Přes to, že na tomto poli bylo vykonáno velmi mnoho ve všech částech republiky, nedocílili jsme na trhu bytovém rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou, jako ji nebylo docíleno ani v jiných zemích nezatížených tak, jako jsme my. Je proto i nadále nezbytno napomáhati stavebnímu ruchu v rozsahu, jakého vyžadují zlepšené poměry, způsobené stabilizací měny a s tím spojené stabilizaci stavebních nákladů.

Dokud nebude odstraněna úplně disparita mezi cenami životních potřeb a průměrnými důchody pracujících vrstev, budeme sledovati cenový vývoj životních nezbytností a starati se o to, aby byly pohotově v dostatečném množství za ceny přiměřené a dobré jakosti.

Budeme se o to přičiňovati při uzavírání obchodních smluv, při regulaci vývozu a dovozu, při úpravě celních otázek, veřejných poplatků, dopravních tarifů atd.

Mezi nejpřednější statky národní a státní patří jistě zdraví lidu. Proto budeme se i nadále starati o veřejné zdravotnictví. Především bude potřebí projednati osnovu zákona o potírání nakažlivých chorob, o dozoru nad potravinami, o úpravě lékařské prakse a o lékařských komorách. Kromě toho jsou připraveny zákony o lékárnictví i obchodu s léčivy, o poskytování pomoci při porodu, o lázních a ochraně léčivých pramenů. Lázeňské otázce věnována bude plná péče i ve všech jiných směrech.

Další úkol nastává vládě z vybudování státního zdravotního ústavu a jeho filiálek v jednotlivých zemích republiky, moderní tento ústav bude základnou boje proti tuberkulose, pohlavním nemocem a ostatním lidovým chorobám, z nichž zejména trachom na Slovensku a Podkarpatské Rusi náleží k největším útrapám tamního občanstva. Zdravotní poměry na Slovensku a Podkarpatské Rusi vyžadují zvláštní péče státní správy, která bude dbáti, aby netoliko státní zdravotní ústavy, ale i ústavy autonomní se potřebnou měrou rozvinuly.

Předmětem zvláštní péče naší bude řešení otázky populační i další problémy sociální hygieny. Zvýšená pozornost bude pak věnována asanacím měst a obcí a požadavkům hygieny bytové průmyslové a živnostenské. Na poli tělovýchovy pokračováno bude v dobudování státního ústavu tělovýchovného.

Jako v jiných oborech státní správy bude pokračovati vláda také v oboru školském, osvětovém i kulturním v provádění programu, který si vytkla vláda předešlá. Cílem veškeré výchovy školské je vychovati občany ušlechtilé, vzájemné snášenlivosti a vyzdobené všemi ctnostmi demokratických republikánů. (Hlas [německy]: Německé školy zavírati!) Tento úkol může splniti škola jen tehdy, je-li chráněna před všemi nepovolanými vlivy. Jen k takové škole mohou míti důvěru rodiče všech dětí a jen taková škola může přinésti rozkvět státu i všemu občanstvu.

Vláda se vynasnaží doplniti své školy národní, zvláště pak občanské v celém státě, neboť právě škola občanská účelně upravenou vyučovací osnovou musí dojíti u nás největšího uplatnění. To týká se zejména rozvoje občanských škol na Slovensku a v Podkarpatské Rusi. Proto předloží vláda co nejdříve osnovu zákona o školních újezdech, kterou bude upraven náklad na školství občanské.

Reforma středního školství, delší dobu chystaná, jakož i reforma vzdělání učitelstva škol národních jsou zraje k provedení. Velké tyto reformy, týkající se středního školství, musí míti na zřeteli zájem jak nejširších vrstev občanstva, tak nejvyšší cíle národní kultury. Jsou velmi důležité a proto musí býti prováděny rozvážně.

Odbornému školství, které je na potěšitelném stupni vývoje, bude věnována další péče, zvláště aby akce zestátňovací zdárně pokračovala. Nemenší péče bude věnována školám ponocným a pokračovacím, k jejichž rozvoji je potřebí, aby byly zveřejněny a finančně zajištěny.

