A dále! Upravují se, jak se to tak pěkně vyjadřuje v důvodové zprávě, cla na automobily, částečně nastává dokonce snížení cel. Ani slova ve všech těchto zprávách, ani v důvodové zprávě návrhu Mašatova, ani ve zprávě národohospodářského výboru poslanecké sněmovny, ani v obou výborových zprávách v senátě není ani slova o tom, jak tato cla budou účinkovati. Zdali znamenají zvýšení nebo snížení, to by přece bylo to nejmenší, co bychom byli mohli žádati. Výpočet není snadný, poněvadž podle starého celního zákona z roku 1921 byla pro automobily zavedena cla podle ceny - 65 % z ceny automobilu -, kdežto tímto návrhem se zavádí clo podle váhy, k němuž přistupuje ještě přirážka 25 % na automobily, které stojí více než 80.000 Kč, tedy úplně změněný podklad pro výpočet cla. Přes to nepovažovali ani navrhovatelé, ani páni zpravodajové ve výborech za nutné nás poučiti, říci nám, jaký účinek to bude míti. Ale nežli přijdeme k této kapitole, chtěl bych říci několik slov o našem automobilním průmyslu. Přicházíme také zde ke zcela zajímavým výsledkům. Máme v republice 4 velké továrny na automobily. Je zde především Českomoravská-Kolben, která vyrábí >Pragu<, jež vám jistě všem je známa. Českomoravská-Kolben platila na 400 Kč nominale akcií roku 1924 dividendu 190 Kč, t. j. 48 % a roku 1925 dividendu 200 Kč, t. j. 50 % nominale. Ve dvou letech splatila ze zisku po velmi značných odpisech celý nominální kapitál! Má 16 milionů kapitálu a měla roku 1924 11 1/2 milionu čistého zisku, tedy zisk, o kterém nelze říci, že nepřekročuje občanskou výměru. Je to obvyklá výměra celních lichvářů v tomto státě. (Výkřiky.) Tak jak tito pánové jsou zvyklí počítati zisky a jak jsou tomu zvyklí z dob válečných a poválečných, kde dělníkovi svlékli poslední košili pro několik bramborů a pro kilogram mouky. Tento stav chcete nejen pro sebe zvěčniti, nýbrž má býti také zvěčněn pro průmysl, který se nalézá ve vašem koncernu. Ale to vše stává se nám jasným, když se dovídáme, že předsedou správní rady Českomoravská-Kolben je dr Mařík, který náhodou je současně předsedou Živnobanky, a že ve správní radě této společnosti samozřejmě zasedá pan dr Preis, o kterém všichni víte, kdo to jest. (Sen. Löw [německy]: Kolik pak dostává?) Tantiéma zajisté není nepatrná, to si můžete živě představiti. Druhá továrna, která vyrábí automobily, je Kopřivnická továrna na vagóny. Ta vyrábí >Tatru<. Má akciový kapitál 30 milionů. Vykazuje ovšem v posledním roce ztrátu 1,7 milionu. Tato ztráta není výsledkem výroby automobilů, nýbrž pochází z ostatních odvětví podniku. Mimo to provedla obrovské odpisy a nedávno zase vystavěla novou továrnu. Proč potřebuje tato továrna celní ochrany? Poněvadž předsedou je pan dr Ringhoffer, který přece je v Živnokoncernu a místopředsedou Bělohříbek, který náhodou je také náměstkem ředitele Živnostenské banky. (Sen. Kroiher: Ředitelem!) Nikoli, prvním ředitelem je dr Preis, zástupcem je pan Bělohříbek. (Sen. dr Brunar [německy]: Vrchní ředitel a ředitel!) Nuže, jak chcete. Shledáváte to velice směšným, ale obyvatelstvo shledává to velice smutným, že jste se stali otroky Živnostenské banky. Třetí továrnou na automobily je firma Laurin a Klement, která jak známo roku 1925 byla sloučena se Škodovými závody. Až do svého sloučení se Škodovými závody měla firma Laurin a Klement akciový kapitál 16 milionů korun, roku 1924 zisk 1,7 milionu a rozdílela dividendu 10 %. Provedla velké odpisy a svoji továrnu nově vystavěla. Presidentem fy Laurin a Klement, pokud existovala, byl ovšem pan dr Preis a vicepresidentem Škodových závodů, se kterými nyní firma Laurin a Klement byla sloučena, jest ovšem pan dr Preis a ve správní radě nalézá se, anebo chci předpokládati, že se nalézal také pan ministr financí dr Engliš. Mám za to, že týmž okamžikem, kdy se stal ministrem financí, složil toto místo ve správní radě Škodových závodů, neboť nemohu uvěřiti, že by si je byl ponechal. (Sen. Miller: A posl. Pik nesedí ve správní radě Škodových závodů?) Co se týče aféry pana posl. Pika, je všeobecně známo, že posl. Pik celé tantiémy, které obdržel ze Škodových závodů, věnoval dobročinným účelům. Táži se, zdali ostatní pánové věnovali také své tantiémy dobročinným účelům, tak jak to učinil pan posl. Pik. (Hluk. - Výkřiky na levici a na pravici.) Zasedá ve správní radě Škodových závodů jako zástupce města Plzně, je tam tedy nikoli pro svoji osobu, nýbrž jako zástupce města, nemá z tohoto místa toho nejmenšího. Bylo od vás velice neopatrné, že jste se této aféry dotkli.
