Tab. VIII.

Úředníci pragmatikální. Podúředníci, zřízenci a pomocný personál.

Učitelé. -Četníci.

Počet jich byl 292.906. Na jednoho člena průměrně připadalo:

a) Služného .................................................................. 8.472

b) Služného a místního přídavku .................................... 10.399

c) Úhrnných požitků .................................................. 16.363

Příspěvek
na dávky	členům			rodinným příslušníkům			úhrnem
	v % a	v% b	v% c	v % a	v % b	v % c	v% a	v % b	v% c
na lékaře...............................	1,80	1,47	0,93	0,77	0,63	0,40	2,57	2,10	1,33
na léky a léčiva	0,73	0,59	0,38	0,48	0,39	0,25	1,21	0,98	0,63
na nemocnice, dopravu a lázně	0,43	0,35	0,22	-	-	-	0,43	0,35	0,22
na pohřebné	0,12	0,10	0,06	0,03	0,02	0,01	0,15	0,12	0,07
na výlohy porodu	0,04	0,03	0,02	0,60	0,49	0,31	0,64	0,52	0,33
úhrnem	3,12	2,54	1,61	1,88	1,53	0,97	5,00	4,07	2,58

 

Tab. IX.

Vyloučí,li se zaměstnanci ministerstva železnic, kteří již pro případ nemoci jsou bud' jako dobrovolní anebo jako povinní členové pojištěni, pak by počet zaměstnanců majících podléhati pojištění byl:

1. Pragmatikálních .................................................. 58.686

2. Podúředníků, zřízenců a pomocného

personálu ......................................................... 54.708

3. Učitelů ................................................................. 48.130

4. Četníků. ................................................................ 13.113

Úhrnem ................................ 174.637

Na jednoho člena pak by připadalo :

a) Služného ......................................................... 8.864

b) Služného a míst. příd.......................................... 10.915

c) Úhrnných požitků ............................................ 16.860

Příspěvek
na dávky	členům			rodinným příslušníkům			úhrnem
	v% a	v% b	v % c	v% a	v%b	v% c	v% a	v% b	v% c
na lékaře	1,72	1,40	0,90	0,74	0,60	0,39	2,46	2,-	1,29
na léky a léčiva	0,70	0,56	0,37	0,46	0,38	0,24	1,16	0,94	0,61
na nemocnice, dopravu a lázně	0,41	0,34	0,22	-	-	-	0,41	0,34	0,22
na pohřebné	0,11	0,09	0,06	0,03	0,02	0,01	0,14	0,11	0,07
na výlohy porodu	0,04	0,03	0,02	0,57	0,46	0,30	0,61	0,49	0,32
úhrnem	2,98	2,42	1,57	1,80	1,46	0,94	4,78	3,88	2,51

 

Tab. X.

Státní zaměstnanci, učitelé a četníci dohromady.

Na jednoho člena připadalo průměrně :

a) Služného ................................................................ 8.472

b) Služného a místního přídavku ...................................10.399

c) Úhrnných požitků ................................................. 16.363

A) dle všech nem. pokladen za rok 1922.

B) dle okres. nem. pokladen za rok 1922

Příspěvek
na dávky		členům			rodinným příslušníkům			úhrnem
		v % a	v% b	v% c	v % a	v% b	v% c	v % a	v % b	v % c
na lékaře	A	0,43	0,36	0,23	0,13	0,12	0,07	0,58	0,48	0,30
	B	0,43	0,35	0,22	0,13	0,10	0,07	0,56	0,45	0,29
na léky a léčiva	A	0,31	0,25	0,16	0,09	0,07	0,05	0,40	0,32	0,21
	B	0,29	0,24	0,15	0,08	0,06	0,04	0,37	0,30	0,19
na nemocnice, dopravu a lázně	A	0,30	0,25	0,16	0,00	0,00	0,00	0,30	0,25	0,16
	B	0,28	0,23	0,15	0,00	0,00	0,00	0,28	0,23	0,15
na pohřebné	A	0,07	0,05	0,03	0,02	0,02	0,01	0,09	0,07	0,04
	B	0,06	0,05	0,03	0,01	0,01	0,01	0,07	0,06	0,04
na výlohy porodu	A	0,22	0,18	0,11	0,11	0,09	0,06	0,33	0,27	0,17
	B	0,26	0,21	0,13	0,08	0,07	0,04	0,34	0,28	0,17
úhrnem	A	1,33	1,09	0,69	0,37	0,30	0,19	1,70	1,39	0,88
	B	1,32	1,08	0,68	0,30	0,24	0,16	1,62	1,32	0,84