Pokud jde o vysoké školy československé, budeme dále dbáti, aby zařízení vědeckých ústavů vysokoškolských bylo zdokonalováno. Bude také pečlivě shromažďován materiál pro reformu vysokoškolského studia.

Ve všeobecných otázkách osvětových vynaloží vláda veškeré úsilí k podpoře literatury a umění, sledujíc jednak podporování nových snah, jednak navazujíc ve všech směrech na osvědčené formy dosavadního národního umění.

V řešení otázek, vyplývajících z poměru mezi státem a církvemi, bude vláda pokračovati co do obsahu i metod v postupu vlády předešlé.

Nejednotnost zákonodárství, která dosud působí obtíže, bude odstraňována se vším úsilím. Vláda připraví především jinou kodifikaci občanského a trestního zákoníku. Lze očekávati brzké jejich vypracování, když vědecké práce přípravné jsou již vykonány. Nový trestní řád již se sepisuje. Řada jiných prací chýlí se k svému ukončení, a to jak v oboru soudního exekučního a konkursního řádu, tak i v oboru práva knihovního.

Naléhavé potřeby sociální vedou k tomu, aby dosud platný zákon o obchodních pomocnících byl nahrazen moderním poměrům odpovídajícím zákonem o služebních poměrech zaměstnanců ve vyšších službách soukromých.

Vláda bude pečovati, aby i tam, kde nejsou živnostenské soudy zřízeny, bylo lze spory mezi zaměstnavateli a zaměstnanci projednati způsobem, kterým jsou projednávány u živnostenských soudů.

Důtklivým přáním uměleckých a literárních kruhů vyhoví nová úprava práva autorského.

Kruhy průmyslové a obchodní mohou počítati s tím, že snaha po vykonatelnosti našich exekučních titulů v cizích státech bude stupňována.

Výkonu trestu a moderní úpravě vězeňství bude věnována potřebná péče, zvláště pokud se týče trestanců mladistvých a všech osob polepšení schopných.

V oboru správním bude opatřeno vše, čím by se soudní řízení urychlilo a zjednodušilo.

Speciální úkol má justiční správa na Slovensku a v Podkarpatské Rusi v otázce rychlé úpravy katastru a opatření spolehlivých složek pozemkové knihy k ulehčení hypotekárního úvěru.

Armáda Československé republiky zůstává nadále výrazem naší samostatnosti a záštitou naší bezpečnosti, i když se snažíme hledati zabezpečení státu v prvé řadě na poli mezinárodních dohod a arbitráže.

Radujeme se z úspěchů, kterých jsme za několik let budování armády docílili, a u vědomí velké odpovědnosti chceme na nastoupené cestě pokračovati. (Sen Jokl [německy]: Miliční systém!)

Vláda bude pečovati, aby nezbytná břemena, jež jsou s udržováním národní obrany spojena, byla úměrná hospodářské nosnosti obyvatelstva. (Výborně!)

Chceme s náležitým urychlením provésti veškerá opatření k postupnému snížení zákonné presenční služby vojenské, aniž bychom tím ohrožovali možnost vlastní obrany a znižovali intensitu a spolehlivost její. Jsme si vědomi, že toho docílíme jedině rozšířením a prohloubením branné schopnosti národa, a proto chceme řešiti otázku vojenské předběžné výchovy.

Vláda bude pokračovati ve studiu všech námětů, jež směřují k reformě branné a zmírnění břemen vojenských. (Sen Jokl [německy]: Další zbrojení!)

Dosavadní svou činností dali jsme pevný základ svému hospodářství a směrnice pro celou politiku, pro naše hospodářství, pro naši práci kulturní, sociální i politickou. Bylo mnoho vykonáno, ale ještě více na nás čeká k vykonání. (Výborně!) Stát je organismus živý a jeho potřeby a jeho úkoly jsou nepřetržité, nekonečné. Proto i také vznikají problémy a my jsme povoláni i nuceni ke všem přihlížeti, všechny řešiti a všem hleděti v tvář.

