Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1925.

I. volební období.

11. zasedání.

Tisk 2158.

Letošní atmosférické srážky vyvíjejí se tak abnormálním způsobem, že dochází k častým krupobitím a průtržím mračen. Kritickým měsícem v našich krajinách, bývá v tomto směru měsíc červen. Letos však již během května postižena byla celá řada krajů zhoubnými živelními pohromami.

Není skoro jediného týdne, aby z některého kraje nebyla hlášena živelní pohroma katastrofálního rozsahu.

Stav zemědělců v postižených krajinách jest zoufalý. Náš zemědělec při vysoké úrovni a intensitě svého hospodářství vkládá každoročně veliké obnosy ať již ve formě práce, přirozených a umělých hnojiv, semena a sadby atd. do půdy v očekávání, že žeň nahradí veškeré náklady. Často v půl hodině zničena úplně celá úroda, výsledek to úmorné a dlouhodobé práce zemědělcovy. Na mnohých místech jmenovitě na českomoravské vysočině odplavena z polí i ornice, takže zničena nejen úroda, ale i pole a luka značně znehodnoceny. Bude vyžadovati několik let usilovné práce, než takto poškozená pole budou přivedena k bývalé bonitě a úrodnosti.

V mnohých postižených krajích provedena byla loni pozemková reforma. Drobní přídělci s největším úsilím a vynaložením celého svého jmění a i se značnými prostředky opatřenými úvěrem často za velmi těžkých podmínek získaným obdělali přidělené jim pozemky. Spíše odložili rozšíření mrtvého i živého inventáře a veškerou, svojí práci i finanční prostředky obrátili k obdělání polí a doufali, že z výsledků letošní sklizně zapraví dlužné splátky státnímu pozemkovému úřadu a rozšíří svůj inventář. Zatím jejich naděje zničeny zhoubným živlem v několika okamžicích.

Stav poškozených zemědělců jest tím kritičtější, že ve velké většině nemají vůbec hotových finančních prostředků na opatření náhradní píce a osiva k obdělání polí a vedení hospodářství do žní v roce 1926. Dnešní situace na peněžním trhu jest taková, že většině není možno opatřiti si potřebné peníze úvěrem, nehledě ani k vysoké míře úrokové. Zemědělci vyčerpali své (hotové prostředky splátkami na dávku z majetku a na zaplacení opožděně předepsaných daní (jsou celé okresy, kde letos na jaře zemědělci dostali daňové předpisy za uplynulá tři léta najednou) a na doplnění invetáře opotřebovaného během války a neobnoveného po válce následkem neustálených cen; drobní zemědělci pak na zaplacení přidělené jim půdy.

Nemá-li dojití ku hospodářské katastrofě postižených zemědělců a zničení exitstence tisíců rodin samostatných podnikatelů a tím i k značným škodám národohospodářským, je povinností státu, aby zde zasáhl a účinnou a rychlou pomocí umožnil zemědělcům udržeti se na svých usedlostech a dále hospodařiti. Je to nejen v zájmu poškozených zemědělců, ale i státu samého; vždyť tito zemědělci až do katastrofy byli a jistě v budoucnu opět budou vydatnými poplatníky státu. Příslušné úřady po ohlášení živelní pohromy z vlastní iniciativy nechť samy vyšetří povstalé škody, aby vláda měla úřední podklad pro pomocnou akci. Zdůrazňujeme potřebu rychlé pomoci. Je nutno, aby berní úřady postupovali oproti postiženým zemědělcům krajně ohleduplně při vymáhání daní, aby neopakovaly se případy z minulých let, kdy na poškozených zemědělcích vymáhány daňové nedoplatky exekuční cestou.

Podepsaní navrhují:

Slavný senáte račíž se usnésti:

Vládě se ukládá, aby na zmírnění škod povstalých následkem četných letošních živelních pohrom:

1. dala škody co nejdříve vyšetřiti úředními orgány,

2. bezúročně posečkala postiženým zemědělcům nezaplacené starší daně.

3. prominula poškozeným předepsané daně na rok 1925 včetně daně z obratu,

4. uvolnila postiženým při kolkování bankovek zadržené obnosy,

5. umožnila vhodným, opatřením státnímu pozemkovému úřadu, aby tento mohl drobným přídělcům bezúročně posečkati a odložiti splátky za přidělenou, půdu až do září roku 1926,

6. povolila pro postižené kraje 60% slevu na dovozném pro osiva, krmiva, slámu a steliva event. při požárech a povodních i na dovoz stavebních hmot,

7. dala pokyn příslušným finančním ředitelstvím, aby žádostem poškozených o snížení dávky z majetku a přírůstku na majetku ve smyslu §u 5 zákona čís. 6 Sb. z. a n. z r. 1924 vycházely co nejvíce vstříc,

8. poskytla účinnou a rychlou finanční pomoc postiženým zemědělcům, 9. poskytla přiměřenou podporu obcím a okresům na opravy poškozených cest a silnic,

10. ku dvěma posléze jmenovaným účelům povolila ministerstvům zemědělství, vnitra, veřejných prací a zemským výborům potřebné finanční prostředky.

V Praze dne 9. června 1925.

Křižko, Jos. Hucl, Josef Petřík, dr. Soukup, Č. Lisy, Pánek, dr. Bohuslav Franta,
dr. Jar, Brabec, Ant. Sachl, Zavoral, F. Šabata, Jan Kroiher, V. Sehnal, dr. Adolf Procházka, Roháček, Em. Hrubý, Lukeš, Josef Smrtka.