Čtvrtá továrna na automobily, a to je jediná, která nepatří ke koncernu Živnobanky, jest akciová společnost Walter, která jest nejmenší ze všech, má akciový kapitál 8,4 milionu a čistý zisk 1,3 milionu, tedy asi 11 %, což je vlastně také zcela slušné, a která mezi lety 1919 a 1924 zvýšila svoji dividendu ze 7 na 10 %. A nyní otázka: jsou nová cla pro automobily zvýšením, čili nic? Řekl jsem již, že odpověď na tuto otázku není snadnou proto, poněvadž jsme posud měli cla podle cen, která tedy byla placena z ceny automobilu, když na hranicích republiky byl dovážen, kdežto nyní budeme míti cla podle váhy. Následkem toho není výpočet, jak řečeno, z různých podkladů lehký a jednoduchý. Pokusil jsem se, ježto páni zpravodajové nám tyto podklady zůstali úplně dlužni, zjednati si je sám a vyšetřil jsem toto: hlavním konkurentem pro automobily je Amerika, obzvláště firma Ford, pak také ještě druhá velká americká firma, vedle Ameriky ještě Francie a ve třetí řadě Itálie. Ostatně prospějete zajisté obchodním stykům také se spřátelenými státy Francií a Itálií neobyčejně tím, když cla na toto zboží tak nesmírně zvýšíte, jak tomu je zde. Chassis nákladního automobilu, Fordova vozu, váží 640 kg a obnášelo clo dosud 7.000 Kč, a celé chassis stálo 27.000 Kč incl. clo. Budoucně bude se platiti za toto chassis clo 11.160 Kč podle váhy 640 kg, tedy zvýšení cla o více než 4.000 Kč. Vývoz automobilů a chassis z Ameriky je kontingentován. Americký kontingent je prý již vyčerpán, tak veliká je poptávka po těchto automobilech. Jedná se zde o nákladní auta a proto byl další dovoz zakázán. A nyní, jak se dovídám, zástupce Spojených států severoamerických proti tomu protestoval a hrozil represaliemi se strany Ameriky. Nuže, kdo v celním boji mezi Československem a Amerikou bude silnějším, to si dokonce i vy, ačkoli jste jinak velmi dobrými vlastenci, můžete vypočítati na pěti prstech. Ale to je třetí stát, který nám hrozí celní válkou na základě celního tarifu, kterého prý bylo potřebí, aby bylo vůbec lze uzavříti s námi obchodní smlouvy. Ale jest již kategorie aut, při kterých se clo nezvyšuje, nýbrž dokonce částečně snižuje, to jsou luxusní auta, která stojí 150.000 Kč, kdežto tatáž auta v cizině stojí 60 až 70.000 Kč. Ostatních 70-80.000 Kč bylo clo, které dosud činilo 65 %, t. j. tedy ze 150.000 Kč 79.000 Kč z jednoho takového auta ve váze 2.000 kg. Toto clo bude budoucně místo 79.000 Kč obnášeti jen 69.000 Kč. A nyní vidíme, kde částečně dokonce nastalo snížení cel. Aby tito páni bankovní ředitelé si mohli tato auta kupovati na základě svých milionových zisků, které mají; výdělky těchto pánů činí dnes mnoho milionů; těm se clo na takováto auta snižuje. (Sen. Beutel [německy]: A to podporují německé strany měšťácké a křesťanští sociálové!) Ale kdo pak by o těch ještě mluvil! Pánové! Naproti tomu se clo na nákladní auta zcela podstatně zvyšuje, zvyšuje se tím více, čím těžší jest takovéto auto. Nákladní auta nejsou zajisté žádným přepychem, nýbrž stala se nutným dopravním prostředkem. Co se týče osobních aut, tu také nelze říci, že jsou přepychem. Továrník, který má své bydliště ve městě a svoji továrnu na venkově, a který si koupí auto, o tom nelze říci, že to je přepych, nýbrž je to nutný dopravní prostředek. Přepychem jsou jen přepychová auta; když zde jdete k nějakému výkladu, naleznete auta, která stojí až 300.000 Kč, která ovšem jsou vypravena s nejrafinovanějším přepychem, jaký vůbec existuje. To jsou přepychová auta. A na ta se tedy clo snižuje, ale na auta potřebná pro dopravu se clo zvyšuje. To jest výsledek mého šetření. Budu se těšiti, bude-li to v tom směru nějak opraveno. (Výkřiky.)