Je tedy potřebí práce. Práce vzniká součinností a proto politická výchova naše musí vésti nás k tomu, abychom této součinnosti mohli vždy, kdy je toho potřebí, docíliti. Výchova k této součinnosti může býti jen tehdy, když se budeme učiti vzájemně respektovati mínění, přesvědčení a názory druhého, když budeme stavěti argument proti argumentu a důvody vyvraceti důvody druhého. (Výborně! - Potlesk. - Sen. Jokl [německy]: Respektujete právo menšin?)

Prvním úkolem naším musí býti, aby byla odstraněna u nás jakákoliv stopa nenávisti, ať prýští z pohnutek šovinismu nacionálního nebo sociálního! (Výborně! - Potlesk.) Nenávist byla přespříliš dlouho mocným činitelem v dějinách lidstva, ale nikdy nevytvořila nic pevného, nic trvalého. (Výborně! - Sen. Skalák: Podle skutků bude posuzována vaše vláda. Slova nic neznamenají! Na to vám každý kašle! - Sen. Šturc: Kristus Pán volal: Podle skutků poznáte je. - Hlas: To je demagogie! -Hlas: Jdete se Šrámkem? - Sen. Šturc: V tom ohledu ano!)

Neváhám říci, kdyby ona energie, které je potřebí, řekněme u nás, vyplýtvaná pěstěním nenávistí, byla obrácena v kladnou a účelnou práci (Výborně!), že by z toho vzešlo dobro, ze kterého bychom těžili všichni bez rozdílu. (Výborně! - Potlesk.) V tomto směru nesmí nás ani mýliti dosavadní záchvaty, které - já budu hodně objektivním - námi všemi ještě lomcují a které často vedou i k tomu, že se vyskytují celé strany, které násilí a tyranii hlásají za svůj program. (Výborně! - Potlesk.) (Výkřiky se strany komunistů: To děláte vy u nás tyranii v Československu na lidu! - Hluk.)

Prosím, jistě tato tribuna je přístupna všem 150 členům tohoto slavného sněmu a každý bude moci zde volně a svobodně projeviti své mínění. A za slova, jež jsem zde pronesl, stojím celou svou osobou. (Výborně! - Hlučný potlesk.) Řekl jsem předem, že ani sebe a nikoho nevyjímám, že námi lomcují záchvaty, záchvaty, nazvu je málo, nenávisti, a nenávist plodí jen zlo, nenávist plodí jen násilí. To všechno u nás je, my jsme produkty toho, my žili příliš dlouho v porobě, než abychom mohli zapomenouti, že se nám tvrdě všem žilo, a maxima každého toho, kdo přijde z takového období, zase není nic jiného, než reakce toho, co bylo včera. Je to logické, je to lidské a nevykládám to ve zlé. Ale prosím, je potřebí, aby tyto zjevy, které se vyskytují a jsou zde, nás nemýlily v konečném cíli, poněvadž jsem řekl, že cokoliv ve světě bylo vykonáno na nenávisti, nemělo pevného a trvalého podkladu. (Výborně!) Jsme ještě příliš blízko této doby. Válka zmobilizovala lidské vášně až do fanatismu nenávisti a z toho se zrodily i vášně, sobeckost, největší lupičství a následovala zkáza, hlad a bída. Válka tedy zmobilizovala vášně a zorganizovala nenávist. Naším úkolem musí býti, abychom zmobilisovali rozum a rozvahu a snášelivost. (Výborně! - Bouřlivý potlesk.) Chceme-li odčiniti ty veliké škody, které se staly ničením milionů lidí po léta - a my všichni nesli důsledky toho - chceme-li je odčiniti, věřte, neodčiníme to nenávistí, odčiníme je, jen když vychováváme se k snášenlivosti a vychováme se k práci. (Výborně! - Hlučný potlesk.) Neboť jen práce může nám vrátiti hodnoty, které byly nám válkou zničeny a odervány. (Sen. Toužil: A proč pak jste zabíjeli stranu práce, když tak o té práci mluvíte? - Hlučná veselost.) To se ti povedlo, Toužile!

