Předseda: Klofáč.

Místopředsedové: dr Brabec, Donát, dr Hruban, Niessner, dr Soukup.

Zapisovatelé: Jaroš, Kavan.

130 senátorů podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministři: dr Haussmann, dr Krčmář, dr Peroutka, dr Říha, dr Slávik, dr Schieszl.

Z kanceláře senátní: senátní tajemník dr Šafařovič; jeho zástupci dr Bartoušek, dr Trmal.

Předseda (zvoní): Slavný senáte! Zahajuji schůzi.

Navrhuji, aby byla udělena dovolená na dobu 14 dnů sen. dr Medingerovi.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

Dovolená se povoluje.

Senátní tajemník dr Šafařovič (čte):

Tisk 146. Usnesení poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu (tisk 100) zákona o úpravě platových a některých služebních poměrů státních zaměstnanců (tisk 333).

Tisk 147. Usnesení poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu (tisk 101) zákona o úpravě platových a služebních poměrů učitelstva obecných a občanských škol (Učitelského zákona) (tisk 354).

Tisk 148. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu (tisk 102) zákona o platových poměrech státních, obecních (městských) a obvodních lékařů (tisk 335).

Tisk 149. Usnesení poslanecké sněmovny o iniciativním návrhu posl. ing. Dostálka, dr Mičury, Zocha, Petroviče, dr Tiso a druhů (tisk 323), aby vydán byl zákon o úpravě platů duchovenstva církví a náboženských společností státem uznaných, případně recipovaných (tisk 429).

Zápis o 28. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé vyložen byl podle §u 72 jedn. řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí.

Jelikož v předepsané lhůtě nebyly žádným p. senátorem písemné námitky podány, dlužno pokládati zápis za správný a dá se do tisku.

Výboru ústavně-právnímu:

Tisk 122. Vládní návrh zákona, jímž se mění některá ustanovení trestních řádů a zřizují soudní lékařské rady.

Výboru ústavně-právnímu a rozpočtovému:

Tisk 123. Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňují některá ustanovení zákonů o soudním řízení ve věcech občanských a o řízení exekučním.

Výboru rozpočtovému:

Tisk 130. Státní závěrečný účet republiky Československé za rok 1924 spolu s účty státního melioračního fondu, státního bytového fondu a dávky z majetku.

Výboru zahraničnímu a národohospodářskému:

Tisk 139. Vládní návrh, kterým se předkládá Národnímu shromáždění k schválení prozatímní úprava obchodních styků mezi republikou Československou a republikou Tureckou, sjednaná výměnou not v Angoře dne 11. dubna 1926 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 21. května 1926, čís. 77 Sb. z. a n.

Předseda: Přikročuji k projednávání dnešního denního pořadu:

Zpravodaji jsou: za výbor zahraniční sen. Pocisk, za výbor národohospodářský sen. dr Rozkošný.

Táži se pánů zpravodajů, zda navrhují nějaké textové změny.

Zpravodaj sen. Pocisk: Nikoliv.

Zpravodaj sen. dr Rozkošný: Nikoliv.

Předseda: Zpravodajové nenavrhují změn.

Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

Konstatuji, že senát je schopen se usnášeti.

Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak bylo přijato ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedené schvalovací usnesení přijímá se v naznačeném znění také ve čtení druhém.

Dalším bodem je:

Zpravodaji jsou: za výbor zahraniční sen. Stodola, za výbor národohospodářský sen. Čipera.

Táži se pánů zpravodajů, zda navrhují nějaké textové změny.

Zpravodaj sen. Stodola: Nikoliv.

Zpravodaj sen. Čipera: Nikoliv.

Předseda: Zpravodajové nenavrhují změn.

Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak bylo přijato ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvalovací usnesení přijímá se v naznačeném znění také ve čtení druhém.

Na denním pořadu dále je:

Jelikož nebylo možno senátu uvedená usnesení poslanecké sněmovny projednati ve lhůtě §u 43 ústavní listiny, budiž tato lhůta prodloužena o 4 měsíce.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh můj se přijímá:

Dalším bodem denního pořadu je:

Navrhuji vzhledem k tomu, že této věci přiznána byla ve 26. schůzi pilnost, aby byla projednána v celkové době 23 hodin a aby stanovena byla řečnická lhůta tak, že na klub do 10 členů připadá řečnická lhůta l hodiny, na klub do 20 členů 2 hodiny a na klub přes 20 členů 3 hodiny.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh se přijímá.