Jak se tedy věci mají? Je toho všeho potřebí? Roku 1925 bylo vyrobeno asi 10.000 vozů doma, všech 10.000 vozů našlo hladký odbyt. Není ani řeči o tom, aby někdo dnes auto, které dnes objednal, zítra nebo pozítří již dostal. Musí na ně čekati po celé měsíce, poněvadž jsou továrny zahrnuty objednávkami. Přes to považovalo se za nutné zavésti cla, aby cena aut byla zdražena o cla, a aby továrnám, které patří ke koncernu Živnobanky, plynul ještě větší zisk, nežli doposud. Zdá se, že těm zisk 11,6 milionů korun na 1,6 milionu kapitálu ještě nestačí. Zdá se, že musí vydělati každého roku svůj plný akciový kapitál a že nedají dříve pokoje. Při tom dlužno se ještě zmíniti, že čím vyšší čistý zisk, tím vyšší tantiéma správních radů. Mohu uvésti příklad, jak jednal muž, který nezastupoval sobecké zájmy správních rad, nýbrž zájmy pracujícího lidu: anglický ministerský předseda Mac Donald, když byl ministerským předsedou a anglický automobilní průmysl vázl a angličtí továrníci na automobily k němu přišli a žádali, by zavedl cla na automobily, odpověděl: >Nikoli, to nejde, pomozte si sami. Vydělali jste dosti, abyste se nějak dostali také přes nějakou dobu váznutí.< Nezavedl cla na automobily a dnes kvete anglický automobilní průmysl jako kdysi a nepotřebuje žádných cel. U nás však není v přítomné době žádného váznutí, žádné nouze u továren. Přes to se cla na nákladní automobily a jednoduché vozy zvyšují, kdežto se snižují jen pro přepychová auta, která se notabene u nás nevyrábějí. Vidíte tedy, jak se věc má s těmito cly na nákladní automobily.
Třetí kategorií průmyslových cel, která se dnes zavádějí, jsou cla na umělá hnojiva. Musím již říci, že zde stojím před hádankou. Jak zástupcové agrárních stran mohou zaváděti cla na umělá hnojiva, takže své vlastní výrobky zdražují, pánové, dostávám skutečně nevyslovitelnou úctu před vašim pocitem pro spravedlnost. (Sen. Beutel [německy]: Nevědí, co činí!) Oni již vědí, co činí. Pánové, věc bude snad jasnější, když se podíváme, kde se v naší republice vyrábějí umělá hnojiva. Pak, soudruhu Beutele, již uvidíte, že páni vědí velmi dobře, co činí. Máme továrny na umělá hnojiva v Kolíně, Přerově, Seretu, Slaném a Žilině. A ovšem největší továrnu na umělá hnojiva, chemickou továrnu v Ústí. Žilina a především ústecká chemická, také Slané, patří ke koncernu Živnobanky. U Živnobanky jest mimo pana Sieghardta, presidenta ústavu pro pozemkový úvěr ve Vídni, jehož obchody v Československu obstarává Živnobanka - ke správní radě Živnobanky náleží tedy páni dr Preis (Výkřiky.) - to je jako amen v modlitbě, ten přijde vždycky, ten dr Preis - dále pan Bělohříbek, pan vrchní ředitel Bělohříbek, abych ho neurazil, dále jako třetí v této družině pan dr Hodáč, tajemník Svazu průmyslníků, který je také ve správní radě Ústecké chemické továrny. Chemická továrna v Ústí jest také takový nouzi trpící ústav, asi jako Českomoravská. Rozdílela v letech 1920 až 1924 dividendy 50, 60, 40 a zase 40 %. Tedy ve 4 letech dvakrát celý akciový kapitál. Nuže, pánové, nyní se nám vyjasňuje, proč se zavádí clo na umělá hnojiva, a když si při tom dovolím jen ještě zcela tiše naznačiti, že ve správní radě ostatních továren zasedá náš kolega dr Rozkošný a svého času mezitím zemřelý senátor Dula, pak to zajisté při zavedení cel na umělá hnojiva nemělo nejmenšího vlivu. Mimo to zvyšuje se obrovsky clo na vápno, přikrývky, chemický papír, karbonový papír, toto hromadné zboží, jež dnes potřebuje každá kancelář, skoro každý soukromník. Na tkalcovské paprsky - to bude textilní průmysl nesmírně těšiti - na dusíkaté vápno, kyselinu salicylovou, fosfáty, na všechny tyto věci se zvyšuje clo, aniž by ve zprávě důvodové, anebo ve zprávách výborů uvedeno bylo nějaké odůvodnění pro toto zvýšení.