Dovolíte mi, když řeknu, proč jsem o této snaze o výchovu k snášenlivosti pronesl tento apel zde. Senát v minulém období velmi často ve všech svých složkách bez rozdílů, zda to byla většina nebo oposice ocital se v rozporu při hledání svého poslání.

Já k tomu řeknu několik slov. Od prvopočátku byl a jsem stoupencem dvou komor, a ani ty různé diference a diskuse, které v té věci byly, nijak mne neodvrátily od toho přesvědčení. Jsem přesvědčen o potřebě a důležitosti tohoto systému. Ale řekl bych: Senát našel svoji úlohu a za těch šest let vytvořil si určitou tradici. Já to kvituji: tradicí snášenlivosti. (Výborně!) Zde v tomto senátě bylo možno docíliti součinnosti a spolupráce velmi často i v obtížných situacích a bylo možno velmi mnohé hroty, které jsou - a není divu - otupiti, zmenšiti.

Jsem přesvědčen, že v tomto směru je nejlépe zahájiti nové období periody osmileté v senátě připomenutím tohoto faktu a přáti vám, abyste v tomto snažení po zmírnění oněch ostrých - v politice to ani jinak není možno - diferencí a rozporů pokračovali. Úkolem naším je nalézti onu synthesu, která vede k výsledku, k práci. Kdyby senát na této cestě pokračoval a v tomto směru působení své zintensivnil, viděl bych v tom veliké jeho poslání a úkol.

Stojíme zde, dámy a pánové, na historické půdě. Zde bylo svedeno mnoho zápasů. A bylo by potřebí, abychom my vzali si z toho poučení a abychom i my dnes demokraticky si řekli, že tak jako jsme musili sáhnouti do všech problémů, před něž jsme byli postaveni, do problémů kulturních, sociálních, ekonomických, musíme sáhnouti i do problémů nacionálních a jiných se stejným odhodláním a otevřeností jako ve všech jiných oborech. Demokracie nikdy před ničím nezavírala oči. (Hlas: Ale zavřít lidi!) Demokracie je přirozeně také pořádek a jestliže je někdo proti tomu, nese důsledky. (Hlučný potlesk - Sen. Kroiher: Krev chtějí obětovati, ale sedět ne! - Veselost.)

Soudím, že tak, jako senám podařilo do všech těchto problémů nejen sáhnouti, ale i řešiti je - prosím, nebylo to snadné, když atheista a přísní věřící řešili problém kulturní a problém náboženský, když konsument a producent, agrárník a socialista musili řešiti problém výroby, problém produkce, sociální pojištění, nejtěžší problémy, před nímž stojí zákonodárství celého světa. (Výborně! - Hluk. - Sen. Jokl [německy]: Proč nemluvíte o problému menšin!) K tomu přijdu. Proto říkám, že také se musí demokracie pustiti do řešení problémů dalších, sociálních, nacionálních i kulturních, a je jenom na nás, abychom vytvořili pro tuto spolupráci předpoklady, a k těmto předpokladům a k této práci sloužil můj apel, abychom odstraňovali všechno, co tvoří nenávist, a budovali vše, co tvoří snášenlivost. Snášenlivost jest jediná cesta, která nás vede k této spolupráci na všech polích lidské činnosti, a k této spolupráci přeji senátu na počátku nového období, aby nám razil novou dráhu.

Já se k této spolupráci přihlašuji.

Tímto končím. (Výborně! - Hlučný, dlouhotrvající potlesk.)

Předseda: Byl mně podán dostatečně podporovaný návrh sen. dr Šrobára a soudr. na zahájení rozpravy o vládním prohlášení.

Žádám pana tajemníka, aby jej přečetl:

Senátní tajemník dr Šafařovič (čte):

>Návrh sen. dr Šrobára, Sáblíka, dr Reyla, dr Mazance, dr Soukupa, Jaroše, dr Kloudy, Pánka, dr Brabce, dr Fáčka, Thoře, Trčky a spol. na zahájení rozpravy o vládním prohlášení.

Podepsaní navrhují, aby o vládním prohlášení zahájena byla rozprava ještě v dnešní schůzi.<

Předseda: Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Návrh se přijímá.

Zahajuji debatu.

