Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1925.

I. volební období.

11. zasedání.

Tisk 2253-2253/3.

Dne 22. března 1925 dopoledne přišlo do restaurace >Německého domu< na Příkopech asi 25-30 členů volného sdružení t. zv. >Českoslovenští fašisti<, a usedli v přední místnosti. Dva z nich odebrali se do zadní místnosti restaurace, kde mezí ostatním obecenstvem sedělo několik německých studentů ve spolkových barvách (cereviskách se stuhami) a vyzvali studenty, aby čapky sňali; z toho vznikla hádka, v jejímž průběhu byly dvě osoby (jeden Němec a jedna Češka) lehce raněny. Stráž bezpečnosti, dostavivší se na místo, zjednala v krátké době pořádek.

Z výtržníků byla jedna osoba dodána do vazby zemského trestního soudu a oznámena státnímu zastupitelství. Současně bylo učiněno trestní oznámení proti dalším třem výtržníkům a zavedeno trestní řízení administrativní.

Tvrzení interpelace o ozbrojení fašistů holemi, obušky a zabijáky, nebylo vyšetřováním potvrzeno.

Jednání policejních orgánů při zakročování bylo, jak sami interpelanti uznávají, korrektní.

Pokud se jedná o vývody interpelace, že vystoupení fašistů dne 22. března 1925 není pouhou příležitostnou událostí, nýbrž předehrou k rozsáhlejším akcím, zdůrazňuji, že v tom směru nebylo dosud ničeho zjištěno, a že bezpečnostní úřady - jako vždy - učiní, bude-li toho třeba veškerá nutná opatření, aby veřejný klid a pořádek nebyl porušen, jakož i aby byla zabezpečena dostatečná ochrana proti útokům na život, svobodu a jmění, jakož i neztenčené používání právní rovnosti všech občanů Československé republiky zákonem zaručené.

V Praze, dne 23. června 1925.

J. Malypetr v. r.,
ministr vnitra.

Am 22. März 1925 Vormittag kamen cca 25-30 Mitglieder der freien Vereinigung der sog. >českoslovenští fašisti< in die Restauration des >Deutschen Hauses< auf den Příkopy und nahmen im vorderen Lokale Platz. Zwei von ihnen begaben sieh in das rückwärtige Restaurationslokal, wo unter dem übrigen Publikum einige deutsche Studenten in Vereinsfarben (Cerevis mit Band) sassen und forderten die Studenten auf, die Kappen abzunehmen; hieraus entstand ein Streit, in dessen Verlaufe zwei Personen (ein Deutscher und eine Čechin) leicht verletzt wurden, Die am Ort erschienene Sicherheitswache stellte die Ordnung in kurzer Zeit wieder her.

Von den Ruhestörern wurde eine Person beim Landesstrafgerichte in Haft genommen und der Staatsanwaltschaft zur Anzeige gebracht. Gleichzeitig wurde die Strafanzeige gegen drei weitere Ruhestörer erstattet und das administrative Strafverfahren eingeleitet.

Die Behauptung der Interpellation von einer Bewaffnung der Faschisten mit Stöcken, Knütteln und odschlägern wurde durch die gepflogenen Erhebungen nicht bestätigt.

Das Verhalten der Polizeiorgane beim Einschreiten war, wie die Interpellanten selbst anerkennen, korrekt.

Insofern es sich um die Ausführungen der Interpellation handelt, dass das Auftreten der Faschisten am 22. März 1925 keinen bloss gelegentlichen Zwischenfall, sondern den Auftakt zu umfassenderen Aktionen bilde, hebe ich hervor, dass in dieser Hinsicht bisher nichts sichergestellt wurde, und dass die Sicherheitsbehörden - wie immer - falls es nötig sein wird, alle erforderlichen Vorkehrungen treffen werden, um die öffentliche Ruhe und Ordnung ungestört aufrecht zu erhalten als auch um den genügenden Schutz gegen die Angriffe auf Leben, Freiheit und Gut sowie den üngeschniälerten Genuss der durch das Gesetz verbürgten rechtlichen Gleichheit aller Bürger der Čechoslovakischen Republik zu sichern.

