Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1925.

I. volební období.

11. zasedání.

Tisk 2176.

Senát Národního shromáždění republiky Československé učinil ve ......................... schůzi dne ................. toto usnesení:

Národní shromáždění republiky Československé souhlasí s >Dodatkovou úmluvou k obchodní dohodě mezi republikou Československou a republikou Rakouskou uzavřené v Praze dne 4. května 1921<, podepsanou ve Vídni dne 27. listopadu 1924.

I.

Hospodářské poměry naší republiky s republikou Rakouskou upraveny jsou dosud platnou obchodní dohodou uzavřenou dne 4. května 1921 a ratifikovanou dne 4. listopadu 1922. Již tato smlouva je dosti podrobnou reglementací našich vzájemných styků obchodních a spočívá na zásadě největších výhod jakož i parity. V době vyjednávání její panovalo u nás vázané hospodářství, které však jíž pozvolna se uvolňovalo, kdežto do Rakouska celkem v poměru k našemu státu (byl dovoz téměř úplně volný, až teprve nařízením spolkového ministerstva pro obchod, živnosti, průmysl a stavby ze dne 28. prosince 1920 zavedeno bylo řízení povolovací ohledně určitých předmětů počínajíc dnem 15. ledna 1921. V té době stačila i pro naše hospodářské poměry všeobecná zásada největších výhod. Změna valutárních poměrů v obou smluvních státech, hlavně však v Rakousku, kde nastal rapidní pokles koruny, kteréžto okolnosti působily povážlivou měrou na tarify celní, a revise našeho celního tarifu provedená nařízením ze dne 19. prosince 1921, čís. 460 Sb. z. a n. s působností od 1. ledna 1922 a zejména odpadnutí smluvního tarifu bývalé monarchie u nás dosavade platného v důsledku zavedení nového celního tarifu v království SHS. a Švýcarsku, se kterýmiž ujednány nové smlouvy obchodní, konečně a hlavně však zavedení nového autonomního celního tarifu v Rakousku na podzim roku 1924 vyvolaly citelnou potřebu revidovati dosavadní obchodní smlouvu a doplniti ji úmluvami celně tarifními jakož i ustanoveními o odstranění překážek ve směru povolovacím i uvésti ji tak v soulad se změněnými poměry hospodářskými obou kontrahentů. Doplňky tyto došly pak výrazu v předložené dodatkové úmluvě dané ve Vídni dne 27. listopadu 1924, k níž připojeny jsou jako přílohy A) a B) podrobné celní sazebníky pro dovoz jak do Rakouska, tak do Československa, jakož i závěrečný protokol.

Rozumí se samo sebou, že při jednání o dovozu do Rakouska vycházelo se ze sazeb nového rakouského autonomního celního tarifu, kteréž přizpůsobeny našim hospodářským stykům v té míře, aby obchod náš do Rakous stal se dalšího rozvoje schopným, kdežto při dovozu rakouského zboží do naší republiky byl za základ vzat náš předválečný autonomní tarif s příslušnými koeficienty z prosince 1921, při čemž vzhledem k užším stykům obou států při položkách, jež v poměru k Rakousku přicházely v úvahu, byl vzat zřetel ku slevám učiněným v tarifních smlouvách s Itálií a Francií jakož i ku konsolidacím, což obé v přílohách A) a B) podrobně jest vyznačeno. Tak upravuje předložená dodatková úmluva cla téměř z jediné třetiny celních sazebníků obou států a jeví se takto velmi šťastným kompromisem co do úpravy hospodářských potřeb obou států ve způsobě takové, že umožňuje ještě další výhodnější rozvoj obchodní i pro stát náš. Poslednějšímu tomuto cíli pak napomáhati bude velmi vhodné a účelné ustanovení pojaté do závěrečného protokolu, vedle kteréhož vyslovena ochota obou smluvních stran, jednati o modifikacích této úmluvy i po dobu jejího trvání a to pro případ, že by hospodářské a obchodně-politické poměry toho vyžadovaly.

Dodatková úmluva nabude účinnosti 10 dnů po výměně ratifikačních listin a potrvá tak dlouho, pokud zůstane v platnosti původní dohoda obchodní ze dne 4. května 1921, kteráž uzavřena jest na dobu neurčitou a pozbývá účinností po 3 měsících ode dne, kdy byla výpověď druhé straně oznámena.

Zahraniční výbor senátu doporučuje schválení svrchu řečené dodatkové úmluvy i s přílohami v plném jejím obsahu a přijetí schvalovacího usnesení ve znění shora navrženém.

V Praze dne l. července 1925.

Antonín Svěcený v. r.,
předseda.

Dr. Luděk Krupka v. r.,
zpravodaj.

Doposud obchodní a hospodářské styky naše s republikou Rakouskou založeny jsou na rámcové obchodní dohodě podepsané dne 4. května 1921, která byla ratifikována 4. listopadu 1922. Tato dohoda má povahu provisoria a vzhledem k důležitosti vzájemného obchodu je potřebí, aby obchodní a hospodářské styky mezi republikou Československou a republikou Rakouskou byly definitivně upraveny. Předložený vládní návrh upravuje těmto obchod vzájemný a tímto návrhem je položen základ pro vytvoření lepších vzájemných styků na poli společných hospodářských zájmů. Tuto dodatkovou úmluvu obchodní doplňuje zvláštní administrativní dohoda, kterou se nyní opravdu zajišťuje nejčilejší výměna zboží mezi oběma státy. Tato výměna žádá též likvidaci dnešního přísného povolovacího řízení a to v obou státech.

Národohospodářský výbor pojednal v zevrubné debatě o dodatkové úmluvě mezi republikou Československou a republikou Rakouskou a jednomyslně se usnesl doporučiti sl. senátu, aby obchodní dohodu tuto schválil.

V Praze, dne 25. června 1925.

K. Sáblík v. r.,
předseda.

F. Hybš v. r.,
zpravodaj.