K prohlášení se přihlásil pan senátor Luksch. Dávám mu slovo.

Sen. Luksch (německy): Slavný senáte! Jakožto zvolení zástupcové sudetsko-německého lidu obnovujeme jménem svazu zemědělců, německé křesťanskosociální strany lidové, německé národněsociální strany dělnické a německé strany živnostenské na počátku druhého zasedání slavnostním způsobem prohlášení, které jsme dne 2. a 4. června 1920 podali v parlamentě. Zároveň rozšiřujeme protest proti porušování sebeurčovacího práva německého lidu na Hlučínsko, východní Slezsko a bývalé dolnorakouské území. Krajanům v těchto územích posíláme svůj bratrský pozdrav. Prohlašujeme opětně, že neuznáváme mírové smlouvy Versailleskou, St. Germaiunskou a Trianonskou za pramen práva.

Zkušeností učiněné za sedmiletého trvání československého státu ukázaly, že jeho vybudování jakožto státu národního a jeho jednostranný nacionalistický vládní systém jsou nesnesitelny pro národy k němu přivtělené.

Vznášíme proti tomuto systému národního státu žalobu, že svojí podstatou a podle svého úmyslu našemu lidu způsobil těžkou křivdu a nezměrnou škodu. (Předsednictví převzal místopředseda dr Soukup.) Spatřujeme v jeho vnitřní nepravdě kořen všeho zla, jímž tento státní útvar stůně. Spatřujeme v něm především princip, neslučitelný se zabezpečením a blahem sudetsko-německého lidu.

Stojíce pevně na půdě naší zděděné domoviny prohlašujeme, že bezohledně chceme společně potírati tento systém a jeho účinky. (Potlesk na levici.) Tento společný boj povedeme tak dlouho, až utrpěné bezpráví bude napraveno a až ve všem státním zařízení bude dbáno skutečnosti, že hranice tohoto státu uzavírají větší počet národů, jež dlužno stejně oceňovati a které mají stejná práva.

Jsouce z donucení přivtěleni do státu národnostně smíšeného prohlašujeme, nehledíce k zásadnímu setrvání na právu volného národnostního sebeurčení, za cíl své vnitřní politiky rovnoprávnost, pokud jde o jazyk, pracovní místo, školu a půdu.

Právo užívati našeho jazyka ve styku s úřady a ve veřejném životě vůbec bylo stlačeno daleko pod míru, vyplývající z přerozeného a veřejného práva, ale státní úřady nedbají náležitě ani těchto skrovných práv, která německému obyvatelstvu jsou zaručena ústavou a jazykovým zákonem.

Zákonodárství v oboru hospodářském směřovalo veskrze k národnostnímu přeskupení hospodářských tříd a hodnot. Správní prakse snaží se při každé příležitosti vynutiti ve prospěch státního národa národnostně poltické a národohospodářské výhody.

Ze státních podniků byly teprve v poslední době propouštěny zase tisíce německých úředníků (Výkřiky: Fuj!), zaměstnanců a dělníků stejně jako němečtí váleční poškozenci bezohledně vydání v šanc nejkrutější bídě. Za to zaplaveno bylo německé území českými úředníky, zaměstnanci a dělníky, kteří většinou vůbec nejsou schopni německého jazyka a kteří jsou trvalým ohniskem politického neklidu.

Tisíce německých škol a školních tříd bylo v posledních letech zavřeno a tím na nejmenší míru stlačena možnost vzdělání pro náš lid, zejména pro vrstvy poukázané na vzdělání v obecných školách. Naproti tomu bylo na státní útraty zřízeno nesčetně zbytečných českých škol v německém území a německé dítky různými donucovacími prostředky uváděny do těchto škol.

Stejně jako náš kulturní majetek, poškozen byl také velmi těžce náš hmotný majetek ve všech oborech, především postátněním lesů, provedeným za vlády pozemkových zákonů, odnárodněním naší půdy, jakož i nesvědomitým znehodnocením válečných půjček.