Zpravodaji jsou: za výbor národohospodářský sen. Sáblík, za výbor rozpočtový sen. dr Procházka.

Uděluji slovo prvému zpravodaji za výbor národohospodářský panu sen. Sáblíkovi. (Výkřiky: Hanba! Komunisté tlukou na pulty za řeči zpravodajovy. Předseda zvoní.)

Zpravodaj sen. Sáblík: Slavný senáte! Otázku celní ochrany zemědělské výroby, o níž máme dnes jednati, projednávali jsme zde asi před měsícem u příležitosti návrhu sen. Donáta a spol. Proto nechci opakovati důvody, které vedly také tentokráte poslaneckou sněmovnu k usnesení zákona o ochraně zemědělské výroby, nýbrž chci jen stručně naznačiti postup, kterým jsme zde pokračovali a proč tato otázka přivedla se na forum parlamentní.

Celní ochrana byla před převratem vyřešena zákonem ze dne 13. února 1906, rakouským celním sazebníkem. Ve válce byla cla tato zrušena. Po válce upravovala vláda zmocňovacím zákonem ze dne 20. února 1919, čís. 97 Sb. z. a n., a pak zmocňovacím zákonem ze dne 12. srpna 1921, čís. 349 Sb. z. a n., cla, nařízením, kterým pro průmyslové výrobky zavedla zvýšení ve formě koeficientů, leč výrobu zemědělskou ponechala úplně bez ochrany. Až do r. 1925 zůstala zemědělská výroba při obilí úplně bez ochrany, při dobytku byla pouze poloviční proti předválečné, při másle 1/7 předválečné, kdežto u průmyslu byl koeficient od 3 do 25, tedy daleko vyšší než při zemědělství.

Ve smlouvách ovšem byl tento koeficient průmyslový také snižován, leč nikdy ne tak, jako při výrobě zemědělské. Domáhali jsme se tedy přirozeně, aby byla parita mezi zemědělstvím a průmyslem, a tato byla uznána vládním prohlášením ze dne 24. října 1922. Poněvadž však dosud nebyla provedena a poněvadž zemědělství následkem toho ocitlo se v krisi, kterou nelze dále snášeti, jsme nuceni přijíti s tímto zákonem, kterým by se poskytlo zemědělství pomoci a kterým by se také prospělo živnostem a průmyslu, poněvadž zavedením zemědělských cel posiluje se kupní síla našeho zemědělského obyvatelstva, takže může býti... (Ohlušující hluk, působený komunistickými senátory.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid!

Zpravodaj sen. Sáblík (pokračuje a za ohlušujícího lomozu diktuje stenografům): .. . dobrým odběratelem výrobků průmyslových. Průmyslu umožní se uzavírání obchodních smluv s cizími státy a tím odbyt do ciziny. Jsme nuceni k zavedení cel také z toho důvodu, poněvadž všechny okolní státy cla na svoje výrobky nejen průmyslové, ale i zemědělské mají a proto není možno, aby jen náš stát byl na dále bez cel. (Hluk, pískání a troubení trvá. - Předseda zvoní.)

Poněvadž zákonem tímto prospívá se zemědělství, ale prospívá se i výrobě průmyslové a umožňuje se tím odbyt a nepoškozuje se konsumentstvo, poněvadž zavedením cel není nutno zdražiti potraviny, navrhujeme a žádáme, aby slavný senát usnesení výboru národohospodářského schválil, jakož i resoluce, které v tomto výboru byly přijaty. (Hluk trvá. - Potlesk stoupenců řečníkových.)

Předseda (zvoní): Další slovo má za výbor rozpočtový pan sen. dr Procházka.

Zpravodaj sen. dr Procházka: Slavný senáte! (Hluk a lomoz trvá.) Byl jsem již několikráte referentem pro různé velmi důležité věci, ale to se mi ještě nestalo, abych za takovýchto okolností musil referovati. Ale přes to nedám se odvrátiti od své povinnosti, abych přednesl svůj referát.

Výbor rozpočtový projednal osnovu zákona ve svých schůzích dne 15., 16. a 17. června 1926.

