Středa 30. června 1926

Schůze zahájena v 16 hodin 30 minut.

Přítomni:

Předseda: Klofáč.

Místopředsedové: dr Brabec, Donát, Niessner, dr Soukup.

Zapisovatelé: Kalčok, Pastyřík.

117 senátorů podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministři: dr Krčmář, dr Říha, dr Slávik, Syrový; za ministerstvo financí odborný přednosta dr Vlasák.

Z kanceláře senátní: senátní tajemník dr Šafařovič; jeho zástupci dr Bartoušek, dr Trmal.

Předseda (zvoní): Zahajuji schůzi.

Sděluji, že udělil jsem dovolenou pro dnešní schůzi sen. Dúrčanskému, dr Hrubanovi, dr Němcovi a inž. Oberleithnerovi, pro dnešní a zítřejší schůzi sen. dr Baxovi.

Senátní tajemník dr Šafařovič (čte):

Tiskem rozdáno:

Tisk 156-156/13. Interpelace sen. Slámy, Kianičky, Kotrby, Thoře a druhů na p. ministra vnitra stran výtržností při komunistickém táboru pořádaném v Praze dne 11. června 1926.

Tisk 156/1. Interpelace sen. Reichstädterové a soudr. na ministra školství a národní osvěty v záležitosti bezodkladného vydání prováděcích nařízení k § 11/4 zákona ze dne 13. července 1922, jímž se mění a doplňují zákony o školách obecných a občanských ve příčině zřízení povinných všeobecných škol pokračovacích pro mládež ve věku od 14 do 16 let, pokud se nevzdělává na pokračovacích školách živnostenských, kupeckých, na lidových školách hospodářských nebo na jiných školách vyšších a odborových.

Tisk 156/2. Interpelace členů senátu Kotrby, Trčky, Slámy, Kianičky, Thoře a druhů na vládu republiky Československé ohledně porušování zákona ze dne 19. prosince 1918, čís. 91 Sb. z. a nař., se strany dělnických, družstevních a mlýnských pekáren a nutnosti novelisace uvedeného zákona.

Tisk 156/3. Interpelace sen. Kotrby, Thoře, Pastyříka a druhů na vládu republiky Československé v příčině poškozování živností a obchodů v Praze při demonstračních projevech komunistických a socialistických v minulých dnech konaných.

Tisk 156/4. Interpelace sen. dr Procházky a druhů k panu ministru školství a národní osvěty v záležitostech řídícího učitele Stanislava Spáčila z Bušína.

Tisk 156/5. Interpelace sen. dr Karasa, dr Mazance a spol. na pana ministerského předsedu stran dalšího povolení podpor pro sirotky po hornících v Příbrami.

Tisk 156/6. Interpelace sen. Jokla, Polacha a soudr. na pány ministry obchodu, vnitra a sociální péče stran vydání prováděcího nařízení k zákonu o podomním obchodu.

Tisk 156/7. Interpelace sen. Luksche a soudr. na pana ministerského předsedu stran zavedení cla na mléko v Rakousku.

Tisk 156/8. Interpelace sen. Jokla, Polacha a soudr. na pana ministra vnitra stran posledního oběžníku o výkladu jednotlivých ustanovení zákona o vyživovacích příspěvcích.

Tisk 156/9. Interpelace sen. Stolberga, A. Scholze a soudr. na pana ministra vnitra o zabrání obecní kanceláře v Krasíkově, okres Zábřeh.

Tisk 156/10. Interpelace sen. Fritschera, Böhra a soudr. na pana ministra školství a národní osvěty stran zahraničních nadací.

Tisk 156/11. Interpelace sen. Hartla a soudr. na vládu o nepřístojnostech při zadávání státních dodávek a trpěném hospodářském bojkotu proti Němcům.

Tisk 156/12. Interpelace sen. dr Ledebura-Wichelna a soudr. na pana ministerského předsedu jakožto zástupce veškeré vlády ve věci Standard Oil Company.

