Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1925.

I. volební období.

11. zasedání.

Tisk 2266.

Zemský trestní soud v Praze žádá za svolení, aby senátor dr Frant. Soukup byl k soukromé žalobě dra Václava Vojtíška, archiváře hlavního města Prahy, vydán k trestnímu stíhání pro přečin proti bezpečnosti cti, spáchaný obsahem článku: "Městský archivář dr Vojtíšek", uveřejněného v "Právu Lidu" dne 8. února 1925, dále článku,,K případu archiváře dra Vojtíška" v "Právu Lidu" ze dne 11. února 1925, a konečně článku "K případu archiváře dra Vojtíška" v "Právu Lidu" ze dne 15. února 1925.

Věc, o kterou jde, jest stručně tato: Soukromý žalobce vydal jako archivář města Prahy letošního roku knihu pod názvem "Radnice Staroměstská v Praze". V této knize útočí na několika místech na socialistické strany, zastoupené ve sboru obecních starších v Praze. Píše o nich, že 14. října 1918 zahrály si záludným experimentem s osudem národa a že to, co tenkráte radnice viděla, bylo dnem hanby; na jiném místě obviňuje stoupence obou socialistických stran, že se do těchto svých stran po válce hrnuli z osobního prospěchu a pro ukojení své ctižádosti; dále pak mezi jiným napadá i senátora dra Soukupa, že jako ministr spravedlnosti štval ulici, aby ona sama do svých rukou převzala výkon spravedlnosti.

"Právo Lidu" vytklo dru Vojtíškovi takovýto způsob polemiky v knize, pro kterou soukromý žalobce se domáhal podpory ministerstva školství a národní osvěty, a v řadě článků knihu dra Vojtíška kritisovalo, upíralo mu vědeckou kvalifikaci, uvádělo, že není způsobilým býti archivářem města Prahy, ježto archivář nesmí býti exponentem žádné jednotlivé politické strany, že není žádným historikem seriosním, nýbrž mužem, jenž si ani o nejvážnějších zjevech politických neopatří řádných informací věcných, a k další jeho charakteristice uvedlo, že proti svému kolegovi v úřadě dru Šebestovi zahájil boj celou řadou udání za tím účelem, aby tento byl praeterován.

Obsahem všech těchto článků cítil se být soukromý archivář dr Vojtíšek dotčen na své cti a podal proto trestní oznámení na zodpovědného redaktora "Práva Lidu" p. Josefa Stivína v Praze. Po podání tohoto trestního oznámení přihlásil se senátor dr Soukup jako autor inkriminovaných článků, načež soukromý žalobce rozšířil své trestní oznámení také na něho.

Senátor dr Soukup byl jako zástupce strany sociálně-demokratické řadu let členem sboru obecních starších v Praze a funkci tuto vykonával ještě v době převratu.

Z celého spisu jde najevo, že soukromý žalobce dr Vojtíšek svou kritikou socialistických stran na pražské radnici tuto polemiku sám vyvolal, že při tom osobně napadl také senátora dra Soukupa v jeho činnosti úřední, že tento na tyto útoky v "Právu Lidu" veřejně odpovídal, a že jde tedy o polemiku a kritiku rázu eminentně politického.

Vzhledem k této okolnosti se imunitní výbor usnesl navrhnouti:

Slavný senáte račiž se usnésti:

Žádosti zemského trestního soudu v Praze ze dne 21. dubna 1925 č. j. XIV 119/25 za vydání senátora dra Soukupa k trestnímu stíhání pro přečiny proti bezpečnosti cti se nevyhovuje.

V Praze dne 14. října 1925.

Dr Ot. Krouský v. r.,
místopředseda.

Josef Kouša v. r.,
zpravodaj.