Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1925.

I. volební období.

11. zasedání.

Tisk 2243.

Jako každoročně předložila vláda poslanecké sněmovně návrh zákona, kterým se ona zmocňuje uvésti v prozatímní platnost smlouvy obchodní. Tímto zmocněním neprejudikuje se nikterak právu obou sněmoven smlouvy takto v platnost uvedené svého času schváliti nebo schválení jim odepříti, neboť povinností vlády jest smlouvy vedle §u 64 úst. list. předložiti neprodleně ku dodatečnému schválení oběma komorám, a v případě, že by jedna neb druhá schválení odepřela, pozbude prozatímní tato smlouva platnosti.

Jest to pomůcka provisorní, kteráž vzhledem k tomu, že zpravidla jest nevyhnutelno výhod ze smluv vyplývajících prakticky použíti, známou těžkopádností našeho zákonodárného aparátu jest odůvodněna. Mimo to jedná se právě v nynější době o uzavření různých důležitějších smluv, zejména s Polskem, Německem, Belgií, Japonskem a jinými.

Předloženým návrhem žádá se svrchu zmíněné zmocnění pro smlouvy uzavřené, v době od 1. července 1925 až do 30. června 1926, ježto poslední zmocnění sáhalo, až do 30. června 1925.

Vedle dalšího ustanovení předložené osnovy má vláda býti oprávněna ve zmíněné době učiniti vhodná opatření uložením cel neb koeficientů celních v případech mimořádných, kdy způsobil by zahraniční dovoz u nás nepříznivou soutěž, jako na př. v případě vývozních výhod poskytnutých cizím státem, prodloužením doby pracovní, zavedením příznivějších sociálních podmínek pracovních, znehodnocením měny a pod. (§ 2).

Konečně vylučuje se (§ 3) právo ministra financí, pro určité druhy zboží nezbytné potřeby ve shodě s ministrem obchodu a zemědělství cla dočasně snížiti nebo zrušiti pro ony státy, které dosud neuzavřely smluv obchodních a s naším zbožím.nepříznivěji nakládají nežli se zbožím jiným.

Ježto návrh zákona vyhovuje se stanoviska mezinárodního potřebám našeho státu, navrhuje zahraniční výbor přijetí předložené osnovy ve znění usneseném poslaneckou, sněmovnou, otištěném v sen. tisku č. 2236.

V Praze dne 1. října 1925.

Ant. Svěcený v. r.,
předseda.

Dr. Luděk Krupka v. r.,
zpravodaj.

Vybudování smluvní úpravy mezistátních obchodních styků není dosud skončeno. Jedná se o obchodní smlouvu s Maďarskem, Španělskem a Japonskem, v krátké době bude zahájeno jednání s Belgií, Německem, Tureckem, Finskem atd. Snahou vlády jest uvésti výhody z nově uzavřených obchodních smluv co nejdříve v platnost, pročež žádá, aby zmocnění dané jí zákonem ze dne 22. prosince 1924, č. 305 Sb. z. a n., pro smlouvy uzavřené do 30. června 1925 bylo rozšířeno i na smlouvy uzavřené od 1. července 1925 do 30 června 1926.

Význam a potřeba tohoto zmocňovacího zákona byly již při dřívějším projednávání odůvodněny. Zmocněním neponechává se vláda bez kontroly a zákonodárným sborům nebéře se možnost zaujmouti stanovisko ke každé obchodní smlouvě, ale jde o opatření, aby každá nová smlouva obchodní mohla býti uvedena v okamžitou platnost, což má pro československý obchod a průmysl význam a prospěch veliký.

Ustanovení § 2 tohoto zákona má na zřeteli případy, kdy dovážené zboží na základě zvláštních opatření vývozního státu, na př. vývozními premiemi, zavedením delší pracovní doby atd. nebo na základě zvláštních opatření jiných, nebo v důsledku značného poklesu měny působí domácímu zboží mimořádnou soutěž. Navrhované ustanovení dává vládě zmocnění učiniti proti této soutěži vhodná ochranná opatření.

Ustanovení § 3 dovoluje vládě, aby celní úlevy v případě potřeby aplikovala toliko při dovozu ze států, které s Československou republikou uzavřely obchodní smlouvy, aneb se zbožím československého původu nenakládají méně příznivě než se zbožím jiným.

Národohospodářský výbor usnesl se doporučiti senátu, aby zákon o úpravě obchodních styků schválil ve znění, jak se o něm usnesla poslanecká sněmovna.

V Praze dne 1. října 1925.

Sáblík v. r.,
předseda.

Č. J. Lisý v. r.,
zpravodaj.