pro dopravu osob, tak pro dopravu zboží.

K zestátnění Košicko-Bohumínské dráhy nebo k nostrifikaci společnosti nemohlo do-sud dojíti pro složitost právních otázek, které plynou z ustanovení koncesních listin, zejména z ustanovení o státní garancii, znějící na zlaté ve stříbře.

Jako nejvýhodnější opatření, jak nabýti úplného vlivu na celou dráhu, zejména po stránce tarifní, bylo shledáno nabytí celého akciového kapitálu, nebo aspoň jeho většiny státem.

Podle předložené zákonné osnovy má býti vláda zmocněna k tomu, aby vyměnila akcie této dráhy, znějící na 200 zl. rakouské měny, za 4%ní státní dlužní úpisy, znějící na 400 Kč, a umořitelné do konce r. 1966.

Získá-li stát tímto způsobem veškerý akciový kapitál Košicko-Bohumínské dráhy nebo takovou jeho část, které jest ve smyslu ustanovení stanov potřebí k těm usnesením valné hromady, k nimž jest potřebí kvalifikované většiny, bude možno přistoupiti k nostrifikaci společnosti a k zestátnění dráhy.

Tím bude vyhověno stále naléhavěji uplatňovaným požadavkům všech zájemníků, aby tato dráha, jejíž národohospodářský význam byl svrchu odůvodněn, přešla do rukou státních.

Z uvedených důvodů se výbor technicko-dopravní usnesl doporučiti tento vládní návrh senátu Národního shromáždění ku schválení.

V Praze, dne 8. června 1925.

Dr. Jar. Brabec v. r.,
předseda.

J. Havlena v. r.,
zpravodaj.

II.

Důvody národohospodářské, ještě více však státní nutí vládu, aby provoz na trati tak důležité, jako je železnice spojující Bohumín - Těšín-Žilinu-Poprad-Košice- Prešov-státní hranici byl v rukou státu, a aby stát měl neobmezený vliv na tuto trať.

Provoz sice na základě zákona ze dne 10. prosince 1918, č. 64 Sb. z. a n. a ze dne 22. prosince 1920, č. 690 Sb. z, a n. převzat byl na všech tratích těch od 1. ledna 1921 státem, ale provozoval se na účet vlastníka této dráhy, akciové společnosti zahraniční, u nás dosud nenostrifikované. Poněvadž stát nebyl vlastníkem, mělo to pro úpravu provozu ve mnohém za následek různá omezení ve stanovení tarifů a v disposici s podstatou tratí;

Podle koncesní listiny trať ta připadla by státu až v r. 1966. Dříve nabýti této trati mohl by stát buď jednostranným sestátněním její aneb až po nostrifikaci akciové společnosti dohodou. Oběma cestám staví se vstříc velké překážky rázu právního.

Poněvadž trati ty požívají státní garancie, zabezpečující akcionářům 4% zúročení,ve stříbře, a ježto od převratu jsou pasivní, takže stát musil plniti své závazky garanční, zamýšlí vláda tuto situaci rozuzliti tím, že by skoupila aspoň většinu akcií této společnosti za nominální jich cenu per 400 Kč, které se jí ke koupi nabízejí výměnou za 4% státní dlužní úpisy, umořitelné do konce r. 1966.

Tím stane se stát náš rozhodujícím činitelem společnosti té a nebude pak překážek proti úplnému zestátnění dráhy.

Akcií vydáno za 22.641.000 zlatých = 45.282.000 Kč a nejvýše této částky bude tedy potřebí ku nabytí jich.

Roční zatížení z titulu zúročení a umoření takto vydaných státních dlužních úpisů bude činiti okrouhle 2.334.000 Kč. Pro rok 1925 vzniknou z navržené transakce ještě výdaje emisní, obsahující jednak provisi ústavu transakcí provádějícího, jednak náklady spojené s publikací příslušných vyhlášek a s tiskem státních dluhopisů, které jsou odhadovány částkou 2.500.000 Kč. Tyto výdaje budou v tomto roce hrazeny ze státního, rozpočtu kap. VII. tit. 4 (státní dluh, správní výdaje), kdežto zúročení dlužních úpisů, které činí v tomto roce 905.640 Kč uhradí finanční správa zálohou, která jí bude refundována v r. 1926 z rozpočtu ministerstva železnic kap. XVII. tit. 2. Umoření náhradních dlužních úpisů nepřichází v r. 1925 v úvahu, poněvadž první slosování bude se díti teprve v roce 1926.

Pro příští léta budou veškerá vydání plynoucí z této transakce zařazena do řádného rozpočtu.

Získá-li stát tímto způsobem veškerý akciový kapitál Košicko-Bohumínské dráhy nebo takovou jeho část, které jest ve smyslu ustanovení stanov potřebí k těm usnesením valné hromady, k nimž jest potřebí kvalifikované většiny, bude možno přistoupiti k nostrifikaci (společnosti a k zestátnění dráhy.

Tím bude vyhověno stále naléhavěji uplatňovaným požadavkům všech zájemníků, aby tato dráha, která tvoří naše jediné spojení s východem, přešla plně do rukou státních.

Z důvodů uvedených navrhuje rozpočtový výbor:

Slavný senáte, račiž schváliti osnovu zákona ve znění dole uvedeném.

Dále doporučuje rozpočtový výbor slavnému senátu k schválení připojenou resoluci.

V Praze, dne 8. června 1925.

Ferd. Jirásek v. r.,
předseda.

Dr. Karas v. r.,
zpravodaj.

ze dne ......................................

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Vláda se zmocňuje, aby nabyla pro československý stát akcíí Košicko-Bohumínské dráhy a aby na úhradu nabývací ceny vydala 4%ní státní dlužní úpisy umořitelné do r. 1966 do nejvyšší částky Kč 45.282.000.

§ 2.

Úroky z těchto dlužních úpisů jsou osvobozeny od daně důchodové (redutové).

§ 3.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení a provedou jej ministři financí a železnic.

Vláda se vyzývá, aby se vším možným urychlením ukončila vyjednávání s místními drahami na Moravě, ve Slezsku, na Slovensku a Podkarpatské Rusi o převzetí státem a předložila příslušnou osnovu, jakož i aby co nejdříve náležitě vybudovala železniční síť v celé republice.