 

§§ 31-36 (dřívější 33-35).

Ustanovení těchto §§ byla účelněji přemístěna a přizpůsobena zejména příslušným ustanovením zákona 221/24.

§ 32.

Novým je ustanovení tohoto §, že vládním nařízením bude stanovena nejen minimální, nýbrž i maximální částka pojistného. Bylo poukazováno k tomu, že u vyššího úřednictva znamenalo by to nepoměrně finanční zatížení, ačkoliv pojistné dávky budou u všech zaměstnanců stejné.

§ 37.

V původní předloze zmocňovala se vláda poskytnouti Léčebnému fondu částku 6.000.000,- Kč, a to 5 milionů k účelům nemocenské péče jako zařizování sanatoří, ozdravoven a l milion na zařizovací náklady. Tato osnova zmocňuje vládu, aby mohla poskytnouti částku až do výše 5 milionů Kč a to pouze postupně k účelům léčebné péče a l milion na zařizovací náklady pouze jako bezúročnou zálohu. Ustanovení to je zhoršením původní předlohy, bylo však diktováno vytknutou zásadou soběstačnosti nemocenského pojištění. Buď, pojištění, které, má-li býti samostatné, musí se říditi všeobecně platnými zásadami pro pojištění vůbec, zejména pojistně,technickými, nebo systém dosavadní: podpory se strany státu v případech nemoci, podpory ovšem zhola nedostatečné, jak bylo již dříve řečeno.

V pojištění má v prvé řadě slovo matematik a podle toho byla také vybudována osnova tato, zejména partie týkající se finančního hospodaření dávek pojistných a pojistných příspěvků.

§§ 38-43 (dříve 36-37).

VI. O řízení a soudnictví pojišťovacím.

Též ustanovení o rozhodování sporů v podstatě ponechána podle vládního návrhu, ovšem se zřetelem k provedeným změnám v kompetenci sborů okresních a sboru ústředního. Zásadní změna co do lhůty k žalobě k rozhodčímu soudu (6 měsíců) má důvod v obdobném ustanovení § 193 zákona z 9. října 1924 č. 221.

Novým ustanovením je kompetence ve sporech, které vzniknou mezi Léčebným fondem a nemocnicemi nebo jinými léčebnými ústavy (§ 42).

Spory tyto mohly býti snadno přikázány pojišťovacímu soudu podle zákona 221/24, ježto o nich rozhoduje samosoudce, tedy bez jakéhokoliv účastenství zaměstnavatelů a zaměstnanců.

§§ 44-45 (dříve 38-47).

VII. Ustanovení všeobecná a závěrečná.

§ 44.

Je doslovně převzat ze zákona 221/24.

§ 45.

Veškerá ustanovení tohoto zákona nemohou současně vejíti v platnost, neboť v prvé řadě musí tu býti orgánové správní, kteří připraví vše potřebné k provádění léčebné péče. Z toho důvodu ustanovení týkající se nároku na dávky, jakož povinnosti platiti pojistné vstoupí v platnost teprve 9 měsíců po vyhlášení zákona, kdežto ostatní ustanovení týkající se organisace a p. již 6 měsíců po vyhlášení zákona.

Sociálně-politický výbor pojednav velmi zevrubně o vládní osnově zákona o nemocenském pojištění veřejných zaměstnanců, doporučuje slavnému senátu schválení osnovy zákona jak níže následuje.

V Praze, dne 26. června 1925.

