Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1925.

I. volební období.

11. zasedání.

Tisk 2196.

Senát Národního shromáždění republiky Československé učinil ve...... schůzi dne.................... toto usnesení:

Národní shromáždění republiky Československé souhlasí s prozatímní úpravou obchodních styků mezi republikou Československou a královstvím Dánským, sjednanou v Praze dne 18. prosince 1924 a uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 23. prosince 1924, č. 393 Sb. z. a n.

I.

Zahraniční výbor pojednal ve schůzi dne 25. června 1925 o výše uvedeném vládním návrhu a uvážil zejména, že Dánsko jest pro náš stát dobrým odbytištěm některých produktů výroby zemědělské a hlavně důležitým trhem našich výrobků průmyslových.

Dovážíme tam ovoce, semena, peří, zboží bavlněné, lněné, jutové, vlněné, kožené, hlavně pak obuv a výrobky brašnářské, jakož i zboží skleněné, kamenné a hliněné i zboží železné. Mimo to značnou položku v celkovém vývozu do Dánska činí lněné a jiné pokrutiny, které jsou odpadky naší výroby mastných olejů.

Naopak z Dánska dováží se do Československa především dobytek, tuky a umělá hnojiva.

Již z tohoto výpočtu vzájemných hospodářských styků jest jasné, že oba státy mají o úpravu těchto styků živý zájem a proto lze jen vítati snahu vlády v tomto směru.

Uváží-li se dále, že úprava je vybudována na zásadě nejvyšších výhod a že v duchu této zásady obě strany si vzájemně zaručují, že s příslušníky, obchodními společnostmi, loďmi, obchodními cestujícími a agenty druhé strany nebude nakládáno hůře, nežli s takovými osobami a věcmi, kteréhokoliv státu třetího, a že rovněž plodiny i tovary druhé strany jak při dovozu, tak i při vývozu nebudou postihovány jinými omezeními, než jakým podléhá zboží kteréhokoliv třetího státu, a že klausule nejvyšších výhod se vztahuje také vzájemně na připouštění konsulárních úředníků, jest nepochybné, že obchodní a hospodářské zájmy našeho státu jsou touto třeba prozatímní úpravou chráněny.

Tomuto přesvědčení nijak nevadí, že ze zásady nejvyšších výhod jsou přiznány některé výjimky, a to jednak že si republika Československá vyhrazuje k ulehčení hospodářských styků v pohraničních pásmech jisté zvláštní výhody, jež by si sjednala s Rakouskem podle čl. 222 mírové smlouvy St.-Germainské nebo s Maďarskem podle čl. 205 mírové smlouvy Trianonské, jednak na druhé straně že Dánsko vylučuje z použití klausule o nejvyšších výhodách ty výhody, které dalo nebo dá Norsku a Švédsku nebo jednomu z těchto států.

Konečně se podotýká, že v příčině daní, poplatků a dávek ukládaných obapolným příslušníkům se zachovává princip parity.

Platnost této prozatímní úpravy vypršela již dnem 30. dubna 1925 a jde tudíž formálně o schválení úpravy, která vlastně již planosti pozbyla, ale která pokud se týče jejího věcného obsahu ve své účinnosti pokračuje vzhledem k prozatímní úpravě ze dne 18. dubna 1925, která ještě rovněž v tomto zasedání bude předložena ke schválení.

Z těchto důvodů navrhuje zahraniční výbor, aby slavný senát schválil zmíněnou prozatímní úpravu obchodních styků a přijal schvalovací usnesení ve znění svrchu navrženém.

V Praze dne 13. července 1925.

Svěcený v. r.,
předseda.

Dr Jar. Brabec v. r.,
zpravodaj.

II.

Důležité obchodní styky mezi republikou Československou a královstvím Dánským byly prozatímně upraveny obchodní smlouvou, sjednanou v Praze dne 18. prosince 1924.

Prozatímní smlouva obchodní je vybudována na základě nejvyšších výhod vzájemně smluvními státy sobě přiznaných. Platnost této prozatímní smlouvy končí 30. dubna 1925 aneb uzavřením obchodní smlouvy definitivní.

Národohospodářský výbor doporučuje podle svého usnesení slavnému senátu, aby schválil prozatímní úpravu obchodních styků mezi republikou Československou a královstvím Dánským a přijal navržené schvalovací usnesení.

V Praze dne 25. června 1925.

K. Sáblík v. r.,
předseda.

Č. Jos. Lisý v. r.,
zpravodaj.