Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1925.
I. volební období.
11. zasedání.
Tisk 2172.
Zpráva
I. výboru ústavně-právního
II. výboru rozpočtového
o vládním návrhu (tisk 2123) zákona,
kterým se upravuje soudnictví v hlavním městě Praze,
Zákon
ze dne ........................
kterým se upravuje soudnictví v hlavním městě Praze.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Sídla a obvody okresních soudů v hlavním městě Praze (§ l zák. ze dne 6. února 1920, č. 114 Sb. z. a n., kterým se sousední obce a osady slučují s Prahou) ustanoví vláda nařízením podle těchto směrnic:
1). Počet okresních soudů bude upraven podle změn nastalých v rozsahu jejich agendy sloučením sousedních obcí a osad s hlavním městem Prahou a provedením tohoto zákona.
2). Obvody a sídla okresních soudů budou ustanoveny účelně a přihlížejíc k potřebám obyvatelstva.
§ 2.
K obvodům okresních soudů zřízených v hlavním městě Praze náležejí i obce a osady, které jsou mimo obvod hlavního města Prahy, avšak dosud náležely k obvodům okresních soudů v Karlíně a na Smíchově.
§ 3.
Věcí exekuční, věci trestní a věci právní pomoci, které náležejí do příslušnosti okresních soudů zřízených pro hlavní město Prahu a přičleněné obce mimo její obvod ležící (§ 2), mohou býti vládním nařízením přikázány jednomu nebo některým okresním soudům v hlavním městě Praze; pro věci exekuční a trestní mohou býti vládním nařízením zřízeny i samostatné okresní soudy.
§ 4.
(1) Pozemkové knihy pro nemovitosti, které jsou v obvodu okresních soudů zřízených v hlavním městě Praze (§§1 a 2) a na které se vztahují ustanovení všeobecného knihovního zákona, vede zemský soud civilní v Praze.
(2) Do té doby, nežli bude možno přenésti veškeré pozemkové knihy k zemskému soudu civilnímu v Praze, povedou pozemkové knihy v obvodech okresních soudů zřízených v hlavním městě Praze, soudy dosud příslušné. Vládním nařízením bude určeno, kdy jednotlivé okresní soudy odevzdají vedení pozemkových knih zemskému soudu civilnímu v Praze .
§ 5.
Soudcové a jiní zaměstnanci jmenovaní pro okresní soudy v Karlíně, na Smíchově, na Král. Vinohradech, v Žižkově, v Nuslích a ve Vršovicích pokládají se dnem účinnosti tohoto zákona za soudce, po případě zaměstnance jmenované pro zemský soud civilní v Praze (§ 25 a 49 zák. ze dne 27, listopadu 1896, č. 217 ř. z. o org. soud.).
§ 6.
(1) Zákon tento nabývá účinnosti za dva měsíce po vyhlášení.
(2) Provésti jej náleží ministru spravedlnosti v dohodě se zúčastněnými ministry.
Odůvodnění.
I.
Proti původnímu vládnímu návrhu bylo uvažováno ve výboru ústavně-právním, že by se nedoporučovalo s hlediska ústavního zmocňovati vládu, aby stanovila nařízením obvody okresních soudů, aniž by byly vytčeny aspoň směrnice o počtu a obvodu těchto soudů. Při tom se nepomýšlí na vládu nynější in concreto, nýbrž na vládu vůbec jako výkonnou moc, které je možno podle ústavy ukládati provádění zákonů, ale nikoliv na ni přenášeti zákonodárnou moc samu.
Jest-li se tak dříve někdy dělo t. zv. zmocňovacími zákony, byly pro to tehdy určité důvody nutného urychlení a nemožnosti, zákonem dosti konkrétně příslušnou látku upraviti, ale tento způsob zákonodárství nemá přesahovati meze nezbytnosti.
Na druhé straně jest uvážiti, že nelze dnes již a do podrobností stanoviti, jaký bude počet všech okresních soudů v hlavním městě Praze, které jednotlivé ulice a čísla domů budou určovati hranice obvodů a kam se dají jich sídla. Tyto podrobnosti upravovati zákonem by se setkalo s velkými potížemi a průtahy.
Proto byl § l vládního návrhu doplněn směrnicemi.