Tisk 156/13. Interpelace sen. Jokla, Hellera a soudr. na pana ministra národní obrany stran sebevraždy 22letého vojína Jana Schachnera od jízdeckého pluku čís. 9 ve Vysokém Mýtě.

Tisk 172. Návrh sen. Stodolu a spol. na štátnu pomoc postiženým živelnými pohromami v okresoch: Bardijov, Giráltovce, Sabinov, Stropkov (Vyšný Svidník), Humenné, Michalovce, Svinné, Vranov, Medzilaborce, Trebišov a Sobrance.

Tisk 173. Návrh sen. Thoře, Sehnala, dr Brabce, Havleny, dr Reyla, dr Veselého a druhů na změnu zákona ze dne 15. října 1925, čís. 227 Sb. z. a n.

Tisk 178. Návrh sen. Fritschera a soudr. na bezodkladné poskytnutí pomoci obyvatelům v Modřicích a v sousedních obcích, kteří těžce byli poškozeni živelní pohromou následkem protržení hráze řeky Svratky.

Tisk 184. Návrh sen. A. Scholze a soudr. na podporu pro příslušníky obce Nemilan a sousedních obcí v okresu olomouckém, kteří byli povodní těžce poškozeni.

Tisk 185. Návrh sen. Zulegera, Tschapka, Lipperta a soudr. stran živelní pohromy v okresu litoměřickém vůbec a obzvláště stran škod, jež utrpěl rolník Gellert v Německých Mlékojedech, okres litoměřický.

Tisk 186. Návrh sen. Čipery a spol. na poskytnutí okamžité pomoci obyvatelstvu, postiženému živelními pohromami, zejména krupobitím a povodněmi.

Tisk 187. Návrh sen. Lipperta a soudr. na poskytnutí podpory obcím okresů Horšovského Týna, Hostouně, Ronšperku, Domažlic, Kdyně, Stoda, Dobřan, Plzně, Stříbra, Touškova, Plané, Tachova, Bezdružic, Manětína, Mariánských Lázní a Teplé, které živelními pohromami byly těžce postiženy.

Tisk 194. Návrh sen. Havleny a spol. stran poskytnutí pomoci malým zemědělcům ve Dvakačovicích v katastru obce Úřetice v okresu chrudimském poškozených povodní.

Tisk 195. Návrh sen. Havleny a soudr. na změnu zákona ze dne 17. prosince 1919, čís. 16 Sb. z. a n. z r. 1920, jímž upravují se služební poměry trvale ustanovených zřízenců při obcích v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.

Tisk 196. Návrh sen. Průši a soudr. na poskytnutí státní podpory poškozeným průtrží mračen a povodní na Libochovicku.

Tisk 197. Návrh sen. Čipery a spol. na vyšetření škody, způsobené povodní na řece Klabavce, poskytnutí náhrady po vyšetření škody a upravení toku řeky Klabavky.

Tisk 198. Návrh sen. Havleny a spol., aby vláda poskytla pomoc postiženým povodněmi v okresu pardubickém a přeloučském.

Tisk 199. Zpráva výboru rozpočtového k usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, kterým se doplňuje a mění zákon ze dne 21. prosince 1923, čís. 1 Sb. z. a n. z r. 1924, o dani z uhlí (tisk 175).

Tisk 200. Zpráva výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona o poskytnutí zápůjčky, po případě záruky pro úvěrní družstva Podkarpatské Rusi (tisk 174).

Tisk 201. Usnesení poslanecké sněmovny o návrhu posl. Kleina, Brožíka, Tayerle, Johanise a druhů (tisk 322) zákona, jímž se zachovávají pro pensijní pojištěnce a pro členy báňských bratrských pokladen v platnosti některá ustanovení právních předpisů o nemocenském pojištění (tisk 441).

Zápisy o 32. až 37. schůzi vyloženy byly podle § 72 jedn. řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí.

