Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1925.

I. volební období.

11. zasedání.

Tisk 2238.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Pacht (podpacht) pozemků zabraných státem dle zákona ze dne 16. dubna 1919, č. 215 Sb. ž. a n. (zákona záborového) , uzavřený na základě § 63 zákona ze dne 30. ledna 1920, č. 81 Sb. z. a n. (zákona přídělového), obnovuje se na další dobu pachtovní až do úhrnné pachtovní doby devítileté i proti vůli propachtovatele (vlastníka, pachtýře).

Z obnovy pachtu jsou vyloučeny pachty (podpachty) na pozemcích, jež 1. podle § 11 zákona táborového nebo § 20 zákona, přídělového propuštěny byly ze záboru, nebo 2. zůstaly prozatím v záboru s tím, že podle dohody státního pozemkového úřadu s vlastníkem zabraných pozemků budou ponechány vlastníku prosty prozatímního vnuceného pachtu.

Pro obnovený pacht platí podmínky dosavadního pachtu.

Nehodlá-li pachtýř pachtovaného pozemku nadále podržeti, jest povinen učiniti o tom nejpozději dva měsíce před ukončením pachtu oznámení propachtovateli, jinak se má za to, že trvá na obnově pachtu podle tohoto zákona.

Propachtovatel jest povinen vykázati se pachtýřům potvrzením Státního pozemkového úřadu o tom, že obnova pachtu podle § 2 nenastává.

1. Předpisy zákona náhradového o výpovědi osobám hospodařícím zůstávají nedotčeny i v případech obnovy pachtu podle tohoto zákona.

2. K obnově pachtu podle § 1 není třeba souhlasu Státního pozemkového úřadu ani jiného dozorčího orgánu.

Tento zákon působí ode dne vyhlášení. Provésti jej ukládá se všem členům vlády.

Prozatímní vnucený pacht podle § 63 zákona přídělového obnoven byl (prodloužen) zákonem ze dne 13. července 1922, č. 214 Sb z. a n. Důvody k citované osnově jsou obsaženy ve vládním návrhu č. t. 3695 z r. 1922 a ve zprávě výboru zemědělského č. t. 3742.

Prozatímní vnucený pacht počal nejdříve 17. února 1920. Pravomoc Státního pozemkového úřadu omezena byla zákonem přídělovým do konce r. 1920. Nařízeními vlády ze dne 19. listopadu 1920, č. 623 Sb. z. a n. a ze dne 17. prosince 1920, č. 665 Sb. z. a n. prodloužena pravomoc Státního pozemkového úřadu na rok 1921, pokud běží o legionáře a Slovensko a Podkarpatskou Rus.

V Čechách, na Moravě a ve Slezsku akce prozatímního vnuceného pachtu provedena byla již během r. 1920, na Slovensku však teprve v r. 1921.

Obnova prozatímního vnuceného pachtu podle zákona 214/1922 způsobila, že pacht prodloužený na úhrnnou dobu šesti let končí různě v době od 17. února 1926 do 31. prosince 1927.

Pozemková reforma na zabrané půdě zemědělské v Čechách, na Moravě a ve Slezsku bude z největší části již po žních 1926 dokončena a, tím také likvidována otázka vnucených pachtů. Potřeba prodloužiti tyto pachty jeví se v těchto zemích u malého počtu případů, kde pacht končí na počátku r. 1926, aniž by do té doby byla provedena pozemková reforma. V těchto případech dlužno zjednati pořádek a v zájmu nerušené zemědělské výroby zajistiti pachtýře, aby mohl vykonati polní práce pro sklizeň r. 1926.

Provedení pozemkové reformy na Slovensku a Podkarpatské Rusi vyžádá si ještě nejméně doby dvou let a nutno již proto zákonné opatření, aby zavčas prozatímní vnuceně pachty byly obnoveny a zajištěn byl klid, potřebný k provedení pozemkové reformy.

Při první obnově pachtu podle zákona 214/1922 počítáno bylo s půdou, jíž by uvolnili pachtýři z důvodu, že nehodlají pachtovaného pozemku nadále podržeti. Tohoto ustanovení bylo zapotřebí ještě r. 1922 a v letech následujících, nikoliv však nyní, kdy z velké části pozemková reforma jest již provedena nebo v nejbližší době bude dokončena. Z důvodu toho neobsahuje návrh ustanovení o tom, že Státní pozemkový úřad může uvolněný pozemek dáti jiné osobě do vnuceného pachtu. Uvolněné pozemky zůstanou tudíž k užívání propachtovateli.

Vláda vyslovuje přání, aby osnova byla přikázána v sonátě výboru národohospodářskému a v poslanecké sněmovně výboru zemědělskému k podání zprávy ve lhůtě co nejkratší.

V Praze, dne 26. září 1925.

Předseda vlády:
Švehla, v. r.