Ještě jeden případ: mezi cly, která se nově zavádějí, a to hned ve značné výměře, nalézají se také cla na traktory. Traktory jsou stroje, kterých některá odvětví průmyslová potřebují, a to dosti často. Traktory se u nás vůbec nevyrábějí. Veškerá potřeba traktorů musí býti dovážena z ciziny, a teprve před nedávném stěžoval si mi jistý průmyslník, že ho nyní traktor na základě cla bude státi asi o 8.000 Kč více, nežli dosud. Traktory až do 1.500 kg obdrží clo 540 Kč na 100 kg; tedy, řekněme traktor o 1.000 kg clo 5.400 Kč. Při tom se u nás vůbec nevyrábějí. K čemu je potřebí tohoto cla? Také zde jsem se informoval a slyšel jsem, že jistá továrna, která se nalézá v koncernu Živnobanky, chce vyráběti traktory a že, aby předem měla zisk zabezpečený, toto clo na traktory vymohla pomocí pana poslance Dvořáčka, jehož blahodárná činnost při sepsání tohoto celního sazebníku ještě jednou v celé zemi dojde zmínky. Když nějaká továrna to chce vyráběti, chce se na to zaříditi, zdraží se celému průmyslu tento důležitý stroj o 6.000-8.000 Kč na jednom kuse.
Nyní se nám ujasňuje, v čem tento obchod záleží. Pánům národním demokratům, zástupcům bankovního kapitálu a velikého průmyslového kapitálu záleží na tomto zvýšení cla, pánům agrárníkům na zvýšení cla na potraviny, a zbožní pánové, kteří v této chvíli nejsou přítomni, obdrží kongruu. Tak došlo k tomuto obchodu bez ohledu na národnostní příslušnost. Po prvé se tu všichni našli. (Hluk.) Nechci býti tak nezdvořilým a citovati známou průpovídku Heineovu: >Nikdy jste mi nerozuměli, zřídka rozuměl jsem vám, však když jsme se v blátě našli, rozuměli jsme si hned.< V lichvářském vydírání lidu, ve vykořisťování lidu, našlo se německé, české a maďarské měšťáctvo ihned. Všichni šli společně, aby lid vykořisťovali, aby se dělili o kořist, k tomu se všichni shledali. Najednou se zapomnělo na všechny národnostní protivy; do čeho si tam pánové po všechna ta léta zde stěžovali, právem stěžovali, to většinou zapomněli, když se jednalo o jejich kapsu. Všechno národnostní utrpení bylo zapomenuto a zmizelo v okamžiku, kdy se jednalo o výdělek. A zbožní pánové, kteří boha mají v ústech od rána do večera, ti se nestydí přisvědčovati ke všem těmto věcem, které ohrožují životní míru pracujících lidí v tomto státě, které ohrožují průmysl, všichni souhlasí pro několik mizerných milionů pro duchovní. Ovšem je pohodlno a příjemno nechat si své sekretáře a agitátory platiti od státu. To jest velmi hezké, to se jinak neděje. Ale kdo potřebuje agitátory, ať si je platí sám. Zde však se platí od státu. (Různé výkřiky. - Sen. Kroiher: Pardon, pane kolego, vy jste povídal, že se tu platí agitátoři!) Ano, převážná většina pánů, kterým se zde dostává kongruy, jsou agitátoři křesťansko-sociální strany a jsou to agitátoři tím nebezpečnější, protože svoji agitaci provozují s kazatelny, kde jim nikdo nemůže odpověděti. (Souhlas na levici.) Ty musí platiti stát, musí vlastně ovšem platiti obyvatelstvo.
