Senát Národního shromáždění R.Čs. r. 1925.

I. volební období.

11. zasedání.

Tisk 2175.

Státní zastupitelství v Hustu učinilo návrh na trestní stíhání senátora Ivana Bodnára pro přečin podle § 374 tr. z. uh., kterého se podle četnického oznámení měl dopustiti tím, že v srpnu 1924 v Hrušově Tokarovi Vasilu Vasilů, který rozsudkem soudní stolice v Hustu ze dne 25. června 1923 čj. Vr III 241/23 pro zločin loupeže do káznice na dva roky pravoplatně odsouzen byl a z ústavu Komenského v Košicích uprchl, poskytl pomoc k tomu, aby unikl úřednímu stíhání, aby zmařil výsledek trestního řízení a zůstal bez trestu.

Soudní stolice v Hustu žádá proto senát, aby dal souhlas k trestnímu stíhání senátora Ivana Bodnára pro přečin podle § 374 tr. z. u.

Podle oznámení zemského četnického velitelství pro Podkarpatskou Rus uprchl z ústavu Komenského 5. srpna 1924 trestanec Vasil Vasilů z Nerešnice, který si v tomto ústavě odpykával pro zločin loupeže trest 2 roků káznice. Tokar svěřil se svému švagrovi Michalu Fuťkovi, u něhož se skrýval a Vasilu Fuťkovi, že po útěku z káznice navštívil senátora Ivana Bodnára a tu mu tento dal radu, aby trest již nenastupoval, stále se před četníky ukrýval, že za několik měsíců trest jemu přiřknutý vůbec nastupovati nemusí, obdaroval jej při této poradě 40 Kč se slovy: >Tu máš na cestu a jdi do Polska a nedej se chytiti četnikům<. Tokar uprchl pak do Polska, kde se delší čas zdržoval, opatřiv si polské dokumenty na různá jména. Později vrátil se Tokar do Československé republiky a byl 15. února 1925 v Lázních Bělohradě četnictvem zatčen a okresnímu soudu v Nové Pace do vazby dodán.

Imunitní výbor usnesl se předem vyslechnouti senátora Ivana Bodnára o obvinění, jež se mu za vinu klade a tu senátor Bodnár vyjádřil se takto: Loňského roku přišli k němu do bytu dva mladíci, řekli, že jeden z nich utekl z vězení a tázali se, co by měl dělati. Bodnár řekl mladíkovi, že se skrývati nemůže, neboť, až přijde zima, četníci ho chytí a dostane větší trest; doporučil mu proto, aby šel sám do vězení a tam se přihlásil, že za útěk nebude trestán. Senátor Bodnár prohlásil za bezpodstatné obvinění, že uprchlému trestanci radil k útěku do Polska a že jej obdaroval 40 Kč a tvrdí, že nevinu svoji prokáže několika svědky, kteří tehdy při návštěvě oněch mladíků u něho byli přítomni. Proto senátor Ivan Bodnár před imunitním výborem prohlásil, že si sám přeje, aby byl vydán k trestnímu stíhání.

Imunitní výbor uvážil, že jest třeba, aby trestnímu řízení v této věci ponechán byl volný průchod a aby senátoru Ivanu Bodnárovi dána byla možnost v trestním řízení svědky prokázati, že těžké obvinění na něho vznesené jest bezpodstatné. Z těchto důvodů imunitní výbor

aby se senát k žádosti soudní stolice v Hustu čj. Nt III 136/25 usnesl, že svoluje k trestnímu stíhání senátora Ivana Bodnára pro přečin podle § 374 tr. z. uh.

V Praze, 30. června 1925.

Josef Kouša v. r.,
místopředseda.

Dr. Ot. Krouský v. r.,
zpravodaj.