Rudolf Jaroš v. r.,
předseda.

Rudolf Pánek v. r.,
zpravodaj.

II.

Rozpočtový výbor senátu pojednav o vládní osnově zákona o nemocenském pojištění státních zaměstnanců, po pronesené debatě, jednohlasně schválil osnovu zákona, tak jak byla přijata sociálně-politickým výborem senátu, projeviv současně přání, aby ve vydaném vládním nařízení jasně bylo řečeno, kterých stavů zákon bude se dotýkati.

V Praze, dne 1. července 1925.

Dr. Karas v. r.,
místopředseda.

Jos. V. Klečák v. r.,
zpravodaj.

Zákon

se dne .............................................

o nemocenském pojištění veřejných zaměstnanců.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

I. O pojistné povinnosti, o přihláškách, odhláškách a oznámeních.

Kdo jest pojištěn.

§ 1.

(1) Pro případ nemoci jsou pojištěni:

a) civilní zaměstnanci ve službě státu, státních podniků a veřejných fondů státem spravovaných, jakož i příslušníci četnictva,

b) učitelé obecných a občanských škol, na něž vztahuje se zákon rovnostní z 23. května 1919, č. 274 Sb. z. a n.,

c) zaměstnanci zemí, župních svazů, žup, okresů, obcí a fondů a ústavů jimi spravovaných,

d) osoby, kterým stát, země, župní svazy, župy, okresy, obce a fondy a ústavy jimi spravované vyplácejí normální odpočivné nebo zaopatřovací požitky,

pokud mají v republice Československé bydliště a nepodléhají nemocenskému pojištění podle zákona ze dne 9. října 1924, č. 221 Sb. z. a n., nebo podle zákona ze dne 11. července 1922, č. 242 Sb. z. a n.,

e) pojištěni jsou dále pro případ nemoci zaměstnanci korporací, kteří podle § 5, lit. a) zákona ze dne 9. října 1924, č. 221 Sb. z. a n., byli ministerstvem sociální péče po dohodě s příslušným odborným ministerstvem prohlášeni za rovnocenné zaměstnancům státu a jiných nucených svazků územních.

(2) Pojištění duchovních státem uznaných (recipovaných) náboženských společností, pokud vykonávají úkony veřejné správy duchovní, jakož i učitelů veřejných škol obecných a občanských, kteří nejsou pojati pod ustanovení b), ať jsou v činné službě nebo požívají normálních požitků odpočivných nebo zaopatřovacích, bude upraveno vládním nařízením.

§ 2.

Nemocenské pojištění státních zaměstnanců republiky Československé, kteří jsou zaměstnáni ve službě mimo hranice republiky, bude upraveno vládním nařízením.

§ 3.

Nárok na dávky podle tohoto zákona počíná se nastoupením služby a zaniká zastavením výplaty služebních, odpočivných nebo zaopatřovacích požitků.

O přihláškách a odhláškách.

§ 4.

(1) Zaměstnavatelé osob uvedených v § l písm, c), d), a v § l, odst. 2. jsou povinni osoby ty přihlašovati a odhlašovati způsobem předepsaným ve stanovách.

(2) Zaměstnavatelé, kteří nedostojí této povinnosti, jsou povinni nahraditi Léčebnému fondu náklad, který byl spojen s poskytováním pojistných dávek pojištěncům včas neohlášeným nebo neodhlášeným.

§ 5.

Stanovami může býti i pojištěncům uložena povinnost, aby ohlašovali předepsaným způsobem a na místě k tomu určeném poměry, jež mají význam pro nárok na pojistné dávky. Na nesplnění této povinnosti mohou býti uloženy pořádkové pokuty.

II. O pojistných dávkách.

Nemocenské ošetřování.

§ 6.

Pojištěnec má nárok na poskytování lékařské pomoci, čítajíc v to pomoc při porodu, při-spění porodní asistentky, jakož i potřebných léčiv a jiných therapeutických pomůcek, dále na nemocenské ošetřování příslušníků rodiny (§ 7).