My obdržíme cla v takové výši, průmyslová cla, agrární cla, zvýšení kongruy, obdržíme daň z cukru a z lihu, pro kteréžto daně tato společnost, tito zbožní pánové tam v rohu budou hlasovati, oni, kteří dosud všechny daně zamítali, zdraží lidu cukr a líh, i když se pan Böhr ve své nevinnosti sebe více usmívá. Předevčírem byl nám v poslanecké sněmovně předložen nový zákon o ochraně nájemníků s neslýchaným zvýšením nájemného o 50-350 % během sedmi let. (Výkřiky.) Pomýšlíte na berní reformu; a my můžeme si již předem představiti obsah této berní reformy, máme již pojem o vašem způsobu berní reformy z toho, co si finanční ministerstvo dovoluje vůči dělníkům u daně z příjmů: dnes byly mně ukázány mzdové lístky, kde se dělníkům, kteří za týden vydělávají 60 korun, strhuje 6 korun na daň; dělníkům byla daň stržena ze mzdy, ačkoli jim daň vůbec nebyla předepsána. Víme, jak bude vypadati všeobecný celní sazebník, předloží-li ho tato většina. Říkám jedno: Živnokoncern samotný obsahuje 60-70 podniků. Nuže chraň nás bůh před celním tarifem, který vypracuje tento koncern. Tendence ve všem, co podnikáte, je zcela jasná. Projevuje se zřetelně v pozměňovacích návrzích, které jste podali k zákonu o sociálním pojištění a které všechny směřují k tomu, aby dělníci byli poškozeni, materielně poškozeni, a aby poškozen byl jejich vliv na místa v sociálním pojištění. Také zde se projevuje povaha dělnictvu a lidu naprosto nepřátelská. Je mi líto, že pánové z německé celní většiny až na jednoho nejsou přítomni.
Ale podívaná, jakou dnes poskytujete německé veřejnosti, je zajisté tím nejhanebnějším, co existuje, vy, kteří jste si ještě před 14 dny hráli na oposici, kteří jste při volbách voličům slibovali všechno možné, vy jste dnes lokaji českých měšťáckých stran, vy jste se dnes stali lokaji české vlády, aportujete všechno, co tato vláda chce. Nejen daně, jak jsme slyšeli, vy dokonce budete tak nestoudni povoliti 18měsíční vojenskou služební povinnost stávající měšťácké většině. Zúčtujeme s těmito pány, kde je zastihneme, a toto zúčtování nebude mírné, na to se již můžete připraviti. Zúčtování je v plném proudu.
Ještě jednu kapitolu: zapomínáte úplně, jak obrovskou škodu působíte svým počínáním demokracii. Lid, který až do revoluce byl beze všech práv, který teprve od revoluce nabyl rovného práva, obzvláště rovného práva hlasovacího, skládal všechny své naděje v demokracii; jaké nesmírné zklamání musí se nyní zmocniti lidu, když vidí, že je možno, aby v parlamentě, zvoleném na základě všeobecného rovného poměrného práva hlasovacího, diktovala velkobanka, jako Živnobanka. Zoufati musí lid nad demokracií, musí dojíti k tomu, že si řekne, že zde v tomto státě skutečná a pravá demokracie nepanuje. Zde nepanuje vůle lidu, nýbrž vůle několika stran, které jsou zástupci zájmů jistých společenských tříd, které beztak jsou bohaté a majetné, jejichž bohatství vždy stále více musí býti rozmnožováno na úkor pracujícího lidu. Považujeme tuto předlohu za atentát proti fysickému a duševnímu blahu dělnictva v nejširším slova smyslu, proti duševnímu a fysickému blahu úředníků, dělníků, zaměstnanců, malých řemeslníků a malorolníků, a my tuto předlohu budeme nejen s veškerou rozhodností potírati, my ji nejen zamítneme, nýbrž od toho dne, kdy se o ní usnesete, zostřenou měrou budeme pokračovati ve svém boji proti této předloze. (Souhlas a potlesk stoupenců.)
Místopředseda dr Soukup (zvoní): Přerušuji schůzi.
Sděluji, že
do výboru kulturního nastupuje za sen. dr Krčméryho sen. Volko, za sen. dr Mazance sen. Fr. Novák,
do výboru rozpočtového za sen. dr Medingera sen. Fritscher a za sen. dr. Fáčka ing. Bečka.
Navrhuji, aby se příští schůze konala za 5. minut po této schůzi s tímto
denním pořadem:
1. Přikázání došlých spisů.
2. Pokračování v rozpravě o zprávě I. výboru národohospodářského, II. výboru rozpočtového k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 129) o návrhu posl. Mašaty, Staňka, Petroviče, dr Zadiny, Adámka, Koška, dr Noska, Tománka, dr Polyáka, Pavlačky a druhů, aby byl vydán zákon, jímž se částečně mění celní sazebník pro československé celní území. Tisk 140.
Jsou námitky proti tomuto návrhu? (Nebyly.)
Námitek není.
Končím schůzi.
Konec schůze v 18 hodin 45 minut.