Jelikož v předepsané lhůtě nebyly žádným p. senátorem písemné námitky podány, dlužno pokládati zápisy ty za správné a dají se do tisku.

Z předsednictva přikázáno:

Výboru iniciativnímu:

Tisk 172. Návrh sen. Stodolu a spol. na štátnu pomoc postiženým živelnými pohromami v okresoch: Bardijov, Giráltovce, Sabinov, Stropkov (Vyšný Svidník), Humenné, Michalovce, Svinné, Vranov, Medzilaborce, Trebišov a Sobrance.

Tisk 173. Návrh sen. Thoře, Sehnala, dr Brabce, Havleny, dr Reyla, dr Veselého a druhů na změnu zákona ze dne 15. října 1925, čís. 227 Sb. z. a n.

Tisk 178. Návrh sen. Fritschera a soudr. na bezodkladné poskytnutí pomoci obyvatelům v Modřicích a v sousedních obcích, kteří těžce byli poškozeni živelní pohromou následkem protržení hráze řeky Svratky.

Tisk 184. Návrh sen. A. Scholze a soudr. na podporu pro příslušníky obce Nemilan a sousedních obcí v okresu olomouckém, kteří byli povodní těžce poškozeni.

Tisk 185. Návrh. sen. Zulegera, Tschapka, Lipperta a soudr. stran živelní pohromy v okresu litoměřickém vůbec a obzvláště stran škod, jež utrpěl rolník Gellert v Německých Mlékojedech, okres litoměřický.

Tisk 186. Návrh sen. Čipery a spol. na poskytnutí okamžité pomoci obyvatelstvu, postiženému živelními pohromami, zejména krupobitím a povodněmi.

Tisk 187. Návrh sen. Lipperta a soudr. na poskytnutí podpory obcím okresů Horšovského Týna, Hostouně, Rnšperku, Domažlic, Kdyně, Stoda, Dobřan, Plzně, Stříbra, Touškova, Plané, Tachova, Bezdružic, Manětína, Mariánských Lázní a Teplé, které živelními pohromami byly těžce postiženy.

Tisk 194. Návrh sen. Havleny a spol. stran poskytnutí pomoci malým zemědělcům ve Dvakačovicích v katastru obce Úřetice v okresu chrudimském poškozených povodní.

Tisk 195. Návrh sen. Havleny a soudr. na změnu zákona ze dne 17. prosince 1919, čís. 16 Sb. z. a n. z r. 1920, jímž upravují se služební poměry trvale ustanovených zřízenců při obcích v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.

Tisk 196. Návrh sen. Průši a soudr. na poskytnutí státní podpory poškozeným průtrží mračen a povodní na Libochovicku.

Tisk 197. Návrh sen. Čipery a spol. na vyšetření škody, způsobené povodní na řece Klabavce, poskytnutí náhrady po vyšetření škody a upravení toku řeky Klabavky.

Tisk 198. Návrh sen. Havleny a spol., aby vláda poskytla pomoc postiženým povodněmi v okresu pardubickém a přeloučském.

Výboru imunitnímu:

Žádost sen. Dyka za zavedení kárného řízení podle §u 51 jedn. řádu proti sen. Dundrovi, Klečákovi, A. Šolcovi a dr Veselému.

Předseda: Přikročuji k projednání dnešního denního pořadu.

Na denním pořadu je především

1. Zpráva I. výboru zahraničního, II. výboru ústavně-právního, III. výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 169) k vládnímu návrhu zákona o provedení úmluvy mezi Rakouskem, Italií, Polskem, Rumunskem, Královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců a Československem o převodu pohledávek a deposit z hospodaření poštovní spořitelny ve Vídni, podepsané v Římě dne 6. dubna 1922, jakož i dodatečné dohody k této úmluvě, sjednané mezi uvedenými státy v Římě dne 23. února 1925. Tisk 179.