Přes to všechno bylo naše obyvatelstvo od sedmi let poslušno všech zákonů, i těch, které neuznáváme za stávající po právu. Plnilo všechny povinnosti státního občana způsobem, proti němuž není námitek. Proto žádáme, aby také vybudování státu a způsob, jakým je spravován, řídily se podle potřeb a požadavků všech národů, kteří v něm obývají.

Proto chceme v semknuté jednotě bojovati za státoprávní uznání (Potlesk na levici.) plné rovnoprávnosti německého lidu, za jeho vlastní školskou správu, za uznání a rovnoprávnost jeho jazyka, za německou půdu a německé místo pracovní. Tím chceme chrániti národnostní državu našeho lidu a odstranění panujícího systému jednostranného národnostního násilí raziti mu cestu pro volný rozvoj. (Souhlas a potlesk stoupenců.)

Místopředseda dr Soukup: Další slovo má pan sen. dr Houser. (Potlesk komunistických senátorů.)

Sen. dr Huser: Vážení pánové a vážené paní! Jménem klubu senátorů komunistické strany československé prohlašuji: Považujeme existenci senátu za přítěž dnešní vládní soustavy, která byla prosazena t. zv. Revolučním Národním shromážděním na nátlak měšťáckých stran, jež se tímto jednáním pokusily zjistiti, zdali již dostatečně pokročila doba, aby mohly prosazovati svou vůli proti revolučnímu cítění mas, a také skutečně pokus ten se jim zdařil, dík ovšem taktice, kterou již tehdy praktikovali sociálně-patriotičtí vůdcové dělnictva. Oni totiž neapelovali na své masy, ale u zeleného stolu krok za krokem nátlaku měšťáků ustupovali. Instituce horní sněmovny nemá před zrakem dělnických mas žádného opodstatnění a je pouze drahou přítěží vládního aparátu.

K vládnímu prohlášení pana ministerského předsedy jsem zmocněn stranou komunistickou učiniti dále toto prohlášení:

Prvou myšlenkou, jíž cítíme nutnost vysloviti v tomto novém senátě, je, že my komunisté jsme úplným protikladem té politické koncepce, kterou jménem českých stran koalice, tedy také jménem českých sociálních demokratů a českých socialistů, ve svém prohlášení rozvinul pan ministerský předseda dr Švehla.

Dvě zásadně protichůdná zásadní hlediska stojí proti sobě. Má býti v této zemi vládnuto metodou buržoasní demokracie, anebo proletářsko-revoluční? Má býti stát budován jakožto kapitalistický, anebo má býti budován socialisticky? Úkolem koalice je soustřediti všechny síly k tomu, aby socialistické budování státu bylo znemožněno. Našim úkolem je pracovati a bojovati o to, aby bylo znemožněno buržoasní vládnutí v této zemi, aby politická moc byla vyrvána z rukou buržoasie a aby pod ochranou proletářské diktatury, tvrdé vůči milionářům, velkokapitalistům, bankéřům a velkostatkářům, současně však vědomé si toho, že musí upraviti svůj poměr vůči středním stavům a přímo za spojence získati pracující rolníky, podobně jako v sovětovém Rusku, také v Československu byla soustavně budována socialistická organizace výroby a společnosti. (Výborně! - Hlučný potlesk u stoupenců řečníkových.) Jsme a zůstaneme stranou marxistickou, stranou třídního boje, stranou mezinárodní, stranou revoluční. (Výborně! - Hlučný potlesk senátorů strany komunistické.) Propast mezi chudobou a bohatstvím, mezi prací a kapitálem je dnes daleko větší, než byla před světovou válkou. Nelze proto ani pomysliti na to, že by třídní boj proletariátu mohl býti zmírňován a že by třídní solidarita dělníků mohla býti nahrazena společným postupem dělnických stran s měšťáky. Naopak v celém světě, také u nás, zápas proletariátu o povalení kapitalismu vstoupil do rozhodujícího stadia.