Prag, am 23. Juni 1925.

J. Malypetr m. p.,
Minister des Innern.

Tisk 2253/1.

K dotazům obsaženým v hořejších interpelacích podává se podle zjednaných informaci toto vysvětlení:

Mezi ministerstvem veřejných prací a společností Standard Franco-Américaine v Paříži vedlo se dlouhé vyjednávání o zrušení smlouvy, uzavřené dne 17. prosince 1921.

V důsledku jednání toho byla výnosem ministerstva veřejných prací ze dne 19. května 1923, č. j. 35/41 pres. 1923 smlouva rozvázána.

Společnost Standard Franco-Américaine požádala za zrušení smlouvy, poněvadž soudila, že obtíže vzniklé při zakládání československé společnosti pro těžbu nafty bránily by v budoucnosti plnému souladu a důvěřivé spolupráci, nutným k vedení tak význačného podniku.

Na základě smlouvy ze dne 17. prosince 1921 nebyly provedeny žádnou ze smluvních stran dodávky, ani nebyly vykonány platy.

Pro vládu netrvají ze smlouvy ani z jejího zrušení žádné závazky, poněvadž obě strany vzdaly se vzájemně všech nároků ze smlouvy, zejména i nároků na náhradu škody.

V Praze, dne 8. září 1925.

Švehla v. r.,
předseda vlády.

Zu den in den oben angeführten Interpellationen enthaltenen Anfragen wird nach eingeholten Informationen folgende Auskunft erteilt:

Zwischen dem Ministerium der öffentlichen Arbeiten und der Gesellschaft Standard Franco-Américaine in Paris wurden langwierige Verhandlungen über die Auflösung des am 17. Dezember 1921 abgeschlossenen Vertrages gepflogen.

Auf Grund dieser Verhandlungen wurde der Vertrag mit dein Erlasse des Ministeriums für öffentliche Arbeiten vom 19. Mai 1923, G. Z. 35/41 präs. 1923 aufgelöst.

Die Gesellschaft Standard Franco - Américaine ersuchte um die Auflösung des Vertrages, weil sie der Meinung war, dass die bei der Gründung der čechoslovakischen Gesellschaft für Nafta-Förderung entstandenen Schwierigkeiten für die Zukunft der zur Leitung eines so bedeutungsvollen Unternehmens notwendigen vollen Harmonie und vertrauensvollen Mitarbeit hinderlich wären.

Auf Grund des Vertrages vom 17. Dezember 1921 wurden von keiner der vertragsschliessenden Parteien Lieferungen effektuiert noch Zahlungen geleistet.

Für die Regierung bestehen weder auf Grund des Vertrages noch auf Grund dessen Auflösung irgendwelche Verbindlichkeiten, da beide Parteien gegenseitig auf alle Ansprüche aus dem Vertrage, insbesonders auch auf Schadenersatzansprüche verzichtet haben.

Prag, am 8. September 1925.

Švehla m. p.,
Vorsitzender der Regierung.

Tisk 2253/2.

Opatření stran změny ve vydávání svého Věstníku, učinilo ministerstvo školství a národní osvěty proto, že zjednoduší se příslušná správní agenda ministerstvem školství a národní osvěty obstarávaná, rovněž tak práce redakční a konečně též za účelem snížení předplatného (ze 40 Kč na 25 Kč). Tedy vesměs pouze z důvodů úsporných ve smyslu zákona o úsporných opatřeních ve veřejné správě č. 286 Sb. z. a n. 1924.

Povinnost odběru Věstníku v jazyce státním byla uložena též veškerým školám a ústavům, aby pro úřední potřebu měly k disposici autentický text Věstníku.

