Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1925.
I. volební období.
11. zasedání.
Tisk 2260.
Interpelace
senátorů F. Hybše, Križko, dr Němce a společníků
na pana ministra financí
o mimořádných slevách přímých daní a dávky z majetku a přírůstku na majetku pro legionáře z kruhů rolníků a živnostníků.
Legionáři, rolníci a živnostníci, kteří se vrátili jako prostí občané ke svému původnímu povolání posilujíce v zájmu státu jeho výrobu a nepožadujíce od státu ničeho, měli nárok pouze na přednostní příděl zabrané půdy za obvyklých podmínek bez dalších majetkových výhod. Legionáři tito nalezli po svém návratu hospodářství a živnosti úplně rozvráceny, neboť většina majetku byla vyrekvírována a v mnohých případech majetek skonfiskován persekucemi rakouské vlády. Legionáři tito našli hospodářské stroje ve stavu nezpůsobilém k užívání, pozemky zapleveleny, stavení v nepořádku, poněvadž nebylo ani řemeslníků ve vsi. Dluhy jejich vzrostly, poněvadž ženám legionářů byly odpírány vyživovací příspěvky rakouskou vládou. Celá řada legionářů trpí kromě toho různými nemocemi. Mnozí, zvláště zemědělci se vzdali svých invalidních nároků ve prospěch republiky. Znovuzřízení hospodářství a zvláště nákup potřebného dobytka byl proveden v nejdražší době, což mělo za následek další zadlužení hospodářství.
Platební schopnost legionářů-rolníků a živnostníků tímto způsobem seslabená, byla úplně podryta dodatečným vyměřením daní za několik let najednou a předpisem dávky z majetku a přírůstku na majetku, které daně a dávky za léta před rokem 1923 měla správa finanční vyměřovati včas, t. j. vždy po uplynutí každého roku, tedy před rokem 1923, kdy koruna československá trojnásobně se zhodnotila. Pozdním předpisem zhodnotil stát vzhledem ku stoupnutí ceny koruny své daňové požadavky až trojnásobně zatím co prodejní cena zvláště zemědělských produktů klesala hluboko. Tím ocitli se zvláště rolníci a živnostníci, kteří byli legionáři a pro něž válka neznamenala dobu hospodářské konjunktury, nýbrž následkem postupu rakouských úřadů dobu hospodářského úpadku v zoufalé situaci.
Jest tudíž bezpodmínečně nutno, aby v těchto případech nejliberálnějším prováděním zákonných ustanovení o mimořádných úlevách při placení přímých daní a dávky z majetku, pokud se týče dávky z přírůstku na majetku bylo spravedlivým požadavkům legionářů vyhověno a jejich hospodářská tíseň odstraněna.
Proto podepsaní se táží:
Jest pan ministr financí ochoten naříditi, aby při vyřizování žádostí legionářů zemědělců a drobných živnostníků o slevu podle § 5 zák. ze dne 21. prosince 1923, čís. 6 Sb. z. a n. z roku 1924, o dávce z majetku a přírůstku na majetku a o slevu podle § 3 zákona ze dne 8. října 1924, čís. 235 Sb. z. a n. o mimořádných úlevách při placení přímých daní bylo postupováno s patřičným ohledem na to, že důvod pro nynější zhoršení jejich hospodářské situace spočívá nehledě k událostem poválečným také v těžkých poměrech, za jakých převzali svá hospodářství a živnosti po návratu z legií a aby jim poskytnuty byly v největší míře úlevy a slevy, potřebné k záchraně jejich ohrožené existence
V Praze, dne 12. října 1925.
Hybš, Križko, dr Němec,
Slavík, Sechtr, Roháček, Frant. J. Kroiher, V. Sehnal, dr Daxner, dr Jar. Vlček, Hucl, Em. Hrubý, Lukeš, Rozkošný.