Druhou myšlenkou, již považujeme za nutné vysloviti při této příležitosti, jest: Není pravda, že my, komunisté, odkazujeme se od parlamentní práce. Je pravda, že nepovažujeme parlamentní činnost za jediný a také ne za nejdůležitější prostředek v revolučním boji za osvobození pracujících ze jha kapitalismu, ale víme, že je jedním z prostředků tohoto boje. Svoji činnost parlamentní ovšem vždycky budeme spojovati s hnutím mas. Základem všeho boje proti kapitalismu je organisovanost a uvědomění dělnických mas. I při své činnosti v parlamentě chceme se opírati o tuto organisovanost mas. Čerpaje sílu z jednotné fronty, vytvořené iniciativou dělnických mas zdola, bude náš klub v parlamentě zápasiti o velký komunistický cíl, současně však bude se s největší vážností v parlamentě zastávati všech denních požadavků a potřeb dělnických i rolnické chudiny. (Výborně! Tak jest! -Hlučný potlesk u stoupenců řečníkových.)

Prohlásili jsme jasně už v povolebním prohlášení, že podepřeme svými hlasy v parlamentě všechny návrhy, ať je podá kdokoliv, když jejich obsah bude skutečně k dobru dělníků a pracujících rolníků. (Výborně! - Potlesk.) Opakujeme toto závazné prohlášení také s tohoto místa. My sami budeme předkládati senátu vlastní návrhy a podněty, vyplývající z denních potřeb dělníků a chudých rolníků.

Považujeme za nutné a budeme se starati o to, aby v nejbližší době senát učinil opatření zejména v těchto záležitostech. Je nutno rychle a zavčas učiniti opatření proti rostoucí nezaměstnanosti, která se nyní projevuje v propouštění horníků a kovodělníků ve velkých kovodělných továrnách. Je nutno míti odvahu i k nacionalizaci dolů a největších kovodělných továren. Dále je nutno novelisovati § 82 živnostenského řádu a zákon o závodních výborech. Práva závodních výborů buďtež rozšířena do té míry, aby závodní výbory staly se orgány skutečné kontroly výroby. Není udržitelný stav, aby stát byl v takové odvislosti od velkobank, zejména od Živnostenské banky, jako dosud. (Tak jest!) Je neslýchaným, že Živnostenská banka prostřednictvím svých národně-demokratických podílníků mohla po leta úplně ovládati ministerstvo financí a dokonce i zahraniční politiku proti sovětskému Rusku. (Tak jest! - Výborně! - Potlesk.) Tento stav volá po nacionalizaci největších bank, zejména těch, které ovládají průmysl a obchod. Stejně po nacionalizaci bank volají případy korupce, naposled proniknuvší na veřejnost zase v procesu proti funkcionářům Moravsko-slezské banky. Jako první krok k nacionalizaci velkých bank je nutno podříditi je kontrole. Rázná opatření proti bankám jsou o to naléhavější, ježto banky právě nyní svým chováním vůči svým zaměstnancům i úředníkům dokazují, že stojí v čele nejostřejšího postupu kapitalistů proti dělnictvu a zaměstnanectvu.

Řada reforem a opatření je nutna na poli sociální politiky. Budeme se zasazovati o zrušení gentského systému a o revisi zákona, určujícího vyplácení podpor v nezaměstnanosti. Je záhodno, aby parlament podepřel oprávněný požadavek horníků a dělníků vůbec o vánoční přídavky. Úrazové pojišťování budiž rozšířeno i na drobné hospodářské podniky, a zejména nechť tomuto pojištění podléhají též dělníci zemědělští a lesní. Budiž provedeno s rychlostí co největší zaopatření přestárlých dělníků a dělnic. Zákon o sociálním pojištění je třeba doplniti pojištěním vdovským. Žádám co nejnaléhavěji zrušení rakouské ostudy služebního poměru, to je čeledního řádu. Do nemocenských pokladen buďtež provedeny volby ještě před působností zákona o sociálním pojištění, neboť další válečný nouzový stav je neudržitelný a pro důvěru i hospodářství nemocenských pokladen nebezpečný. Je třeba provésti zákonnou úpravu zprostředkování práce. Budiž dále reformován zákon o nedělním a svátečním klidu. Nutno zákonem podepříti platnost kolektivních smluv. Váleční poškozenci buďtež konečně zákonnou cestou dodatečně zajištěni.