Schůze zahájena v 10 hodin 40 minut.
Přítomni:
Předseda: Klofáč.
Místopředsedové: dr Brabec, Donát, dr Hruban, Niessner, dr Soukup.
Zapisovatelé: Kalčok, Pastyřík.
116 senátorů podle presenční listiny.
Zástupci vlády: ministerský předseda Černý; ministři: dr Peroutka, inž. Roubík, dr Schieszl.
Z kanceláře senátní: senátní tajemník dr Šafařovič; jeho zástupci dr Bartoušek, dr Trmal.
Předseda (zvoní): Zahajuji schůzi.
Sděluji, že udělil jsem dovolenou pro dnešní schůzi sen. dr Mazancovi, sen. Šachlovi, dodatečnou dovolenou za včerejší schůze a pro dnešní schůzi sen. Křepkovi.
Senátní tajemník dr Šafařovič (čte):
Tiskem rozdáno:
Tisk 202. Zpráva I. výboru živnostensko-obchodního, II. výboru sociálně-politického k usnesení poslanecké sněmovny o návrhu posl. Al. J. Beneše, Jiráčka a druhů na změnu § 151 živnostenského řádu (Nov. z roku 1907.) (tisk 188).
Tisk 203. Zpráva výboru sociálně-politického k usnesení poslanecké sněmovny o návrhu posl. Stenzla, dr Spiny, dr Luschky, inž. Junga a druhů, aby vydán byl zákon, jímž se mění §§ 275 a 276 zákona ze dne 9. října 1924, čís. 221 Sb. z. a n., o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří (tisk 189).
Tisk 204. Zpráva výboru národohospodářského o usnesení poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona o úpravě poměrů družstev Podkarpatské Rusi (tisk 190).
Tisk 205. Zpráva I. výboru národohospodářského, II. výboru rozpočtového k usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona o finanční podpoře elektrisace venkova (tisk 191).
Tisk 206. Zpráva I. ústavně-právního výboru, II. rozpočtového výboru k usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, kterým se povoluje užíti dílčích dlužních úpisů "Jihočeské 6%ní investiční půjčky elektrisační z r. 1926 v částce Kč 20,000.000 se zemskou zárukou" k ukládání nadačních, sirotčích a podobných kapitálů (tisk 192).
Tisk 209. Návrh sen. dr Kovalika a spol. na štátnu podporu povodňami a živelnými pohromami postiženým obciam v župe Považskej, Nitrianskej, Bratislavskej, Zvolenskej, Podtatránskej a na bezodkladné prevedenie systematického zregulovania riek na Slovensku.
Tisk 210. Návrh sen. Pavelky, Valouška, dr Procházky a druhů na státní výpomoc povodní postiženým ve Věřovanech a okolí, pol. okres Přerov.
Tisk 211. Návrh sen. Dundra, Havleny, Habrmana, dr Soukupa a soudr. na poskytnutí okamžité státní podpory všem rodinám, postiženým hroznou katastrofou na úpatí hory Mužský v osadě Dneboh v okresu mnichovohradištském v neděli dne 27. června 1926.
Tisk 212. Návrh sen. Zimáka, Pociska a súdr. na poskytnutie štátnej podpory poškodeným povodňou na Slovensku.
Tisk 213. Zpráva I. výboru národohospodářského, II. výboru rozpočtového o návrzích č. t. 76, 88, 89, 112, 113, 116, 132, 133, 136, 137, 138, 142, 143, 144, 145, 150, 151, 152 a 154 v záležitosti živelních pohrom.
Z předsednictva přikázáno:
Výboru iniciativnímu:
Tisk 209. Návrh sen. dr Kovalika a spol. na štátnu podporu povodňami a živelnými pohromami postiženým obciam v župě Považskej, Nitrianskej, Bratislavskej, Zvolenskej, Podtatránskej a na bezodkladné prevedenie systematického zregulovania riek na Slovensku.