Zpravodaji jsou: za výbor zahraniční a ústavně-právní pan sen. dr Krupka, za výbor rozpočtový sen. dr Karas.

Uděluji slovo panu sen. dr Krupkovi.

Zpravodaj sen. dr Krupka: Slavný senáte! Podávám zprávu jako člen zahraničního výboru a jako zpravodaj ústavně-právního výboru, kdež jsem podával tutéž zprávu jako ve výboru zahraničním.

Osnova, která se tu ke schválení předkládá, odpovídá obdobnému zákonu uherskému o poštovní spořitelně a jeví se býti provedením úmluvy sjednané v Římě dne 6. dubna 1920, jakož i dodatečné úmluvy o této spořitelně sjednané ve Vídni dne 23. února 1925, kteréžto obě úmluvy již v prvním čtení slavným senátem a před tím poslaneckou sněmovnou byly schváleny.

Osnova tato týká se jedině a výhradně poštovní spořitelny vídeňské. Nevztahuje se na ni žádný zmocňovací zákon, pokud se týče valutních otázek, a nevztahuje se na ni také rakouská úmluva, která v této příčině zejména ohledně starorakouských korun byla uzavřena.

Pokud se týče jednotlivých ustanovení, tu recipuje § 1 jednoduše ustanovení dotčených úmluv téměř doslovně a také s následky, jak se to stalo v dotčených úmluvách, totiž, pakliže dotčená pohledávka nebyla přihlášena k soupisu, nebo nebyla převedena na přejímající ústav, má to v zápětí jisté nevýhody, které právě v této úmluvě jsou uvedeny.

§em 2 pak určena naše poštovní spořitelna jakožto přejímací ústav, jemuž náleží, aby věřitelé byli z úhrady Vídeňské spořitelny uspokojeni, aby mezi ně tato úhrada náležitě byla rozdělena, při čemž se opravňuje současně dotyčný ústav, tedy naše poštovní spořitelna, aby vybírala určité manipulační poplatky, jak to bývá zvykem, a také je to přirozeno a odůvodněno.

§§ 3 a 4 stanoví zásadu, podle které úhrady Vídeňskou poštovní spořitelnou poskytnuté naši spořitelně se mají vyplatiti, při čemž zásadně platy se mají konati v československých korunách, a to buď podle určitého, napřed určeného kursu, anebo jednou Kč za 1 korunu rakouskou, nebo též, což zejména platí o Polsku a Italii, podle zvláštních tam platných předpisů, poněvadž v té příčině sídlící tam občané mají zvláštní ustanovení, kterými se musí říditi a kterýmiž se jim poskytují určité výhody, na kterýchžto my nebereme podílu.

§ 5 určuje pak, že pohledávky ze vkladů úsporných a šekových budou v rámci úhrady připsány k dobru jednotlivým věřitelům, a pokud se týká hotovostí, že mají tyto hotovosti býti vyplaceny, jestliže však zde jsou hotovosti i snad účty, že se pouze připíši dotyčné pohledávky k dobru. Při tom dlužno míti na zřeteli, že při vkladech úsporných bude obsahovati úrok z vkladu 3%, při vkladech šekových 1%, a to ode dne dobropisu počínaje.

Poněvadž přítomnou osnovou bude otázka rozluky poštovní spořitelny vídeňské definitivně rozřešena a tím také budou postaveny naše hospodářské a finanční poměry zase na pevnější basi, a poněvadž také otázka, pokud se týče výplaty, řešena je zcela účelně, navrhuje jak zahraniční, tak i ústavně-právní výbor schválení této osnovy, jak se na ní usnesla poslanecká sněmovna v tisku 169.

Předseda (zvoní): Další slovo uděluji referentu za výbor rozpočtový panu sen. dr Karasovi.

