Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1925.

I. volební období.

11. zasedání.

Tisk 2180.

Podle § 32, odst. 1. zák. č. 329 z roku 1921, jehož platnost byla zákonem č. 299 z r. 1924 prodloužena na rok 1925, může výdělková daň podle II. hlavy zákona o osobních daních ze dne 25. října 1896, č. 220 ř. z. (na Slovensku a v Podkarpatské Rusi daň zárobková podniků veřejně účtujících) s válečnými přirážkami, jakož i se všemi přihláškami samosprávných svazků činiti až 80% čistého výnosu onoho obchodního roku, který jest podkladem pro vyměření daně.

Dle názoru finanční správy jest připočítati k čistému výnosu podniku, podrobeného dani výdělkové podle II. hlavy zákona o osobních daních přímých, také pojistnou náhradu za škody, způsobené požárem, pokud tato náhrada převyšuje bilanční hodnotu poškozených předmětů. Nejvyšší správní soud nálezem ze dne 16. března 1922, č.2500/22 tento názor potvrdil. Ve smyslu tohoto rozhodnutí byla předpisována daň s přirážkami z požární náhrady až do výše 80% této náhrady, po srážce bilanční hodnoty poškozených předmětů.

V dobách normálních neznemožňoval tento způsob předpisování daně výdělkové i z požární náhrady znovuvybudování budov a znovuzřízení zničených strojů, poněvadž pojistné, jež závod obdržel, krylo se pravidelně s knihovní hodnotou poškozených objektů, takže pojistné bylo málokdy zdaňováno.

V nynější době musí podniky své budovy, stroje a zařízení pojistiti na obnos několikanásobně vyšší, než jaká byla původní cena pořizovací, anebo dokonce cena knihovní, chtějí-li, aby v případu požáru stačilo pojistné ku znovuzřízení poškozených předmětů.

Pakli se však předepíše daň výdělková s přirážkami z obnosu pojistného, jenž převyšuje cenu bilanční, ve výši 80%, nezbude podniku tolik, aby mohl své zničené budovy znovuvystavěti a zničené stroje znovuzříditi, a další existence jest mu tak znemožněna.

Proto předložený vládní návrh zákona odstraňuje tvrdost dosavadní praxe a stanoví, že u předmětů, živelní pohromou poškozených, byly-li nebo budou-li v letech 1923-1930 znovuzřízeny, nepodléhá dani výdělkové rozdíl mezi poslední bilanční hodnotou poškozených předmětů a pojistnou náhradou, pokud byla skutečně na znovuzřízení těchto poškozených předmětů vydána. Zpětná platnost zákona od roku 1923 vysvětluje se tím, že zákon č. 102 z r. 1921, platný až do konce roku 1923, poskytoval podnikům možnost, aby si odepsaly u budov obytných, resp. provozních daně prostě 50%, pokud se týče 35% z prokazatelně vynaloženého stavebního nákladu, bylo-li se stavbou počato nejdéle do konce roku 1923. Podniky, které utrpěly ztráty živelními pohromami r. 1923 a nebyly s to do konce téhož roku. se stavbou započíti, byly by zbaveny dobrodiní zákona č. 102 z r. 1921. Proto umožňuje jim tato osnova zákona odpis daně výdělkové s přirážkami, pakli do roka po předpisu daně výdělkové se stavbou započnou.

Stejné výhody platí osobám, které vedou řádné obchodní knihy, pokud se týká daně

z příjmu a všeobecné daně výdělkové (na Slovensku a v Podkarpatské Rusi daně dóchodkové, zárobkové daně III. třídy a daně báňské).

Ale i osoby fysické, které obchodních knih nevedou, nepodléhají, pokud se týká obdržené pojistné náhrady, dani z příjmu z této náhrady, poněvadž pojistná náhrada není ve smyslu §u 159, odst. 3. zákona č. 220 z r. 1896, "ziskem ze zcizení předmětů majetkových, které by se stalo za provozování výdělkového podniku anebo za provádění obchodu spekulačního".