Není proto důvodu k opatřením, která páni interpelanti mají na mysli, tím spíše, ježto pro německé školy jest zařízeno vydávání úřední, závazné části Věstníku i v německém překladu, (za předplatné 15 Kč).

V Praze, dne 2. července 1925.

Srba v. r.,
v z. správce ministerstva školství a národní osvěty.

Die abändernde Verfügung bezüglich der Ausgabe des Verordnungsblattes erfolgte seitens des Ministeriums für Schulwesen und Volkskultur aus dem Grunde, um die bezügliche vom Ministerium für Schulwesen und Volkskultur besorgte Verwaltungsagenda als auch die mit der Redaktion verbundenen Arbeiten zu vereinfachen, und schliesslich auch zum Zwecke der Ermässigung des Bezugspreises (von 40 Kč auf 25 Kč). Somit durchwegs nur aus Ersparungsgründen im Sinne des Gesetzes betreffend Sparmassnahmen in der öffentlichen Verwaltung Nr. 286 S. d. G. u. V. ex 1924.

Die Verpflichtung zum Bezuge des Verordnungsblattes in der Staatssprache wurde auch allen Schulen und Anstalten auferlegt, damit denselben für den Amtsgebrauch der autentische Text des Verordnungsblattes zur Verfügung stehe.

Es besteht daher keine Veranlassung zu den seitens der Herren Interpellanten angeregten Verfügungen, dies um so weniger, als für die deutschen Schulen die Herausgabe des amtlichen, verbindlichen Teiles des Verordnungsblattes auch in deutscher Uebersetzung (zum Bezugspreise von 15 Kč) veranlasst wurde.

Prag, am 2. Juli 1925.

Srba m. p.
i. V. des Leiters des Ministeriums für Schulwesen und Volkskultur.

Tisk 2253/3.

Rozdělení jednotlivých zemí republiky Československé na přirozené zemědělské krajiny a výrobní oblasti vypracoval pro účely čistě statistické Státní úřad statistický za spolupráce s vědeckými ústavy na těchto základech:

1. Při nové úpravě přirozených krajin zemědělských a výrobních oblastí opíral se Státní úřad statistický o dobrozdání všech příslušných odborných a vědeckých institucí a to: Státního agropedologického ústavu, Státního meteorologického ústavu, Zemědělského ústavu účetnicko-spravovědného, Státního geologického ústavu, Státního zeměpisného ústavu, Výzkumného ústavu zemědělského v Brně, ministerstva zemědělství a zemědělských rad.

2. Vědecké ústavy súčastněné spolu se Státním úřadem statistickým na této úpravě postupovaly na základě vědeckých poznatků klimatických, geologických, agropedologických a hospodářských co neobjektivněji se zřetelem na celý stát. Místní názory, třebaže jim není možno vytýkati neobjektivnost, nemohou býti rozhodujícími pro určení rázu celých velkých territoriálních obvodů, jakými jsou nejen přirozené krajiny, nýbrž t. zv. výrobní oblasti.

3. Provedená úprava byla myšlena jen pro účely statistické a pro tyto účely jsou rozhodující především přirozené zemědělské krajiny. Jen z důvodů přehlednosti budou též uveřejňována data podle výrobních oblastí. Rozhodně pak nemohou býti používána tato data k účelům daňovým, na což Státní úřad statistický ministerstvo financí výslovně upozornil.

4. Státní úřad statistický spolu s vědeckými ústavy uznává, že ani soudní okresy nejsou ve svých hranících stejné bonity ani přirozené krajiny a tím méně výrobní oblastí, nýbrž je možno na přirozené zemědělské krajiny pohlížeti pouze jako na soubor territorií sobě jen podobných v prvé řadě svými podmínkami přírodními a na výrobní oblasti jako na soubor territorií sobě jen podobných v prvé řadě svými všeobecnými podmínkami hospodářskými.