Při § 2 bylo uváženo, že podle ústavy nikdo nemůže býti odňat svému příslušnému soudu leč zákonem a proto místo, aby vládním nařízením byly přičleňovány obce mimo obvod hlavního města Prahy, ustanovuje se přímo, že zbytky obvodů soudů v Karlíně a na Smíchově náležejí k obvodům okresních soudů zřízených v hlavním městě Praze.
To jest také zdůvodněno i místními a komunikačními poměry, vyvinuvšími se za dlouhá léta, do kterých není dobře zbytečně rušivě zasahovati.
K § 5 poznamenáváme, že rozlišili jsme ve stylisaci soudce a jiné zaměstnance soudní, poněvadž prvnější mají zvláštní ústavou zaručené postavení, které jeví určitě důsledky i v služebním a požitkovém poměru.
Přípravy k této osnově zákona a její projednání vyžadovaly a ještě budou vyžadovati určité doby, sahajíce do minulého roku, i jest zajisté spravedlivo, aby soudcové jmenovaní pro okresní soudy v Karlíně, na Smíchově, na Král. Vinohradech, v Žižkově, v Nuslích a ve Vršovicích, majíce stejnou práci a povinnosti i poměry jako soudcové u ostatních okresních soudů pražských, aspoň od 1. ledna 1925 obdrželi soudcovské přídavky ve stejné výši, jaká je stanovena pro soudce zemského soudu civilního v Praze.
Nebylo však možno nalézti vhodnou stylisaci pro vyřešení této otázky v zákoně samém, a proto výbor se usnesl na níže položené resoluci.
V ostatním se odvoláváme k odůvodnění vládního návrhu t. 2123 a navrhujeme, aby slavný senát jak osnovu zákona ve znění upraveném ústavně-právním výborem, tak i resoluci schválil.
V Praze, dne 23. června 1925.
Dr. Witt v. r.,
předseda.
Dr. Jar. Brabec v. r.,
zpravodaj.
II.
Rozpočtový výbor projednav osnovu zákona připojuje se ku změnám a doplňkům vládního návrhu zákona, jež přijal výbor ústavně-právní, a uvádí:
Dle osnovy zákona, jak změněna a doplněna jest výborem ústavně-právním lze zejména počítati s náklady, které povstanou případnou, změnou počtu okresních soudů v hlavním městě Praze, nastalou sloučením malých okresních soudů o dvou nebo třech odděleních se sousedními okresními soudy, dále s případnou změnou a rozdělením obvodů jednotlivých těchto okresních soudů; se sloučením a soustředěním některých agend (exekuční, trestní, právní promoci, knihovní), se zřízením samostatných okresních soudů pro věci exekuční a trestní, se spojením a přenesením veškerých pozemkových knih k zemskému civilnímu soudu v Praze, jakož i vyrovnáním požitků soudních zaměstnanců jednotlivých těchto okresních soudů důsledkem toho, že budou považováni za jmenované pro zemský soud civilní v Praze.
Ovšem počet okresních soudů v hlavním městě Praze bude lze i rozmnožiti zřízením nových okresních soudů podle změn nastalých v rozsahu agendy sloučením sousedních obcí a osad s hlavním městem Prahou a přihlížejíc k potřebám obyvatelstva.
Nové části Velké Prahy vzdálené sídel okresních soudů zajisté budou vyžadovati zřízení nových okresních soudů. Avšak věc tato nepřichází v úvahu při posuzování úhrady nákladů zatěžujících státní pokladnu nad rozpočet již povolený, neb v blízké budoucnosti nebude se jednati o zřízení takových nových okresních soudů.
Naopak sloučením malých okresních soudů o dvou nebo třech odděleních (pro Malou Stranu, dolní Nové Město) se sousedními okresními soudy, jak v důvodové zprávě ku vládnímu návrhu zákona jest uvedeno, nastane vlastně zmenšení počtu okresních soudů v hlavním městě Praze.
Odůvodnění vládní osnovy zákona zdůrazňuje, že novou úpravu soudnictví v hlavním městě Praze nebude možno provésti najednou, nýbrž postupně, podle toho, jak budou k disposici místnosti k umístění jednotlivých nově zřízených velkých okresních soudů potřebné. K účelům těm mají býti provedeny přístavby budov již stávajících a některé novostavby. Až budou ukončeny, bude možno umístiti veškeré pražské soudy ve státních budovách. Dosavadní umístění některých soudů v najatých domech činžovních jest neudržitelné a spojeno s velmi značnými náklady na nájemném.