Předlohu zákona o částečné změně celního sazebníku pro československé celní území nutno ve výboru rozpočtovém posuzovati hlavně jako osnovu berní a oceniti její finanční dosah pro státní hospodářství.

Podle státního rozpočtu pro r. 1926 činí:

 Otázku, jaký bude výnos cel podle celních sazeb upravených navrhovaným zákonem v dotčených sazebních číslech, není snadno zodpověděti. (Hluk.)Nelze vzíti dovozy obilí, mouky, dobytka, tuků, masa atd., jak posledně byly a dnes jsou, a pouze násobiti dovozy ty celními sazbami, jež osnova stanoví.

To by bylo chybnou metodou, protože dovozy tyto děly se částečně při bezcelnosti, částečně při určitých jiných sazbách.

Osnova také rozlišuje celní sazby maximální (čl. I), sazby snížené (čl. II) a minimální (čl. V).

Nelze předvídati, které tyto celní sazby přijdou k platnosti, neb okolnost tato bude odvislou od toho, z kterého státu bude k nám dováženo dotčené zboží a zda bude pocházeti ze státu, s kterým nebude míti republika Československá obchodní smlouvy, nebo s kterým státem bude republika naše ve stavu obchodně smluvném, případně který stát se zbožím československého původu nebude nakládati méně příznivě, než se zbožím jiného původu.

Nutno také vzíti na zřetel případy mimořádné nouze, za níž vláda jest zmocněna dočasně zrušiti, nebo přiměřeně snížiti cla z obilí, mlýnských výrobků, dobytka a tuků, tudíž z artiklů pro clo nejdůležitějších.

Úkolem cla jest, aby bylo statistickým poplatkem na úhradu nákladů spojených s úřední statistikou evidence o vývozu a dovozu, dále aby bylo určitou formou nepřímé daně - clo finanční.

Dalším úkolem cla, a to národohospodářským jest, aby ochránilo domácí výrobu změnou soutěžních podmínek ciziny, aby regulovalo domácí potřebu zejména u přepychových výrobků dovážených z ciziny, jakož aby bylo výchovným pro určitou výrobu v zemi.

Clo ovšem má také význam politický při rozporech s cizími státy.

Clem má se upravovati cena zboží, zejména oproti cenové hladině světové, tím se má zvyšovati domácí výroba a její výnos, resp. snižovati dovoz.

Též doba, v které to které zboží se doveze do celního území, je významnou pro výši placeného cla.

Při dovozech zastupitelných statků, jako obilí a mouky, lze též očekávati, že dovoz statku, na nějž vyměřeno je vyšší clo (ku př. u mouky), sníží se ve prospěch statku, na nějž uloženo je nižší clo (obilí).

Rovněž nutno uvážiti, že navrhovanými dovozními listy (čl. VI) bude část výnosu celního absorbována.

Podle nynější situace národohospodářské klesá také celkový příjem cel oproti rokům předcházejícím.

Významno bude též pro výnos cla, že důsledkem poměrů na cukerním trhu zahraničním a poklesem cen cukrovky již letos ubylo plochy cukrovkou osázené, čímž však opět přibylo půdy věnované obilninám.

Tyto různé okolnosti a funkce cla budou ovšem míti vliv na účinky navrhovaných sazeb celních. (Hluk trvá. - Výkřiky komunistických senátorů.)

Výnos klouzavých cel činil za 5 měsíců asi 27 milionů Kč, takže by výnos jejich za jeden rok mohl dosáhnouti asi 65 milionů Kč. Avšak v letních měsících jsou ceny obilnin pravidelně vyšší, takže zejména u pšenice nelze očekávati, že by nastala celní povinnost, a lze proto počítati s výnosem klouzavých cel asi 50 milionů Kč za jeden rok.

Diferenci cla dosavadního oproti clu navrhovanému lze přibližně očekávati u tohoto zboží podle statistických výkazů z r. 1925, résp. r. 1924, takto:

Pšenice, souržice, špalda, žito, ječmen, oves, kukuřice, pohanka, proso, slad, boby, hrách, čočka, vikev, vlčí hrách (lupina), semena travní, anýz, koriandr, kmín, fenikl, to vše v úhrnné váze asi l,200.000 metr. centů, circa 25,000.000 Kč.

Mouka a mlýnské výrobky z obilí a luštěnin, to vše v úhrnné váze asi 2,300.000 q, circa 160,000.000 Kč.

