Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1925.

I. volební období.

11. zasedání.

Tisk 2214.

I.

Letošní rok byl pro naše zemědělce a to pro zemědělce ve všech částech naší republiky neobyčejně kritický. Již v měsíci květnu a červnu přišla častá krupobití a průtrže mračen a nebylo v těchto měsících téměř jediného týdne, aby z některého kraje nebyla hlášena živelní pohroma bezmála katastrofálního rozsahu. Nejen že zničena byla úroda, ale odnesena byla prsť a ornice, takže na rekultivaci pozemků drobný náš zemědělec nestačí. V červenci započaly žně, které trvaly až do začátku září. Počasí v této době žní bylo až katastrofálně nepříznivé a možno říci, že tak nepříznivé počasí v době žní u nás nebylo od roku 1882. Neustálé deště zabraňovaly, aby rolník mohl obilí své dostati do stodol nebo do stohů, a co bylo přece svezeno, bylo ve stavu úplně mokrém. Málokterý z hospodářů jak v údolí tak i na horách může říci, že má doma zdravé a suché obilí. Nejtěžší však katastrofa přišla v polovici měsíce srpna, kteráž byla takového rázu a rozsahu, že stihla četné okresy jak v Čechách, na Moravě, ve Slezsku, Slovensku i Podkarpatské Rusi. Co nepoškodily neustálé deště, to odnesly a zničily hrozné přívaly a spousty vod, které způsobily škody nejen na polích, zničily komunikace, obytná stavení, ale vyžádaly si také ty nejtěžší oběti - i životy lidí samotných. Hrůzná byla podívání na zničená pole, strhané mosty, rozryté silnice, zničená obytná stavení. Katastrofa v tomto měsíci způsobená jest jedinečná a vyžaduje také rychlé a okamžité pomoci se strany povolaných činitelů - se strany státu.

Letošní živelní pohromy jsou ohromnou škodou národohospodářskou pro celý stát. Celá řada zemědělců, až do katastrofy vydatných poplatníků státu, ocitá se v nebezpečí ztráty celé existence. Pomoci jim není pouze příkazem lidskosti, ale i prozíravým činem národohospodářským: okamžitou a rychlou pomocí umožniti jim další vedení hospodářství. Zvlášť upozorňujeme na živelní pohromy v srpnu t. r., které měly nebývalý katastrofální ráz jak svojí ničivou silou, tak i rozsahem postižených území. Byla zničena nejen úroda, ale odplavena i prsť z polí, takže celé úrodné krajiny proměnily se v pravou poušť, kde zemědělec musí po několik let těžce pracovati, než přivede svá pole opět k bývalé úrodnosti. Byly zničeny cesty a strhány mosty, zničena obytná stavení, ano i lidské životy padly za oběť rozbouřeným živlům. Národohospodářské škody jsou ohromné a nenahraditelné.

Jest třeba nejen nahraditi letošní škody, ale jest povinností státu jak z důvodů sociálních tak i národohospodářských zabrániti pro budoucnost, pokud jest to možno, opakování podobných katastrof. Vídeňská vláda soustavně zanedbávala české země v ohledu úpravy toků, meliorací atd. a podobně počínala si vláda uherská vůči Slovensku a Podkarpatské Rusi. Následky tohoto jednání pocítili jsme právě letos. Je na naší vládě osvobozeného státu, aby chyby bývalého režimu napravila i za cenu značných finančních obětí. Jest třeba takových preventivních opatření, aby živelní pohromy pozbyly katastrofálního rázu.

Žádáme proto, aby přistoupeno bylo k provádění soustavné úpravy našich toků a to k úpravě potoků, hrazení horských bystřin, regulací řek, k melioraci pozemků v takové míře, aby v několika letech napraveny byly nedostatky zaviněné nepřízní dřívějších vlád. Vynaložené obnosy znemožní nejen opakování katastrof, ale přinesou ohromný národohospodářský zisk celému státu, jmenovitě když úpravou potoků a řek získané vodní síly využije se k soustavné elektrisaci, kterouž rozumíme nejenom výrobu elektrické energie, ale i vydatnou podporu takových opatření a zařízení, která umožní, aby výhod elektrického proudu mohli využíti občané i v té poslední horské vísce, t. j. vydatná státní podpora na vybudování elektrické rozvodné sítě, podpora určená jmenovitě pro venkovské obce v chudých horských krajinách, kde náklady na elektrisaci jsou vzhledem k řídkému osídlení, obtížím terénu atd. nepoměrně větší než-li v hustě obydlených obvodech průmyslových.

