Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1925.

I. volební období.

11. zasedání.

Tisk 2223.

Národní shromáždění.republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Čl. I.

A) § 82 živnostenského řádu ve znění zákona ze dne 8. března 1885, č. 22 ř. z. se mění a bude napříště zníti takto:

§ 82.

Pomocný pracovník může bez výpovědi ihned propuštěn býti v těchto případech:

a) když, uzavíraje pracovní smlouvu, oklamal majitele živnosti, předloživ nepravdivé nebo zfalšované průkazy pracovní nebo vysvědčení aneb jej v omyl uvedl o jiném dosavadním pracovním poměru, jímž pomocný pracovník současně je vázán;

b) když shledán byl neschopným k ujednané práci;

c) stane-li se opilcem a opětně marně byl napomínán;

d) když dopustí se krádeže, zpronevěry nebo jiného trestného skutku, který jej činí nehodným důvěry majitele živnosti;

e) když vyzradí obchodní nebo výrobní tajemství nebo bez svolení majitele živnosti provozuje vedlejší zaměstnání, které jest na újmu jeho službám při živnosti;

f) když práce neoprávněně zanechal nebo trvale svých povinností zanedbává aneb ostatní pomocné pracovníky nebo domácí lidi snaží se svésti k neposlušnosti, ke zprotivení se proti majiteli živnosti, k nepořádnému životu nebo k nemravným, nezákonným skutkům;

g) když dopustí se hrubé urážky na cti, tělesného poškození, nebo nebezpečného vyhrožování proti majiteli živnosti nebo proti jeho domácím lidem nebo proti ostatním pomocným pracovníkům, nebo přes předchozí výstrahu neopatrně zachází s ohněm a světlem.

B) § 54 živnostenského řádu ve znění zákona ze dne 5. února 1907, č. 26. ř. z. doplňuje se takto:

Na konec odst. 2. připojí se věta: "Zejména může živnostenský úřad naříditi při provozování těchto živností taková opatření, jež považuje za nutná, aby bylo náležitě hověno potřebě těch, jimž tyto živnosti slouží".

C) § 70 Živnostenského zákona pre územie Slovenska a Podkarpatskej Rusi zo dňa 10. októbra 1924, č. 259 Sb. z. an. doplňuje se takto:

Na konec odstavce 2. připojí se věta:

Menovite môže živnostenský úrad nariadiť pri provodzovaní týchto živností také opatrenia, ktoré drží za nutné, aby bolo náležite hovené potrebe tých, ktorým tieto živnosti slúžia.

Čl. II.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Provedení jeho ukládá se, pokud jde o § 82, ministru sociální péče v dohodě s ministrem průmyslu, obchodu a živností, pokud jde o § 54 živnostenského řádu a § 70 živnostenského zákona pro území Slovenska a Podkarpatské Rusi, ministru průmyslu, obchodu a živností v dohodě s ministrem vnitra.

Živnostenský zákon pro Slovensko a Podkarpatskou Rus (zákon ze dne 10. října 1924, č. 259 Sb. z. a n.) jest prvním krokem k unifikaci všeho živnostenského práva v celém území Československé republiky. Za tím účelem přejali zákon č. 259/1924 podle možnosti předpisy živnostenského řádu druhdy rakouského, aby tak byla připravena půda pro všeobecnou jednotnou kodifikaci živnostenského práva.

§ 120 zákona č. 259/1924, který jedná o zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem bez výpovědi a který je obdobou § 82 živn. řádu, neuvádí již mezí důvody opravňujícími zaměstnavatele k okamžitému zrušení pracovního poměru důvody uvedené v § 82 živn. řádu pod. lit. h) a g), znějící takto:

(Pomocný pracovník může býti bez výpovědi ihned propuštěn v následujících případech.)

h) když jest stížen odpuzující nemocí, nebo svou vinou stane se k práci neschopným, aneb trvá-li nezaviněná nezpůsobilost ku práci přes čtyři neděle.

i) když déle 14 dnů jest vězněn.

V důvodové zprávě k vládnímu návrhu živnostenského zákona pro Slovensko a Podkarpatskou Rus (tisk posl. sněm. čís. 4412/1924) jest toto vypuštění odůvodněno takto:

O zrušení pracovního poměru jedná § 120, který je reciprocitou § 82 býv. rak. živnost. poriadku. Ustanovenia pod lit. h) a i) posledne uvedeného paragrafu boly vynechané, lebo sú prekonané dnešnými sociálne-politickými hladiskami. Táto úprava bude tiež prevedená pri revízii živnostenského poriadku, platného v zemiach mimoslovenských.

Vláda přikročuje k této úpravě § 82 živn. řádu, slíbené tiskem č. 4412/1924, ihned a to z těchto důvodů:

Vydáním živnostenského zákona byla prozatím skončena první etapa unifikace živnostenského práva. Druhá a konečná etapa, totiž vypracování jednotného živnostenského řádu pro celou republiku se současnou povšechnou revisí živnostenského řádu druhdy rakouského, je ve stadiu sbírání materiálu a vyžádá si jistě delší doby. Bylo by nežádoucím zjevem, kdyby v důležitém bodu živnostenského řádu platila v Čechách, na Moravě a ve Slezsku jiná úprava, o níž bylo v tisku č. 4412/1924 řečeno, že jest zastaralá a dnešním sociálně politickým hlediskům nevyhovující. Tento stav by byl tím více nežádoucí, že by ještě po několik let platilo zastaralejší a dnešním sociálně politickým hlediskům odporující ustanovení v těch územích našeho státu, jež jsou nesporně hospodářsky i sociálně-politicky vyvinutější.

Ustanovení § 82 živn. řádu, jejichž zrušení se navrhuje, byla pociťována jako zastaralá, dělnictvo si stále stěžuje na uvedené předpisy a jejich zástupci se domáhají jejich zrušení, jak o tom svědčí již dva iniciativní návrhy podané poslanecké sněmovně.

Návrh poslance Chalupníka a soudr. podán dne 4. listopadu 1920, č. tisku 688/1920, navrhuje změnu §§ 77 a 82 živn. řádu. Poněkud obšírněji navrhuje stejnou změnu a k tomu ještě změnu § 82 a) živn. řádu návrh posl. Tayerle, Hampla, Chalupy, Pociska a soudr., podaný dne 28. února 1923, č. tisku 4027/1923. Posledně uvedený návrh žádá, aby tato reforma byla rozšířena také na zemědělskou čeleď, zemědělské dělníky a osoby zaměstnané v domácnosti.

Vládní návrh kryje se s uvedenými iniciativními návrhy pokud jde o změnu § 82 živn. řádu; ačkoliv vláda uznává, že i ostatní paragrafy, jejichž reforma se navrhuje ve výše uvedených iniciativních návrzích potřebují nové úpravy, omezila se na novelu k § 82 živn. řádu, jednak proto, aby bylo docíleno v tomto bodě jednoty se živnostenským zákonem platným na Slovensku a v Podkarpatské Rusi (kdežto změna dalších paragrafů by znamenala opětnou disunifikaci), jednak proto, že vládou navrhovaná reforma § 82 živn. řádu jest všeobecně uznávána za nutnou a není k ní třeba žádných dalších přípravných prací, kdežto změny dalších paragrafů hlavy VI. živn. řádu bude lépe provésti až při povšechné revisí živnostenského řádu.

Text návrhu jest přejat z českého úředního znění zákona č. 259/1924 (Úřední list č. 280 z roku 1924). Důvodem k otištění celého zněmí §u 82 živn. řádu ve změněné formě byla zásada doporučovaná ve "Směrnicích pro jednotlivou legislativní techniku", aby totiž při novelisacích zákonů byl k vůli usnadnění přehledu o změně otištěn co možno souvisle celý text změněného ustanovení. Zde se to doporučovalo tím spíše, že vedle vynechání liter h) a i) bylo nutno vzhledem k ustanovením zákona ze dne 17. října 1919, č. 571 Sb. z. a n., jímž byly odstraněny pracovní knížky, upraviti ještě znění litery a). Dále nynější znění posledních slov v liteře f) "nebo k nemravným neb nezákonným skutkům" se rovněž přizpůsobuje znění této litery v § 120 zákona č. 259/1924.

Současně přistoupila vláda k novelisaci § 54 živn. řádu a obdobného ustanovení §u 70 živnostenského zákona pre územie Slovenska a Podkarpatskej Rusi, poněvadž dosavadní znění těchto předpisů způsobovalo veřejné správě obtíže. Tímto zákonem nevzejdou správě státní žádné výdaje.

Vláda doporučuje, aby osnova byla přikázána v senátě výborům sociálně-politickému a živnostensko-obchodnímu a v poslanecké sněmovně výborům sociálně-politickému a pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností k podaní zprávy ve lhůtě co nejkratší.

V Praze dne 17. září 1925.

Předseda vlády:
Švehla v. r.

Ministr sociální péče:
Dr Winter v. r.

Ministr průmyslu, obchodu a živností:
L. Novák v. r.