Zpravodaj sen. dr Karas: Slavný senáte! Dotčená smlouva týká se státních financí pouze nepřímo, a to potud, že upravuje soukromoprávní pohledávky jednotlivých občanů k bývalé poštovní spořitelně. Zprostředkování toto béře na sebe náš šekový úřad, který bude sepisovati pohledávky, vymáhati je a pak repartovati mezi jednotlivé uchazeče. Tedy stát to zajímá pouze potud, že úřad státní bude konati tuto práci, ale nebude ji konati zadarmo, nýbrž bude od majitelů vkladů bývalé spořitelny vídeňské vybírati poplatky podle velikosti práce a ten poplatek si strhne za ty pohledávky. Finance státní nejsou tím naprosto dotčeny. Proto výbor rozpočtový nemá důvodu stavěti se proti tomuto vyrovnání a navrhuje slavnému senátu schválení dotyčné smlouvy. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Přejí si páni zpravodajové doslov?

Zpravodaj sen. dr Krupka: Ne!

Zpravodaj sen. dr Karas: Rovněž ne.

Předseda: Prosím zaujmouti místa. (Děje se.)

Konstatuji, že senát je schopen se usnášeti.

O celé osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli hodlám dáti hlasovati najednou.

Jsou nějaké námitky? (Nebyly.)

Nejsou; budeme tudíž tak hlasovati.

Kdo souhlasí s osnovu zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové v souhlasném znění s usnesením poslanecké sněmovny (tisk 169) ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijímá se podle znění zprávy výborové v souhlasném znění s usnesením poslanecké sněmovny (tisk 169) ve čtení prvém.

Na denním pořadu dále je:

2. Zpráva výboru živnostensko-obchodního k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 170) o návrhu posl. Najmana, Horáka, Anděla a druhů na změnu ustanovení zákona ze dne 5. února 1907, č. 26 ř. z., jímž se mění a doplňuje živnostenský řád, a živnostenského zákona pro Slovensko a Podkarpatskou Rus ze dne 10. října 1924, čís. 259 Sb. z. a n. Tisk 180.

Zpravodajem je pan sen. Roháček. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Roháček: Slavný senát!

Živnostenský rád pre Slovensko a Podkarpatskú Rus, ktorý sme uzákonili 10. října 1924, znovu ukazuje svoju slabinu, ako nám to podaný návrh do posl. sněmovne poslanca Najmana a spol. ukazuje. Návrhem týmto má sa upraviť zákonne živnosť fotografická. Táto živnosť je stále v stave vývojovom a nebola zaradená medzi živnosti remeselné ani patentom z r. 1859, č. 227 r. z. Poneváč fotografovaním zamestnávalo sa mnoho tkzv. amaterov, ktorí poškodzovali živnosť fotografickú, rakúska vláda z 12. prosinca 1911 vydala nariadenie pod č. 226, ktorým fotografovanie portrétov uznala za živnosť remeselnú na preukaz spôsobilosti.

Predložený návrh zákona má 6 §ov, v ktorých sa vyhlasuje živnosť fotografická vo všetkých odsekoch za živnosť remeselnú, bere ale zreteľ v 1. §e na potrebu živnostenskej výroby filmu, kde za remeselnú prehlasuje len obstarávanie fotografických snímkov, nie ale ostatnú činnosť prevádzanú pri výrobe. (§ 1. odst. 5. zák. z 5. února 1907, č. 26 r. z. a § 1. odst. 5. Sb. z. a nar. č. 259.)

V 2. §e zamedzuje obchádzanie tohoto zákona, v 3. §e vylučuje úzkoprsé zasahovanie pri používaní fotografie vo veciach úradných, vo vede, umení, priemysle a živnostiach. 4. § zrušuje staré ustanovenia tejto živnosti nevhodné pre dnešné pomery. 5. § zabezpečuje sa právo na provoz živnosti fotogr. tým učňom a pomocníkom, ktorí do nabytia účinnosti tohoto zákona sú zamestnaní jako učni alebo pomocníci v tejto živnosti.

Doporučujem slavnému senátu, aby návrh sociálne-politického výboru láskave prijal na vedomie.