Tisk 210. Návrh sen. Pavelky, Valouška, dr Procházky a druhů na státní výpomoc povodní postiženým ve Věřovanech a okolí, pol. okres Přerov.
Tisk 211. Návrh sen. Dundra, Havleny, Habrmana, dr Soukupa a soudr. na poskytnutí okamžité státní podpory všem rodinám, postiženým hroznou katastrofou na úpatí hory Mužský v osadě Dneboh v okresu mnichovohradištském v neděli dne 27. června 1926.
Tisk 212. Návrh sen. Zimáka, Pociska a súdr. na poskytnutie štátnej podpory poškodeným povodňou na Slovensku.
(Předsednictví převzal místopředseda dr Hruban.)
Místopředseda dr Hruban: Přikročuji k projednávání denního pořadu, k bodu
1. Zprávě výboru rozpočtového k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 175) o vládním návrhu zákona, kterým se doplňuje a mění zákon ze dne 21. prosince 1923, čís. 1 Sb. z. a n. z roku 1924, o dani z uhlí. Tisk 199.
Zpravodajem je pan sen. dr Procházka. Dávám mu slovo.
Zpravodaj sen dr Procházka: Slavný senáte! Daně neznamenají pro stát jenom pramen příjmů, sloužících k úhradě výdajů státních, nýbrž daněmi lze i regulovati hospodářství veřejné i soukromé. Tato funkce daní vyžaduje, aby daně nebyly petrifikovány, nýbrž měněny podle potřeby a přizpůsobovány poměrům. Daň z uhlí, jež zařazena je v rozpočtu pro r. 1926 mezi daněmi spotřebními a má vynésti státu ročních 300,000.000 Kč, jest jednou z nejvýznamnějších příjmových položek státního finančního hospodářství (sedmá co do výše výnosu).
Tato daň činila dříve v době konjunktury půldruhé miliardy Kč a byla založena na 30%ní přirážce k nejvyšší prodejní ceně v dolech, což skutečně činilo 43% prodejní ceny. Poklesem konjunktury byla tato daň stále snižována, až pak dosáhla zákonem z r. 1923 nynější výše, totiž 10% z prodejních cen, a u dolů, které byly méně výnosné, dokonce jen 7%.
Ovšem jak na jedné straně tato daň znamená pramen příjmů pro stát, na druhé straně tato daň tíží obyvatelstvo jako daň, jež se přesunuje na spotřebitele, jež zdražuje výrobek, snižuje konkurenční schopnost našeho průmyslu oproti cizině a v dalším důsledku nepříznivě působí na zaměstnanost dělnictva průmyslového. Zajisté nelze státu v nynější době postrádati zcela tohoto vydatného pramene příjmu. Avšak tam, kde daň z uhlí stává se již velmi tíživou a hospodářsky škodlivou, nutno břemeno odlehčiti a znovu upraviti daň tuto.
Z důvodů těchto podán vládou návrh zákona na úpravu této uhelné daně doplněním a změnou zákona o dani z uhlí z r. 1923. Zásady, podle nichž tato nová úprava daně se má státi, jsou tyto: Především se má umožniti vývoz uhlí do ciziny a následkem toho osvobozuje se uhlí i koks při vývozu do ciziny od daně uhelné. Má býti umožněna konkurence průmyslovým podnikům železářským na trhu zahraničním a provedeno to tím způsobem, že při koksu použitém na výrobu surového železa ve vysokých pecích v tuzemsku se stanoví pevná sazba 50 hal. za metrický cent koksu. Dále má se pomoci i jinému průmyslu, pokud u něho tvoří daň z uhlí podstatnou část režijních výdajů výrobních, tím způsobem, že se daň uhelná vrací, po případě že se vůbec vyslovuje osvobození při zboží vyváženém do ciziny. Ovšem je zde předpoklad, že jde o zboží, při jehož výrobě tvoří daň z uhlí takovou složku, že je tím ohrožena soutěživost při vývozu. Konečně ještě byly stanoveny bližší podmínky placení daně z uhlí při zhodnocení uhlí a provedena byla nutná stylisace v §u 8 zákona z r. 1923. Jak jsem již podotkl, staly se změny v dani z uhlí proto, aby náš uhelný a železářský průmysl zachoval svoji konkurenční schopnost na trhu zahraničním a tím udržel si svá zahraniční odbytiště, dále, aby podepřena byla i další tuzemská průmyslová odvětví, u nichž daň z uhlí tvoří při výrobě zboží takovou složku, že je tím ohrožena soutěživost při vývozu zboží, hlavně však - na to kladu důraz - aby odvrácena byla nezaměstnanost dělnictva pracujícího v různých průmyslových odborech.