Rýže ve váze asi 400.000 metr. centů, circa 8,000.000 Kč.

Dobytek hovězí asi 125.000 kusů, circa 16,000.000 Kč.

Dobytek vepřový asi 200.000 kusů circa 7,000.000 Kč.

Máslo, vepřové sádlo, umělé máslo, margarin, umělé jedlé tuky, technické tuky a mastné kyseliny, to vše ve váze asi 200.000 q, circa 58,000.000 Kč.

Ryby, vejce, měchýře, střeva, maso čerstvé a upravené, sledě, kondensované mléko, to vše ve váze asi 220.000 q, circa 11,000.000 Kč.

Umělé hedvábí (asi 6000 q), circa 4,000.000 Kč.

Vápnodusík a superfosfáty (asi 140.000 q), circa 600.000 Kč.

V celku circa 289,600.000 Kč.

Od této částky ovšem odpadne asi 30 milionů Kč důsledkem zavedení dovozních listů (čl. VI).

Nutno též uvážiti, že diference uvedená vypočtena na základě statistických dat z r. 1923, resp. r. 1924, jež dosud jsou po ruce, a že vlastně měl by se ještě odpočítati pravděpodobný výnos klouzavých cel kalkulovaný ročně na 50 milionů Kč.

Vzhledem na tyto okolnosti, pak se zřetelem na zprvu uvedené poměry dovoz regulující - zejména přesun dovozu z mouky na obilí, zmenšení obdělané plochy cukrovkou, zintensivnění polního hospodářství domácího atd. - lze očekávati z nových cel pro státní pokladnu příjem kolem 200 milionů Kč. (Ohlušující hluk.)

Z tohoto výpočtu většího výnosu celního je zřejmo, že nenastane uzákoněním osnovy úbytek rozpočtových příjmů státních, anebo zatížení státní pokladny, na kteréžto okolnosti rozpočtovému výboru především je hleděti, naopak, že lze očekávati určité zvětšení příjmů státních, jehož možno případně použíti ke snížení daňového břemene bez ohrožení rovnováhy rozpočtové.

Avšak kalkulovaný výnos celní není také takovým, že by znatelně zatěžoval obyvatelstvo, zejména když nutno uvážiti, že zpravidla při dovozních clech cizina část cla nese ze svého.

Utvoření cen zboží všeho druhu závisí na tolika různých okolnostech, že nelze určitě říci, jak budou ceny potravin, dobytka, obilí, mouky, tuků, atd. po novém upravení cel.

Hlavní význam pro utváření cen těch mají světové ceny, úroda, daně, soustava berní, železniční tarify, správa finanční, valutové poměry atd., ovšem též cla.

Veškeré tyto faktory působí na utvoření cen a lze jen si přáti v zájmu veškerého obyvatelstva naší republiky bez rozdílu tříd, aby poměry cenové upravily se ve prospěch státního obyvatelstva veškerého.

Z důvodů těchto doporučuje výbor rozpočtový, aby senát přijal osnovu zákona tak, jak na ní se usnesla poslanecká sněmovna, ve znění senátního tisku č. 129. Dále doporučuje k schválení resoluce dole uvedené. (Potlesk stoupenců řečníkových. - Hluk. - Vřava.)

Předseda (zvoní): Zahajuji rozpravu. >Contra< jsou přihlášeni sen. Reyzl, dr Heller, dr Brunar, Hampl, Průša, Šturc, Bodnar, dr Macků, Plamínková, Čipera; >pro< sen. Spies, dr Törköly.

Uděluji slovo prvnímu řečníku >contra< panu sen. Reyzlovi. (Výkřiky komunistů. - Vřava.)

Sen. Reyzl: (Hluk. - Vřava. - Výkřiky komunistů.)

Předseda (zvoní): Prosím pana sen. Reyzla, aby se ujal slova. (Výkřiky. - Hluk.)

Prosím, aby se řečník >contra< ujal slova. (Výkřiky komunistů. - Hluk.)

Prosím, věnujte pozornost prvnímu řečníku >contra<.

Sen. Reyzl (německy): Vysoce vážený senáte! (Hluk.)

Předseda (zvoní): Prosím pana senátora, aby se ujal slova. (Hluk.)