Při této příležitosti poukazujeme ještě na jednu okolnost. Při průtrži mračen v Pošumaví zaplavila voda studně v několika obcích a v několika dnech vypukl tam tyf. Příklad tento dokazuje důležitost řádného opatřování pitné vody, na př. zřizováním skupinových vodovodů ve venkovských obcích. Není to pouze v zájmu obyvatelstva těchto obcí, ale vzhledem k nebezpečí epidemií zájem všeho občanstva.

Národohospodářský výbor pojednal ve své schůzi dne 16. září o návrzích senátora M. Križko, J. Hucla, Petříka, dra Soukupa, Lisýho a společníků na poskytnutí státní pomoci zemědělcům v krajích postižených živelními pohromami v roce 1925, tisk 2158, a doporučuje slavnému senátu, aby se usnesl takto:

Vládě se ukládá, aby na zmírnění škod povstalých následkem letošních živelních ohrom:

1. bezúročně posečkala postiženým zemědělcům nezaplacené starší daně,

2. prominula poškozeným předepsané daně na rok 1925 včetně daně z obratu,

3. uvolnila postiženým při kolkování bankovek zadržené obnosy,

4. umožnila vhodným opatřením státnímu pozemkovému úřadu, aby tento mohl drobným přídělcům bezúročně posečkati a odložiti splátky za přidělenou půdu až do září roku 1926,

5. povolila pro postižené kraje 60% slevu na dovozném pro osiva, krmiva, slámu a steliva, při požárech a povodních pak touž slevu na dovoz stavebních hmot,

6. dala pokyn příslušným finančním ředitelstvím, aby žádostem poškozených o snížení dávky z majetku a přírůstku na majetku ve smyslu §u 5 zákona čís. 6. Sb. z. a n. z roku 1924 vycházela co nejvíce vstříc,

7. poskytla účinnou a rychlou finanční pomoc postiženým a vzhledem ku mimořádnému rozsahu živelních pohrom zajistila zvláštní úvěrovou akcí dostatečné finanční prostředky k náhradě škod způsobených na majetku veřejném i soukromém,

8. poskytla přiměřenou podporu obcím, okresům a zemím na opravy poškozených cest a silnic,

9. postarala se o taková preventivní opatření, která jsou s to když ne úplně zameziti, tedy alespoň do značné míry zmírniti následky živelních pohrom, t. j.

a) aby úvěrovou akcí opatřila dostatečné finanční prostředky, aby mohlo se přikročili k velkorysé a soustavné úpravě našich toků, jmenovitě k regulaci řek, hrazení horských bystřin, úpravě potoků, k provádění rozsáhlých meliorací půdy, stavbě údolních přehrad,

b) vybudování řádných komunikací stavbou cest, silnic, mostů atd.,

c) získané vodní síly buďtež využity k soustavné elektrisaci státu. Vydatnou podporou nejen výroby elektrické energie, ale i podporou soustavného vybudování rozvodové sítě a nákupu, elektrických strojů a přístrojů budiž umožněno i venkovskému obyvatelstvu jmenovitě v chudých horských krajích používání výhod elektrické energie,

d) náležitá pozornost a podpora budiž věnována opatřování venkovských obcí pitnou vodou, nejen v zájmu těchto obcí, ale i z důvodů všeobecně zdravotních,

10. budiž učiněno zákonné opatření, dle kterého státní správa poskytne vydatnou podporu na obnovu zničených obytných a hospodářských budov.

V Praze dne 16. září 1925.

Josef Petřík v. r.,

místopředseda.

F. Hybš v. r.,

zpravodaj.

II.

Rozpočtový výbor, projednav ve schůzi konané dne 17. září 1925 návrh senátorů M. Křižko a soudruhů na poskytnutí státní pomoci zemědělcům v krajích postižených živelními pohromami v roce 1925, připojuje se v plném znění k usnesení národohospodářského výboru a vřele doporučuje, aby vláda plně vykonala své povinnosti vůči poškozeným zemědělcům.

V Praze dne 17. září 1925.

Ferd. Jirásek v. r.,

předseda.

Jos. V. Klečák v. r.,

zpravodaj,