Jsou tedy obavy vyslovené v interpelaci stran poškození drobných pachtýřů, poplatníků atd. okresů, jež interpelace uvádí, zcela bezpodstatné a není důvodu k nějakému opatření, ježto sklizňových dat dle výrobních oblastí nebude používáno k účelům daňovým.

V Praze, dne 3. září 1925.

Dr Hodža v. r.,
ministr zemědělství.

Inž. Bečka v. r.,
ministr financí.

Die Einteilung einzelner Länder der Čechoslovakischen Republik in natürliche landwirtschaftliche Gebiete und Produktionsgebiete wurde für rein statistische Zwecke vom statistischen Staatsamte unter Mitwirkung der wissenschaftlichen Institute auf folgenden Grundlagen ausgearbeitet:

1. Bei der Neuregelung der natürlichen landwirtschaftlichen Gebiete und der Produktionsgebiete stützte sich das statistische Staatsamt auf das Gutachten sämtlicher zuständigen fachlichen und wissenschaftlichen Institutionen, und zwar: des staatlichen agropedologischen Institutes, des staatlichen meteorologischen Institutes, des landwirtschaftlichen Institutes für Buchführung und Betriebskunde, des staatlichen geologischen Institutes, des staatlichen geografischen Institutes, der landwirtschaftlichen Versuchsanstalt in Brünn, des Ministeriums für Landwirtschaft und der Landeskulturräte.

2. Die beteiligten wissenschaftlichen Institute gingen gemeinsam mit dem statistischen Staatsamte bei dieser Regelung auf Grund der wissenschaftlichen Erkenntnisse auf dem Gebiete der Klimatologie, der Geologie, der Agropedologie und der Landwirtschaft tunlichst objektiv, unter Berücksichtigung des gesamten Staates, vor. Lokale Anschauungen können, selbst wenn denselben Unobjektivität nicht zum Vorwurfe gemacht werden kann, nicht massgebend sein für die Bestimmung des Charakters für ganze grosse territoriale Gebiete, als welche nicht nur die natürlichen landwirtschaftlichen Gebiete, sondern auch die sogenannten Produktionsgebiete gelten.

3. Die durchgeführte Regelung war bloss für statistische Zwecke gedacht, und für diese Zwecke sind vor allem die natürlichen landwirtschaftlichen Gebiete massgebend. Nur aus Gründen der Uebersichtlichkeit werden auch Daten nach dem Produktionsgebiete veröffentlicht werden. Entschieden können jedoch diese Daten nicht für Steuerzwecke verwendet werden, auf welchen Umstand das Finanzministerium vom statistischen Staatsamte ausdrücklich aufmerksam gemacht wurde.

4. Das statistische Staatsamt anerkennt gemeinsam mit den wissenschaftlichen Instituten, dass weder die Gerichtsbezirke in ihren Grenzen noch die natürlichen landwirtschaftlichen Gebiete und umsoweniger die Produktionsgebiete von gleicher Bonität sind, es können vielmehr die natürlichen landwirtschaftlichen Gebiete lediglich als ein Komplex von Territorien, welche einander nur ähnlich in erster Reihe durch ihre natürlichen Bedingungen sind, und die Produktionsgebiete als ein Komplex von Territorien, welche einander nur ähnlich in erster Reihe durch ihre allgemeinen wirtschaftlichen Bedingungen sind, angesehen werden.

Es sind daher die in der Interpellation zum Ausdrucke gebrachten Befürchtungen hinsichtlich der Schädigung der Kleinpächter, Steuerträger etc. der in der Interpellation angeführten Bezirke vollkommen grundlos, und es besteht keine Veranlassung zu irgendwelchen Verfügungen, nachdem die Daten über die Ernte nach den Produktionsgebieten nicht für Steuerzwecke zur Anwendung gelangen werden.

Prag, am 3. September 1925.

Dr. Hodža m. p.,
Minister für Landwirtschaft.

Ing. Bečka m. p.,
Finanzminister.