Sen. Reyzl (pokračuje): Po velice poučných referátech obou zpravodajů, z nichž mohli jsme seznati pravé příčiny pro vytvoření tohoto celního zákona, je také pro nás důležito... (Trvalý hluk.)

Předseda (zvoní): Prosím pana řečníka >contra<, aby se ujal slova.

Sen. Reyzl (pokračuje): Oba velice instruktivní referáty pánů zpravodajů, které nemohly býti kratší, nemohou ovšem tvořiti podklad pro vývody o tomto celním zákoně. (Hluk.) Co však dlužno k tomu říci věcně ... (Hluk.)

Předseda (zvoní): Pánové, věnujte pozornost prvnímu řečníku >contra

Sen. Reyzl (pokračuje): Vynasnažím se, aniž bych byl z obou referátů rozuměl jednomu slovu, mluviti o tomto zákonu, o kterém se dnes máme usnésti a který ve svém účinku tak hluboce zasáhne do našeho národního hospodářství, že si většina nás, kteří jsme zde, nemůže učiniti ještě o tom žádný pojem. Této celní většině, která se o tomto zákoně usnáší, mělo by již samo sebou býti příčinou k přemýšlení, že veliký neklid, veliké rozčilení, které prochází celou říší, musí přece býti něčím v podstatě jiným, nežli počínáním uměle vyvolaným a snad od vůdců uměle živeným. Byl bych si přál, abyste vy, kteří se zde dnes usnášíte o zákonu, šli nejen do svých schůzí, kde máte své přívržence a kde jim líčíte výhody zákona, nýbrž abyste se také ukázali ve schůzích, kde hladovící dělníci a nezaměstnaní mluví o tom, jaký zákon jim nyní nadělujete, jakými obrovskými většími výdaji zatěžujete domácnosti nejchudších lidí; snad by pak mnohý z pánů, kteří jinak neznají výčitek svědomí, až do jisté míry toho litoval.

Pánové, jedna otázka je na místě: když zde v senátě byl podán návrh Donátův, slyšeli jsme důvody, se kterými pánové z agrární strany šli do boje, slyšeli jsme, že není jiného východiska, nežli clo se šestinásobným koeficientem. Tehdy jsme slyšeli, že zemědělství rozhodně musí zahynouti, nebude-li návrh Donátův přijat, nezměněn, jak byl podán. (Stálé výkřiky československých sociálních demokratů. - Sen. Havlena: Pánové, zde je výplata chudých tkalců, co dostávají za 14 dní! Račte sem nahlédnouti, zde je sbírka výplatních lístků! Hlavně zvu příslušníky strany lidové, kteří zdražují ubohým tkalcům živobytí! - Předseda zvoní.) A nyní leží dnes před námi zákon ... (Hluk.)

Předseda (zvoní): Neračte vyrušovati řečníka! (Výkřiky komunistů: Agrárníci pobuřují lid! - Předseda zvoní.)

Sen. Reyzl (pokračuje): Pánové, zákon, který máme dnes před sebou, je v podstatě něčím jiným, nežli návrh Donátův. Návrh Donátův obsahoval zcela jiné sazby, nicméně slyšíme dnes s týmž odůvodněním, že na tomto zákoně se nesmí ničeno změniti: tedy, buďto mluvili tehdy řečníci z agrární strany nepravdu, když nám ve všech tóninách tvrdili, že není jiné pomoci pro rolnictvo, nežli návrh Donátův v původní formě, anebo se nám neříká pravda dnes, kde se nám předkládá osnova s podstatně nižšími celními sazbami. Ale my to víme a vidíme příčinu této věci. Víme, že se zde nesplňuje potřeba národohospodářská, nýbrž že zde nemá býti uspokojeno nic jiného, nežli ryzí třídní zájmy jedné vrstvy obyvatelstva. Tyto třídní zájmy, které to také dotáhly tak daleko, že byl vražen klín do vládní koalice, která nám vládla po 6 roků, tyto třídní zájmy, které tomu nyní zabraňují, aby došlo k nové všenárodní koalici, jedině a výhradně tyto třídní zájmy to způsobily, že dnes jednáme o tomto zákoně. Nechci mluviti o tom, co všechno se bude dále odehrávati následkem této politiky, chci se jen omeziti na to, pokusiti se zde jménem naší strany, abychom v poslední hodině pozdvihli varovného hlasu proti tomu, co chcete podniknouti.