Je vám všem známo, jak důlní osazenstvo jest omezeno ve své práci a zaměstnanosti specielně na Moravsko-ostravsku, jakož i v severočeských uhelných pánvích. Očekáváme, že právě výhody této daně z uhlí přijdou především k dobru těmto zaměstnancům uhelných dolů, dělníkům. Ovšem také očekáváme, že vzpruží se tím naše obchodní bilance.
Úprava navrhovaná znamená takto roční snížení asi o 60 milionů Kč; výnos uhelné daně v celku klesá, na př. loňského roku byl výnos této daně rozpočten na 320 milionů, ale fakticky činil jen 290 milionů a zlaciněním uhlí samým o sobě snižuje se také výnos této daně z uhlí. Avšak i pro státní finance lze očekávati, že úbytek, který nastane snížením této daně z uhlí, bude hojně vyvážen důsledky ustanovení zákona, jež směřují jednak ve prospěch lepší zaměstnanosti průmyslového dělnictva, jednak ve prospěch větší výroby našeho uhelného a železářského průmyslu. A tak dostane se jiným způsobem náhrada finanční pokladně.
Rozpočtový výbor navrhuje proto, aby vážený senát schválil osnovu zákona, a to tak, jak se na ní usnesla poslanecká sněmovna a jak je obsažena v tisku čís. 175.
Místopředseda dr Hruban: Byly mně podány dostatečně podporované pozměňovací a resoluční návrhy sen. Jarolima, dr Hellera a soudr.
Žádám pana tajemníka senátu, aby je přečetl.
Senátní tajemník dr Šafařovič (čte):
"Návrhy sen. Jarolima, dr Hellera a soudr.
Článek I. má zníti:
Zákon ze dne 21. prosince 1923, č. 1 Sb. z. a n. z roku 1924, se zrušuje.
Článek II. má zníti:
Zrušení zákona vstupuje v platnost 1 měsíc po vyhlášení tohoto zákona.
Eventuální návrh pro případ zamítnutí návrhu č. 1.
K článku I.
Odstavec 2. §u 2 zákona č. 1/1924 má zníti takto:
Pro doly, které pracují za nepříznivých přirozených, dopravních a odbytových poměrů a v národohospodářském ohledu jsou důležity, může ministr financí v dohodě s ministrem veřejných prací a ministrem obchodu, průmyslu a živností k odůvodněným žádostem, přihlížeje k prodejní a kalorické hodnotě uhlí, daň snížiti anebo úplně zrušiti.
Eventuální návrh.
Článek IV.
§ 7, bod 2. zákona č. 1/1924 má zníti:
2. z uhlí, které správa uhelného podniku horního zdarma nebo nejvýše za režijní ceny poskytuje zřízencům a osazenstvu dolu, pensistům, provisionistům a jejich vdovám pro jejich vlastní domácí potřebu k otopu; dále z uhlí, dodaného z vlastní těžby hornickým školám, nemocnicím, jídelnám, zařízením bratrských pokladen a revírních rad (jejich nemocnicím, úředním místnostem) a jiným ústavům a zařízením závodů a revírních rad, sloužícím k dobru dělnictva.
Jakožto nový odstavec 3. budiž připojeno:
"3. z uhlí domácího původu, které se přímo z dolu anebo z místa výroby (koksárny, briketárny atd.) vyváží do ciziny."
Resoluční návrhy sen. Jarolima, dr Hellera a soudr. k č. t. 199.
Vláda se vybízí, aby vypracovala a parlamentu předložila osnovu zákona, dle něhož se výnosu daně z uhlí v prvé řadě použije ke zvýšení a úhradě důchodů starých důchodců u bratrských pokladen.
Vláda se vybízí, aby v nejkratší době navrhla zákonodárným sborům novelisaci zákona o uhelném hospodářství československé republiky, která obsahuje utvoření obligatorního uhelného syndikátu pro hnědé a kamenné uhlí. Na syndikáty přenáší se právo rozdělení a stanovení cen uhlí, jim budiž dáno právo rozděliti výrobní náklady v mezích syndikátů. Syndikáty složeny buďtež tak, aby všichni činitelé zúčastnění při uhelném hospodářství přiměřeně byli zastoupení.
Vláda se vybízí, aby v nejkratší době předložila parlamentu osnovu zákona, kterou se pro všechny uhelné pánve zřizují ústavy pro zprostředkování práce s obligatorní povahou ve smyslu §u 19 zákona ze dne 25. února 1920, čís. 144 Sb. z. a n."
Místopředseda dr Hruban (zvoní): Nikdo není ke slovu přihlášen.
Slovo k doslovu má pan zpravodaj.
Zpravodaj sen. dr Procházka: Vážený senáte! Navrhuji, aby veškeré tyto návrhy na zrušení zákona z r. 1924 a na provedení změn byly zamítnuty, jelikož podle mého názoru je nemožno, aby ten zákon, o kterém se dnes usnášíme, byl beze všeho zrušen a pak navrhované změny by měly za následek, že by všecko šlo zase nazpět do poslanecké sněmovny - kdyby to bylo snad opodstatněno, ale podle mého názoru to opodstatněno není - a tím by se celá věc odsunula a také bychom zaměstnanosti dělnictva nepomohli.
Místopředseda dr Hruban: Konstatuji, že je senát schopen se usnášeti.
Vzhledem k podaným pozměňovacím návrhům míním dáti hlasovati takto:
o článku I. podle pozměňovacího návrhu sen. Jarolima a soudr., bude-li zamítnut, podle eventuelního návrhu sen. Jarolima a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o článku II. podle návrhu sen. Jarolima a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o článku III. podle zprávy výborové;
o článku IV. podle návrhu sen. Jarolima a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o článku V., VI., nadpisu zákona a úvodní formuli podle zprávy výborové.
Námitek žádných není? (Nebyly.)
Budeme tedy tak hlasovati, jak jsem prohlásil.
Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)
Kdo souhlasí, aby článek I. zněl podle návrhu sen. Jarolima a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby tento článek zněl podle eventuelního návrhu sen. Jarolima a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby článek I. zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímá se.
Kdo souhlasí, aby článek II. zněl podle návrhu sen. Jarolima a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby článek tento zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímá se.
Kdo souhlasí, aby článek III. zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímá se.
Kdo souhlasí, aby článek IV. zněl podle návrhu sen. Jarolima a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby článek tento, jakož i článek V. a VI., nadpis zákona a úvodní formule zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímá se.
Tím celá osnova zákona, nadpis a úvodní formule přijaty jsou ve čtení prvém podle zprávy výborové souhlasně s usnesením poslanecké sněmovny obsaženém v tisku 175.
Tím tento předmět denního pořadu je vyřízen.
Budeme jednati o dalším předmětu, a to o
2. Zprávě rozpočtového výboru o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 174) k vládnímu návrhu zákona o poskytnutí zápůjčky po případě záruky pro úvěrní družstva Podkarpatské Rusi. Tisk 200.
Zpravodajem je pan sen. Kroiher, dávám mu slovo.
Zpravodaj sen. Kroiher: Slavný senáte! Podkarpatská Rus zrovna tak (Hluk. Místopředseda dr Hruban zvoní.), jako ostatní části bývalého Uherska byla družstevně organisována centralisačně v Budapešti, a to nejen po stránce revisní, ale i finanční. Následkem toho se stalo, že při převratu zůstalo mnoho peněz ze Slovenska a Podkarpatské Rusi a ostatních oddělených částí bývalého Uherska v Budapešti. Tato záležitost dosud vyrovnána není k nenahraditelné škodě družstevnictví na Slovensku a v Podkarpatské Rusi. Následkem toho, že úvěrní družstva neměla možnosti vraceti svým vkladatelům peníze, lidé peníze thesaurovali, nové vklady do úvěrových družstev nepřicházely a také k zakládání nových úvěrových družstev, kterých Slovensko a Podkarpatská Rus potřebuje jako soli, není možno přikročiti. Na Slovensku už dříve bylo odpomoženo tím, že byla poskytnuta prostřednictvím Ústredného družstva úvěrovým společenstvům určitá záloha, ovšem na úrok, takže ten vkladatel, dostávaje své peníze zpět, musí z nich platiti úrok, místo aby jej dostával. Avšak lepší je něco než nic. Já toto řešení, jak bylo provedeno na Slovensku, nepokládal jsem zrovna za nejšťastnější, ale aspoň se udělala částečná odpomoc. Nyní se má obdobně přikročiti také na pomoc Podkarpatské Rusi, a to tím způsobem, že má jednotlivým úvěrovým družstvům býti poskytnuta půjčka až do 60% jejich vkladů, ne však více než do úhrnné sumy 5 milionů Kč pro všechna tato společenstva. Kdyby si organisace těchto společenstev opatřily úvěr jinde, má stát do této sumy 5 milionů poskytnouti záruku.
Já jsem již řekl, že bych si celé toto řešení představoval jinak, ale když není možno řešiti je ideálněji, jsem prozatím spokojen aspoň s tím., že přijdou nějaké peníze do družstevního obratu na Podkarpatské Rusi, že lidé zase budou spojeni se svými družstevními organisacemi a že tím bude učiněn konec té dosavadní stagnaci úvěrového družstevnictví v Podkarpatské Rusi.
Následkem toho prosím slavný senát jménem rozpočtového výboru, aby ráčil přijmouti předlohu tak, jak je obsažena v tisku čís. 200. (Souhlas.)
Místopředseda dr Hruban (zvoní): Nikdo není ke slovu přihlášen, budeme hlasovati.
O osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli hodlám dáti hlasovati najednou, nebude-li námitek. (Námitky nebyly.)
Námitek není. Budeme tak hlasovati. (Hluk. - Zvoní.)
Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijímá se podle zprávy výborové souhlasně s usnesením poslanecké sněmovny tisk 174 ve čtení prvém.
Budeme jednati o dalším předmětu denního pořadu, tím je:
3. Zpráva I. živnostensko-obchodního výboru, II. sociálně-politického výboru k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 188) o návrhu posl. Al. J. Beneše, Jiráčka a druhů na změnu § 151 živnostenského řádu (Nov. z roku 1907). Tisk 202.
Zpravodajem za výbor živnostensko-obchodní je pan sen. Kotrba, za výbor sociálně-politický pan sen. Sláma.
Dávám slovo prvnímu zpravodaji, panu sen. Kotrbovi.
Zpravodaj sen. Kotrba: Slavný senáte! živnostenské školství v naší republice je popelkou oproti školství jinému. Od r. 1920 domáhali se živnostenští zástupci v Národním shromáždění, aby živnostenské školství bylo náležitě vybaveno a dostalo se mu takových prostředků, jakých vzhledem ke svému vysoce důležitému poslání ve státě nezbytně potřebuje. Již roku 1920 jak ve výboru rozpočtovém, tak i v plénu senátu dožadoval jsem se jménem klubu, jemuž mám čest přináležeti, by jako základna k účelům živnostenského školství bylo preliminováno ve státním rozpočtu 50,000.000 Kč. Již tehdy zástupci naši důrazně zdůvodnili nutnost náležité podpory školství živnostenského, ale hlas jejich nebyl slyšen. Dnes předkládá se slavnému senátu návrh, který znamená první krok k nápravě těchto trudných poměrů, a to na změnu § 151 ř. ž. Pokuty ve věcech živnostenských, které až dosud plynuly ve prospěch nemocenských pokladen, mají podle tohoto návrhu zákona, plynouti ve prospěch živnostenského pokračovacího školství, učňovských besídek a útulen.
Nemocenské pokladny jsou dnes finančně tak silny, že tyto zdroje podpůrné u nich nemohou padati v úvahu, ale živnostenskému školství, které nemá hospodářských prostředků, bude poskytnuta první splátka na velký dluh se strany zákonodárných sborů.
Jedná se o výnos pokut, které plynou ze živnostenského podnikání. Tudíž právem se zástupci živnostnictva v Národním shromáždění domáhají, by tyto peněžité obnosy byly určeny vzdělávacím účelům živnostenského dorostu. Výše pokut svrchu uvedených obnášeti bude v celé republice 4 až 5 milionů Kč ročně. Obnos tento jest ovšem naprosto nedostatečný, aby jen přibližně mohl živnostenské školství zvelebiti, nicméně však bude alespoň částečně příspěvkem k usnadnění velkých úkolů, které se od školství tohoto právem požadují. Je samozřejmo, že nemůže a nesmí zůstati pouze při této nepatrné pomoci, nýbrž že stát je povinován, aby již v nejbližším rozpočtu náležitou a odpovídající položkou postaral se o nejvydatnější podporu živnostenského školství, a to tak, jak bylo již r. 1920 našimi zástupci navrhováno, obnosem 50 milionů Kč, jako základnou na jeho vybudování.
Výbor obchodu, živností a průmyslu pojednal o tomto návrhu - tisk č. 188 - přijatém poslaneckou sněmovnou a doporučuje slavnému senátu, by přijat byl ve znění, jak usneseno bylo poslaneckou sněmovnou.
Místopředseda dr Hruban: Dávám slovo zpravodaji výboru sociálně-politického panu sen. Slámovi.
Zpravodaj sen. Sláma: Slavný senáte! Jménem výboru sociálně-politického připojuji se úplně k vývodům referenta rozpočtového výboru a navrhuji schválení usnesení poslanecké sněmovny tisk sen. 188 v témž znění, jak bylo schváleno a odhlasováno poslaneckou sněmovnou.
Místopředseda dr Hruban (zvoní): O osnově zákona, jeho nadpisu, nadpisu jednotlivých částí a úvodní formuli hodlám dáti hlasovati najednou. (Námitek nebylo.)
Námitek není.
Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem, nadpisy jednotlivých částí, jakož i s úvodní formulí podle zprávy výborové souhlasně s usnesením poslanecké sněmovny tisk 188 ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Osnova zákona s jeho nadpisem, nadpisy jednotlivých částí, jakož i s úvodní formulí přijímá se podle zprávy výborové souhlasně s usnesením poslanecké sněmovny tisk 188 ve čtení prvém.
Tím je tento odstavec dnešního pořadu vyřízen a přikročíme k dalšímu, jímž je:
4. Zpráva sociálně-politického výboru k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 189) o návrhu posl. Stenzla, dr Spiny, dr Luschky, inž. Junga a druhů, aby vydán byl zákon, jímž se mění §§ 275 a 276 zákona ze dne 9. října 1924, čís. 221 Sb. z. a n., o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří. Tisk 203.
Zpravodajem je pan sen. Sláma, dávám mu slovo.
Zpravodaj sen. Sláma: Vážený senáte! Předložený návrh na úpravu zákona o sociálním pojištění podaný posl. Stenzlem, dr Spinou, dr Luschkou, inž. Jungem a druhy má ten význam, že má měniti usnesení zákona ze dne 9. října 1924, čís. 221 Sb. z. a n., o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří. Zákon tenkráte usnesený zapomenul na jednu velikou součástku, a to na pokladny živnostenské a gremiální, kde se usnášel, že 1. červencem 1926 mají tyto pokladny býti zrušeny a fondy předány okresním nemocenským pokladnám a okresním ústředním sociálním pojišťovnám. Zákon tento má napraviti chybu, která se stala proti velké složce s velkým jměním a velkým počtem zaměstnanců. Podle tohoto zákona mělo býti zrušeno 53 gremiálních a živnostenských pokladen s počtem 109.759 členů a s hotovostí 32,488.395,93 Kč. Z těch mělo zůstati jen 6 pokladen s 42.253 členy a s majetkem 9,625.166,15 Kč. Tedy tento návrh zákona má odčiniti chyby, které se staly v dřívějším zákoně a má zaměniti § 267, který se má prodloužiti, a kde bylo stanoveno, že zastavení činnosti bude určeno nařízením. V novém návrhu zákona se stanoví, že se mají zrušiti pokladny, které nemají plný počet členů ke dni 31. prosince 1926. Totéž je i s § 276, odst. 1. zákona čís. 221 Sb. z. a n.
Tedy, vážený senáte, zde se má odčiniti křivda, která se stala na středním stavu, na jeho gremiálních a živnostenských pokladnách. Má se odložiti zastavení pokladen až do rozhodnutí, které pak má nastati. Jménem sociálně-politického výboru navrhuji, aby senát se usnesl přijmouti osnovu zákona v plném znění usneseném poslaneckou sněmovnou, senátní tisk 189, s přiloženou resolucí, která zní:
"Vláda se vyzývá, aby vypracovala a počátkem podzimního zasedání předložila návrh zákona, jímž by další trvání společenstevních a gremiálních nemocenských pokladen a zřizování nových pokladen toho druhu zásadně bylo zabezpečeno."
Místopředseda dr Hruban (zvoní): Zahajuji rozpravu.
Ke slovu se přihlásili pan sen. Beutel, Hartl a Prause.
Než udělím slovo prvnímu řečníku, navrhuji řečnickou lhůtu v trvání 20 minut.
Není žádné námitky? (Nebylo.)
Není. Řečnická lhůta je ustanovena na 20 minut.
Dávám slovo prvému řečníku panu sen. Beutelovi. (Hluk.)
Prosím o klid!
Sen. Beutel (německy): Dámy a pánové! Zákon o sociálním pojištění, jak nyní má vstoupiti v platnost, nás neuspokojil. Měli jsme již opětovně příležitost konstatovati, že zákon o sociálním pojištění co do své stavby jak v materielním, obzvláště však v organisačním ohledu vykazuje těžké vady, jejichž hlavní příčinou je to, že měšťácké strany při poradách o tomto zákoně, zasadily se o to, aby způsobily základní zhoršení sociálního pojištění, které v jeho podstatě nenávidějí. Jen že se tehdy neodvažovaly zjevně přiznati, že jsou odpůrci jakéhokoli sociálního pojištění. Výsledek voleb z 15. listopadu však jejich odvahu povzbudil a chystají se nyní plnou parou zkrátiti vymoženosti dělnické třídy z dob poválečných. Prozatím soustředí všechnu svoji nenávist proti pokladnám, které neprávem považují za bašty sociální demokracie. Přehlédly úplně, že co do složení nemocenských pokladen podle zákona nastala změna. Byla-li dříve směrodatnou zásada majority, je nyní pro správu nemocenských pokladen stanoveno volební právo poměrného zastoupení a je tudíž každé straně zabezpečen podíl na správě, který odpovídá její síle. Není naší vinou, jestliže tyto volby dosud nebyly provedeny. Je známo, že jsme při každé příležitosti urgovali vypsání nových voleb, že jsme označovali jakožto nesnesitelný přítomný stav, podle něhož po více nežli celé desetiletí nebyly žádné volby vypsány. Skutečnost, že volby nebyly vypsány, přispěla asi k tomu, že jednání reakcionářů směřující k "odbourání sociálních břemen" nalezlo ohlas v kruzích podnikatelů.