Předseda (zvoní): K slovu není nikdo přihlášen. Pan zpravodaj nemá žádných poznámek dalších?

Zpravodaj sen. Roháček: Nemám.

Předseda: Prosím zaujmouti místa. (Děje se.)

O osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli hodlám dáti hlasovati najednou.

Jsou nějaké námitky proti tomuto návrhu? (Nebyly.)

Nejsou.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové souhlasně s usnesením poslanecké sněmovny tisk 170 ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijímá se podle zprávy výborové souhlasně s usnesením poslanecké sněmovny tisk 170 ve čtení prvém.

Na denním pořadu je dále:

3. Zpráva výboru rozpočtového k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 171) o vládním návrhu zákona, kterým se prodlužuje účinnost zákona ze dne 4. července 1923, čís. 151 Sb. z. a n., ve znění zákona ze dne 2. července 1924, čís. 163 Sb. z. a n., o poplatkových a dalších daňových úlevách při splynutí (fusi) nebo při přeměně právního útvaru podniků veřejně účtujících a společností s ručením obmezeným, dále při přeměně pravovárečných měšťanstev ve společnosti akciové. Tisk 181.

Zpravodajem je pan sen. Kroiher. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Kroiher: Slavný senáte! Zákonem ze dne 4. července 1923, čís. 151 Sb. z. a n., byly ustanoveny jisté výhody poplatkové a daňové při splynutí, nebo přeměně právní formy akciových společností, společenstev a jiných podniků veřejně účtujících. Zákon tento platil pouze na jeden rok a pouze spořitelny měly nárok na slíbené výhody do konce roku 1926. V praksi se ukázalo, že lhůta byla příliš krátká a že celá řada podniků nemohla dokončiti práce potřebné k splynutí, neboť správné vzájemné ocenění aktiv i pasiv nebylo snadnou věcí. Nad to zákony o sanační akci peněžních a družstevních podniků dávají kuratoriu zvláštního fondu právo naříditi fusi podporovaných ústavů. Poněvadž práce kuratoria byly teprv nedávno skončeny, nebylo možno dosud provésti předepsané fuse, nebo převzetí druhých ústavů. Proto podala vláda již v prosinci 1925 návrh zákona o prodloužení účinnosti zákona ze 4. července 1923, čís. 151, v němž se předpokládala prodloužení účinnosti do 30. června t. r. Poněvadž však projednání zákona se zdrželo, usnesla se poslanecká sněmovna na lhůtě do konce roku 1926. Přidala pak do vládního návrhu společnosti komanditní a pak případ, kdy veřejně účtující peněžní ústav hodlá splynouti s okresní hospodářskou záložnou, poněvadž není důvodu, proč by okresní hospodářské záložny se zárukou okresu neměly míti výhod spořitelny se zárukou obce. Rozpočtový výbor uváživ tyto okolnosti, usnesl se doporučiti senátu, aby přijal zákon podle usnesení poslanecké sněmovny, obsaženého v tisku čís. 171.

Předseda: Má pan zpravodaj nějaký doslov?

Zpravodaj sen. Kroiher: Nikoli.

Předseda: Není tomu tak; budeme hlasovati.

O osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli hodlám dáti hlasovati najednou. Jsou nějaké námitky? (Nebyly.) Nejsou.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové souhlasně s usnesením poslanecké sněmovny tisk 171 ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijímá se podle zprávy výborové souhlasně s usnesením poslanecké sněmovny tisk 171 ve čtení prvém.

Dále na denním pořadu je:

4. Zpráva I. výboru zahraničního, II. výboru národohospodářského k vládnímu návrhu (tisk 139), kterým se předkládá Národnímu shromáždění k schválení prozatímní úprava obchodních styků mezi republikou Československou a republikou Tureckou, sjednaná výměnou not v Angoře dne 11. dubna 1926 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 21. května 1926, čís. 77 Sb. z. a n. Tisk 182.