Rozpočtový výbor navrhuje, aby slavný senát schválil připojenou osnovu zákona.

V Praze dne 8. července 1925.

Ferd. Jirásek v. r.,
předseda.

Otm. Hrejsa v. r.,
zpravodaj.

ze dne........................................................l925,

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

(1) Společnosti, podrobené dani výdělkové podle II. hlavy zákona ze dne 25. října 1896, č. 220 ř. z. (na Slovensku a v Podkarpatské Rusi dani zárobkové podniků veřejně účtujících) , které v létech 1923 až včetně 1930 znovu zřídily nebo znovuzřídí budovy, stroje a zařízení, živelní pohromou poškozené, mohou si z nákladu na to prokazatelně vynaloženého odepsati v obchodním roce, v němž znovuzřízené budovy byly stavebně dokončeny, nebo stroje a zařízení byly nově pořízeny, daně-prostě částku, o kterou převyšuje přijatá a ke krytí těchto nákladů skutečně upotřebená pojistná náhrada poslední bilanční hodnotu poškozených předmětů.

(2) V létech budoucích jest pro výpočet odpisů podle § 95 lit. f) cit. zákona (na Slovensku a v Podkarpatské Rusi § 17, odst. 1., čís. 7. zák. čl. VIII: 1909 a XXXIV: 1916) na znovuzřízených předmětech rozhodným pořizovací náklad, po srážce odpisu v předchozím odstavci uvedeného, případně, uloží-li společnost odepsanou částku do zvláštního fondu umořovacího, pořizovací náklad, po srážce této úložky.

(3) Jinak zůstávají ustanovení zákona ze dne 25. října 1896, č. 220 ř. z. (na Slovensku a v Podkarpatské Rusi zák. čl. VIII: 1909 a XXXIV: 1916), platící o odpisech, nedotčena.

(1) Jestliže společnosti uvedené v § l uložily nebo uloží pojistnou náhradu, přijatou v létech 1923 až včetně 1930, do fondu pro znovu-zřízení živelní pohromou poškozených budov, strojů a zařízení, vykázaného jako samostatná bilanční položka, posečká se s vybráním daně výdělkové s přirážkami, připadající na rozdíl mezi poslední bilanční hodnotou předmětů poškozených živelní pohromou a přijatou pojistnou náhradou, po dobu jednoho roku po splatnosti daně. Prokáže-li společnost do té doby, že poškozené předměty znovu zřídila, vyloučí se při splnění předpokladů § 3 z daňové základny částka, která připadá na rozdíl mezi poslední bilanční hodnotou živelní pohromou poškozených předmětů a pojistnou náhradou k jejich znovuzřízení prokazatelně vynaloženou a podle toho vyplývající rozdíl na dani výdělkové s přirážkami a úroky z prodlení se odepíše.

(2) Finanční správa může požadovati přiměřené zajištění posečkané daně s přirážkami.

Náklad spojený se znovuzřízením předmětů živelní pohromou poškozených jest vyúčtovati v obchodním roce, v němž znovuzřízení bylo dokončeno, a to předem na vrub fondu (§ 2). Rozdíl mezi poslední knihovní hodnotou poškozených předmětů a nákladem krytým z fondu jest odepsati. Pro odpisy platí obdobně ustanovení § l tohoto zákona.

Společnostem, které užijí výhod v předchozích paragrafech uvedených, nepřísluší co do nákladů se znovuzřízením předmětů živelní pohromou poškozených výhody zákona ze dne 3. března 1921, č. 102 Sb. z. a n.

Ustanovení předchozích paragrafů platí obdobně i pro ukládání daně z příjmu a všeobecné daně výdělkové (na Slovensku a v Podkarpatské Rusi daně dôchodkové, zárobkové daně III. třídy a daně báňské) osob, které vedou řádné obchodní knihy.

Provedení tohoto zákona se ukládá ministra financí.