Vzhledem k tomu, že podle toho bude nová úprava soudnictví v hlavním městě Praze prováděna jen postupně, jest dostatečně dána úhrada nákladů, jež nastanou pravděpodobně v r. 1925 v rozpočtu pro rok 1925 a to v kap. XIX. ministerstvo spravedlnosti tit. 3. pol. l., 8. a 21., 11., 12., 17., 22., 23., 25. a 28., v nichž obsaženy jsou dostatečné úvěry, zejména na osobní požitky stálého personálu v Čechách, na větší náklad spojený se zřízením nových soudů v Čechách a se zakládáním pozemkových knih a na mimořádnou potřebu pro vnitřní zařízení soudů v Čechách.
Pokud se týká staveb v oboru ministerstva spravedlnosti pro hlavní město Prahu, jsou zde dány úvěry v investicích pod pol. 291 a 299.
Zamýšlené stavby státních budov nutno vítati. Neb státní úřady v Praze nepatří do soukromých najatých budov a nutno pro ně postaviti účelné vlastní státní budovy, čímž částečně odpomůže se bytové nouzi ve Velké Praze.
Podle § 5 osnovy pokládají se soudcové a jiní zaměstnanci jmenovaní pro okresní soudy v Karlíně, na Smíchově, na Král. Vinohradech, v Žižkově, v Nuslích a ve Vršovicích dnem účinnosti tohoto zákona za soudce, případně zaměstnance jmenované pro zemský soud civilní v Praze.
Toto ustanovení bude míti v zápětí, že soudcové těchto okresních soudů podle § 4, odst. 1., čís. 2. zákona ze dne 22. prosince 1924, č. 290 Sb. z. a n. budou míti nárok na přídavek soudcovský ve výměře 50 % služného uvedeného v § 4 odst. l. cit. zák. místo dosavadních 25 %. Toto zvýšení pro rok 1925 najde však úhradu rozpočtovou v kap. XIX. tit. 3. pol. 7. (odměny a výpomoci), resp. úsporami při pol. 1. (osobní náklady) tit. 3., jak to jest též uvedeno v důvodové zprávě č. t. 5026 posl. sněm. ku návrhu zákona o úpravě platových poměrů soudců z povolání.
Ústavně-právní výbor přijal v tomto směru resoluci připojenou k jeho zprávě. Rozpočtový výbor souhlasí s touto resolucí, ježto jde o částku nevelkou (asi Kč 35.000), jejíž úhrada obsažena (jest pro celou dobu od 1. ledna 1925 ve shora uvedené kap. XIX. tit. 3., pol. 7, a pol. 1., a provedením resoluce obdrží soudcové zmíněných několika okresních soudů jen
takové přídavky soudcovské, jaké mají soudcové ostatních okresních soudů v Praze.
Dále přijal rozpočtový výbor resoluci navrženou senátorem Havlenou ohledně vyšetření a odstranění případných obtíží spojených s přidělením jednotlivých venkovských obcí a osad k obvodům některých okresních soudů v hlavním městě Praze.
Výbor rozpočtový navrhuje senátu přijetí osnovy zákona, jak změněna a doplněna byla, jakož i obou resolucí výborových.
V Praze, dne 8. července 1925.
Ferd. Jirásek v. r.,
předseda.
Dr. Adolf Procházka v. r.,
zpravodaj.
Resoluce navržená výbory ústavně - právním a rozpočtovým:
Vláda se vyzývá, aby uvážila o způsobu, jak by soudcům, jmenovaným pro okresní soudy v Karlíně, na Smíchově, na Král. Vinohradech, v Žižkově, v Nuslích a ve Vršovicích dostalo se soudcovských přídavků ode dne 1. ledna 1925 ve výši stanovené pro soudce zemského civilního soudu v Praze.
Resoluce navržená výborem rozpočtovým:
Vláda se vyzývá, aby se zřetelem na obtíže, které by po případě spojeny byly s přidělením jednotlivých obcí a osad, náležejících dosud k obvodům některých okresních soudů, jejichž sídlo jest v hlavním městě Praze, k obvodům okresních soudů zřízených v hlavním městě Praze, z důvodů komunikačních nebo jiných, provedla šetření a podala své návrhy k odstranění těchto obtíží.