Zpravodajem za výbor zahraniční je pan sen. Stodola, za výbor národohospodářský pan sen. Miller.

Uděluji slovo panu sen. Stodolovi.

Zpravodaj sen. Stodola: Slávny senát! Jestli chceme likvidovať válečné hospodárstvo, vsunúť našu produkciu do svetového hospodárstva na legálnom podklade, nutno čím skôr na všetky strany urobiť obchodné smluvy. Jedná sa tu o odbytové trhy, poneváč ako dobré ráčite vedieť, naša produkcia sa nachádza v ťažkej odbytnej krízi. Do tejto kategorie patrí i táto úmluva. Nová úmluva, ktorá vstúpila prezatýmne v účinnosť 11. apríla t. r., nahradzuje starú úpravu z augusta roku minulého, s ktorou je totožná pokiaľ sa týče doložky najvyšších výhod. Liší sa však od nej, a to iba tým, že jej trvanie je obmedzené na dobu 6 mesiacov, ako všetky ostatně smlúvy turecké, kdežto smluva augustová z lanského roku bola smluvená na neurčito až do výpovedi s lehotou 3mesačnou. Ide opät o provizórnu úmluvu, ktorú bude nutno svojho času nahradiť úmluvou definitívnou, snáď do istej miery colne-tarifnou, pre ktorú sa konajú tiež už šetrenia příslušných ministerstiev a hospodárskych korporácií. Musím poznamenať, že náš vývoz do Turecka bol r. 1923 91 milionov, dovoz 43 milionov, r. 1924 náš vývoz do Turecka 126 milionov, dovoz 30 milionov a r. 1925 náš vývoz do Turecka bol 167 milionov, dovoz 44 milionov. Jak ráčite vidieť, náš obchod s Tureckom je silne aktívny.

Hlavným dodávateľom pred válkou do Turecka bolo Rakúsko, a tedy samo sebou sa rozumie, boly to v prvom rade opät výrobky naše. Je naším záujmom, aby sme tieto obchody neviedli prez Viedeň, ale aby sme ich robili bez pomoci maklérov a tak sa emancipovali od rozličných agentov. Ešte väčší rozvoj obchodných stykov by bol možný, keby Turecko vo smluve snížilo svoje vo vačšine príliš vysoké clá na výrobky priemyslové, ktoré majú snáď viac ráz fiškálny, nežli ochranný domácej produkcie priemyslovej, ktorá vyjma niekoľko špeciálnych odvetví, na pr. koberce, je nepatrná. Takéto sníženie ciel by bolo i v záujme konzumentských kruhov tureckých samotných.

Ďalej, slávny senát, nutno na to ohľad brať, že nákupná kapacita Turecka by sa mohla i do budúcnosti zväčšovať, poneváč medzi všetkými národy, ktoré sa k životu prebúdzajú, majú najväčší ohľad na kultúrné potreby. Ďalej, slávny senát, nám záleží na sblížení s Tureckom preto, poneváč tvorí zem veľkých možností čo sa týče tranzitov. Dobre vieme, že bagdadská dráha ide prez Turecko, že Bagdad je ďalšou bránou pre Indiu. Je to v záujme civilizovaných národov otvoriť tejto divokej krajine kultúru a tým zaistiť si odbytové trhy.

Ďalej, vážení pánovia, obsahuje Turecko hlavné žriedla najväčšej energie modernej, a to nafty. Veľmy dobre vieme, že Anglia mala veľmi mnoho práce, aby dostala do svojej sféry Mosul a južnú Perziu. Ekonomičnosť provozu moderného vyžaduje, aby všade zavedené bolo kúrenie naftou. Nikdy by nebola, v stave Anglia opanovať more, keby nebolo naftových výrobkov a možná, že až niektoré naše naftové žriedlo bude menšie, budeme odkázaní na tieto rezervoiry, ktoré sa nachádzajú v okolí Mosulu v blízkostí Turecka a v južnej Perzii.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP