Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1925.

I. volební období.

11. zasedání.

Tisk 2231.

Senát Národního shromáždění republiky Československé učinil ve ... schůzi dne ......... 1925 toto usnesení:

Národní shromáždění republiky Československé dodatečně projevuje souhlas s prozatímní úpravou obchodních styků mezi republikou Československou a republikou Tureckou, sjednanou v Praze dne 6. srpna 1925.

I.

K prozatímní dohodě mezi republikou Československou a Tureckem, kterou si zaručují obě země až do uzavření definitivní obchodní smlouvy vzájemné poskytování nejvyšších výhod, došlo v důsledku uzavření obchodní smlouvy s Řeckem a republikou Československou ze dne 8. dubna 1925, která vstoupila v platnost dnem 23. dubna 1925. Smlouvou touto byly Řecku poskytnuty jednak nejvyšší výhody, jednak zvláštní celní úlevy při dovozu korintek, některých řeckých vín, jakož i při dovozu vázaných koberců. Poskytnutím zmíněných nejvyšších výhod nabylo Řecko též celních výhod poskytnutých námi smlouvou s Itálií, na př. celní slevy na čerstvé a suché fíky, suché vinné bobule a hrozny, mandle, jižní ovoce, olivy, olivový a ricinový olej, tříslovinu.

Ježto shora uvedené zboží náleží zároveň k důležitým položkám vývozu tureckého, nastalo nebezpečí, že turecká vláda zavede jako odvetné opatření 100%ní zvýšení celních sazeb pro zboží dovážené z republiky Československé, aby nás donutila jí obdobné slevy poskytnouti. Tímto opatřením turecké vlády by byla postižena celá, řada našich průmyslových odvětví exportních, nejcitlivěji náš průmysl textilní.

V důsledku této naší dohody s Tureckem aplikují se v Turecku na československé zboží celní sazby s nejnižšími koeficienty, t. j. u 20 položek koeficient 9 místo 12. U ostatních položek Turecko neposkytlo dosud žádnému státu úlev, takže platí autonomní celní sazby s koeficienty 5 a 12.

Význam této úpravy pro naše obchodní styky s Tureckem jest patrný ze statistiky v posledních pěti letech poválečných.

Poněvadž Turecko patří ke státům, s nimiž je republika Československá v obchodě aktivní, doporučuje zahraniční výbor, aby slavný senát schválil tuto prozatímní úpravu obchodních styků a přijal schvalovací usnesení shora navržené.

V Praze, dne 22. září 1925.

Ant. Svěcený v, r.,
předseda.

Slavík v. r.,
zpravodaj.

II.

Prozatímní úprava obchodních styků mezi republikou Československou a republikou Tureckou obsažena jest v diplomatických notách vyměněných v Praze dne 6. srpna 1925 a zakládá se prostě na vzájemném použití zásady nejvyšších výhod. Vzhledem k tomu mohla již podle platného obchodně-politického zmocňovacího zákona býti uvedena v platnost vládní vyhláškou (z 19. srpna 1925, č. 180 Sb. z. a n.) a předkládá se Národnímu shromáždění k dodatečnému projevu souhlasu.

Jak ukazuje statistika našeho zahraničního obchodu od r. 1920, vyvíjejí se naše obchodní styky s Tureckem uspokojivě a naše bilance jest aktivní. Odebíráme z Turecka hlavně jižní ovoce, tabák, živočišné produkty, vlnu a pod. Dodáváme do Turecka hlavně cukr, bavlněné a vlněné zboží, sklo, železné a kovové zboží a pod. Náš vývoz do Turecka od r. 1921 činí okrouhle 90 mil. Kč ročně.

Národohospodářský výbor doporučuje slavnému senátu Národního shromáždění, aby schválil prozatímní úpravu obchodních styků mezi republikou Československou a republikou Tureckou, sjednanou v Praze dne 6. srpna 1925 a uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 19. srpna 1925, č. 180 Sb. z. a n., a přijal schvalovací usnesení ve znění shora navrženém.

V Praze dne 22. září 1925.

K. Sáblík v. r.,
předseda.

Č. Jos. Lisý v. r.,
zpravodaj.