Těch několik dní, po které parlament byl shromážděn, zástupcové měšťácké reakce důkladně využili. Nejprve podali návrh, podle kterého pokuty vyslovené podle živnostenského řádu nemají více plynouti do příslušných nemocenských pokladen, nýbrž do živnostenských odborných škol. Tento návrh není ničím jiným, nežli výrazem zášti proti nemocenským pokladnám. Vážně přece nelze tvrditi, že obnosy, plynoucí z pokut, skutečně budou tvořiti položku, která by pro pokračovací školství přicházela v úvahu. Jednalo se jenom o to, přivésti nemocenským pokladnám na vědomí, jakou moc nyní zástupcové měšťáctva mají.
Předloha, kterou se nyní zabýváme, je na pohled zcela nevinná. Neříká nám přece nic jiného, nežli že se lhůta, která byla stanovena pro rozpuštění společenstevních a pomocných pokladen, odkládá se až do 31. prosince t. r. Intence, kterými byl veden původce tohoto návrhu, poznáváme však z původního textu, ve kterém se zamýšlelo zabezpečiti nejen trvání společenstevních nemocenských pokladen, nýbrž poskytnouti také možnost zřizování nových nemocenských pokladen. To se projevuje také v resoluci, o které se pan zpravodaj zmínil ke konci. Úmyslem nebylo právě nic jiného, nežli podkopati základy sociálního pojištění a tím ve skutečnosti znemožniti aktivování sociálního pojištění, že tento úmysl zde byl a dále je, vysvítá již ze skutečnosti, že se tento návrh projednává ještě dnes v den, kdy zákon o sociálním pojištění vstupuje v platnost, tedy ještě v tomto období. Musíme si při tom uvědomiti, že náš zákon o sociálním pojištění stanoví nemocenské pokladny za nositele sociálního pojištění, že celá struktura zákona je vybudována na předpokladu, že přijímání přihlášek a odhlášek, evidence a vybírání příspěvků členských, jakož i poskytování jistých úkonů bude se díti nemocenskými pojišťovnami. Odpadne-li tento předpoklad, pak padnou také matematické podklady, na kterých předloha je vybudována. Nelze naprosto naše sociální pojištění srovnávati se sociálním pojištěním některého jiného státu. Ani Německo, které nám při vytvoření našeho sociálního pojištění namnoze sloužilo za vzor, nemůže co do výstavby sloužiti za podklad srovnání. V Německu je sociální pojištění úplně odděleno od nemocenského pojištění. Všechny administrativní agendy, které u nás jsou přeneseny na nemocenské pojišťovny, obstarávají starobní a invalidní pojišťovny, škoda, která je v Německu způsobena roztříštěním nemocenských pokladen, jest u všech odborníků uznávána a jeví se vážné snahy připraviti konec těmto neudržitelným poměrům, které účinkují ke škodě členů. Na sociální pojištění tento stav účinkovati nemůže. Jinak má se ovšem věc u nás, kde se jedná o udržení nepatrných pokladen, jichž je celkem 43, které nyní ještě existují a které po přání navrhovatelů mají býti zachovány. Mezi nimi jsou také pokladny se 100, 200 a 300 členů, jak obzvláště dlužno zdůrazniti. Snaha po udržení těchto malých nemocenských pokladen má ovšem ještě další pohnutku, totiž tu, aby se vyšlo vstříc přáním jedné části měšťáctva. Správy těchto nemocenských pokladen vyhoví po zkušenostech, které jsme mohli po tři léta učiniti, při zařazování do mzdových tříd, při vyšetření osob pojištěním povinných, při vymáhání příspěvků, při stanovení jejich výše všem požadavkům podnikatelů, a dovedou se odškodniti při dávkách, které členům poskytují. Výhradně proto vedeme tak náruživý boj proti těmto trpasličím pokladnám.